|
|
Ruská hudba 20. století a její vliv na českou tvorbu
Aslamas, Anton ; Kurz, Ivan (vedoucí práce) ; Loudová, Ivana (oponent) ; Gemrot, Jiří (oponent)
Moje práce má záměr především poukázat na vzájemnou propojenost dvou
slovanských kultur na hudebním poli. Tento cíl jsem si vytyčil i proto, že, zdá se,
během posledních dvaceti let tyto vazby poněkud upadly do zapomnění nebo
alespoň nejsou úplně v popředí zájmu veřejnosti. První kapitola mapuje
společenskou situaci v Rusku v minulém století a její dopad na hudbu. Dále pak jsem
věnoval po jedné kapitole pěti velikánům, kteří do dané oblasti patří ? I.
Stravinskému, S. Prokofjevovi, D. Šostakovičovi, S. Gubajdulinové a A. Schnittkemu.
Zmínil jsem se i o těch skladatelích, jejichž umělecký význam je o něco menší než u
osobností jmenovaných výše. Konečně následuje ta nejpodstatnější část práce ?
rozbor konkrétních příkladů vlivu ruské hudby na českou. Nejzevrubněji jsem se
věnoval Symfonii čís. 1 S. Havelky, Vokální symfonii V. Sommera, 4. sonátě pro
klavír L. Fišera, Proměně pro sólové housle a smyčcový kvintet O. Kvěcha a konečně
Sonátě pro klavír na téma Sergeje Prokofjeva V. Tichého.
|
|
| |
|
|
Zapojení elektroakustické sloky do instrumentální hudby
Trojan, Jan ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Kučera, Václav (oponent) ; Kurz, Ivan (oponent)
Záměrem této diplomní práce je vytvořit komplexní text o možnostech využití elektroakustické složky v instrumentální hudbě. Převážně o jejím zapojení nejen jako instrumentační vložky do mé kompoziční tvorby, ale zároveň jako prvku ovlivňujícího můj kompoziční jazyk.
Cílem tohoto textu je pak položení otázky, do jaké míry je možno elektroakustickou složkou ovlivnit jazyk soudobého skladatele a jeho instrumentační cítění.
|
|
|
Vliv mikrointervalové hudby na utváření mého kompozičního jazyka
Stojilkovič, Marjan ; Kurz, Ivan (vedoucí práce) ; Kučera, Václav (vedoucí práce) ; Kopelent, Marek (oponent) ; Bláha, Ivo (oponent)
Ljuba Marič (1909-2003) studovala kompozici u Josipha Slavenského na Hudební škole v Bělehradě (1925-1929), a pokračovala ve studiích u Josefa Suka na Mistrovské škole Pražské konzervatoře (1929-1932), kde ukončila s diplomem. Seznámila se s výzkumy Aloise Háby. Zkoumání čtvrttónové hudby v rámci diatoniky a chromatiky, zkoumání mikrotonální harmonie a intervalů, zůstává spíše na úrovni teorie. Její skladby z tohoto období jsou radikální, hudebně výrazné s expresionistickými parametry.
|
|
| |
|
|
Barva a souzvuk
Mrkvička, Luboš ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Kurz, Ivan (oponent) ; Řehoř, Bohuslav (oponent)
Tato práce se zabývá hudebním směrem označovaným termínem spektrální hudba (koncentruje se takřka výhradně na francouzskou formu), který ze všech hudebních směrů období od sedmdesátých let dvacátého století až dodnes snad nejvýznamněji přispěl k hlubší reflexi vzájemného vztahu fenoménů instrumentální barvy a organizace tónových výšek. Po prvních kapitolách obecnějšího charakteru (zařazení spektrální hudby do historického kontextu, popis jejího výchozího gesta a jejích strukturálních východisek) následuje hlavní část práce věnovaná jednotlivým kompozičním technikám: analýzám konkrétních hudebních příkladů, jež byly vybrány ze skladeb předních představitelů tohoto hudebního směru (Gérard Grisey, Tristan Murail ad.). Závěr se pak pokouší o krátkou konfrontaci spektrálních kompozičních technik s technikami seriálními.
|
|
|
Dechové nástroje moderního symfonického orchestru
Hybler, Martin ; Kurz, Ivan (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent) ; Bláha, Ivo (oponent)
Ve své práci se zabývám dechovými nástroji symfonického orchestru viděné z
perspektivy dnešní doby - tedy jako nástroje, které při nestandardním způsobu
hry nabízejí nové zvukové možnosti. V úvodních třech kapitolách stručně
nastiňuji obecné poznatky o dechových nástrojích, o jejich principu zvukové
tvorby, zvukové charakteristice a funkci dechového nástroje v orchestru. O
notaci, spotřebě vzduchu a dýchání. Následují kapitoly o dynamických
možnostech dechových nástrojů, artikulaci, zvukových efektech a dusítkách.
Těžiště práce leží v kapitole o speciálních možnostech dechových nástrojů, jako
jsou multifoniky, bisbigliando, dvojitý trylek, flažolety, slap a echo tóny a další.
V závěrečné kapitole shrnuji výsledky výzkumu tremol všech tónových
kombinací u hlavních zástupců rodin dřevěných dechových nástrojů (flétna,
hoboj, klarinet, fagot a saxofon). Z výzkumu vzešly taktéž přidané přehledné
tabulky speciálních technik.
|
|
|
Proměny vztahu sólového nástroje a orchestru v hudbě 2. pol. 20. století
Třeštík, Josef ; Kurz, Ivan (vedoucí práce) ; Bláha, Ivo (oponent) ; Riedlbauch, Václav (oponent)
Cílem této práce je zachycení různých přístupů ke vztahu mezi sólovým nástrojem a orchestrem v soudobé hudbě. Práce je založena na analýzách děl Henriho Dutilleux, Alfreda Schnittkeho a Kaaiji Saariaho. Každý skladatel je uveden krátkým životopisem. Následující kapitola shrnuje skladatelova díla pro sólový nástroj a orchestr. Pro analýzu bylo vybráno jedno podstatné dílo od každého autora: skladba Sur la m?me accord Henriho Dutilleux, Koncert pro housle a orchestru č.4 Alfreda Schnittkeho a Aile du Songe Kaiji Saariaho.
|
|
|
Concerto grosso v soudobé hudbě
Hájek, Jiří ; Kurz, Ivan (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent) ; Parsch, Arnošt (oponent)
Bakalářská práce Concerto grosso v soudobé hudbě po krátkém úvodu vymezuje pojem concerto grosso v hudební terminologii, jeho zařazení v rámci hudební historie a uvádí hlavní představitele tohoto stylu. Dále je v práci předložen rozbor šesti partitur od autorů, kteří se ve dvacátém století zabývali touto formou. Poté následuje vysvětlení a vymezení jednotlivých kompozičních principů concerta grossa. Následující úsek je pak věnován porovnávání principů této formy s výsledky jednotlivých rozborů. V další části své práce jsem pak do konfrontace s kompozičními principy concerta grossa postavil také svoji bakalářskou skladbu Concerto for trumpet, timpani and strings.
|
|
| |
host ::
RSS.