Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  začátekpředchozí56 - 65  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pohádka jako fenomén (srovnávací výklad pohádek)
Vrtbovská, Petra ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Zdeněk (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Naším hlavním tématem je však porozumění obsahu a významu kouzelné pohádky a objevování příčin shody pohádek vyskytujících se v mnoha geograficky i kulturně vzdálených zemích světa. Hledání odpovědi na otázku: O čem je kouzelná pohádka je společným jmenovatelem všech kapitol. Východiskem byla jednoduchá hypotéza: Pohádka (možná) vypovídá o hlubokých základních lidských zkušenostech a existenciálních situacích. Je však třeba pátrat po tom, jestli se zakládá na pravdě a o jaké lidské zkušenosti a existenciální situace se jedná. Zároveň je pohádka (možná) živým prostředníkem interakce mezi dospělými a také mezi dospělými a dětmi, která pomáhá sdílet základní lidské zkušenosti. Vyprávění a společné prožívání pohádky je autentickým rituálem sdílení hlubokých pravd.
Válkou k objevům. Denonova cesta za uměním
Hrbata, Zdeněk
Analýza knihy Voyage dans la Basse et la Haute Égypte Vivanta Denona, člena Napoleonovy vojenské expedice do Egypta, a jejích různých diskurzivních rovin, které tvoří a) kronika vojenské kampaně a zároveň deníkový cestopis, b) objevování a dokumentarizace egyptských památek, c) ohlasy preromantických estetik (estetika vznešena a přírody, poetika ruin).
The chariot of Thespis
Hrbata, Zdeněk
The analysis of the Gautier´s famous novel Captain Fracasse is governed by principles of historical poetics, i. e. by taking into account the presence of generic and discursive models or their elements distributed in the novel´s structure (like roman comique, theatricality, novel od adventure, journey topos).
Thespidova kára
Hrbata, Zdeněk
Analýza slavného románu Théophila Gautiera Kapitán Fracasse se v rámci historické poetiky zaměřuje na žánrové nebo diskursivní modely a jejich elementy (např. tzv. divadelní román, teatrálnost, dobrodružný román, topos cesty) ve struktuře příběhu.
„Slavovlašská“ Itálie a „naši předci Galové“. Komparativní pohled na některé konstrukty slovanománie a keltománie
Hrbata, Zdeněk
Studie se zaměřuje na obdobné instrumenty (etymologie, archeologie, ideologický diskurz), které se v romantickém i předromantickém období podílely na mytickém pojetí Slovanů a Keltů jako výjimečných národů (Cestopis Jana Kollára z r. 1843; tvůrci a kritikové kelto-galské původnosti).
Poslední den odsouzence
Hrbata, Zdeněk
Próza Victora Huga Poslední den odsouzence (Le Dernier Jour d´un Condamné, 1829) představuje jeden z nejvýznamnějších literárních manifestů svého druhu proti trestu smrti. Příspěvek především sleduje strategii textu, který povětšinou sugestivními literárními prostředky (vnitřní monology, tematika světla a tmy, svobody a vězení, fyziologie prostoru) exponuje individuální příběh anonymního odsouzence na smrt tak, aby se čtenář mohl snáze identifikoval s jeho psychickým a fyzickým utrpením.
Subjekt in articulo mortis a tváří v tvář přírodě
Hrbata, Zdeněk
Studie v první řadě charakterizuje pozitivní (např. William Wordsworth, Novalis, Victor Hugo) a negativní (Alfred de Vigny, Giacomo Leopardi) koncepci přírody a upozorňuje na hlavní objekty, k nimž se upíná myšlení romantické epochy: hybnou sílu vesmíru a vzhled konkrétní krajiny. S ohledem na toto pozadí jsou srovnávány situace a reflexe vězně nebo odsouzence k smrti v dílech George Gordona Byrona (The Prisoner of Chillon, 1816, Vězeň chillonský), Victora Huga (Le Dernier Jour d'un Condamné, 1829, Poslední den odsouzence; Quatre vingt-treize, 1874, Devadesát tři) a Karla Hynka Máchy (Máj, 1836). Analýze je podroben tragický protiklad konečnosti lidské existence a věčné obnovitelnosti přírody, netečné k lidskému osudu.
Máchovské rezonance. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)
Piorecký, Karel ; Křivánek, Vladimír ; Charypar, Michal ; Fořt, Bohumil ; Hrbata, Zdeněk ; Ibrahim, Robert ; Koten, Jiří ; Sládek, Ondřej ; Sgallová, K. ; Šerlaimova, S. ; Berkes, T. ; Budagova, L. ; Čolakova, Ž. ; Galmiche, X. ; Grigorov, D. ; Melnyčenko, I. ; Procházka, M. ; Valcerová, A.
Mezinárodní bohemistický kongres se koná každých pět let z iniciativy Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Letošního kongresu se zúčastnilo více než 150 vědců z celého světa. Diskuse o projevech "jinakosti" v české literatuře byla vedena ve čtyřech tematických blocích. Vzhledem ke stému výročí narození K. H. Máchy v roce 2010 byl jeden z diskusních panelů nazván Poezie, recepce, intertextovost: druhý život díla K. H. Máchy. Konferenční příspěvky se v tomto bloku přednostně soustředily k tvorbě básníků a prozaiků, kteří se svým dílem hlásili k Máchovu odkazu a čerpali z něj inspiraci. Odlišnou cestu k porozumění významu Máchova díla nabídly referáty, které jej vnímaly v kontextu evropského a zejména středoevropského romantismu. Máchovo dílo vytvořilo rovněž příležitost k úvahám nad dějinami české literární vědy a ke sledování vlivu tohoto básníka na formování pražského literárněvědného strukturalismu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   začátekpředchozí56 - 65  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.