|
|
Terapeutický pes pro osoby s autismem
Nekardová, Eliška ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku autismu a na význam asistenčního psa pro jedince s tímto znevýhodněním.
Část této práce pojednává o pervazivních vývojových poruchách, kam se autismus z hlediska klasifikačního systému řadí. Je zde popsána triáda postižení: sociální interakce, komunikace, zájmy a rituály. V práci je uvedeno i rozdělení pervazivních vývojových poruch dle mezinárodního klasifikačního systému na: dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, jiná desintegrační porucha v dětství, Rettův syndrom, jiná pervazivní vývojový porucha a autistické rysy. Dále je v práci uveden vývoj poruch v jednotlivých věkových obdobích a stručná diagnostika autismu.
Druhá část práce se zabývá obecně zooterapií a následně podrobněji canisterapií. Je zde pojednání o historii a formách canisterapie. Důležitou částí je rozebrání interakcí lidí a zvířat, vliv canisterapie na jedince s pervazivní vývojovou poruchou. V práci je zmínka o kontraindikacích canisterapie a o etice zaměřené na asistenční psy. Dále jsou zde popsána vhodná plemena pro tuto činnost, a to labradorský retrívr, zlatý retrívr, flat-coated retrívr a border collie. V polední části práce jsou uvedeny informace o výcviku asistenčního psa v jednotlivých organizacích v České republice, konkrétně ve výcvikovém středisku Helppes a v organizaci Pomocné tlapky.
|
|
|
Nemoci zraku a sluchu u psů
Plocová, Markéta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Práce se zabývá popisem vybraných nemocí zraku a sluchu. Aby bylo možné lépe pochopit jednotlivé nemoci a jimi způsobené poruchy, je zde nejprve popsána anatomie a fyziologie příslušných orgánů zraku a sluchu a umístění jejich center v mozku. Některá plemena mají díky své anatomické stavbě těla a genetickému založení predispozice k určitým nemocem nebo poruchám. Vybrané nemoci zraku a sluchu jsou popisovány z pohledu anatomického a případně fyziologického. Součástí popisu nemocí je také přehled klinických příznaků a projevů. Některé z vybraných nemocí jsou geneticky podmíněné a mohou se dědit z generace na generaci. U těchto dědičných nemocí jsou zde uvedeny možné kandidátní geny a jejich lokalizace. Dále uvádím vrozené nemoci, které mohou vznikat během prenatálního nebo postnatálního vývoje. Pro jednotlivá onemocnění uvádím tabulku s plemeny, u kterých se nemoc vyskytuje.
Nemoci očí uvedené v této práci jsou většinou genetického původu, proto je zde podrobněji popsán genetický původ nemoci s případným názvem kandidátního genu, příslušnou mutací a jeho lokalizací. Zabývám se zde nemocemi primární luxace čočky (PLL), multifokální retinopatie (CMR), multifokální dysplazie sítnice (MRD), anomálie oka kolií (CEA), syndrom suchého oka a kudrnaté srsti (CKCSID), glaukom, progresivní retinální atrofie (PRA). Pro tyto dědičné nemoci je důležité, aby chovatelé eliminovali jejich výskyt důslednou plemenářskou prací.
Nejčastějším onemocněním uší jsou otitidy, tzv. záněty uší. Tyto záněty mohou vést k poškození až k úplné ztrátě sluchu. Jako samostatnou kapitolu uvádím poruchu sluchu u dalmatinů, která je vázána na zbarvení srsti. Dále se zde zabývám neurologickými projevy ušního onemocnění, komplikací spojenou s totální ablací zvukovodu a osteotomií bully, patologickými změnami ucha při vrozené poruše MPS (mukopolysacharidoza), poruchami vnitřního ucha a rovnovážného ústrojí.
Závěrem je třeba uvést, že díky nejnovějším poznatkům jsou nemoci lépe popsány a je dosaženo lepšího rozpoznání nemocí a jejich příčin, ale jejich prevence je závislá na původu nemoci. Pro nemoci získané je důležité zajistit pro psy welfare podmínky, zatímco pro nemoci dědičné je nezbytná negativní selekce v příslušném chovu postiženého plemene.
|
|
|
Vliv struktury a zbarvení srsti psů na jejich uplatnění v canisterapii
Šedová, Markéta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce má charakter vědecké literární rešerše. Práce je věnována canisterapii, kde je pes lékařem lidské duše. Práce se dále zabývá strukturou a zbarvením srsti psů.
Cílem je předložit rešerši dostupných poznatků o faktech souvisejících se strukturou, zbarvením srsti psů a canisterapií.
První kapitola se týká kožní soustavy, kde je zmíněna struktura kůže, její funkce a rozdíly ve stavbě. Druhá kapitola pojednává o chlupovém folikulu. Zde se nachází informace o různých typech chlupů, o jejich uspořádání a výměně. V této kapitole se taktéž řeší srst psa, péče o ni a vyšetření srsti, dále kožní žlázy a nemoci kůže. Předposlední kapitolou je dědičnost zbarvení srsti u psů. Zde jsou zmíněny geny ovlivňující zbarvení srsti, chemická podstata pigmentace srsti a genotypy zbarvení srsti u plemene malý münsterlandský ohař, pyrenejský horský pes a shih-tzu. Tato plemena jsem zvolila proto, že s nimi vykonávám canisterapii v různých zařízeních po boku zkušené canisterapeutky Moniky Posekané. Poslední kapitola se zabývá canisterapií. V této části je zmíněn vývoj canisterapie v ČR, zvířata v terapii ve 20. století, využití canisterapie, typy zooterapie dle metody, formy canisterapie, důležité předpoklady, kritéria výběru vhodného psa pro canisterapii, přičemž poslední částí je canisterapie u seniorů. Tato část je rozsáhlejší proto, že s mou fenkou navštěvujeme především různá sociální zařízení a domovy pro seniory.
|
|
|
Mezidruhové křížení v rámci rodu Canis
Smejkalová, Kristýna ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce je rešeršního charakteru o mezidruhovém křížení v rámci rodu Canis. Problematika se týká zejména druhů: vlk obecný, kojot, šakaly a to zejména šakala obecného.
Široce pojaté jsou v práci dvě části. Konkrétně se jedná o část, která seznamuje s jednotlivými druhy, u nichž se bastardizace vyskytuje. Jsou zde představeny všechny výše zmíněné druhy. U každého druhu je popsán vzhled, rozšíření, strava, etologie. Zahrnuto je u každého druhu ohrožení a ochrana dle CITES a IUCN.
Druhou široce pojatou částí je samotné mezidruhové křížení. V této části jsou rozebírány konkrétní případy mezidruhového křížení, které se týkají zejména páření se psy. Výjimku zde tvoří vlci a kojoti, kteří se spolu mohou pářit a zplodit štěňata nazývané 'coywolf'. Svůj název nesou také bastardi ze spojení vlk x pes a tím je 'wolfdog'. Nedochází však k bastardizaci mezidruhové, ale také k té, kdy se páří mezi sebou různé poddruhy, což je problematika zejména vlků. Můžeme se s nimi setkat například na Apeninském poloostrově.
Mezidruhové křížení je nejrozsáhlejší na kontinentě Ameriky a to zejména v její severní části. Zde se střetávají kojoti a vlci. Nejvíce probádaný střet je však mezi vlky a psy, jejichž potomci jsou plodní a přinášejí tak do populace čistokrevných zvířat své nečisté geny. Následkem toho dochází k znečištění genofondu celé populace. Avšak ke spojení vlk x pes dochází i v Evropě. Dokázané je například v Estonsku, Lotyšsku a na Kavkaze. Zde dochází ke střetu s toulavými psy, anebo se psy pasteveckými, kteří střeží volně se pasoucí stáda hospodářských zvířat.
Bastardizace vlk x pes stála také u zrodu dvou plemen, jimiž jsou československý vlčák a saarloosův vlčák. U obou těchto plemen stály na počátku vlčice.
Mezidruhové křížení u šakalů není dosud příliš prostudováno. Nejčastěji dochází k páření s toulavými nebo zdivočelými psy. V Bulharsku jsou však záznamy o spojení šakala a vlka.
|
|
|
Alergie u psů
Michálková, Barbara ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce jsou alergie u psů. Zabývá se kategorizací a popisem projevů jednotlivých známých alergií a stručně uvádí jejich příčiny a možnou léčbu na základě posledních vědeckých poznatků.
|
|
|
Kognitivní schopnosti psů
Tieslová, Markéta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Kognitivní schopnosti psů jsou velice komplexním a obsáhlým tématem. Skládají se z několika téměř samostatných oddílů, které je třeba prostudovat a poznatky z nich propojit. Počínaje anatomickou a fyziologickou stránkou fungování mozku psa a jednotlivých smyslů, které jsou třeba, právě k poznávání okolního světa, pokračujeme ke zpracování získaných podnětů. K tomu, aby byl pes schopen získané poznatky využít dál, ke svému životu, musí být schopen si je zapamatovat, proto se dotýkáme i oblasti paměti. Velkou kapitolou kognitivních schopností je samotné učení a motivace, která psa k poznávání a učení vede. Samozřejmě, že na poznávací schopnosti během vývoje měla veliký vliv domestikace a dále spolupráce s novým partnerem, člověkem. Pes se musel naučit rozeznat jeho signály a naučit se číst v jeho tvářích. Tento vývoj nám může dokladovat řada rozdílů ve vnímání chování vlků a dnešních domestikovaných psů.
Při studování kognitivních schopností psů se setkáváme velice často s širokou řadou testů, které mají osvětlit myšlení a řešení problémů, s kterými se pes může setkat. Na základě těchto testů je pes velice inteligentní a samostatný tvor, který velice rychle chápe a dokáže si v řadě životních situací dobře poradit a své zkušenosti zúročit.
Samostatnou kapitolou je potom Syndrom kognitivní dysfunkce u psů. Samozřejmě, že největší vliv na projevení tohoto syndromu má věk sledovaných zvířat, po osmém roce věku psů jejich výkonost i životní úroveň poměrně drasticky klesá. Je třeba proto u těchto psů kognitivní dysfunkci včasně detekovat a začít jí kompenzovat. Ať už vhodnou medikamentózní podpůrnou léčbou, nebo i pravidelnými tréninky s majiteli. Je pravda, že stále drtivá většina majitelů nevěnuje zhoršujícímu se stavu jejich psů dostatečnou pozornost a ani povědomí a chuť k testování ve veterinárních ordinacích není dostatečná. Bylo by třeba vnést mezi majitele starší populace psů větší osvětu.
|
|
|
Felinoterapie
Bochníčková, Aneta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Práce se zabývá felinoterapií. Tento termín je znám pouze v České republice, jelikož v zahraničí nerozlišují léčbu psem nebo kočkou, avšak se najde výjimka, kterou je pan Ervín Reisaus z Rakouska, jež tento název používá. Léčba kočkou se řadí mezi méně známé, oproti canisterapii a hipoterapii, nicméně kočka má několik výhod oproti psům či koním. Díky jejich velikosti si je mohou klienti pochovat a kočky tak mohou zahřívat jejich klín, mají schopnost s pacientem výborně komunikovat, jsou nenáročné a některým z nich stačí pouze hlazení. Je známo, že kočičí mňoukání a vrnění má často u pacientů zklidňující efekt. Felinoterapie má také výhody v tom, že není náročná na prostor a krmení.
V bakalářské práci je nejprve uvedena historie a etologie koček, poté je vymezen pojem felinoterapie, definice jejích metod, které se nejčastěji provádějí a kdo je účastníkem felinoterapie. Dále se zabývá výběrem vhodné kočky a jejími vlastnostmi, které jsou významné pro úspěšnou terapii. Rovněž jsou uvedena plemena koček, které se nejčastěji využívají ve felinoterapii a samozřejmě, aby vše proběhlo bez jakýchkoliv rizik, musí být uvedeny zoonózy. Závěr bakalářské práce pojednává o skupinách lidí, u kterých se felinoterapie nejvíce realizuje a jaký má na ně dopad.
Felinoterapie neboli léčba kočkou využívá přirozeného kontaktu mezi člověkem a kočkou. Nejčastěji využívané metody jsou AAT (terapie za pomoci zvířat), AAA (aktivity za pomoci zvířat), AAE (vzdělávání za pomoci zvířat). Všechny tyto metody se snaží zlepšit celkový zdravotní stav klienta a také jeho celkovou úroveň života. Terapie je vhodná pro širokou škálu indikací a věk je irelevantní, neboť se využívá u všech věkových kategorií, od dětí až po seniory.
|
|
|
Délka života, příčina smrti a nejčastější onemocnění malých plemen psů
Kindlová, Iveta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Pes byl domestikován přibližně před 15 000 lety, což vedlo k vyšlechtění velkého množství plemen různých velikostí, typů stavby těla a barev. V některých kulturách v náboženství a společnosti hrají malí psi důležitou roli. Většina z nich byla vyšlechtěna za účelem plnění specifických potřeb. Mezi malými plemeny psů najdeme odvážné a vytrvalé teriéry, inteligentní a zábavné pudly či bišonky nebo psi pomáhající majiteli při lovu. Během domestikace byl na psy vyvíjen obrovský genetický tlak, což se projevilo i na zdraví psů.
Cílem diplomové práce, bylo zjistit průměrnou délku života malých plemen psů, odhalit nejčastěji se vyskytující onemocnění a příčiny úhynu. Byla získána data od 441 jedinců různých plemen psů, 196 psů a 245 fen. Sbírala se data pouze od jedinců s průkazem původu FCI, kteří byli narozeni po roce 1995. Data o zdravotním profilu jedinců pocházela jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Hodnotila se celková doba dožití, doba dožití dle pohlaví a plemen, příčiny úhynu, výskyt onemocnění během života, nebo zda má kastrace vliv na délku života.
Bylo zjištěno, že průměrná délka života malých plemen psů je 11,8 let. Průměrný věk psů a fen lišil přibližně o 3 měsíce, kdy se feny dožívaly déle. Nebyl ovšem mezi nimi prokázán statisticky významný rozdíl.
Nejčastější příčinou úhynu malých plemen psů se stalo celkové stáří (34,6%). Z nemocí nejčastěji jedinci podlehly nádorovému onemocnění (26,3%).
Na začátku práce byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že feny malých plemen psů žijí déle než psi - samci. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že jedním z predispozičních faktorů pro dlouhověkost je dlouhá doba expozice vaječníku v organismu. Feny vykastrované až po 8 roce života a feny nekastrované se dožívají vyššího věku než feny kastrované dříve (do 5 let věku). Tato hypotéza rovněž nebyla potvrzena. Potvrdilo se ovšem, že existuje statisticky významný rozdíl mezi kastrovanými a nekastrovanými fenami, bez ohledu na věk kastrace. Kastrované feny se dožívaly přibližně o 1 a půl roku déle. Dále se potvrdily i statisticky významné rozdíly mezi kastrovanými a nekastrovanými fenami v rámci plemene. U plemene skotský teriér se kastrované feny dožily až o 5 let déle než feny nekastrované.
|
|
|
Genetická determinace zbarvení srsti u plemene border kolie
Hronová, Michaela ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Tato bakalářská práce by měla sloužit jako literární přehled nebo lépe řečeno odborný úvod ke genetické determinaci zbarvení u psů se zaměřením na plemeno border kolie. Samotná práce je rozdělena do několika kapitol. V první popisuji typy pigmentů a jejich vliv na zbarvení srsti. Dalším bodem je přehled genů, které zbarvení srsti determinují. Poté se zabývám všestranným využitím plemene border kolie a základními informacemi o stavech tohoto plemene v České republice. Poslední část se soustřeďuje na genetická onemocnění, která jsou spojována s určitým typem zbarvení, jimiž je toto plemeno rovněž postiženo. S přihlédnutím ke skutečnosti, že na genetickém výzkumu determinace zbarvení a onemocnění psů se neustále pracuje a velká část této problematiky je ještě neprobádána, jsou v práci využity i zatím geneticky nepodložené údaje.
|
|
|
Analýza povahových vlastností a sportovní výkonnosti plemene chodský pes a možnosti jeho využití v zoorehabilitaci
Pávková, Kateřina ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce je aktuální rešerší, která je věnována našemu národnímu plemeni,Chodskému psovi. Úvodní část práce popisuje historii plemene a jeho regeneraci, která byla oficiálně zahájena v roce 1984 panem Janem Findejsem. Chovatelé tohoto národního plemene jsou sdruženi v Klubu přátel chodského psa, který patří k nejpočetnějším chovatelským klubům. Ke dni 31. 3. 2016 je v Evropě registrováno 152 chovatelských stanic. O plemeno je velký zájem i v zahraničí, kde se již podařilo odchovat několik oficiálních vrhů. Největší zastoupení má plemeno v Německu a ve Švýcarsku. Klub přátel chodského psa je členem Českomoravské kynologické unie. Na uznání plemene Mezinárodní kynologickou federací (FCI) zatím stále čeká. Další část práce se zabývá genetikou populací a jsou zde hodnoceny výsledky dysplazie kyčelního kloubu a její výskyt v populaci od roku 2001. Kromě dysplazie kyčelního kloubu, která je klubem sledována a eliminována, není plemeno postiženo jinou nemocí nadlimitně. Uveden je i zdravotní program a další klubem podporovaná zdravotní vyšetření. V závěrečné části rešerše jsou popisovány povahové testy psů a povahové vlastnosti plemene chodský pes. Byla provedena analýza povahových vlastností z dat zapsaných v databázi chovatelského klubu. Dále byli hodnoceni potomci pěti nejplodnějších plemeníků. V práci jsou uvedeny výsledky sportovní výkonnosti plemene. Pozornost je věnována i využití plemene v zoorehabilitaci. Práce poukazuje na všestranné možnosti využití plemene a na jeho ceněné povahové vlastnosti. Chodští psi se v posledních letech stávají oblíbenými a populárními. Plemenná kniha každoročně zapisuje okolo 300 štěňat, což svědčí o tom, že se plemeni daří!
|
host ::
RSS.