|
|
Efekt základního mezocyklu na změny herní kondice s progresivním charakterem zatížení u hráčů mládežnického fotbalu
Bujnovský, David ; Zahálka, František (vedoucí práce) ; Votík, Jaromír (oponent) ; Zháněl, Jiří (oponent)
EFEKT ZÁKLADNÍHO MEZOCYKLU NA ZMĚNY HERNÍ KONDICE S PROGRESIVNÍM CHARAKTEREM ZATÍŽENÍ U HRÁČŮ MLÁDEŽNICKÉHO FOTBALU Cílem této práce bylo zjistit, zda je využití specifických modelů stimulace kondice (Verheijen - experimentální skupina 1 (EXP1), Owen - experimentální skupina 2 (EXP2)) více efektivní formou než využití nespecifického modelu s podporou velkých forem her (LSG) (kontrolní skupina (KON)) u elitních hráčů mládežnického fotbalu U17 a zda lze srovnatelně kondičně připravit hráče v kratším časovém úseku ve čtyřtýdenním cyklu (Owen) v komparaci se šestitýdenním cyklem (Verheijen) nebo konvenčním (nespecifickým) mezocyklem. Metody: Výzkumný soubor tvořil 3 skupiny probandů po 16 hráčích (n=48; Věk = 16,02±0,78 let; Telesná výška = 178,6±9,8 cm; Telesná hmotnost = 69,0±10,6 kg; ECM/BCM = 0,80±0,13; FFM = 61,4±9,8 kg). Celý výzkum dokončilo 39 hráčů rozdělených do skupin EXP1, EXP2 a KON. Skupina EXP1 podstoupila tréninkový program podle Verheijena (2000), kde se objevují také velké intervalové hry (LSG). Druhá skupina EXP2 podstoupila intervenční program podle Owena et. al. (2012). Třetí skupina podstoupila tréninkový mezocyklus s klasickým modelem, který byl kombinací nespecifického tréninku kondice s vedlejší podporou LSG. Tento model se skládal převážně z běhů (nespecifická příprava) a...
|
|
|
Vliv různých druhů rozcvičení na rychlostní schopnosti u hráčů fotbalu z pohledu ontogeneze
Turbák, Filip ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Bujnovský, David (oponent)
Název: Vliv různých druhů rozcvičení na rychlostní schopnosti u hráčů fotbalu z pohledu ontogeneze. Cíle: Hlavním cílem práce je komparace rychlostních testů a flexibility v průběhu ontogeneze (s odstupem mezi měřením dva roky) u fotbalistů v kategorii staršího dorostu U18. Metody: Pro hodnocení rychlostně silového výkonu každý z hráčů absolvuje dva běhy na vzdálenost 30 metrů s tím, že k měření v tomto úseku dochází také na vzdálenostech 5, 10 a 15 metrů. Před samotným měřením budou všichni účastníci rozcvičeni námi vybranou formou strečinku. Pro sekundární výzkum zabývající se možnou spojitostí mezi dosaženou rychlostí a mírou flexibility dolních končetin budou použity dvě standardizované zkoušky. Výsledky: Testování odhalilo, že u subjektů došlo s dvouletým odstupem ke zhoršení průměru času běhů na vzdálenostech do 15metrů (5, 10, 15 metrů). Naopak při analýze výsledků měření na vzdálenosti 30 metrů bylo u průměrů časů zjištěno výrazné zlepšení. Sekundární výzkum odhalil významnou spojitost mezi flexibilitou hamstringů a dosaženou běžeckou rychlostí. Přesněji u Thomayerovy zkoušky nebyla shledána významná korelace s rychlostí běhu (statistická významnost = 0,0003, věcná významnost: Cohen d= 2,42). Naopak u Laseguovy zkoušky byl zjištěn významný vztah s rychlostí běhu (statistická významnost...
|
|
|
Hodnocení základních motorických dovedností, herních dovedností a pohybových schopností u mladých hráčů fotbalu
Pfeifer, Radim ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Bujnovský, David (oponent)
Název: Hodnocení základních motorických dovedností, herních dovedností a pohybových schopností u mladých hráčů fotbalu Cíle: Hlavním cílem práce je postihnout vývoj v oblasti specifických herních dovedností, základních pohybových dovedností a agility u mladých hráčů fotbalu (12-14 let) mezi dvěma měřeními v rozmezí necelých dvou let. Současně je cílem ověřit závislost specifických herních dovedností na základních pohybových dovednostech. Metody: Pro praktickou část této práce byl použit longitudinální kvantitativní výzkum s empirickými prvky. Metodou výzkumu byla zvolena metoda pozorování - měření. Výzkumný soubor byl tvořen hráči věkové kategorie U14 z fotbalového klubu FC Tempo Praha (n=12) a byl měřen opakovaně v rozmezí dvaceti měsíců. Úroveň základních pohybových dovedností byla zjišťována pomocí testu TGMD-2 (Test of Gross Motor Development) a úroveň specifických fotbalových dovedností byla zjišťována pomocí testu vedení míče. Úroveň agility byla zjišťována pomocí testu agility. Výsledky: Bylo zjištěno, že v testu TGMD-2 dosáhlo v prvním měření celkově 83,3 % probandů průměrné a podprůměrné úrovně základních pohybových dovedností. V druhém měření bylo zjištěno, že v testu TGMD-2 dosáhlo celkově 91,3 % probandů průměrné a podprůměrné úrovně základních pohybových dovedností. Mezi oběma měřeními...
|
|
|
Efekt základního mezocyklu na změny herní kondice s progresivním charakterem zatížení u hráčů mládežnického fotbalu
Bujnovský, David ; Zahálka, František (vedoucí práce) ; Votík, Jaromír (oponent) ; Zháněl, Jiří (oponent)
EFEKT ZÁKLADNÍHO MEZOCYKLU NA ZMĚNY HERNÍ KONDICE S PROGRESIVNÍM CHARAKTEREM ZATÍŽENÍ U HRÁČŮ MLÁDEŽNICKÉHO FOTBALU Cílem této práce bylo zjistit, zda je využití specifických modelů stimulace kondice (Verheijen - experimentální skupina 1 (EXP1), Owen - experimentální skupina 2 (EXP2)) více efektivní formou než využití nespecifického modelu s podporou velkých forem her (LSG) (kontrolní skupina (KON)) u elitních hráčů mládežnického fotbalu U17 a zda lze srovnatelně kondičně připravit hráče v kratším časovém úseku ve čtyřtýdenním cyklu (Owen) v komparaci se šestitýdenním cyklem (Verheijen) nebo konvenčním (nespecifickým) mezocyklem. Metody: Výzkumný soubor tvořil 3 skupiny probandů po 16 hráčích (n=48; Věk = 16,02±0,78 let; Telesná výška = 178,6±9,8 cm; Telesná hmotnost = 69,0±10,6 kg; ECM/BCM = 0,80±0,13; FFM = 61,4±9,8 kg). Celý výzkum dokončilo 39 hráčů rozdělených do skupin EXP1, EXP2 a KON. Skupina EXP1 podstoupila tréninkový program podle Verheijena (2000), kde se objevují také velké intervalové hry (LSG). Druhá skupina EXP2 podstoupila intervenční program podle Owena et. al. (2012). Třetí skupina podstoupila tréninkový mezocyklus s klasickým modelem, který byl kombinací nespecifického tréninku kondice s vedlejší podporou LSG. Tento model se skládal převážně z běhů (nespecifická příprava) a...
|
|
|
Analýza zatížení hráčů fotbalu v zápase z hlediska hráčského postu
Bujnovský, David ; Malý, Tomáš (vedoucí práce) ; Buzek, Mario (oponent)
Název práce: Analýza zatížení hráčů fotbalu v zápase z hlediska hráčského postu. Cíl práce: Cílem práce je zjistit velikost pohybového zatížení hráčů během fotbalových přátelských utkání. Současně je cílem práce zjistit rozdíly ve velikosti pohybového zatížení mezi různými hráčskými posty u měřeného souboru a zjistit dobu, po jakou se hráči pohybují nad hranicí ANP v utkání. Metody: V této práci se jedná o nepřímé (zprostředkované) pozorování, jelikož data byla zaznamenávána pomocí přístrojů, ze kterých byla data následně zpracována do výsledkové podoby. Pro hodnocení velikosti pohybového zatížení byly použity sporttestery "Polar Team 2". Pro statistické zpracování bylo použito hodnocení věcné významnosti pomocí tzv. "velikosti účinku". Výsledky: Z hlediska velikosti pohybového zatížení nebyl shledán věcně významný rozdíl mezi obránci a záložníky v pásmu nad ANP. Dále byly shledány věcně významné rozdíly mezi obránci a útočníky, věcně významné rozdíly mezi záložníky a útočníky v pásmu nad ANP. Avšak na základě podmínek, za kterých měření probíhalo je zřejmé, že nelze vyvozovat jednoznačné závěry. Klíčová slova: Fotbal, pohybové zatížení, srdeční frekvence, hráčské funkce
|
|
|
Komparace velikosti pohybového zatížení u Českých a Rakouských fotbalistů na stejné výkonnostní úrovni
Bujnovský, David ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Frýbort, Pavel (oponent)
Název práce: Komparace velikosti pohybového zatížení u českých a rakouských fotbalistů na stejné výkonnostní úrovni. Cíl práce: Cílem práce je zjistit velikost pohybového zatížení hráčů během fotbalového utkání. Současně je cílem práce zjistit možné rozdíly ve velikosti pohybového zatížení mezi českými a rakouskými hráči na stejné výkonnostní úrovni. Metoda: V této práci se jedná o nepřímé (zprostředkované) pozorování, jelikož data byla zaznamenávána pomocí přístrojů, ze kterých byla data následně zpracována do výsledkové podoby. Pro hodnocení velikosti pohybového zatížení byly použity sporttestery "Polar RS800". Pro statistické zpracování bylo použito hodnocení věcné významnosti pomocí tzv. "velikosti účinku". Výsledky: Z hlediska velikosti pohybového zatížení byl shledán věcně významný rozdíl mezi českými a rakouskými hráči fotbalu, vyjádřený průměrným časem stráveným v intenzivním pásmu nad 85% maximální srdeční frekvence během utkání. Avšak na základě podmínek, za kterých měření probíhalo je zřejmé, že nelze vyvozovat jednoznačné závěry. Klíčová slova: Fotbal, pohybové zatížení, energetický výdej, srdeční frekvence, hráčské funkce
|
host ::
RSS.