|
|
Příprava dobrovolníků v Domácím hospici Cesta domů
Matochová, Jana ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Váňová, Věra (oponent)
Otázka smrti a umírání se dotýká každého člověka, jedná se o nelehkou a přesto přirozenou součást života každého z nás. Hospicová péče nabízí umírajícímu a jeho blízkým pomoc a podporu na poslední cestě "domů". V této práci popisuji možnosti přípravného kurzu pro dobrovolníky, kteří mají v prostředí hospicové péče své nezastupitelné místo. V empirické části prezentuji příklad z praxe českého Domácího hospicu Cesta domů, který komentuji na základě literatury i svých osobních zkušeností. Výstupem zkoumání je zpětná vazba pro vedení Domácího hospice Cesta domů, včetně návrhů ke změnám přípravného kurzu.
|
|
|
Úloha ženy v paliativní péči
MARCINKOVÁ, Jana
Práce se zabývá péčí o umírající v posledním stádiu nemoci. Teoretická část představuje paliativní péči a ženy pracující v ní. Dále popisuje historii a současnost ošetřovatelství. Přináší otázku, proč jsou v tomto oboru převážně ženy.
|
|
|
Otázka potřebnosti thanatopedagogiky
ŠÍMOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou potřebnosti thanatopedagogiky. Cílem práce je vytvořit spekulativní specifikaci možného nového vědního oboru, vymezení předmětu, jeho studia a jeho náplně. Práce je pojata jako vzájemné propojení mezi pedagogikou a thanatologií a obsahuje pouze teoretickou část. První kapitola je věnována thanatologii tedy nauce o umírání a smrti. Obsahuje obecné informace o této vědní disciplíně a zároveň se zabývá smyslem thanatologie pro člověka. Následující část pojednává o pedagogice a zároveň se zabývá vzájemnou provázaností pedagogiky s thanatologií. Z toho vyplývá teoretický základ pro nově vznikající vědní disciplínu thanatopedagogiku.
|
|
|
Akceptace smrti a umírání u lidí s prožitky mimořádných stavů vědomí
PEŠEK, Martin
Mimořádné stavy vědomí doprovázejí lidstvo od nepaměti a v dnešní době, kdy je významně opomíjena duchovní stránka lidské existence, zprostředkovávají tyto stavy vědomí její znovuobjevení. Práce je zaměřena na následné změny v lidském životě po prožití mimořádného stavu vědomí a především pak na ty změny, které je možné rozpoznat v přístupu ke smrti a umírání. V teoretické části se věnuji problematice smrti a umírání z hlediska kulturního, medicínského, psychologického nebo teologického. Uvádím základní i rozšířený model lidské psychiky, jejichž znalost je důležitá pro pochopení mimořádných stavů vědomí. Dále se zabývám vymezením samotného termínu mimořádné stavy vědomí a uvádím rozšířený popis těch, kdy se člověk přímo či nepřímo setkává v průběhu prožitku se smrtí a umíráním. Poslední teoretická kapitola je věnována léčebnému potenciálu popsaných mimořádných stavů vědomí. Cílem práce bylo zachytit významné podobnosti zkoumaných jevů a poukázat na jejich tranformativní účinek na osobnost člověka zejména v základních existenciálních otázkách. Pro dosažení cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu s prvky fenomenologického zkoumání. Metodou získávání dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo celkem 7 respondentů s prožitky mimořádného stavu vědomí. Konkrétně se jednalo o prožitky blízkosti smrti a o zkušenosti z prožitkového sebezkoumání, které jsou vyvolány buď holotropním dýcháním nebo požitím psychedelické látky. Z výsledků výzkumu vyplývá, že lidé se zkoumanou zkušeností zaznamenávají významné změny ve svém životě. Životní změny se dotýkají mimo jiné i snížení strachu ze smrti a umírání. Z těchto zjištění lze vyvodit významné důsledky pro psychoterapii a to zejména pro terapeuty, kteří přicházejí do kontaktu s klienty, jež prožívají silnou úzkost při pomyšlení na vlastní smrt a umíraní.
|
|
|
Hledání smyslu utrpení v životě člověka; porovnání názorů sociálních pracovníků agendy příspěvku na péči s názory vybraných autorů odborné literatury
TURNOVCOVÁ, Bohumila
Bakalářské práce se zabývá utrpením v životě člověka a hledáním jeho smyslu. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny důležité pojmy a myšlenky k danému tématu, následně jsou představeny vybrané základní pohledy na utrpení a jeho smysl od autorů z různých vědních oblastí: etiky, filozofie, psychologie (psychoterapie), sociální práce, teologie a thanatologie. Následuje shrnutí zjištěných názorů, jehož je využito v praktické části pro dotazníkové šetření mezi sociálními pracovníky. Cílem výzkumu je zjistit názory sociálních pracovníků na utrpení a jeho smysl. Praktická část je zakončena prezentací zjištěných dat, přičemž nejvíce rozpracovaná je otázka po smyslu utrpení v kontextu možných daných souvislostí (věk, víra, vzdělání). V závěru bakalářské práce dochází k porovnání názorů sociálních pracovníků na utrpení a jeho smysl s názory získanými z odborné literatury.
|
host ::
RSS.