|
|
Informovanost žen o rakovině děložního čípku
POCHOPOVÁ, Jana
ABSTRAKT Informovanost žen o rakovině děložního čípku Karcinom děložního čípku je celosvětově jedním z nejzávažnějších nádorových onemocnění žen. Ročně touto chorobou onemocní celkem asi půl milionu z nich a přes 250 tisíc žen zemře. V České republice situace také není nikterak uspokojivá, každý rok je zaznamenáno téměř 400 úmrtí. I přesto se však jedná o typ rakoviny, kterému lze poměrně úspěšně předcházet. Tato problematika je v dnešní době velmi aktuální, proto jsem si jako téma bakalářské práce zvolila {\clqq}Informovanost žen o rakovině děložního čípku.`` Teoretická část obsahuje nejdůležitější informace o tomto onemocnění, diagnostice, terapii a možnostech prevence. V praktické části jsem se snažila zjistit stupeň informovanosti dívek a žen ohledně této choroby a frekvenci docházení na gynekologické prohlídky. Výzkumná část práce byla realizována kvantitativním způsobem, zvolila jsem metodu dotazování, techniku dotazníku. Respondentkami byly studentky středních škol ve Žďáře nad Sázavou a jejich matky. Celkem byly získány informace od 90 ti dívek a 75 ti matek. Cílem mé práce bylo zmapovat informovanost žen o rakovině děložního čípku, dílčím cílem pak zjistit zájem žen o očkování. Oba záměry byly naplněny. Na počátku byly stanoveny tři hypotézy: 1. Informovanost o tomto onemocnění závisí na věku, 2. Ženy mají zájem o očkování, 3. Ženy chodí na pravidelné gynekologické prohlídky. Z těchto tří hypotéz byla potvrzena pouze poslední. Práci a její výsledky lze využít ke zlepšení informovanosti dívek a žen o tomto onemocnění a k uvědomění si důležitosti pravidelných preventivních prohlídek. Taktéž mohou vést k větší medializaci dalších možností prevence, jako je např. očkování a zdravý životní styl. Praktická část práce může dále posloužit školám, které by se na základě získaných údajů zaměřily na kvalitnější osvětovou činnost pro své studentky.
|
|
|
Fyzioterapie u skolióz
KOLIBÍKOVÁ, Šárka
Abstrakt Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Fyzioterapie u skolióz. Toto téma jsem si vybrala záměrně, a to proto, že je mi téma skolióz blízké, od dětství jsem měla sama potíže se zády. Skolióza je deformita páteře ve třech rovinách. Kromě roviny frontální je současně odchylka v sagitální a také v transverzální rovině, kde je popisována rotace a torze obratlů. Křivka může být jednoduchá, dvojitá nebo v některých případech u idiopatické skoliózy dokonce trojitá. Hlavním cílem při terapii skolióz je zabránit další progresi skoliotických změn, případně upravit vadné držení páteře. Dalším důležitým předpokladem ovlivnění skoliózy je nahrazení špatných posturálních a pohybových vzorců, vzorci vhodnými. Při cvičení se uplatňuje individuální přístup ke každému jedinci. Bylo vypracováno mnoho speciálně-léčebně- gymnastických metod, které mohou skoliózu příznivě ovlivnit, aniž by vedly k jejímu vyléčení. Především sem patří tyto metody: Metoda Klapp, Metoda von Niederhöffer, Metoda Gocht-Gessner, Metoda Ludmily Mojžíšové, Metoda dle Roswity Brukow, Metoda Schroth, Metoda Scharrl, Hippoterapie, Vojtova reflexní lokomoce, Terapie na podkladě bazálních programů, Cvičení na míčích, Elektostimulace, Korzetoterapie{\dots} Pokud se nezdaří konzervativní přístup nebo pacient přichází k vyšetření pozdě již s výrazně vyvinutou deformitou, je nezbytná její operační korekce a stabilizace. Rozhodnutí o operaci je závažné jak pro lékaře, tak i pro pacienta či rodiče dítěte. Smyslem operace je křivku co nejvíce narovnat a v tomto napřímení trvale udržet. Ve svém výzkumu jsem pracovala s metodikou Schroth. Je to speciální metoda k léčení několikaobloukových tvarových posunů a statických změn skoliotického těla. Jednu z hlavních rolí tu hraje použití korekčního podkládání pomocí polštářků nebo pěnových míčků tak, aby došlo k co nejlepšímu vyrovnání skoliotické křivky. V tomto vypodložení pacient provádí cviky a cílenou dechovou gymnastiku - derotační dýchání. Své využití tu nachází i uvolňovací a protahovací cviky. {\clqq}Výzkum`` jsem prováděla na dvou pacientkách v pubertálním věku, které měly diagnostikovanou skoliózu. Cvičební jednotka probíhala po dobu půl roku a jednou za 14 dní. Terapie dle Schrotové je velmi náročná a vyžaduje značnou spolupráci a motivaci pacienta. Z mého výzkumu vyplývá, že u obou pacientek došlo ke korekci skoliotického držení. Pacientky se díky terapii naučily lépe vnímat své tělo a dalším výsledkem je zlepšení z kosmetického hlediska.
|
|
|
Screening sluchu u novorozenců v Nemocnici České Budějovice
ČÁCHOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá screeningem sluchu u novorozenců v Nemocnici České Budějovice a. s. Jsou zde uvedeny výsledky screeningu sluchu u všech dětí narozených v Nemocnici České Budějovice od 1.1 2007 do 31.12. 2008. Screening byl prováděn metodou zjišťování přítomnosti transientně evokovaných otoakustických emisí přístroji Echo Check a Echo Screen. Při vyšetřování novorozenců úzce spolupracovaly Nemocnice České Budějovice a.s. a Zdravotně sociální fakulta Jihočeské Univerzity. Vyšetřovaní novorozenci byli rozděleni do dvou skupin. První z nich, fyzilogičtí (nerizikoví) novorozenci jsou děti, hospitalizované na stanici fyzilogických novorozenců. Tyto děti se narodily bez zjevných rizik a proběhla u nich nekomplikovaná poporodní adaptace. Druhá skupina, rizikoví (patologičtí) novorozenci jsou děti, hospitalizované na stanicích pro patologické novorozence z nichž každé má alespoň jedno z uvedených rizik: pozitivní rodinná anamnéza, prenatální infekce, hmotnost pod 1500 g, perinatální hypoxie, řízená a podpůrná ventilace, dlouhodobá oxygenoterapie, žloutenka VT nebo hraniční, neuroinfekce, aminoglykosidy, glykopeptidy, diuretika, vrozené vývoje vady hlavy a krku. Cílem práce byl včasný záchyt sluchových vad u dětí narozených na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Tento cíl se podařilo splnit. Z výsledků této práce vyplývá, že počet rizikových novorozenců s nepřítomnými transientně evokovanými otoakustickými emisemi alespoň na jednom uchu je vyšší u rizikových novorozenců, oproti novorozencům nerizikovým, a také že větší podíl sluchových vad a poruch je ve skupině patologických novorozenců oproti novorozencům fyziologickým. Těmito zjištěními byly potvrzeny stanovené hypotézy. Tato bakalářská práce poukazuje, na realizovatelnost celoplošného screeningu v našich podmínkách a na jeho nezbytnost při včasném odhalování sluchových vad a poruch.
|
|
|
Problematika karcinomu čípku, zdravotně sociální dopady onemocnění
MÜLLEROVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce vypracované na toto téma bylo zmonitorovat systém prevence a terapie prekanceróz i karcinomu hrdla děložního, včetně zdravotně sociálních dopadů tohoto onemocnění v populaci českých žen. Výzkumný soubor tvořily ženy žijící v Jihočeském, Středočeském a Pražském kraji, které podstoupily komplexní léčbu karcinomu hrdla děložního. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována pomocí metody dotazování a techniky sběru dat anonymním dotazníkem. Z výzkumu překvapivě vyplývá, že většina žen docházela před onemocněním pravidelně na gynekologické prohlídky a přesto onemocněly. Nebylo tedy možné touto formou prevence u nich vzniku onemocnění zabránit. O riziku onemocnění karcinomem vnitřního genitálu nemají ženy dostatek informací a to ani od svého gynekologa. K největší zátěži v souvislosti s tímto onemocněním dochází v průběhu léčby a to v oblasti somatické a psychické. Vliv léčby na psychiku žen a to v negativním smyslu byl potvrzen u poloviny dotázaných. Více než polovina žen , které absolvovaly léčbu karcinomu nepracuje. Současně bylo zjištěno, že v důsledku onemocnění dochází k negativnímu ovlivnění intimního života s partnerem avšak k rozpadu partnerských vztahů nedochází. Z výsledků vyplývá, že je nutné prověřit a zlepšit kvalitu interpretace kolposkopického a cytologického vyšetření na úrovni základních ambulancí. Nejlepší prevencí v současnosti jak předcházet tomuto onemocnění se zdá být plánované očkování. Je nutné zlepšit informovanost v oblasti této problematiky, nejlépe již v rámci sexuální výchovy dívek na základních školách a následně v rámci preventivních návštěv v gynekologických ambulancích. Psychickou zátěž v průběhu léčby je možné ovlivnit zajištěním psychologické pomoci již během terapie v nemocnicích na základě spolupráce lékařů s psychology. Dřívější návrat pacientek do pracovního procesu by mohl být dosažen zapojením pacientek do procesu ucelené rehabilitace. Karcinom děložního čípku je onemocnění vážné a mělo by být v zájmu naší společnosti zdokonalit a zlepšit systém informovanosti a prevence.
|
|
|
Výchova ke zdraví ve vztahu k prevenci rakoviny prsu.
VÍTKOVÁ, Adéla
Výchova ke zdraví ve vztahu k prevenci rakoviny prsu nebylo náhodně zvolené téma. K mému rozhodnutí přispělo to, že jsem se s tímto onemocněním setkala v rodině. Pročetla jsem a nasbírala mnoho informací. Existuje nepřeberné množství publikací, odkazů, sdružení, komerčních a mediálních projektů, přesto je diagnóza rakoviny prsu na předních místech v úmrtnosti nejen v České republice, ale celosvětově. V průběhu mapování informací jsem došla k závěru, že jediná prevence je včasná diagnostika a screening, na který jsem se v druhé části práce zaměřila. Výchova ke zdraví je ideální obor pro edukaci preventivního programu a jeho dalšího šíření. Proto doufám, že ucelené zpracování tématiky bude využíváno jako metodický materiál.
|
|
|
Výchova ke zdravému životnímu stylu se zaměřením na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku.
BARTONĚK, Jaroslav
Práce se zabývá problematikou rakoviny tlustého střeva a konečníku, jelikož úmrtnost osob s touto diagnózou je v ČR vyšší než v ostatních státech Evropské unie. Těžištěm práce je prevence a diagnostika tohoto onemocnění, protože správné životní návyky a včasné zachycení značně snižují riziko úmrtí. Součástí práce je projekt ,,Prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku, kapka krve zachraňuje život.``určený pro žáky druhého stupně základních škol. Cíl této práce je shodný s prvním úkolem Národního onkologického programu České republiky, jímž je odborná podpora výuky prevence nádorů na školách, popularizace primární prevence nádorů na veřejnosti, snížení výskytu kouření zejména u mládeže a žen a napomáhání kladným změnám ve výživě a životním stylu.Tento cíl byl splněn, avšak na výsledky projektu, pokud by se jeho výuka na ZŠ ujala, si budeme muset několik let počkat.
|
|
|
Infekce jako rizikový faktor pro průběh těhotenství
HRUBEŠOVÁ, Martina
Bakalářská práce na téma {\clqq}Infekce jako rizikový faktor pro průběh těhotenství`` má charakter výzkumu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část předkládá pohled na infekce v těhotenství. Pozornost je zaměřena především na problematiku rodiček kolonizovaných streptokoky skupiny B (GBS, Streptococcus agalactiae), což může způsobovat širokou škálu infekčních onemocnění u novorozence, včetně život ohrožující sepse. Tato část práce je rozdělena do sedmi kapitol, ve kterých jsou stručně uvedeny poznatky o původci onemocnění, rizikových faktorech, klinickém průběhu onemocnění, aktuální možnosti diagnostiky tohoto onemocnění. Dále je uveden současný systém optimálního postupu při provádění screeningu k identifikaci žen kolonizovaných GBS a intrapartální antibiotické profylaxe těchto rodiček. Cílem praktické části práce bylo zjistit, kolik procent dětí narozených matkám kolonizovaným GBS bylo i přes intrapartální antibiotickou profylaxi kolonizováno streptokoky skupiny B. Hypotéza 1 předpokládá, že intrapartální antibiotická profylaxe byla rodičkám kolonizovaným GBS podána v intervalu delším než 4 hodiny před porodem. Hypotéza 2 předpokládá, že novorozenci GBS pozitivních matek, kterým byla antibiotická profylaxe podána minimálně 4 hodiny před porodem, nebyli kolonizováni streptokoky skupiny B. K ověření nebo vyvrácení hypotéz je použit kvantitativní výzkum, provedený prostřednictvím retrospektivní analýzy zdravotnické dokumentace. Soubor tvoří ženy, které porodily na Gynekologicko {--} porodnickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. v období od 1.6.2006 do 8.8.2007 a byla u nich prokázána kolonizace streptokoky skupiny B. Smyslem práce je vyhodnocení prováděné antibiotické profylaxe v porodnici v Českých Budějovicích a využití těchto výsledků při výuce i v praxi.
|
|
|
Prevence maligního melanomu kůže
ŠŤASTNOVÁ, Lenka
Výskyt maligního melanomu neustále stoupá. V teoretické části této práce jsou zahrnuty medicínské poznatky o maligním melanomu a především o prevenci. Metodou kvantitativního výzkumu bylo dotazníkové šetření. Cílem práce bylo: Zjistit, jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi zdravotníky a nezdravotnickou veřejností, a jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi nezdravotnickou veřejností bez osobní zkušenosti (veřejnost) a veřejností s osobní zkušeností (pacienti). Stanovené hypotézy se nám potvrdily. Zdravotníci se věnují více prevenci maligního melanomu kůže než nezdravotnická veřejnost (H1). Nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti s maligním melanomem kůže se nadměrně sluní (H2). Veřejnost s osobní zkušeností používá více ochranných prostředků než nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti (H3). Veřejnost s osobní zkušeností se vyhýbá přímému slunci (H4). Veřejnost s osobní zkušeností chodí na dermatologické kontroly (H5). Výsledky ukazují, že se odborná znalost podílí na přístupu k prevenci. Stejný důsledek má i osobní zkušenost. Sestra se na informovanosti podílí u veřejnosti pouze ve 2 % a u pacientů ve 4 %. I nadále je důležité propagovat prevenci a posílit roli sestry.
|
|
|
Sledování radiační zátěže pacientek při mamografickém screeningu
HÁJKOVÁ, Michala
Vývoj mamografických přístrojů umožnil redukci dávky záření při mamografickém vyšetření. Na druhé straně stouply však nároky na kvalitu zobrazení, což vede ke zvýšení průměrné absorbované dávky. Je třeba docílit toho, aby radiační zátěž ve screeningu byla tak nízká, jak je to jen možné z hlediska dosažení kvalitního obrazu. Při použití moderních mamografických systémů se střední absorbovaná dávka ve žláze pohybuje kolem průměrné dávky 1 {--} 1,5 mGy pro jeden snímek. Pacientky mohou za svůj život absolvovat až 25 mamografických vyšetření, proto je nutné zredukovat dávku na přijaté minimum. U 1631 pacientek, které se podrobily mamografickému screeningu, byla pro kraniokaudální projekci levého prsu zjišťována závislost průměrné dávky v mléčné žláze na tloušťce komprimovaného prsu a mAs. Největší skupina žen ve sledovaném souboru byla v rozmezí věku 50 {--} 54 let a nejčastější věk klientek mamografického screeningu při prvním vyšetření byl v rozmezí 45 {--} 49 let. V práci jsem doporučila program na výpočet glandulární dávky, který je volně dostupný na internetu a nezjistila jsem překročení DRÚ.
|
|
| |
host ::
RSS.