|
|
Vývoj osídlení Křemžské kotliny s důrazem na vrcholně středověké až raně novověké hmotné prameny
HAMAN, Jaroslav
Práce se zabývá vývojem osídlení Křemžské kotliny a je podrobněji zaměřena na období středověké kolonizace a raného novověku. Na základě písemných pramenů, geografických dat, toponomastiky, a především archeologických pramenů je nastíněn vývoj osídlení na sledovaném území. Práce je syntézou uskutečněných výzkumů Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Regionálního muzea v Českém Krumlově a povrchové prospekce J. Polácha. Přílohy: Mapové podklady,katalog nalezišť,kresebná a fotografická dokumentace nemovitých archeologických památek, kresebná a fotografická dokumentace nálezů.
|
|
|
Mezi hanbou a ctí. Nadávky ve Vodňanech v 16. století
KOŠTOVÁ, Jindřiška
Má diplomová práce se věnuje soudním sporům vedených z nářku cti nebo zhanění ve společnosti jihočeského města Vodňany. Teoretická část je věnována dosavadnímu historickému a historicko-právnímu bádání na domácím a zahraničním poli v této tematice. Produktem tohoto zájmu je typově pestrá paleta prací, které se s větším či menším úspěchem snaží o jejich zpřístupnění a využití získaných výsledků v rámci studia dějin společnosti, kultury, vývoje práva a městské správy. Druhá část diplomové práce tematizuje pojem čest na základě různých typů pramenů. Jedná se zvláště o městské zákoníky, literární texty a v prvé řadě prameny trestně právní agendy městského soudu ve Vodňanech (SOkA Strakonice, AM Vodňany). Jedna z kapitol je také zaměřena na klasifikaci nadávek, které byly v trestně právní agendě městského soudu nalezeny. Cílem této práce byla snaha nastínit, co pojem čest pro vodňanského měšťana v druhé polovině šestnáctého století znamenal.
|
|
|
Testamenty urozených žen v Čechách mezi lety 1650-1753. Gender a legitimizační strategie šlechty v testamentárním diskurzu
SWIDEROVÁ, Kristina
Osu diplomové práce Testamenty urozených žen v Čechách mezi lety 1650-1753. Gender a legitimizační strategie šlechty v testamentárním diskurzu tvoří soubor posledních vůlí urozených žen z let 1650-1753, na jejichž základě se snaží postihnout genderové aspekty a funkci zbožnosti v testamentárním diskurzu. Za pomoci kombinace kvantifikační a kvalitativní analýzy spolu s komparací výpovědí pramenů povahy v zásadě normativní, došlo k rozboru testamentární praxe na několika úrovních. V prvé řadě si práce všímá soudobého právního postavení žen, dále rozebírá formální stránku posledních pořízení a odkazy majetku, které jsou primárními faktory, jež podmiňují vznik jedné každé poslední vůle. Těžiště výzkumu pak tvoří oblast testamentární zbožnosti. Na ní je nahlíženo mimo jiné jako na prostředek legitimizace vlastní nobility, pro jehož uplatnění představoval proces přípravy na smrt příhodný prostor. Doplňkem celé práce je samostatná kapitola všímající si kodicilů, tedy dokumentů původní ustanovení pro případ smrti doplňujících či pozměňujících. Jejich vzájemná obsahová komparace s posledními vůlemi odhaluje skutečné náboženské prožitky, které jsou jinak v testamentech poněkud zakryty důrazem na formálnost textu. Takto koncipovaný výzkum si klade za cíl jednak napomoci k pochopení utváření a projevu genderových rolí v jednotlivých oblastech života raně novověké společnosti a jednak přispět k poznání souboru proměn, které nejpozději do počátku 19. století vedly k celkovému zesvětštění náboženské praxe.
|
|
|
Svatba Adama ze Schwarzenberku s Markétou z Pallantu roku 1613
MICHŇOVÁ, Nikola
Předkládaná bakalářská práce se zabývá svatbou Adama ze Schwarzenberku s Markétou z Pallantu. Zaměřuje se na jejich svatební slavnost včele s velkolepou hostinou, která reprezentovala novomanželský pár v očích urozené společnosti raného novověku. Cílem práce je zrekonstruovat svatební veselí a interpretovat bohatou symboliku, kterou odráželo. Předmětem zájmu je zásobování slavnosti, vybavení a výzdoba hodovních sálů i kuchyňských prostor zámku a pestrá skladba svatebního jídelníčku. Stranou zájmu nezůstane ani služebnictvo a kuchyňský personál, jenž se podílel na přípravách a průběhu slavnosti. Práce se věnuje urozeným hostům, kteří se svatební hostiny zúčastnili. Jejich návštěva sloužila k sebeprezentaci novomanželů a vyjadřovala jejich společenské postavení, stejně jako celkové ztvárnění slavnostní hostiny. Hmotná kultura svatebního veselí, zejména složení svatebního menu včele s okázalým svatebním dortem měla svůj symbolický význam, jenž zrcadlil myšlenkový svět a hodnotový žebříček raně novověké společnosti.
|
|
|
Hmotná kultura raně novověkého měšťanského domu na příkladu hromadného nálezu ze studny domu čp. 55 na Latránu v Českém Krumlově.
PREUSZ, Michal
Diplomová práce se z archeologického úhlu pohledu zabývá hmotnou kulturou městského domu čp. 55 na Latránu v Českém Krumlově. V roce 1998 byla na dvorku domu objevena studna, v níž byl nalezen bohatý a rozmanitý soubor raně novověkých artefaktů z keramiky, skla, kovu, kůže a dřeva. Současně byly objeveny zvířecí kosti a odebrány rostlinné makrozbytky. Na základě komparativního studia s domácí a zahraniční literaturou, písemnými a ikonografickými prameny se autor pokouší vnést archeologicky zjištěné poznatky do historického kontextu. Snaží se přispět nejen ke zpracování archeologických nálezů, ale také k přesnější dataci souboru a k poznání každodenního života v městském domě v Českém Krumlově v 16. až 18. století.
|
|
|
Analýza rostlinných makrozbytků z klenebního zásypu Vladislavského sálu Pražského hradu
IRMIŠOVÁ, Jitka
Analýza rostlinných makrozbytků z klenebního zásypu Vladislavského sálu přispěla k poznání jejich utváření, nabídla možnost porovnání dvou separačních metod archeobotanického materiálu a zaznamenala nové významné importované druhy rostlin, které odrážejí vysoký sociální status hradních a městských obyvatel. Rozšířila tak poznatky o prostředí Pražského hradu na přelomu 16. a 17. století, co by centra ekonomického a politického života střední Evropy.
|
|
|
Obraz ženy a jejího světa optikou pohřebních kázání raného novověku v měšťanském prostředí
ANTONOVÁ, Petra
Diplomová práce nazvaná pojednává o myšlenkové struktuře raně novověké měšťanky se zaměřením na zobrazení ženského ideálu v měšťanském prostředí. Pramenným zdrojem této práce se stal soubor pohřebních kázání spadajících do tohoto časového období. Teoretická část nabízí přehled odborné literatury a následně obecný úvod k pohřebním kázáním, se zřetelem na jejich charakter literárního útvaru. Praktická část se věnuje rozboru tématiky ženského hlediska na poli pohřebních kázání. Tento oddíl je rozdělen do několika hlavních podkapitol. V první řadě je vyčleněn prostor základním složkám, jež tvořily součást ženské existence. Tyto složky ve své výsledné ucelenosti odkazují na charakter ženského údělu v raně novověkém světě. Dále diplomová práce vyčleňuje prostor základním námětům pohřebních kázání, které se zásadně podílely na výstavbě celého textu a které zároveň formují celý jeho ráz. Závěr byl ponechán edici samotných pohřebních kázání.
|
|
|
Hospodář Jana Brtvína z Ploskovic a Mikuláše Černobýla
ŠVEHLOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. Stěžejní částí je věnována roz-boru díla Jana Brtvína z Ploskovic a Mikuláše Černobýla. Jejich samostatné tisky spojil do jednoho Daniel Adam z Veleslavína a vydal ji pod výše zmíněným názvem. Stručný obsah tohoto díla je námětem první kapitoly. Edice tohoto tisku tvoří přílohu této práce. Druhá kapitola je věnována porovnání povinností úředníků v tisku s jejich povinnostmi ve skutečnosti. Třetí kapitola se snaží upozornit na zastoupení knih s hospodářskou té-matikou v církevních, klášterních a měšťanských knihovnách.
|
|
|
Manželské strategie české šlechty v předbělohorském období
TARANTOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce Manželské strategie české šlechty v předbělohorském období je představit strategie, které využívali příslušníci šlechty, především panského stavu, v období před Bílou horou při uzavírání manželství. Výběr partnera je v tomto kontextu chápán jako prostředek (sebe)prezentace jedince a jeho rodiny a měl by sloužit jako jeden ze znaků sebeidentifikace šlechty v raném novověku. Základ diplomové práce tvoří databáze sňatků českých šlechticů mezi léty 1500-1650 a to na základě dostupné literatury a vydaných pramenů. Z takto zjištěných údajů práce sleduje, jak se zmíněné strategie lišily v závislosti na sociálním a majetkovém postavení rodiny. Základními otázkami na požadavky při výběru partnera/partnerky jsou sociální aspekty - z jaké společenské vrstvy pocházel ženich a nevěsta, jestli se brali jen v rámci svého společenského stavu nebo byly běžné sňatky i mezi mužem z rytířského rodu a ženou z panstva a naopak. Zda si sourozenci brali stejně urozené nevěsty, nebo si prvorození brali urozenější partnerky než ti mladší, popřípadě naopak. Dále aspekty geografické {--} z jaké oblasti si muži vybírali nevěsty, jestli si častěji vybírali ženy z českého nebo cizího prostředí. V neposlední řadě bude zkoumána i role náboženství, tedy zda při výběru partnera/partnerky rozhodovala jejich víra nebo nikoliv a jestli se mezi sebou brali jen lidé stejného vyznání nebo i různého.
|
|
|
Duely v českých zemích raného novověku
ŠÁRO, Ondřej
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou raně novověkých duelů se zaměřením na šlechtické prostředí v českých zemích. Celá práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je obsáhlým nastíněním celé problematiky na základě dosavadních poznatků zéjmena zahraniční historické vědy. Její nedílnou součástí je zhodnocení existující literatury na dané téma, stručné představení metodologického přístupu a nastínění možných tématických okruhů, jimž je možné se v souvislosti s problematikou duelů věnovat. Úkolem podkapitoly první kapitoly je zevrubné představení zvoleného metodologického východiska {--} historickoantropologického konceptu cti v raném novověku. Raněnovověká čest je zde představena na základě širokého spektra kategorií, jako byl například aspekt vnitřní a vnější cti, ženské a mužské cti, respektive individuální a kolektivní cti. Druhá kapitola pak zasazuje raně novověký duel do časoprostorového kontextu, přičemž se snaží představit jak jeho předchůdce v podobě středověkých soudních soubojů, šlechtických záští, případně rytířských turnajů, tak i jeho následovníky v podobě přísně ritualizovaného duelu {\clqq}dlouhého`` 19. století. Zvláštní pozornost je přitom věnována rozboru duelových příruček 19. století, která má posloužit jakožto východisko pro třetí kapitolu. Tou je vlastní rozbor raněnovověkých duelů s ohledem na postižení všech možných aspektů, které je možné v jejich souvislosti vysledovat. Pozornost se bude věnovat možným příčinám vzniku raně novověkého duelu, přímým i nepřímým účastníkům, okolnostem, které raně novověký duel doprovázely, ale též potencionálním důsledkům pro všechny zúčastněné. Na základě nepočetných zmínek v pramenech osobní povahy a vlastního archivního výzkumu tak má být alespoň v hrubých konturách nastíněn raně novověký duel jakožto svébytný vývojový stupeň v dějinách duelantsví. Stejný důraz je však kladen rovněž na postižení duelu coby nedílné součásti myšlenkového světa raně novověkého člověka se zvláštním přihlédnutím k prostředí urozených vrstev. Cílem práce je prokázat svébytnost raně novověkého duelu a zároveň poukázat na jeho nezastupitelné místo ve vnitřním světě tehdejších urozených vrstev, jakož i jiných společenských vrstev.
|
host ::
RSS.