|
|
Dopady vývoje klimatu na produkční potenciál a cenu půdy
Vysočanová, Lenka
Práce se zaměřuje na hodnocení bonity půdy a jejího vývoje v rámci systému bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). V důsledku změny klimatu však dochází ke změně klimatických i půdních charakteristik, které dané BPEJ vymezují. Proto je důležitá aktualizace stávajícího systému bonitace, především nové vymezení klimatických regionů. Jsou uvedeny podklady ve formě map z geografického informačního systému (GIS), které dokazují klimatické změny. Mimo mapy z GIS práce předkládá grafy sestavené z klimatických charakteristik (teplota vzduchu, úhrn srážek a vláhová jistota), které byly změřeny na stanicích Žatec, Vimperk, Bzenec, Polešovice a Frenštát pod Radhoštěm. Práce se zabývá stanovením ceny půdy na území ČR, a to jak úřední tak i tržní cenou. Zaměřuje se i na hodnocení půdy v okolních státech Polsku, Slovensku, Německu a Rakousku.
|
|
| |
|
|
Klimatické podmínky rozvoje větrné eroze v oblasti jižní Moravy
Spáčilová, Bronislava
Práce se zabývá současným stavem a budoucím vývojem klimatických podmínek jižní Moravy ve vztahu k větrné erozi a stanovováním účinnosti větrolamů. Zájmové lokality reprezentují oblasti ohrožené větrnou erozí. Klimatické poměry byly vyhodnoceny za období 1961--1990, 2021--2050 a 2071--2100, a to pomocí klimadiagramů, teplotní a srážkové extremity, vláhové bilance a klimatických regionů. Scénáře předpokládají úbytek měsíců teplotně podnormálních, pokles vláhové bilance do záporných hodnot a nárůst měsíců teplotně mimořádně nadnormálních i srážkově podnormálních a zvýšení pravděpodobnosti suchých vegetačních období. Hrozba sucha by měla narůstat a tím také výměra půdy ohrožené větrnou erozí. Výrazná schopnost větrolamů snižovat rychlost větru i v době, kdy dřeviny nejsou ještě olistěné, byla prokázána měřením u pěti vybraných větrolamů na jižní Moravě. Nejklidovější zóna byla zjištěna ve vzdálenosti dvoj až trojnásobku výšky větrolamu na závětrné straně. K posouzení účinnosti větrolamů v různých fenofázích bez nutnosti měření byla použita optická porozita a model WEng. Výstupy modelu ukázaly podobný průběh zeslabení rychlosti větru jako výsledky terénních měření, avšak pouze v blízkosti větrolamu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Klima třídy na 1. stupni ZŠ
NAVRÁTILOVÁ, Andrea
Tato diplomová práce se zabývá klimatem třídy na prvním stupni základních škol. Práce má teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá především poznatky souvisejícími s klimatem. Vysvětlení pojmů sociální skupina, klima školy, klima třídy, prostředí a atmosféra. Podrobně je charakterizován mladší školní věk, ve kterém se zkoumaní žáci právě nacházejí. Dále jsou zde uvedeny ostatní faktory, které klima třídy ovlivňují. Praktická část je zaměřena na výzkum reálného a ideálního klimatu na školách venkovského i městského typu. Dále je zaměřena na rozdíly vnímání klimatu chlapci a děvčaty. Tento výzkum byl prováděn ve školách na Jihlavsku, a to konkrétně v pátých třídách. K tomu byl použit dotazník ?My Class Inventory?. Výsledky výzkumu jsou pak udávány v tabulkách a grafech, k nimž je vždy komentář.
|
|
|
Specifika klimatu na malotřídní škole
PRÁŠILOVÁ, Zdeňka
Práce bude věnována otázkám sociálně psychologického klimatu ve třídách a školách, specificky bude zaměřená na charakterizování prostředí malotřídní školy. Vlastní výzkum se zaměří na zkoumání rozdílu sociálně psychologického klimatu na velkých školách a malotřídních.
|
|
|
Vliv JE Temelín na klima blízkého okolí
BARÁTOVÁ, Michaela
BARÁTOVÁ, M. (2012): Vliv JE Temelín na klima blízkého okolí. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, katedra geografie. 128 str. Jaderná elektrárna Temelín, dominanta tvořící siluetu Českobudějovické pánve. Stavba čelící a odolávají kritice ze strany ekologických organizací. Přínos či hrozba pro Jihočeský kraj? Bezesporu oblast sporů mezi Českou republikou a Rakouskem. Tato bakalářská práce hodnotí především klimatické dopady Jaderné elektrárny Temelín. Teoreticko ? metodologická základna je zaměřena především na diskusi literatury a to jak v obecné, tak v konkrétní rovině zkoumaného tématu a s tím spojené hypotézy. Obecná část následně popisuje základní fyzicko ? geografické charakteristiky vybrané oblasti, zvláštní důraz je kladen na klimatografii. Nedílnou součástí obecné části je stručný popis fungování nejmladší evropské elektrárny. Analytická část je věnována sledování klimatu blízkého okolí ETE za pomocí dat, která byla zaznamenána Observatoří Českého hydrometeorologického úřadu v Temelíně a výsledky porovnány s daty, jeţ byly zaznamenány ve stejném období v Českých Budějovicích. Sledování klimatu blízkého okolí Jaderné elektrárny Temelín je posuzováno ze dvou perspektiv. První pohled nahlíží na klima před spuštěním jaderné elektrárny do provozu, tedy od roku 1989 do roku 2001; druhý pohled po spuštění jaderné elektrárny v roce 2002. Analytická část zachycuje možné změny vybraných klimatických charakteristik, které mohly být vyvolány vlečkou chladících věží.
|
host ::
RSS.