|
|
Efektivní komunikace v paliativní péči
PLECEROVÁ, Jana
Efektivní komunikace v paliativní péči je tématem této bakalářské práce. Práce je zaměřená na interakci sester a pacientů v terminálním stádiu nemoci, komunikaci s rodinou nemocného a hospicovou a paliativní péči. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou pacienti v terminálním stádiu nemoci spokojeni s komunikací sester a zda je pro ně daný způsob komunikace podporou, zda jsou rodiny pacientů informované o způsobech a možnostech paliativní péče. Dalším krokem bylo zmapovat způsoby a efekt komunikace sester, které pracují s pacienty v terminálním stádiu.
|
|
|
Empatie u dobrovolníků a pracovníků hospiců
VÁCHOVÁ, Lucie
Teoretická část této bakalářské práce se zabývá problematikou smrti z hlediska lidské osobnosti a nezištné pomoci dobrovolníků a pracovníků hospiců. Výzkum hodnotí osobnostní charakteristiku lidí s dobrovolnou zkušeností s umírajícími. Dotazník zkoumá kvalitu jejich interpersonální orientace, organizační schopnost při práci, vytrvalost a motivaci, dále strukturu altruismu, empatii a ochotu pomáhat. Byli osloveni dobrovolníci z občanského sdružení Sdílení, občanského sdružení Cesty domů, Hospice sv. Alžběty v Brně a dobrovolníci, kteří mají zkušenost s péčí o umírající, či nevyléčitelně nemocné. Výsledky mého výzkumu u 15 dobrovolníků byly porovnány s výsledky výzkumu u 828 studentů pomáhajících profesí, provedeného doc. Helenou Záškodnou v letech 2006-2008. Předpokládaná vyšší míra empatie, exocentrického altruismu, svědomitosti a přívětivosti u dobrovolníků, se potvrdila. Práce byla psána tak, aby byla srozumitelná pro všechny. Druhořadým cílem bylo dát dohromady dostatek podnětů k zamyšlení nad tím, jak se chováme, a jak bychom se chovat mohli. Sami si utváříme svůj život, nechť soucit plodí soucit.
|
|
|
Předpoklady pro práci sester v hospici
KNĚŽKOVÁ, Klára
Filozofií našich hospiců je lidský a profesionální přístup, také týmová práce všech pečujících. Zaměřuje se na zajištění kvality života u nevyléčitelně nemocných, až do jeho samého konce. Hospice se pomalu začínají dostávat do povědomí lidí, začínají být součástí péče o člověka. Obecný názor zdravotníků, také sester, je však stále ještě zkreslený. Často se říká, že do hospice nastupují převážně věřící sestry, nebo ty, které nemají dostatečný pocit uspokojení ve svém osobním životě. U těchto sester však mohl být pohled na umírání změněn vzděláním, hlubším studiem problematiky péče o umírající. Bakalářská práce je zaměřena na sestry v hospicové péči. Cílem práce bylo prověřit skutečnou motivaci sester, které se rozhodly pracovat v hospici. Druhým cílem bylo zjistit, jestli vzdělávání u sester ovlivňuje jejich postoj k péči o nevyléčitelně nemocné a umírající.Byly stanoveny hypotézy: H1 Náboženské přesvědčení je rozhodujícím faktorem pro výběr práce sestry v hospici. H2 Práce v hospici je sestrami vyhledávána v souvislosti s jejich osobním životním selháním. H3 Postoj sester k péči o terminálně nemocné klienty v hospici je závislý na jejich vzdělávání.Výzkumný soubor tvořilo 107 sester ze všech českých lůžkových hospiců (včetně sester manažerek). Byla využita forma kvantitavního šetření dotazníkovou metodou. Výsledky výzkumu lze využít pro pochopení vývoje role sestry paliativní a hospicové péče a k utváření modelu sester v hospicové péči. Dále může přispět k vytvoření standardu požadavků na sestry, které jsou do hospice přijímány.
|
|
|
Doprovázení umírajících v domovech pro seniory se zapojením prvků hospicové péče
VALÁŠKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá doprovázením umírajících v domovech pro seniory s ohledem na využívání prvků hospicové péče. Na začátku popisuje rozdíl v poslání domovů pro seniory a hospiců. Dále již vychází z teoretických poznatků v literatuře a definuje umírání, reakce umírajícího na sdělení o jeho zdravotním stavu, potřeby umírajícího, péči o rodinu umírajícího a zapojení multidisciplinárního týmu, smrt a péči o pozůstalé. Ve druhé polovině je popsán výzkum, který byl zaměřen na zjištění, zda a jakým způsobem mají jednotlivé domovy pro seniory ve svých vnitřních pravidlech zpracováno téma doprovázení umírajících. Poslední kapitola vychází z předchozích a nabízí osnovu pro tvorbu vnitřního pravidla pro doprovázení umírajícího.
|
|
|
Potřeby umírajících lidí v Hospici Štrasburk
MIKŠOVÁ, Libuše
Název mé bakalářské práce je: Potřeby umírajících lidí v Hospici Štrasburk. Bakalářská práce se zabývá problematikou uspokojování potřeb umírajících lidí. Umírající člověk má potřeby biologické, psychologické, sociální a spirituální. Hospicová paliativní péče je právě charakteristická tím, že poskytuje svému klientovi, tedy umírajícímu člověku, komplexní péči, která je zaměřená na uspokojování všech zmíněných potřeb. Cílem péče je dosažení nejlepší možné kvality života klientů a jejich rodin. Teoretická část práce popisuje paliativní péči a paliativní medicínu, historii hospicového hnutí, situaci hospicové paliativní péče v ČR, specifika péče v hospici. Dále podrobněji popisuje termíny utrpení, bolest, umírání a smrt. Věnuje se potřebám člověka a z nich odvozeným potřebám umírajícího člověka, popisuje podrobněji jednotlivé potřeby. Dále se také zabývá sdělováním pravdy umírajícímu, tomu, jak doprovázet umírající a pastorační péčí. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce bylo použito kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika nestandardizovaného polořízeného rozhovoru. Pomocnou metodou bylo zúčastněné pozorování. Výzkumný soubor tvořilo 9 klientů Hospice Štrasburk. Cílem práce je zmapovat naplnění holistického přístupu ke klientům hospice a dále zjistit, které z potřeb jsou saturovány pouze díky hospicové péči, a které potřeby se z pohledu klienta stávají v umírání nejdůležitějšími. Bylo zjištěno, že v hospici je poskytována komplexní péče, která zahrnuje naplňování biologických, psychologických, sociálních i spirituálních potřeb klientů. Naplňování spirituálních potřeb by se dalo v některých aspektech zlepšit. Dále bylo zjištěno, že na prvním místě potřeb, které jsou saturovány pouze díky hospicové péči, je dostatek soukromí, na druhém místě je oceněn přístup personálu, na třetím místě je lepší prostředí. Nejdůležitější potřeby v umírání z pohledu klienta jsou: nebýt sám, být s blízkými, s rodinou a netrpět bolestí.
|
|
|
Porovnání způsobu komunikačních dovedností sester s umírajícími klienty v nemocničním zařízení a zařízení hospic
ADAMCOVÁ, Lenka
Bakalářská práce pojednává o využívání komunikačních dovedností sester s umírajícími klienty, a to jak v nemocničním zařízení, tak v zařízeních hospic. Cílem práce bylo zmapovat komunikační dovednosti sester v nemocničním zařízení a zařízení hospic při ošetřování umírajících klientů; dále zjistit co sestry pracující v nemocničním zařízení a zařízení hospic postrádají při ošetřování terminálně nemocných klientů; a určit konkrétní problematiku sester v nemocničním zařízení při ošetřování terminálně nemocných klientů. Pro získání poznatků k bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl dotazník. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský personál v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, v Hospici Anežky České v Červeném Kostelci, v Hospici sv. Lazara v Plzni a v Hospici na Svatém Kopečku v Olomouci. Celkem bylo rozdáno 129 dotazníků, nevrátilo se 33 dotazníků, návratnost tedy činila 74% z původního počtu. Dále bylo vyřazeno 12 dotazníků pro neúplné vyplnění. Celkem bylo použito ke zpracování údajů 85 dotazníků, tedy 66% z původního počtu rozdaných dotazníků. Výzkumný soubor tvořil 85 respondentů. Byly stanoveny čtyři hypotézy: H1 Metody a úroveň komunikace sester při péči o umírající klienty jsou ovlivněny vzděláním a vědomostmi {--} byla potvrzena. H2 Ošetřovatelský proces v péči o umírající klienty závisí na podmínkách pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče na nemocničních odděleních a zařízeních hospic {--} byla potvrzena. H3 Sestry v nemocničních zařízeních nemají dostatečné vzdělání pro komunikaci s umírajícími klienty a podmínky pro poskytování komplexní ošetřovatelské {--} byla potvrzena. H4 Sestry v zařízeních hospic znají komunikační techniky, které standardně používají při doprovázení umírajících klientů {--} byla potvrzena. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům ve zkoumaném nemocničním zařízení a dvěma hospicům ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o terminálně nemocné klienty.
|
|
|
Paliativní a hospicová péče
LASCHOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá paliativní a hospicovou péčí. Práce je rozdělena na dvě části {--} teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou poskytnuty základní informace o paliativní péči, popisuje aspekty paliativní péče z hlediska duchovního, sociálního, psychologického a tělesného. Dále jsou zaznamenány informace o zařízeních, která poskytují paliativní péči, jejich charakteristiku, poslání a cíle. V diplomové práci je také zaznamenána problematika umírání, utrpení a smrti. Práce také zaznamenává pastorační a sociální péči o umírající seniory, popis multidisciplinárního týmu v hospicové péči. V praktické části je zaznamenán výzkum, zjišťující míru povědomí o paliativní a hospicové péči u klientů Farní charity Týn nad Vltavou. Dále výzkum zjišťoval názor respondentů, na důstojné umírání v domácí péči.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o klienta ante finem
JANSOVÁ, Markéta
Téma smrti a umírání je společností stále tabuizováno. Je to téma nepříjemné a nemoderní, protože naše doba si žádá lidi plné života a elánu. Je-li někdo nevyléčitelně nemocný, společnost se na něj velice často dívá jakoby skrz prsty. Mnozí lékaři, ač znají nepříznivou prognózu onemocnění, se snaží nemocného za každou cenu léčit až do poslední chvíle a smrt přijímají jako osobní prohru. Neutěšené podmínky umíraní v dnešní společnosti si uvědomovala anglická lékařka Cicely Saunders, která se snažila o zkvalitnění péče umírajícím a v roce 1967 založila v Londýně první moderní hospic {--} hospic sv. Kryštofa. Na filosofii prvního hospice navázal v roce 1995 první český hospic Anežky České. Cílem bakalářské práce bylo posoudit možnosti poskytování ošetřovatelské péče ošetřujícím zdravotnickým personálem v nemocnici a v hospici o klienta ante finem. Byly stanoveny hypotézy: H1: Ošetřující zdravotnický personál poskytuje ošetřovatelskou péči klientovi ante finem dle standardu obou typů zařízení. H2: Přístup péče o klienta ante finem je podmíněn emoční vyrovnaností ošetřujícího zdravotnického personálu. H3: Ošetřující zdravotnický personál v nemocničním zařízení si neuvědomuje, že umění doprovázet je součástí ošetřovatelského procesu. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský zdravotnický personál z interního oddělení a z oddělení následné péče z nemocnice v Českých Budějovicích, v Jihlavě a v Třebíči; a v hospici v Prachaticích, v Červeném Kostelci a v Brně. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků, konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 136 dotazníků. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že možnosti poskytování péče klientovi v terminálním stádiu v nemocniční péči jsou převážně ovlivněny nedostatkem času, dále si ošetřovatelský zdravotnický personál zcela neuvědomuje možnosti paliativní péče, kdežto v hospici jsou podmínky pro paliativní péči vytvořeny na kvalitní úrovni. Výsledky práce budou poskytnuty jedné z uvedených nemocnic a dvěma hospicům a mohou posloužit k zamyšlení nad možným rozšířením poskytování paliativní péče v daných zařízeních.
|
|
|
MOŽNOSTI A LIMITY DOMÁCÍ HOSPICOVÉ PÉČE V ĆESKÝCH PODMÍNKÁCH A VÝHLED DO BUDOUCNA
SVOBODOVÁ, Martina
Těžce nemocný potřebuje svoji rodinu a jeho rodina potřebuje podporu. Domácí hospic tuto podporu nabízí. Domácí prostředí je jistě pro naprostou většinu nemocných optimální, ale i domácí péče má hranice svých možností. Proto máme tři formy hospicové péče: domácí hospicová péče, stacionární hospicová péče a lůžková hospicová péče. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit jaká omezení existují v rozvoji domácí hospicové péče v rámci České republiky. Předpokládaná hypotéza, že rozvoj domácí hospicové péče v České republice je omezený více z ekonomických než organizačních důvodů, se potvrdila. Důvodem jsou nedostatečné legislativní podmínky v rámci České republiky pro hospicovou péči. Neexistuje systém financování domácí hospicové péče pojišťovnami. Dalšími stávajícími problémy jsou pak nedostatečná informovanost veřejnosti, ale i zdravotníků, vzdělání v oblasti paliativní péče, neobeznámenost laické veřejnosti s otázkami kolem smrti a péče o umírající, nedostatečná komunikace lékařů s pacienty a další.
|
|
|
Péče o umírající v hospicích
PTÁČEK, Jan
Práce se zabývá problematikou nemoci a umírání, péče o umírající v různých hospicových zařízeních. Popisuje charakteristické znaky paliativní medicíny, její praktické využití na půdě hospiců a zároveň její nedostatek v současném českém zdravotnictví. V práci není opomenuta ani legislativní stránka celé věci.
|
host ::
RSS.