|
|
Stresová inkontinence a možnosti cílené rehabilitace
VYHLÍDALOVÁ, Denisa
Tématem této bakalářské práce je stresová inkontinence a možnosti cílené rehabilitace. V první části jsou zpracovány teoretické podklady, týkající se dané problematiky. Obsahem teoretické části je souhrn poznatků z anatomie a fyziologie močového ústrojí a pánevního dna (PD) a teorie inkontinence. Je zde popsáno rozdělení inkontinence a její příčiny. Dále jsou zmíněny možnosti diagnostiky a léčby, se zaměřením na inkontinenci stresovou (SI). Inkontinence, tedy nedobrovolný únik moči, patří mezi nejrozšířenější ženské obtíže poslední doby. Přináší s sebou celou řadu problémů a to nejen fyzických, ale i psychických a díky tomu negativně ovlivňuje kvalitu života. Tento nechtěný únik moči není nemocí v pravém slova smyslu, ale příznakem, který může mít různé příčiny. Nejčastěji ji způsobuje oslabení svalů PD, které jsou součástí hlubokého stabilizačního systému (HSS) a významně se podílí na stabilitě celého trupu. Právě svaly a fascie PD zajišťují správnou fixaci močového měchýře, hrdla močového měchýře a močové trubice ve správné poloze a tím zajišťují kontinenci zejména při zvýšení nitrobřišního tlaku. Svaly PD se také v koaktivaci s bránicí podílejí na dýchání. Frekvence výskytu inkontinence moči stoupá v závislosti na věku. Jedním typem je inkontinence stresová (SI). Únik moči je vždy spojený s fyzickou námahou. K úniku moči dochází při zvýšení intraabdominálního tlaku a to bez současné kontrakce detruzoru. Na rozdíl od jiných onemocnění se dá proti inkontinenci úspěšně bojovat také jiným způsobem než užíváním léků a operativním zákrokem. Léčba inkontinence je v dnešní době poměrně úspěšná a pomocí vhodného a pravidelného cvičení se jí dá i předcházet. Podle doporučení by měla být fyzioterapie při léčbě SI léčbou první volby. Cílem fyzioterapie je snaha, aby pacientka byla schopna aktivovat svaly PD v situacích, během kterých se předpokládá únik moči. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu formou kazuistik 2 pacientek trpících SI. Práce obsahuje vstupní a závěrečný kineziologický rozbor, doplněný o dotazník CONTILIFE, návrh vhodného cvičení a opatření a závěrečné vyhodnocení úspěšnosti léčby. Cílem práce je poukázat na významnou úlohu fyzioterapie v léčbě SI, nastínit dostupné rehabilitační metody a navrhnout soubor vhodných cviků a opatření u pacientů, trpících SI. Pro každou pacientku byla vytvořena brožurka se seznamem cviků, dle kterých na základě předchozí instrukce cvičily po dobu 8 týdnů, během kterých byly pravidelně kontrolovány. Na pacientky bylo nahlíženo komplexně, a proto byla provedena u každé z nich také individuální terapie, navržena dle konkrétních problémů, vycházejících z vstupního kineziologického rozboru. Závěrečné výsledky práce ukázaly, že takto zvolená terapie byla úspěšná a pacientky uvádějí nejen subjektivní pocit zlepšení svých potíží spojených s inkontinencí během dne, ale díky komplexnímu přístupu a individuální terapii také zlepšení fyzické kondice a úlevu od bolesti krční a bederní páteře.
|
|
|
Efektivita cvičení na labilních plochách u studentů fyzioterapie na Jihočeské univerzitě
ČEJKOVÁ, Veronika
Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ? Efektivita cvičení na labilních plochách u studentů fyzioterapie?. Labilní plochy a cvičení na těchto labilních plochách pozitivně ovlivňují celý náš organismus, zejména náš hluboký stabilizační systém. Hluboký stabilizační systém je důležitý pro správné držení těla. Hluboký stabilizační systém je tvořen svalovou souhrou bránice, svalů břišní stěny, pánevním dnem a mm. multifidi. Svaly hlubokého stabilizačního systému ovlivňují stabilizaci naší páteře. Pokud nedochází ke správné svalové souhře, páteř není chráněna. Dysfunkce stabilizace páteře způsobuje bolesti pohybového aparátu, po delší době dysfunkce vznikají degenerativní onemocnění. Abychom se tímto problémům vyhnuli, je důležité svaly hlubokého stabilizačního systému posilovat a k tomu nám pomůže cvičení na labilních plochách. V mé bakalářské práci probandi využívají Bosu míč. Výzkum probíhal na podkladě kvalitativního výzkumu. Byla použita případová studie. Vyšetření probandů probíhalo na základě zjišťování co největšího obsahu informací. Byla od každého odebrána anamnéza, bylo provedeno aspekční a palpační vyšetření. Dále byl vyšetřen dechový stereotyp každého probanda, chůze a také hluboký stabilizační systém. Vyšetření bylo provedeno před terapií, jako vstupní vyšetření. Po 4 týdnech cvičení bylo provedeno výstupní vyšetření. Výstupní vyšetření obsahuje ty samé testy jako vstupní vyšetření. Dále u výstupního vyšetření byl proveden pohovor s každým probandem, kde jsem zjišťovala, jak se cítil v průběhu cvičení, jak na něj cvičení působilo, a zda-li chce se cvičením pokračovat. Cvičení probíhalo po dobu 4 týdnů. Probandi cvičili 3 dny v týdnu. Byly stanoveny dvě skupiny o třech účastnících. První skupina cvičila na bosu. Všichni probandi měli stejné cviky. Na každý týden bylo zadáno deset cviků. Každý cvik jsem při prvním cvičením s každým prošla a zkontrolovala, jestli ho provádí správně. Další týden byly zadány cviky nové a proběhla kontrola cviků předchozích. Ve druhé skupině si každý zvolil cvičení dle svých zájmů. Probandi si zvolili cvičení pilates, dále bylo zvoleno plavání a cvičení v posilovně. Po čtyřech týdnech byly porovnány výsledky cvičení a efektivita daných cvičení na hluboký stabilizační systém páteře. Teoretická část bakalářské práce popisuje anatomii hlubokého stabilizačního systému, jeho vyšetření a funkce. Dále je v teoretické části práce nastíněna terapie a pomůcky, které se dají využít k ovlivňování hlubokého stabilizačního systému. Nebyla opomenuta historie a vývoj senzomotoriky u nás i ve světě. V praktické části jsou uvedeny cíle práce, položené výzkumné otázky a využitá metodika. Nejdůležitější součástí jsou kazuistiky probandů s výsledky výzkumného zkoumání. V přílohách jsou fotografie probandů před a po terapii. K bakalářské práci je také přiložena brožura obsahující zásobník cviků, které byly ve výzkumu použity. Z výsledků každého probanda, který cvičil na labilní ploše je patrné, že došlo k pozitivnímu ovlivnění hlubokého stabilizačního systému. U ostatních cvičení došlo k celkovému nebo částečnému odstranění bolesti, ale k posílení hlubokého stabilizačního systému nedošlo, až na případ, kdy jako cvičení bylo vybráno pilates. Výsledky práce mohou využít ostatní fyzioterapeuti pro potřeby výuky, či k dalšímu zkoumání. K bakalářské práci je přiložena brožura, která může být využita při cvičení na bosu fyzioterapeuty při svých terapiích či u širší veřejnosti aj.
|
|
|
Vliv cvičení jumpingu na posturální funkce páteře
KEPKOVÁ, Jana
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ?Vliv cvičení jumpingu na posturální funkce páteře?. Jumping je bezpečné a šetrné aerobní cvičení na minitrampolínách, které blahodárně působí prakticky na všechny systémy lidského těla. Pokud hovoříme o hlubokém stabilizačním systému, máme na mysli svalovou souhru mm. multifidi, bránice, pánevního dna a svalů břišní stěny, které společně regulují nitrobřišní tlak. Tato svalová souhra, která zajišťuje stabilizaci páteře, je aktivována během všech pohybů. Její dysfunkce je jedním z nejvýznamnějších etiopatogenetických faktorů způsobujících bolesti zad. Cvičení jumpingu posílí tyto důležité svaly a zlepší celkovou stabilitu těla. Data pro tuto práci byla zjišťována na podkladě kvalitativního výzkumu, metodou případová studie, technikou osobní případová studie. Vyšetření probandů obsahuje stručnou anamnézu, palpační a aspekční vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému funkčními testy a dále vyšetření na přístroji L.A.S.A.R. Posture. Na základě srovnání vstupního vyšetření a vyšetření výstupního, které následovalo po 10 týdnech cvičení jumpingu, byla zodpovězena dříve stanovená výzkumná otázka. Cílem výzkumu bylo zhodnocení hlubokého stabilizačního systému z hlediska kineziologie a kinezioterapie a poté zjištění, zda a jakým způsobem cvičení jumping ovlivňuje posturální funkce páteře. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje cvičení jumping, anatomii a vyšetření hlubokého stabilizačního systému a taktéž jeho význam pro naše tělo. Praktická část zahrnuje cíle práce, výzkumné otázky, popis metodiky a především zpracované výsledky ve formě kazuistik. Z výsledků vyšetření je patrné, že u všech probandů došlo k pozitivnímu ovlivnění hlubokého stabilizačního systému i jiných struktur. Probandi byli na lekcích jumpingu pravidelně nuceni aktivovat svaly hlubokého stabilizačního systému, což mělo za následek zmírnění bolestí zad, v jednom případě i bolesti kolene a výrazně se zlepšilo celkové držení a stabilita těla. Výsledky práce je možné využít v terapeutických postupech fyzioterapeutů, pro potřeby dalších výzkumů, ve výuce, při realizaci efektivnější jumpingové lekce aj.
|
|
|
Význam nohy pro cvičení hlubokého stabilizačního systému
TURKOVÁ, Alena
Téma hlubokého stabilizačního systému je v dnešní době stále aktuální, neboť jeho dysfunkce způsobuje vertebrogenní potíže, které jsou jednou z častých důvodů pracovní neschopnosti. Hluboký stabilizační systém představuje funkční stabilizační jednotku obsahující především bránici, mm. multifidi, svaly břišní stěny a svaly pánevního dna. Je důležité, aby souhra mezi svaly byla vyvážená, protože se tento systém podílí na stabilizaci páteře a zapojuje se při všech pohybech. Důležitou součástí stabilizace je i noha, neboť stabilizace vertikálně stojícího těla začíná od vnitřních svalů nohy. Data pro práci byla získána na základě kvalitativního výzkumu, metodou případové studie. Výzkum byl prováděn na vzorku čtyřech probandů po dobu 9 až 12 týdnů, kteří uváděli vertebrogenní obtíže. Vyšetření probandů obsahuje anamnézu, statické a dynamické vyšetření aspekcí, palpační vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému pomocí funkčních testů a specifické vyšetření nohy. Cílem této práce bylo nastínit, jakým způsobem ovlivňuje využití nohy hluboký stabilizační systém a navrhnout soubor cviků a pomůcek pro jeho správnou aktivaci. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje anatomii a funkci nohy a nejdůležitějších částí hlubokého stabilizačního systému, jeho vyšetření a možnosti terapie včetně využití vhodných pomůcek. V praktické části jsou uvedeny cíle výzkumu, popis metodiky a výsledky výzkumu zpracované ve formě kazuistik. Příloha obsahuje i zásobník cviků ovlivňující hluboký stabilizační systém s využitím balančních pomůcek. Z výsledků výzkumu je patrné, že u všech probandů došlo ke zlepšení držení těla, všichni pacienti byli schopni izolované kontrakce jednotlivých částí HSS a funkčního zapojení celého systému. Ovlivnění nohy a celého systému se projevilo zlepšením stability a grafestezie na plosce nohy, odezněly i bolesti zad. Tato práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů nebo jako edukační materiál pro pacienty.
|
|
|
Rehabilitace u pacientů s astma bronchiale
NOVÁK, Lukáš
Tématem této bakalářské práce je rehabilitace u pacientů s astma bronchiale. Astma bronchiale (dále astma) je jedna z nejčastějších nemocí moderní doby, jehož celosvětová prevalence za posledních 20 let dramaticky vzrůstá. Jedná se o chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které může vzniknout v kterémkoli věku. Astma se může projevovat jedním nebo několika ze čtyř hlavních příznaků, jimiž jsou: pískot (pískavý dech), dušnost, kašel a tlak na hrudi. Fyzioterapie je důležitý prostředek komplexní péče o pacienta s tímto onemocněním. Z léčebné rehabilitace se u astmatu bronchiale uplatňují především dvě formy léčby, a to respirační fyzioterapie a léčebná tělesná výchova. Komplexní program léčby se sestavuje s ohledem na dechové i pohybové možnosti nemocného, především na stav jeho hlubokého stabilizačního systému. V teoretické části bakalářské práce je popsáno astma v obecné rovině a jeho možnosti fyzioterapie. Hlavním cílem práce je sestavit a realizovat fyzioterapeutický program za účelem zmírnění projevů astma bronchiale. Fyzioterapeutické plány jsou u jednotlivých probandů zaměřeny na respirační a pohybovou fyzioterapii, dle jejich individuálních potřeb. Pro vypracování praktické části bakalářské práce je zvolena metoda kvalitativního výzkumu, která je provedena technikou polostandardizovaného rozhovoru (zjištění anamnézy pacienta), sekundární analýzou dat (studium zdravotnické dokumentace pacientů) a přímého pozorování (vyšetření pacienta a samotné provádění rehabilitačního plánu). Výzkum je proveden u 3 pacientů různého pohlaví a věku při jejich lázeňském pobytu v Lázních Luhačovice a u 1 pacientky školního věku v jejím domácím prostředí. Předpokladem úspěšného zmírnění projevů astma pomocí rehabilitačního plánu je individuální přístup k pacientům a jejich zájem o aktivní přístup k provádění doporučených cviků a aktivit fyzioterapeutem ve svém volném čase. Tato práce může být v budoucnu použita jako stručný přehled problematiky astma bronchiale pro laickou veřejnost a pro studijní účely budoucích fyzioterapeutů. 3 METODIKA PRÁCE Pro získání dat byl použit kvalitativní výzkum, který byl proveden na dvou probandech po cévní mozkové příhodě. Probandi byli vybráni ze základního souboru pacientů Neurologického a Rehabilitačního oddělení Nemocnice České budějovice, a.s. V průběhu výzkumu byla se souhlasem probandů využita jejich zdravotnická dokumentace. Probandi svým písemným souhlasem a podpisem vyjádřili ochotu zúčastnit se jednotlivých vyšetření, měření, zpřístupnit dokumentaci a využít data k anonymnímu zveřejnění. Metodika práce: rozhovor, anamnéza, status praesens - vstupní vyšetření, hodnocení hemiplegie dle Chedoke (vstupní vyšetření), přímé pozorování - pacienti využívali trenažéru (chodící a běžecký pás), rotopedu a vycházek dle kondičního plánu, hodnocení hemiplegie dle Chedoke (výstupní vyšetření), kazuistika, sekundární analýza dat. 3.1 Rozhovor S každým probandem byly vedeny 2 polostandardizované rozhovory v časovém rozmezí 1-2 hodiny, kde bylo postupováno podle otevřených a odvozených otázek. 3.2 Anamnéza Probandi byli postupně a cíleně dotazováni na soubor informací, který byl následně využit k bližší analýze zdravotního stavu pacienta. Bylo postupováno od souboru údajů o prodělaných nemocech rodičů (rodinná anamnéza), o prodělaných nemocech pacienta (osobní anamnéza), dále přes informace současně užívaných léků (farmakologická anamnéza) a alergií (alergologická anamnéza), až po údaje ohledně nynějších onemocnění a pracovních i sociálních podmínek. 44 3.3 Status praesens - vstupní vyšetření Jednotlivci byli podrobeni základnímu souboru vstupních vyšetřovacích metod, které byly využity ke stanovení fyzioterapeutické diagnózy, k vytvoření terapeutického a kondičního plánu. Potřebné informace byly získány z aspekce, palpace a orientačního neurologického vyšetření. Probandi byli vyšetřováni 2x na začátku rehabilitačního procesu, a to jednak v rámci základního neurologického vyšetření a pot
|
|
|
Hluboký stabilizační systém
ŘEHŮŘKOVÁ, Markéta
Tématem této bakalářské práce je hluboký stabilizační systém. Jedná se o systém svalů, které zpevňují páteř v klidu i při pohybu. Dysfunkce hlubokého stabilizačního systému je jednou z mnoha možných příčin vertebrogenních obtíží a cílené ovlivnění hluboké stabilizace páteře je základním terapeutickým postupem léčby bolestí zad. Cílem první části této práce je zpracování teoretických podkladů souvisejících s touto problematikou. Obsahem teoretické části práce jsou tedy informace o anatomii, funkci, možnostech vyšetření a některých principech a metodách terapeutického ovlivnění hlubokého stabilizačního systému. Cílem výzkumné části byl výběr vhodných klientů pro efektivní péči o hluboký stabilizační systém a praktické ověření jednotlivých vyšetřovacích a terapeutických postupů používaných ve fyzioterapii při léčbě vertebrogenních obtíží. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu, případová studie. Výzkum byl prováděn na ambulanci rehabilitačního oddělení Nemocnice Blansko. Testovaný soubor byl tvořen třemi pacientkami s vertebrogenními obtížemi, které byly sledovány po dobu několika měsíců. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. U všech pacientek došlo ovlivněním hlubokého stabilizačního systému ke zlepšení obtíží, ústupu bolesti, naučily se správnému dýchání, aktivaci hlubokých stabilizačních svalů, včetně posílení a relaxace pánevního dna, a samostatnému provádění autoterapie. Terapie byla ukončena závěrečným vyšetřením, při kterém se prokázalo, že péče o hluboký stabilizační systém daných pacientek byla z hlediska vlivu na jejich obtíže efektivní, čímž byl splněn cíl výzkumné části práce. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů.
|
|
|
Klinický význam problematiky pánevního dna v patologii pohybového systému a jeho terapie
KRÁSENSKÁ, Radmila
Pánevní dno plní funkci posturální a významně se podílí na vzpřímeném postavení těla. Svalovina pánevního dna je oporou trupu a pánve spolu s ostatními články hlubokého stabilizačního systému (Skalka, 2002). Cílem práce je shromáždit základní informace o dané problematice a aplikovat je v praxi v rámci diagnostiky a terapie osob s vertebrogenními obtížemi. Teoretické část je věnována anatomii a kineziologii pánevní oblasti, hlubokému stabilizačnímu systému, dysfunkcím pánevního dna a vertebrogenním obtížím, jejich příčinám a projevům. Přehled možností fyzioterapeutické léčby obsahuje základní postupy využívané v rámci terapie pánevního dna a celého hlubokého stabilizačního systému. Vlastní návrh terapie zahrnuje měkké a mobilizační techniky, postizometrickou relaxaci, facilitační techniky, dechová cvičení a cviky zaměřené na pánevní dno a hluboký stabilizační systém. Terapie vedla především ke snížení tonu hypertonických svalů, uvolnění přetížených ligament, optimalizaci dechového stereotypu a k zapojení hlubokého stabilizačního systému. Klientky subjektivně uváděly zmírnění bolestí zad. Diskuse a závěr je snahou o komplexní zhodnocení. Vzhledem k dosaženým výsledkům soudím, že terapie byla volena správně. Pro úplné odstranění problému bude však nutné v terapii pokračovat.
|
|
|
Vliv svalstva pánevního dna na hloboký stabilizační systém
KOTALÍKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce nahlíží na problematiku bolestí zad z funkčního hlediska. Stabilitu páteře, jako členitého osového orgánu, zajišťují kromě pasivních struktur ještě dlouhé vícekloubové svaly, přesto jejich stabilizační funkce není dostatečná. Ke zvýšení stability napomáhají další svalové skupiny, které nazýváme hluboký stabilizační systém (HSS). HSS v oblasti trupu je tvořen z dorzální strany krátkými mm.multifidi, kraniálně bránicí, ventrálně m. transversus abdominis a kaudálně pánevním dnem. Cílem teoretické části bylo zmapovat existující metody, které ovlivňují hluboký stabilizační systém s využitím pánevního dna. V této části najdeme anatomický popis jednotlivých složek HSS, možné způsoby vyšetření a hlavně metodické postupy zaměřující se na ovlivnění tohoto systému převážně se zapojením pánevního dna. Cílem praktické části bylo zjistit, zda má pánevní dno vliv na aktivaci hlubokého stabilizačního systému a dále také jaký vliv má pohlaví na zapojení pánevního dna při prováděných fyzioterapeutických postupech. Byla využita metodika kvalitativního výzkumu. Na výzkum byli vybráni čtyři probandi z mého okolí u nichž se občasně objevovaly bolesti v oblasti páteře a u kterých jsem při vstupním vyšetření objevila poruchu frontální stability páteře. Sledování trvalo cca dva měsíce. U všech probandů došlo k zapojení hlubokého stabilizačního systému. Prvotním impulsem pro to ale byla aktivace pánevního dna. Terapie byla ukončena výstupním vyšetřením, které ukázalo, že je důležité využít k aktivaci HSS pánevní dno. Toto současně přispělo ke splnění cíle ve výzkumné části. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů a některé její části mohou být použity jako edukační materiál pro pacienty.
|
|
|
Využití balančních ploch ve fyzioterapii
KROČÁKOVÁ, Lada
Již od dětství, tedy v období, kdy se lidský organismus vyvíjí, se každý sebemenší špatný návyk odrazí v celkové stavbě těla do dalšího života. Tělo funguje jako jeden celek a prto jedna složka ovlivňuje druhou. Oslabení jedné skupiny se promítne na druhé a tím si vytvoříme vadné držení těla. Oslabení se¨netýká jen velkých svalových skupin, ale velmi často bývá postižen i hluboký stabilizační systém, špatně zapojené břišní svalstvo, svaly pánevního dna a jiné stabilizační složky těla. Jedna z možností terapie u vadného držení těla je cvičení na balančních plochách. Pro tuto bakalářskou práci jsem vybrala metodu kvalitativního výzkumu prováděné formou kazuistiky. Kazuistika zahrnuje vyšetření a terapii. Pro porovnání účinosti cvičení jsem udělala vstupní a výstupní kineziologický rozbor. Na základě vstupního vyšetření jsem navrhla cviky na balančních plochách individuálně pro každého pacienta.
|
|
|
Měření a vyhodnocení síly paravertebrálních svalů v oblasti bederní páteře a svalů dutiny břišní.
ŠEBESTA, Karel
Cílem práce bylo změření a vyhodnocení síly svalů hlubokého stabilizačního systému (HSS) v souvislosti se správným držením těla a následné porovnání a zjištění účinnosti dosavadního známého cvičení na oblast bederní páteře s nově zavedeným cvičením doc. PaedDr. Pavla Koláře. Průzkumu byly podrobeny 2 skupiny chlapců navštěvující 6. třídy základní školy. Nejprve bylo nutné zjistit, otestovat a zdokumentovat správné držení těla a především funkčnost HSS u obou skupin. Následovalo 6 týdnů aktivního cvičení dle sestavených cvičebních programů zaměřených především na oblast bederní páteře. S kontrolní skupinou 10 chlapců bylo prováděno cvičení vycházející především z obecně známých principů zdravotní tělesné výchovy. Se skupinou experimentální, čítající stejný počet chlapců, bylo prováděno cvičení na HSS a oblast bederní páteře, dle doc. PaedDr. P. Koláře. K objektivizaci a kontrole posilovaných svalů HSS v oblasti bederní páteře bylo použito svalového dynamometru. Vlastní měření bylo zaznamenáno, zpracováno a vyhodnoceno v tabulkách a grafech. Práce dále obsahuje přehled základních principů stability bederní páteře a dotazník zaměřený na zjištění zdravotního stavu a životního stylu.\\
|
host ::
RSS.