|
|
Dendrochronologie vybraných autochtonních dřevin na gradientech prostředí
ČEJKOVÁ, Alžběta
Dendrochronologické metody a přístupy byly využity pro výzkum ekologických a historických aspektů vybraných lesních společenstev, jejich vývoje ovlivněného lidskou činností spojeným mimo jiné s historickým využitím dřeva. Práce se zabývala přírůstovými reakcemi autochtonních dřevin s rozdílným typem morfologie stavby dřeva v různých typech lesních společenstev zahrnujících smrčiny, olšiny a lužní lesy. Zároveň tato práce ukázala nutnost dynamického rozvoje regionálních chronologií pro Českou republiku.
|
|
| |
|
|
Počátky hradu v Českém Krumlově - hrad jako symbol moci a výraz kulturního transferu
GERSDORFOVÁ, Zlata
Tato práce se v prvním plánu zabývá okolnostmi počátků Českého Krumlova. Pojímá jižní Čechy jako zónu překrývajících se kulturních vlivů (Bavorsko, Čechy, Rakousko) a zároveň jako dějiště kolonizačních procesů, jichž se na české straně zhostil zejména rod Vítkovců. Nelze však opomenout síť jejich vazeb a příbuzenských vztahů, které měly vliv na kulturní transfer, jenž se odrazil i v rovině jejich mocenských výrazových prostředků - lze hovořit o konstituování a prezentaci rodu, rodového zázemí, tj. vznik sídelního města a hradu. Hrad je zde pojímán nejen jako symbol moci, ale též jako průsečík možného interdisciplinárního přístupu, který využívá mezních možností historického a archeologického průzkumu a zároveň využívá nových interpretačních a datačních možností. Cílem práce je tedy pokus o zařazení hradu v Českém Krumlově do absolutní chronologie a vnést tak příspěvek do diskuse o jeho nejstarších dějinách.
|
|
| |
|
|
Dendrochronologické datování stavebních prvků vodního mlýna ve Slupi
Kloiber, Michal ; Kolář, T. ; Merta, O. ; Rybníček, M.
Příspěvek představuje výsledky dendrochronologické analýzy dřevěných konstrukcí renesančního mlýna v obci Slup (okres Znojmo). Pomocí dendrochronologického průzkumu se snaží odkrýt nejasný stavební vývoj této národní kulturní památky a vytvořit tak konkrétnější představu o historickém vývoji objektu. Práce je doplněna o stavebně technický průzkum dřevěných konstrukcí, na kterých byl zjišťován jejich aktuální stav pomocí vizuálních i přístrojových metod.
|
|
| |
|
|
Historické krovy v jižní části Českomoravské vrchoviny
Bláha, Jiří ; Kyncl, T.
Převážná většina historických krovů ve zkoumaném regionu patří do skupiny krokevních krovů s hambalky. Velká různorodost a variabilita konstrukčního provedení patrná především na provedení stolic podélného vázání nám umožňuje sledovat vývoj tradiční tesařské technologie i mapovat lokální řemeslné projevy. Českomoravská vrchovina je typickým územím s velmi malou transportní vzdáleností mezi místem těžby a místem stavby. Jde o lesnatou oblast bez větších vodních toku s nadmořskou výškou 500-840 metrů nad mořem.
|
|
|
Použití letokruhové analýzy pro datování velkoplošného odumírání kleče v Krkonoších
Kyncl, Tomáš ; Wild, Jan
Silné chronické napadení kleče horské (Pinus mugo) hmyzími defoliátory se projevuje prudkým poklesem tloušťkového přírůstu s velkým podílem nevytvořených letokruhů. Srovnávací letokruhová analýza plochy bez změn v pokryvnosti ukázala, že tyto symptomy lze použít pro detekci silných gradací hmyzích defoliátorů v minulosti. Získané výsledky byly ověřeny identifikací poklesu pokryvnosti kleče na časové řadě leteckých snímků.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.