|
|
Úroveň slovní zásoby u žáků na začátku 1 tř. základní školy
VESELÁ, Lenka
Diplomová práce je zaměřena na zjištění úrovně slovní zásoby u žáků na začátku 1. ročníku základní školy. Nejprve vymezuje pojem řeč, význam řeči v životě člověka a vztah myšlení a řeči. Zabývá se vývojem řeči vzhledem k věku, otázkou školní zralosti, rozvojem řeči a jejím vyšetřováním. Pojednává o vyšetření a rozvoji slovní zásoby. Poukazuje na vliv sociálního prostředí na řeč. Pomocí Testu Jaroslava Jiráska zkoumá úroveň verbálního myšlení. Záznam popisu dějového obrázku dětmi a rozbor výsledků seznamuje s využíváním slovních druhů u žáků daného věku.
|
|
|
Úroveň slovní zásoby u dyslektiků na začátku 3 třídy základní školy
VAŇOUSOVÁ, Iva
Diplomová práce se zabývá úrovní slovní zásoby u dyslektiků na začátku třetího ročníku základní školy. Vymezuje pojem řeč, komunikace, jazyk a jazykové roviny. Poukazuje na vztah myšlení a řeči. Zabývá se ontogenezí řeči a uvádí testy pro vyšetřování řeči. Zabývá se specifickými poruchami učení a vztahem specifických poruch učení a řeči. Zjišťuje dovednost dyslektických žáků vyprávět podle dějového obrázku a pomocí Testu verbálního myšlení Jaroslava Jiráska zjišťuje úroveň slovní zásoby.
|
|
|
Nároky kladené na sestru při komunikaci s pacientem s afázií
VIDENSKÁ, Magdalena
Afázie je definována jako systémové narušení řeči, které vzniká při organických poškozeních mozku a v různých úrovních zasahuje organizaci řeči. Nastává následkem poškození dominantní hemisféry mozku při nádorech, úrazech, náhlých mozkových příhodách, při krvácení do mozku, zánětech mozku apod. Afázie může postihnout pacienty všech věkových kategorií. Komunikace s afatickým pacientem je složitá a nároky kladené na sestru vysoké. Ve své práci jsem se pokusila navrhnout náhradní způsob komunikace, který by komunikaci afatického pacienta se svým okolím usnadnil a zkvalitnil. Vycházela jsem z metodické příručky Mgr. Kubové {\clqq}Piktogramy``, která se zabývá používáním komunikačního obrázkového systému {--} piktogramů ke vzdělávání a k rozvoji sociálních komunikativních dovedností dětí i dospělých s mentálním či vícenásobným postižením a používá se v mnoha západních zemích. Já jsem se rozhodla tyto piktogramy poskytnout sestrám a afatickým pacientům. Cílem bylo pomoci afatickému pacientovi vyjádřit své pocity a potřeby. Pomocí piktogramů jsem se snažila postihnout nejdůležitější a nejčastější základní lidské potřeby {--} potřebu vyprazdňování, bolest, chlad, žízeň atd. Po asi 3 měsíčním používání piktogramů jsem sestrám dala dotazník, ve kterém vyjádřily svůj názor na používání piktogramů a na jejich přínos afatickému pacientovi. Výzkum byl kvantitativní, pro sběr dat jsem zvolila metodu dotazníku. Získané informace jsou zpracovány ve formě tabulek a grafů. Výzkumným souborem byly zdravotní sestry, které pracují s afatickými pacienty a které při komunikaci s afatickým pacientem používaly piktogramy. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s., na Nervovém oddělení a na Oddělení následné péče. Dále byly piktogramy používány v Charitní ošetřovatelské službě při městské charitě České Budějovice v rámci domácí péče. Nejlepších výsledků dosáhly piktogramy jednoznačně v agentuře domácí péče. Dále v praxi by je doporučilo používat 87,5 % sester. Sestry při vyplňování dotazníků čerpaly nejen z vlastních zkušeností s používáním piktogramů, ale i ze zkušeností rodinných příslušníků, kteří se o své blízké starají celý den a mohou tedy lépe určit, zda se jim piktogramy osvědčily nebo ne. Z výsledků vyplývá, že piktogramy byly v ošetřovatelské péči o afatického pacienta v domácím prostředí využity. Věřím, že piktogramy najdou v komunikaci s afatickým pacientem, a nejen s ním, své pevné místo a budou efektivně využívány, i přesto, že pro sestru je používání piktogramů časově náročnější a vyžaduje od ní jistou dávku trpělivosti. Odměnou jí je kvalitnější ošetřovatelská péče a o něco spokojenější pacient.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.