|
| |
|
|
Výživa těhotných a kojících matek - přání a realita
JUROVÁ, Iveta
Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala téma: Výživa těhotných a kojících matek - přání a realita. Hlavním cílem bylo zjistit, zda těhotné a kojící ženy dodržují obecná doporučení. Jednotlivé kapitoly popisují výživu pro tato období, dále rozebírají vybrané vitamíny, minerální látky a stopové prvky. V každém období jsou shrnuta obecná doporučení pro ženu. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Pro zjištění informací sloužil polostrukturovaný hloubkový rozhovor. Každý rozhovor byl jinak dlouhý, záleželo na náladě ženy a na tom, do jaké hloubky měla každá z respondentek chuť vyprávět o svém stravování. Pro výběr respondentek byla použita metoda "sněhové koule". Navázala jsem kontakt s první respondentkou, pomocí níž jsem se dostala k dalším jedincům. U čtvrté respondentky bylo usouzeno, že rozhovory jsou dostačující pro můj výzkum a proces hledání končí. Rozhovory se konaly v místě bydliští respondentek, pocházejících z oblasti Příbramska. Respondentky neuváděly svá jména a byly označeny pod písmeny A - D. Každá žena souhlasila s poskytnutím rozhovoru pro můj výzkum a s nahráváním na diktafon. Nahrávky byly posléze přepsány. Rozhovor byl zaměřen na tematické okruhy: základní údaje (věk, bydlení, počet dětí), pojem zdravá výživa, potravinové doplňky, stravovací návyky (jednotlivá jídla během dne / popis předchozího dne), pitný režim, rizikové faktory, výběr potravin, přání změny jídelníčku. Každou oblast zastupuje kód a bylo vytvořeno dvanáct barevných kódů. Pro splnění výše zmíněného cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak těhotné a kojící ženy dodržují obecná doporučení pro těhotné a kojící ženy? Jakým způsobem by si těhotné a kojící ženy přály, aby vypadal jejich jídelníček? Otázka číslo 1: Každá žena pojem "zdravá výživa" zná a byla dostatečně informována o výživě během těhotenství nebo kojení. Každá z respondentek se získanými informacemi nakládá jinak. Respondentky se podle možností snaží dodržovat obecná doporučení. Popis nejčastěji konzumovaných jídel během dne a popis předchozího dne vystihuje každou respondentku. Výsledky ukazují, že se výživa jednotlivých žen v mnohém liší. Největší rozdíl se nachází mezi nejmladší a nejstarší respondentkou. U každé respondentky nalezneme jisté nedostatky, avšak respondentce "A" se připisuje nepřeberné množství. Respondentky se při výběru potravin zaměřují na kvalitu. Otázka číslo 2: Respondentky znají své nedostatky ve výživě. Do svého jídelníčku by zařadily více ovoce a zeleniny. Jedna z respondentek také uvádí, že by si přála konzumovat více ryb. Pro změnu jídelníčku si ženy přejí více peněz a pevnou vůli. Pouze jedna respondentka je se svým jídelníčkem spokojená. Bakalářská práce může posloužit těhotným a kojícím ženám, které budou vyhledávat odborné informace, dále studentům nutriční terapie, porodním asistentkám vedoucí předporodní kurzy. Na základě získaných poznatků jsem se rozhodla vytvořit edukační materiál. Doporučila bych distribuci tohoto materiálu do ordinací a čekáren gynekologů a pediatrů.
|
|
|
Formule v kojeneckém věku - složení, indikace
BOČKOVÁ, Jaroslava
Formule je umělá mléčná výživa, kterou lze v případě, nahradit mateřské mléko. Je důležité si uvědomit, že mateřské mléko je stále ?zlatým standardem? výživy kojence a formule je ?pouhou? náhražkou, to znamená, že mateřské mléko nemůže být plnohodnotně zastoupeno. Ve své bakalářské práci na téma Formule v kojeneckém věku ? složení, indikace jsem se proto zaměřila nejen na formule samotné, ale i na přirozenou výživu kojence mateřským mlékem. Teoretickou část bakalářské práce jsem si rozdělila na tři základní okruhy ? kojení, denní výživový režim a formule v kojeneckém věku. Ve své výzkumné práci jsem se zabývala složením umělé mléčné výživy, srovnávala jsem kojení s formulemi z pohledu matek, zajímala jsem se o důvody používání umělé mléčné výživy, o značky, které respondentky vyzkoušely. Dále jsem zjišťovala, zda jsou matky o výživě kojence dostatečně informovány. Použila jsem dvě metody kvalitativního výzkumu - obsahovou analýzu a metodu polostrukturovaných rozhovorů. Stanovila jsem si čtyři cíle: 1. Porovnat formule na českém trhu určené pro kojence, 2. Porovnat spokojenost kojících a nekojících matek se způsobem výživy dítěte, 3. Zjistit důvody užívání formulí a jaké formule ženy používají, 4. Zjistit, zda byly ženy informovány o způsobech a možnostech výživy kojence. Při řešení výzkumné otázky č. 1, zda odpovídá složení jednotlivých formulí požadavkům směrnice komise EU 2006/141/ES, jsem zjistila, že ne všechny hodnoty se s legislativou shodují. Mělo by se však přezkoumat, zda mohou být složky neodpovídající schválenému množství pro dítě škodlivé. Druhou otázku jsem na základě výzkumu složení umělé mléčné kojenecké výživy nebyla schopna určit. Vycházela jsem tedy z teoretické části práce a zhodnotila jsem kvalitu na základě nabízeného sortimentu jednotlivých značek českého trhu. V rámci tohoto porovnání je nejkvalitnější značka Nutrilon. Výzkumná otázka č. 3. byla, zda jsou ženy spokojenější s kojením či užíváním umělé mléčné výživy. Při srovnávání zkušeností kojících a nekojících matek s výživou kojenců jsem zjistila, že kojící matky jsou spokojenější, i přes potíže, se kterými se během kojení potýkají. Také jsem zjistila, že důvody užívání formulí se u respondentek lišily, stejně tak jednotlivé značky kojeneckých mlék. Žádná matka nezkoušela alternativní sójová, kozí ani ovčí mléka. Řídily se především radami odborníků a o těchto alternativách neuvažovaly, což je dle mého názoru dobře, nemyslím si, že tato mléka jsou vhodnou možností výživy kojence. Poslední výzkumná otázka byla zaměřena na informovanost respondentek o výživě kojence. Edukaci zdravotnickým personálem dané nemocnice uvedly všechny respondentky, ale některé nebyly spokojeny s kvalitou. S nedostatkem informací se pak setkaly některé matky u lékárníka a PLDD. Je zapotřebí, aby vedení daného zařízení kladlo důraz na správnou edukaci, protože kvalitní informace jsou základem kvalitní péče matky o dítě. Výsledky mé bakalářské práce by měly být předmětem dalšího podrobného šetření a podkladem, který poukazuje na nutnost zlepšení kvality podávaných informací z řad odborníků.
|
|
|
Současná skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici i v terénu
KREZLOVÁ, Lucie
Mateřské mléko je jedním z nejcennějších darů, kterým může matka své dítě obdařit. Proto je nejlepší volbou matky, své dítě kojit. Je ovšem velmi důležité, aby byly matky řádně poučeny a věděly o všech výhodách a správné technice kojení. Takto ucelené informace mohou dostat pouze při úzkostlivém dodržování metodických doporučení v péči o matky, v období od prenatálního až po postnatální. Porodní asistentka v této oblasti hraje významnou roli, neboť je s matkami ve velmi blízkém kontaktu. Věnuje se potřebám matky a dítěte, péči realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Práce je zaměřena na metodická doporučení, která by měla vést k podpoře kojení donošených novorozenců. Prvním cílem práce bylo zmapovat, zda je v nemocnici realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Druhým cílem bylo zjistit, zda je matkám po porodu umožněno přiložit dítě k prsu do hodiny po porodu. Třetím cílem bylo zmapovat, zda je v terénu realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jakým způsobem je v terénu zajištěna edukace matek, týkající se realizace 10 kroků k úspěšnému kojení. Byly stanoveny hypotézy, které zněly takto: H1 ? Skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici odpovídá metodickému doporučení dle WHO/UNICEF. H2 ? Matkám je umožněno přiložit své dítě k prsu do hodiny po porodu. Obě hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Dále byly položeny výzkumné otázky, které zněly takto: VO1 ? Odpovídá skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu metodickému doporučení dle WHO/UNICEF? VO2 ? Jaký je názor matek na realizaci 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu? Obě dvě výzkumné otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní výzkumná část práce byla zpracována formou dotazníkového šetření zaměřeného na matky po porodu, po dobu jejich pobytu na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Pro kvalitativní výzkumnou část práce byly zvoleny strukturované rozhovory, vedené v terénu s matkami, které byly šest měsíců po porodu. Z výsledků výzkumu vyplívá, že v nemocnici i v terénu je 10 kroků k úspěšnému kojení skutečně realizováno. Matkám je po porodu umožněno přiložení dítěte k prsu do hodiny po porodu. Pokud nedošlo do jedné hodiny po porodu k přiložení dítěte k prsu, dostaly matky adekvátní informace, jakým způsobem stimulovat a udržet laktaci. V terénu respondentky uváděly, že byly edukovány sestrou a pediatrem. Všechny dotazované respondentky v terénu se shodují v názoru, že realizace 10 kroků k úspěšnému kojení, je na dobré úrovni. Výsledky výzkumného šetření mohou být přínosem a motivací pro práci ošetřovatelského personálu na oddělení šestinedělí a roomingu. Výsledky tak mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o kojící matky a novorozence. V terénu mohou být výsledky výzkumu použity pro zkvalitnění edukace matek o kojení, jak v těhotenských poradnách, tak i v předporodních kurzech. Výsledky práce by mohly sloužit k vypracování jednoduchého a uceleného manuálu, letáku či internetové stránky pro matky, které budou mít k dispozici u svého ošetřujícího gynekologa, v porodnici na ambulanci, na oddělení šestinedělí, nebo ve chvíli kdy budou již v domácí péči a budou mít přístup k internetu.
|
|
|
Vztah kojení a výskyt CA prsu
HALUZOVÁ, Jaroslava
Cílem této studie bylo zjistit, co ženy s CA prsu vědí o ochranném vlivu kojení a jak dlouho kojily, zjistit zda znají rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění. Dále bylo cílem zjistit, jaké vědomosti o ochranném vlivu kojení mají ženy v šestinedělí, jak dlouho plánují kojit, kdy, od koho a jaké informace o kojení dostávají. Při zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum. Metodou sběru dat byly polo-strukturované rozhovory. Rozhovory bylo zjištěno, že o ochranném vlivu kojení vědí ženy a CA prsu velice málo, většina jich nikdy od nikoho informace nedostlaly, pouze některé slyšely či četly. Vztah kojení a výskyt CA probyl prokázán, protože pouze jedna žena kojila více než jeden rok. Znalosti žen o rizikových faktorech jsou minimální. Většinou udávaly 3 rizikové faktory, což jsou znalosti nedostačující a svědčí o nutnosti osvěty v oblasti prevence. V této oblasti je úloha porodní asistentky a dětské sestry nezastupitelná. Z druhé části výzkumu bylo zjištěno, že edukace o kojení v porodnici je nedostatečná, sestry poskytují informace pouze o technice kojení a péči o prsy. Informace o ochranném vlivu kojení dostaly ženy na předporodních kurzech, některé je získaly na internetových stánkách či v tisku. Šestinedělky plánují kojit průměrně 11,5 měsíce, což svědčí o velice pozitivním postoji ke kojení svých dětí.
|
|
|
Péče o fyziologického novorozence v prvních týdnech po propuštění z porodnice
FAJMONOVÁ, Stanislava
Bakalářská práce s názvem ?Péče o fyziologického novorozence v prvních týdnech po propuštění z porodnice?, má charakter kvalitativního výzkumu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je charakterizován fyziologický novorozenec a základy péče o novorozence v domácím prostředí. Tato práce se rovněž zabývala preventivní péčí o novorozence. Dále je v této práci charakterizován vývoj dítěte v jednotlivých měsících, od narození až do 1 roku. V praktické části je výzkum zaměřený na zjišťování úrovně a dostupnosti komunitní péče o novorozence, informovanosti matek o péči v domácím prostředí a jaká je spokojenost s jednotlivými subjekty poskytujícími péči novorozencům po propuštění. Cílem práce bylo zodpovědět, jaká je úroveň ošetřovatelské péče o novorozence a komunikace s rodiči ze strany zdravotnického personálu v období od propuštění z porodnice do 6 týdnů věku, z pohledu rodičů. Ke zpracování dané problematiky a zjištění již zmiňovaného cíle bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí nestandardizovaného rozhovoru, který proběhl celkem s osmi ženami. Na základě výsledků byly zodpovězeny tyto výzkumné otázky. Jsou porodní asistentky a dětské sestry v terénu schopny naplňovat představy rodičů v péči o jejich dítě při zachování odpovídajícího stupně odbornosti? Jaké mají matky priority při komunikaci se zdravotníky? Navštěvují porodní asistentky či dětské sestry novorozence v domácím prostředí? Jsou zásahy porodní asistentky do péče o novorozence podle rodičů kvalifikované? Výsledky a poznatky z této bakalářské práce mohou sloužit všem pracovníkům v terénní péči jako cenný zdroj informací o přáních a pocitech matek v současné době na straně jedné, a o odborné úrovni péče na straně druhé. Součástí práce je i ?Desatero pro pracovníky v terénní péči o matku a novorozence.?
|
|
|
Vývoj základních tělesných rozměrů kojených dětí ve věku od narození do 6 měsíců.
ANDRLOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo zaznamenat vývojovou dynamiku tělesných rozměrů dětí ve věku od narození do 6 měsíců věku. Do souboru byly zahrnuty děti, které byly výlučně kojeny do 4 měsíců věku a dále kojeny. Sledovanými antropometrickými údaji byla tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy. Výsledky byly uvedeny pro chlapce a dívky zvlášť, porovnány s odbornou literaturou a zpracovány ve formě grafů a tabulek. K porovnání souborů byl použit Studentův t-test a Z-skóre. Dále byly do studie zahrnuty somatické a další charakteristiky matek měřených dětí zjišťované pomocí dotazníků. Prostřednictvím Dotazníku životní spokojenosti byla v diplomové práci vyhodnocena životní spokojenost matek prvorodiček. Kojené děti /chlapci, dívky/ celkově nedosahují nižších průměrných hodnot tělesné délky a hmotnosti oproti dětem referenčního souboru CAV, 2001 (Vignerová a kol., 2005) a Bláha a kol., 2001 (Bláha a kol., 2010) Tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy chlapců a dívek do jednoho měsíce statisticky významně pozitivně koreluje s gestačním věkem dítěte. Největší vliv na celkovou životní spokojenost matek prvorodiček vykazují kategorie finanční situace, dále manželství, partnerství a sexualita. Životní spokojenost prvorodiček našeho souboru statisticky významně pozitivně koreluje s jejich tělesným zdravotním stavem a spokojeností v manželství nebo partnerství. Zjišťovaná somatická data kojenců mohou být použita k tvorbě norem pro současnou populaci kojených dětí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.