|
|
Obraz matky v díle Tomáše H.
HRUBÁ, Helena
Bakalářská práce se zabývá vztahem matky a dítěte v raném dětství s následnými dopady tohoto vztahu v dospělosti. Je postavena na hledání paralel mezi neuspokojivým vztahem syna s matkou v dětství a latentním významem zjištěné symboliky orální frustrace či separační úzkosti ve výtvarné produkci syna, profesionálního výtvarníka. Je zde zahrnut výklad pojmu matka ve všech dostupných symbolických modifikacích. Teoretická část se věnuje vztahu matky a dítěte z hlediska psychoanalýzy a analytické psychologie, stručně pak zmiňuje základní názory předních psychoanalytiků na tuto problematiku. Druhou oblast teorie tvoří psychologie umění, kde jsou opět předloženy základní otázky vztahu mezi výtvarným dílem a umělcem, případně divákem, nelze opomenout ani teoretický a filozofický přístup k výtvarnému umění. Stěžejní část práce již věnuje pozornost osobnosti umělce Tomáše H., sestává z umělcovy biografie, analýzy a interpretace třech artefaktů, na kterých jsou aplikovány poznatky z oblasti psychoanalýzy a arteterapie. Cílem práce je konfrontace latentního a manifestního obsahu zkoumaných artefaktů, a propojení těchto zjištění se vztahem umělce s matkou v raném dětství. Závěr patří hledání odpovědí na klíčové otázky týkající se vztahu matky, syna a výtvarné produkce. Přínosem této práce je seriózní potvrzení významu oboru arteterapie, jeho úzká souvislost s psychoanalýzou a aplikace arteterapeutické metodiky v praxi s relevantními výsledky.
|
|
|
Využití metody videotrénink při práci s rodinou
ŠMÍDOVÁ, Miloslava
Tato bakalářská práce je zaměřena na využití metody videotrénink při práci s rodinou. Teoretická část je rozdělena na dvě podkapitoly. V první popisuji metodu videotrénink interakcí (VTI) - její historii vzniku, teoretická východiska, vlastní průběh terapie pomocí VTI a aplikační oblasti. Druhá je věnovaná rodině jejím základním funkcím, fungování rodin a rodinnému prostředí. Cílem této bakalářské práce je zmapovat možnosti využití metody VTI v oblasti sociální práce s rodinou. Dílčím cílem je popsat vlastní zkušenosti s metodou VTI v rámci vlastní rodiny. V návaznosti na tyto cíle byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaké jsou možnosti využití metody VTI při práci s rodinou? Jaké jsou zkušenosti videotrenérů s používáním VTI? Jaký je přínos VTI z pohledu videotrenérů? K realizaci sběru dat byl použit kvalitativní výzkum. Byl proveden metodou dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Zkoumaným souborem byli kriteriální technikou vybráni 3 videotrenéři (zabývající se sociální prací s rodinou ve Středočeském kraji) a moje vlastní rodina. Sběr dat byl v dubnu a srpnu roku 2014. Výzkumná část sestává z rozhovorů s videotrenéry, konkrétní odpovědi jsem pro lepší přehlednost zpracovala do názorných schémat a přehledných tabulek. Vlastní zkušenost jsem realizovala cyklem videonahrávek běžných situací mé rodiny, včetně rozboru. V diskusi jsem shrnula získané informace a odpovědi na výzkumné otázky. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že je možné použít metodu VTI při sociální práci s rodinou v domácím prostředí, ve školách, speciálních pedagogických centrech, při rané péči, osvojování, při krizové pomoci, v nápravných zařízeních, v domovech pro seniory, azylových domech a v dalších sociálních i zdravotních zařízeních. Videotrenéři mají zkušenost s tím, že v ČR je metoda VTI využívána převážně jen v institucích. Skrze VTI rodinám pomáhají videotrenéři při problémech výchovných, pedagogických, sociálních (i krizových), zdravotních (tělesných i psychických) od novorozeneckého věku až po vysoké stáří člověka. Přínos metody dle videotrenérů je v tom, že nenásilně, velmi zřetelně, rychle a sám klient pochopí své zažité vzorce chování, které si do té doby ani neuvědomoval. Mou vlastní zkušeností jsem zjistila, že metoda je opravdu účelná a účinná, potvrzuji kvalitu a přínos metody VTI. Nad rámec výzkumu jsem ověřila i skutečnost, že VTI je v ČR opravdu málo známá a využívaná metoda. Pro sociálně slabší občany je nejen absolutně neznámou, ale i finančně nedostupnou. Přitom v jejich integraci by tato názorná a nenásilná metoda orientovaná na klienta byla přínosná, a často by byla i prevencí sociálního vyloučení. Předpokládané využití poznatků by bylo dobré zužitkovat jako informační zdroj zvláště pro oblast sociální práce s rodinou i pro laickou veřejnost.
|
|
|
Strategie zvládání zátěže v kontextu citové vazby v adolescenci
CHADT, Jan
Práce obecně vymezuje teoretické pozadí a problematiku strategií zvládání, konkrétně nahlíží na období adolescence. Prezentuje poznatky z teorie citové vazby, které jsou charakteristické pro toto období. Dále se zaměřuje na citovou vazbu jako na relevantní prediktor specifických strategií zvládání zátěže. Práce nabízí přehled výzkumů zabývajících se danou problematikou. Výzkumu se zúčastnilo 152 adolescentů, kterým byly administrovány metody RQ, IPPA a CASQ. Výsledky ukázaly, že vazebné styly zjišťované metodami RQ a IPPA nemají vztah k využívání copingových strategií a stylů probandy ve vzorku. Potvrdily se rozdíly ve využívání konkrétních copingových strategií mezi pohlavími.
|
|
|
Kvalitativní výzkum strategií navazování vztahů a odmítání druhých u dětí předškolního věku v mateřské škole
NÁPRAVNÍKOVÁ, Jana
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak děti předškolního věku navazují přátelství a naopak, proč jsou odmítáni. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmu osobnost a na vývojové teorie, které se týkají dítěte (Sigmund Freud, Jean Piaget a Erik Erikson). Po vysvětlení klíčových pojmů těchto teorií se práce věnuje verbální a nonverbální komunikaci. Dále se zaměřuje na sociální interakci, která je nedílnou součástí mezilidských vztahů. Pozornost je věnována také emoční a interpersonální inteligenci, kde je mimo jiné vysvětlena sociální inkluze a exkluze. Metodologická část objasňuje, jaké výzkumné metody byly v práci použity. V praktické části jsou shrnuty výsledky prováděného pozorování, jehož cílem bylo zjistit důvody nezačlenění dětí do kolektivu. Ke zjištění potřebných informací byla využita metoda pozorování a rozhovorů. Doplňující informace byly získávány od kolegyň a rodičů dětí.
|
|
|
Pojetí úzkostnosti z pohledu teorie Karen Horneyové
STRŽÍNKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zaměřuje na ověření vztahu úzkostnosti a vzorců rané citové vazby u populace mladých dospělých. Zároveň je pilotním výzkumem pro autorkou vytvořenou sadu nedokončených vět založenou na teoretických konstruktech Karen Horneyové a sloužící k odhalení neurotických postojů. V teoretické části práce jsou specifikována témata úzkosti, úzkostnosti a neuróz a pohledy psychologických teorií na tuto problematiku se zvláštním zřetelem na teorii Karen Horneyové. Je rozvedena také problematika rané citové vazby, neurobiologického pozadí a attachmentu v dospělosti. V empirické části je proveden smíšený výzkum úzkostnosti, attachmentu a neurotických postojů na vzorku 41 osob. Úzkostnost a attachment jsou administrovány kvantitativně. Neurotické postoje jsou odhalovány kvalitativně na základě sady nedokončených vět. Výsledky spíše nepotvrdily souvislost míry úzkostnosti s vzorci citové vazby k matce, avšak potvrdily vztah úzkostnosti a vzorců citové vazby k otci. Neurotické postoje získané na podkladě nedokončených vět korespondují s mírou úzkostnosti, se vzorci citové vazby již méně. Přesto se metoda zdá být vhodným doplňkovým nástrojem při odhalování a terapii neurotických přesvědčení a postojů.
|
|
|
Umírání a smrt v pojetí Elisabeth Kübler-Ross
TOTHOVÁ, Eva
Bakalářská práce pojednává o umírání a smrti v pojetí Elisabeth Kübler-Ross. Jakým způsobem tato jedinečná osoba vnímala umírání a smrt, co bylo smyslem a hlavní náplní jejího života. Elisabeth Kübler-Ross převážný svůj život zasvětila pomoci druhým s nevyléčitelnou chorobou, jejich rodinám a blízkým. Během svého působení, pomoci druhým, popsala a definovala pět fází vyrovnávání s nevyléčitelnou nemocí. Byla vzornou posluchačkou, přítelkyní, každý její pacient byl jejím učitelem. Možnost sedět u lůžek umírajících, naslouchat nemocným, podávat pomocnou ruku těm, kteří ji potřebují, vnímala jako dar, smysl svého života. Popsala tři fáze smrti. Všem lidem chtěla sdělit poselství, které je vyjádřeno v práci.
|
|
|
Socializace dítěte v mateřské škole
DOLEŽALOVÁ, Miluše
Cílem mé bakalářské práce je popsat proces socializace dítěte v mateřské škole a pojmenovat prostředky, které mohou tento proces zkvalitnit. V teoretické části jsem definovala základní pojmy související se socializací dítěte v mateřské škole a poukázala na požadavky, které v této oblasti klade na předškolní vzdělávání Rámcový program pro předškolní vzdělávání. V části praktické jsem uvedla výsledky svého dlouhodobého pozorování procesu socializace v mateřské škole u čtyř dětí. Na základě tohoto pozorování a zkušeností z pedagogické praxe jsem navrhla prostředky podporující socializaci dítěte v mateřské škole.
|
|
|
Strategie zvládání zátěže v souvislosti s obrazem rodičů u dětí v dětském diagnostickém ústavu
BRYCHTOVÁ, Petra
V teoretické části je nastíněna problematika zvládání stresu a zátěže a teorie citové vazby a jejich souvislosti se sociálním a emocionálním vývojem dětí dané věkové kategorie. Dále jsou popsány poruchy chování a jejich vliv na další sociální a emocionální vývoj dětí, včetně souvislosti s teorií citové vazby a vývojem možných copingových strategií. Krátce je také popsáno zařízení ústavní výchovy {--} diagnostický ústav. V praktické části je popsán výzkum, který proběhl u klientů dětského diagnostického ústavu. Výzkum přispívá k ověření metody BISK v českých podmínkách. Výzkum a jeho výsledky odhalují možné souvislosti vztahové dynamiky v rodině dítěte s aspekty mentální reprezentace citové vazby dětí k rodičům a z ní plynoucích copingových strategií. Výsledky potvrzují, že děti z nefungujícího rodinného prostředí mají značně vyhýbavé strategie chování při zátěži. Dále jsme ověřili, že děti jsou výrazně zatížené rodinným prostředím {--} mají málo podporující rodiče, kteří je zatěžují svým chováním. Výsledky mohou být přínosem jak pro další výzkumné směřování, tak pro práci v oblasti prevence a terapie.
|
|
|
Citová vazba k rodičům (attachment) v rané adolescenci a její souvislosti s poruchami chování
KOLÁŘOVÁ, Šárka
Cílem mé diplomové práce je ověření předpokladu o vlivu organizace citové vazby na vývoj emocionálně stabilní osobnosti. Podle modelu vývojové psychopatologie představuje jistá organizace citové vazby protektivní faktor a je asociována se zdravým vývojem jedince. V rané adolescenci má pozitivní souvislosti s kompetencí ve vrstevnických vztazích, efektivní seberegulací a lepší sociální adaptací. Nejistá citová vazba je pro další vývoj dítěte určitou vulnerabilitou a vykazuje souvislosti s nižší sociální kompetencí, méně efektivní emocionální regulací a sociální adaptací či s psychickými poruchami. Diplomová práce se v praktické části zaměřuje na zjištění souvislostí mezi organizací citové vazby k rodičům v rané adolescenci a mírou sociálního přizpůsobení (určeno mírou výskytu problémů v chování). Z demografických faktorů je zkoumán vliv věku na souvislosti mezi indikátory citové vazby, reprezentací rodičů, strategií chování a psychickými poruchami. Část výzkumného vzorku tvoří děti s diagnostikovanými poruchami chování. V teoretické části je zpracována problematika citové vazby a rodinných vztahů, poruch chování a vývojové charakteristiky dětí dané věkové kategorie.
|
|
|
Citová vazba (attachment) u dětí rozvedených rodičů
ILKOVÁ, Sandra
V dnešní době stále více přibývá dětí z rozvedených rodin. Rozvod ovlivňuje děti nejen psychicky, ale ztěžuje i jejich zapojení do společnosti. Děti na základě zkušeností s rodiči navazují své vztahy. Proto se diplomová práce zabývá citovou vazbou u dětí rozvedených rodičů. V teoretické části popisuje teorii citové vazby. Vysvětluje pojem citová vazba, vnitřní pracovní modely a rozdílné typy chování podmíněné citovou vazbou. Na základě těchto poznatků popisuje emocionální vývoj a socializace od prenatálního období do adolescence. Další kapitola popisuje rodinu a její historický vývoj. Charakterizuje funkci a druhy úplných rodin. Na to navazuje kapitola o rozvedené rodině, popisující vliv rozvodu na děti a porozvodové uspořádání. Ve výzkumné části jsou zjišťovány rozdíly v organizaci citové vazby mezi dětmi ve věku 10 až 13 let a rozvedené rodiny, a to pomocí polostrukturovaného interview BISK.
|
host ::
RSS.