|
|
Pacient po suicidálním pokusu na psychiatrickém oddělení
JÁCHYMOVÁ, Romana
Sebevražda, jedna z poruch sebezáchovy, je vědomé a úmyslné ukončení vlastního života. Sebevražedné jednání může představovat extrémní způsob řešení krize. Je výrazem hlubokého zoufalství člověka, který neumí, nemůže nebo už nechce hledat jiné řešení své situace, který už nevidí jinou možnost, jiné východisko. Sebevražedně jednající člověk je mnohdy považován za slabého, neschopného, nebezpečného, duševně nemocného. Nejlepší zbraní proti této stigmatizaci je plná informovanost zdravotnického personálu i laické společnosti o povaze, průběhu a důsledcích tohoto jednání. Role sestry v ošetřovatelském procesu u takto jednajícího člověka je velmi důležitá a pokud danému problému rozumí, má dostatek informací a je schopna pacienta pochopit, daleko lépe je také schopna kvalitně pomoci. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se změní život člověka, který se rozhodl pro sebevražedný pokus, jaký je jeho pohled na tento čin, zjistit, jak se změní postoj k životu a také postoj a pohled jeho nejbližších na jeho čin. Cíle byly splněny. V práci byl použit kvalitativní výzkum, zpracován byl pomocí deseti případových studií, komplexních kasuistik a následnou analýzou zjištěných dat. Informace byly získány za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Respondenti byli dospělí pacienti na psychiatrickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., kteří byli hospitalizováni z důvodu sebevražedného jednání. Využití v praxi této bakalářské práce spočívá především ve zprostředkování zjištěných údajů ostatním zdravotnickým pracovníkům na oddělení, ale také v prezentacích na odborných seminářích.
|
|
|
Produktivní pracovní týmy.
VRBKOVÁ, Eva
Tato diplomová práce se zabývá rolí psychologa ve vytváření pracovních týmů. Organizací, ve které jsem prováděla kvalitativní výzkum, je Policie České republiky. Chtěla jsem potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že role psychologa při vytváření policejních pracovních týmů je nenahraditelná. Při výzkumu jsem použila metody rozhovoru, pozorování a dotazování. Policejní týmy se vytvářejí k řešení určité problematiky (např. obchod s drogami) nebo k řešení určitého trestného činu (např. vraždy). Zjistila jsem, že policejní pracovní týmy vytváří vždy nadřízený. Členy týmu si vybírá podle specializace, zkušeností a schopností. Policejní psycholog se vytváření týmů neúčastní. Policejní psycholog vybírá nové policisty - testuje paměť, reakční čas a inteligenci uchazečů o policejní práci. Noví policisté musí také projít testy osobnosti. Všechny tyto testy jsou nezbytné, protože policejní práce je extrémně náročná. Dalším úkolem policejního psyychologa je výuka a výcvik policistů - psycholog je učí asertivnímu jednání, metodám, jak se vyrovnat se stresem, jak jednat se suicidanty. Velmi důležitou součástí práce policejního psychologa je poradenství, které slouží policistům i jejich rodinám. Psychologové také zajišťují posttraumatickou péči o policisty. Tato péče je zřízena pro policisty, kteří použili zbraň, vyšetřují smrt dítěte nebo obzvlášť závažnou vraždu. Policejní psychologové také pracují jako konzultanti při vyšetřování, zejména při vyšetřování sebevražd, znásilnění a týrání dětí. V takových případech pomáhají uklidnit situaci, zklidnit poškozeného, také pomáhají při výslechu a instruují policisty, jak jednat s poškozeným.
|
|
|
Sebevražedné jednání - za použití střelné zbraně
DUŠÁK, Václav
Bakalářská práce se zabývá problematikou sebevražedného jednání za použití střelné zbraně a vývojem sebevražedného jednání za použití střelné zbraně na území Jihočeského kraje v porovnání s Českou republikou v období let 2004 až 2006. Provádí analýzu a rozpracování problematiky suicidia jako závažného sociálně {--} patologického jevu. Je složena ze dvou částí (teoretické a praktické) a dělena do celkem 8 bloků, které tvoří kostru bakalářské práce.
|
host ::
RSS.