|
|
Systém organizace a řízení primární prevence sociálně patologickch jevů na ZŠ
VARECHOVÁ, Pavla
Cílem této práce bylo zmapovat situaci v oblasti této problematiky na základních školách v Českých Budějovicích a podat návrhy na možné zlepšení spolupráce mezi organizacemi, které do systému prevence sociálně patologických jevů vstupují. Primární prevence sociálně patologických jevů je řešena především v Metodickém pokynu MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních č.j.:20 006/2007-51. Abych dosáhla uvedených cílů, provedla jsem kvalitativní výzkum s dvěma cílovými skupinami. Výzkumu se zúčastnilo 13 základních škol s 1. a 2. stupněm výuky v Českých Budějovicích, Pedagogicko-psychologická poradnu v Českých Budějovicích, krajská školská koordinátorka prevence na Krajském úřadu v ČB, protidrogový koordinátor města České Budějovice a soukromé poradenské zařízení v Českých Budějovicích. Při realizaci výzkumu jsem použila metodu dotazování, techniku polořízeného rozhovoru. Výsledky ukázaly současný stav systému prevence v Českých Budějovicích. Velkým pozitivem stávajícího systému prevence je především postupné osamostatňování základních škol při realizaci prevence. Mezi nedostatky stávajícího systému primární prevence sociálně patologických jevů patří nedostatečné personálního zajištění systému (v rámci MŠMT, v Pedagogicko-psychologické poradně, na školách), nenávaznost služeb primární prevence a nedostatek financí v této oblasti. Na základě získaných výsledků jsem navrhla možnosti, jak současnou situaci řešit. Jednou z možností je aktivní vzdělávání všech pedagogů v problematice prevence sociálně patologických jevů. Další možností je zřízení centra primární prevence v Jihočeském kraji, které by poskytovalo komplexní pomoc všem subjektům v rámci systému primární prevence. Bakalářská práce slouží jako zdroj informací o současném systému primární prevence sociálně patologických jevů v Českých Budějovicích. Myšlenka centra primární prevence může být použita jako možné řešení současného systému primární prevence sociálně patologických jevů pro Jihočeský kraj.
|
|
|
Sekundární prevence sociálně patologických jevů
VANĚČKOVÁ, Iveta
V úvodu své práce se zabývám vysvětlením pojmu sociálně patologické jevy a zařazením tohoto pojmu do sociální patologie, přičemž dále některé tyto významné negativní a nebezpečné jevy ohrožující mládež popisuji. Hlavně se zaměřuji na násilné jevy a závislosti. Následně řeším problém prevence a to jak primární, sekundární tak terciální. Píši hlavně o různých doporučeních a opatřeních, aby k prevenci, a to hlavně té terciální, vůbec nemuselo docházet. Dále se zaměřuji již na prevenci sekundární a to především právě násilných jevů a závislostí. Na závěr se soustřeďuji na Salesiánské středisko mládeže - dům dětí a mládeže v Českých Budějovicích, kde stručně popisuji aktivity tohoto střediska se zřetelem na to, zda a jak provádí či uskutečňuje právě tu sekundární prevenci, aby nedocházelo ke vzniku či rozšiřování sociálně patologických jevů.
|
|
|
Využití volného času u žáků ZŠ
SEDLÁČKOVÁ, Pavlína
Výkladem volného času se zabývají různé vědní obory. Je možné ho posuzovat z aspektu pedagogického, psychologického, sociologického, ekonomického, zdravotně-hygienického, politického atd. Obecně se volným časem rozumí období, kdy člověk svobodně rozhoduje o činnosti, kterou chce právě vykonávat. Jde o mimopracovní nebo mimoškolní činnost, která není spojována se zabezpečováním individuálních a existenčních potřeb. Umění správně využívat volný čas patří k jednomu ze sociálních indikátorů kvality života. Aktivní trávení volného času, kromě uspokojování momentálních tužeb člověka a relaxace, plní také mnoho společenských funkcí, hlavně u mladých lidí a dětí slouží jako efektivní sociální prevence a je důležitou součástí procesu vytváření žebříčku hodnot a priorit. Tato práce nese název Využití volného času u žáků ZŠ. Na děti jsem se zaměřila proto, že patří mezi nejrizikovější skupinu populace z hlediska nesprávného výběru volnočasových aktivit, které mohou vést k rozvoji sociálně patologických jevů. Cílem práce je zmapovat, jakými aktivitami se ve svém volném čase zabývají žáci ZŠ v Českých Budějovicích a zjistit, zda je rozdíl ve využívání volného času u žáků 1. a 2. stupně ZŠ a 2. stupně ZŠ a víceletých gymnázií. Teoretická část práce je zpracována obsahovou analýzou dokumentů uvedených v seznamu použitých zdrojů. Pro praktickou část jsem zvolila kvantitativní metodu dotazování pomocí dotazníků, které byly rozdány v 5. a 7. třídách náhodně vybraných základních škol a sekundách náhodně vybraných víceletých gymnázii v Českých Budějovicích. Výsledky jsou zpracovány formou tabulek a grafů. Cíle práce byly naplněny, z výsledků vyplývá, že se respondenti nejvíce věnují duševně aktivním a pasivním činnostem. V 5. třídách a v sekundách převládá aktivní duševní činnost nad pasivní, v 7. třídách je tomu naopak. Všechny tři skupiny respondentů věnují nejméně času fyzické aktivitě. Hypotéza, že žáci 1.stupně ZŠ využívají aktivněji svůj volný čas než žáci 2. stupně, byla potvrzena. Druhá hypotéza, že není rozdíl ve využívání volného času u žáků 2. stupně ZŠ a stejně starých dětí na víceletých gymnáziích, potvrzena nebyla.
|
|
|
Primární prevence sociálně patologických jevů u dětí v předškolním věku
SEMERÁDOVÁ, Dagmar
Práce se věnuje problematice primární prevence sociálně patologických jevů v souvislosti s rozvojem osobnosti dítěte předškolního věku. V teoretické části se zabývá vymezením pojmu primární prevence sociálně patologických jevů a přibližuje význam vhodných činností a výchovných postupů u předškoláků, jak v mateřské škole, tak i v rodině. V praktické části jsou pak zkoumány postoje rodičů dětí do šesti let věku k primární prevenci sociálně patologických jevů a rizikové faktory, které v současnosti charakterizují rodinné zázemí předškoláka.
|
|
|
Názory veřejnosti na problematiku nových náboženských hnutí a jejich možná rizika na Českobudějovicku a Klatovsku
JINDROVÁ, Markéta
Problematika nových náboženských hnutí je v současné době stále aktuální, a proto jsem se rozhodla věnovat se tomuto tématu ve své diplomové práci. Teoretická část je zaměřena na definice základních pojmů, na základních charakteristiky nových náboženských hnutí, dále na jejich kategorie a na charakteristiky obětí, na kontext nových náboženských hnutí a zákona a na souvislost náboženských skupin a sociálně patologických jevů. U každého sociálně patologického jevu jsou poté uvedeny konkrétní příklady skupin, kterých se tento jev týká. V praktické části byl použit kvalitativní i kvantitativní výzkum. Z technik bylo využito ankety a rozhovoru, dále sekundární analýzy dat a obsahové analýzy. Jeden ze souborů pro anketu tvořili obyvatelé na Klatovsku a druhý soubor byl tvořen obyvateli na Českobudějovicku. Souborem pro rozhovor byli příslušníci Policie ČR na Klatovsku a na Českobudějovicku. Takto získaná data byla vzájemně komparována za účelem naplnění cíle práce. Na základě sekundární analýzy dat byly stanoveny dva cíle a ke každému se vztahovala jedna hypotéza. Prvnímu cíli {\clqq}zjistit názory veřejnosti na problematiku nových náboženských hnutí``, odpovídala hypotéza {\clqq}i když veřejnost nemá dostatečné informace o nových náboženských skupinách vyskytujících se v jejich regionu, tyto skupiny vnímá negativně``. Druhým cílem bylo zmapování sociálně patologických jevů spojených s působením nových náboženských hnutí v daných regionech. Vzhledem k použitému výzkumu, který byl kvalitativní, došlo ke stanovení hypotézy základě zjištěných dat. Hypotéza 1 byla potvrzena. Na základě rozhovoru s příslušníky Policie ČR byla stanovena hypotéza 2, která zní: přestože se informace o sociálně patologických jevech v souvislosti s působením nových náboženských hnutí dostávají na veřejnost, Policie ČR v daných regionech žádný takový kriminální čin neeviduje. Na základě zjištěných informací byla vypracována informační brožura, která podává ucelený přehled o nových náboženských skupinách, jejich charakteristikách a možných nebezpečích s nimi souvisejícími. Dle mého názoru byl cíl práce splněn. Výzkum prokázal, že informovanost o nových náboženských hnutích mezi veřejností je velmi malá a informace jsou zkreslené. Výsledky mé práce mohou sloužit jako sonda do problematiky a být podnětem pro zlepšení informovanosti mezi občany.
|
|
|
Systém prevence sociálně patologických jevů a jeho realizace v základních školách
ONDRÁČKOVÁ, Kateřina
Naše diplomová práce, jejíž název zní: Systém prevence sociálně patologických jevů a jeho realizace v základních školách se zabývá rozborem možností, přístupů a podmínek realizace primární prevence na základních školách. Cílem naší práce je popsání fungování systémů primární prevence na krajské a školní úrovni, tzn. provedeme srovnání přístupů k této problematice na vybraných školách v Jihočeském a Pardubickém kraji. Analyzujeme programy výše uvedených krajů na koncepční úrovni a budeme sledovat realizaci preventivních programů na konkrétních školách (např. základních či speciálních). Dále budeme zkoumat reálnou pomoc školám při vytváření školních preventivních programů a jejich působení na samotné žáky. Zajímat se budeme mimo jiné také o využití nabízených možností spolupráce školami a jejich využití dotačních programů krajských úřadů. Práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části se nejdříve budeme věnovat charakteristice a vymezení základních pojmů, tzn. charakterizujeme nejčastější sociálně patologické jevy, které nejvíce ohrožují mlá-dež. Poté se zmíníme o systému prevence jak na školní, tak na krajské úrovni. Praktická část bude zaměřena na rozbor aktivit škol na poli prevence, a to především na metodi-ku prevence, podporu tvorby preventivních programů a jejich dopady na děti. V závěru práce shrneme předpoklady a hypotézy, jež zmiňujeme v úvodu. Ve vybraných školách provedeme sociologický výzkum formou dotazníků, které na konci naší práce vyhodnotíme.
|
|
|
Prevence sociálně patologických jevů v rámcových vzdělávacích programech pro základní vzdělávání
BIDLOVÁ, Jana
Vzhledem k přechodu českého školství na školní vzdělávací programy se změnil i způsob provádění primární prevence. Do výuky byla zavedena průřezová témata a žáci v průběhu povinné školní docházky plní dané klíčové kompetence. Cílem této práce bylo zhodnotit, zda školní vzdělávací programy podporují provádění primární prevence sociálně patologických jevů na základních školách. V praktické části byla využita výzkumná metoda kvantitativního výzkumu, technika dotazníku a nestandardizovaného rozhovoru. Využití pro praxi: Především materiál pro pedagogy, vypovídající o kvalitě školních vzdělávacích programů.
|
|
|
Informovanost dětí na II. stupni základní školy o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů (Moravské Budějovice)
BŘEZINOVÁ, Kristýna
Pojem sociálně patologické jevy chápeme jako nejzávažnější poruchy v chování dětí a mládeže. Společností jsou označovány za negativní a svým nositelům způsobují osobní problémy či problémy v rodině, ve škole i v širším sociálním prostředí. Jedná se o takové poruchy chování, které se projevují především jako narušení sociálních, ale také trestně právních norem. Hlavním cílem práce bylo zjistit informovanost dětí na II. stupni základních škol v mikroregionu Moravskobudějovicka o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů, tedy zda vědí, na koho se mohou v případě řešení svých problémů s výskytem sociálně patologických jevů obrátit. Dílčím cílem 1 bylo zjistit, kdo se podílí na informovanosti dětí II. stupně základních škol o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů. Dílčím cílem 2 bylo popsat sociálně patologické jevy u dětí na II. stupni základních škol. Pro zmapování problematiky bylo použito kvantitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování, technika dotazníku a metoda analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat adekvátních dokumentů na orgánu sociálně právní ochrany dětí. Dotazníky byly rozdány dětem na II. stupni zkoumaných tříd vybraných základních škol, jejich třídním učitelům a výchovným poradcům vybraných základních škol mikroregionu Moravskobudějovicka. V souvislosti se stanovenými dílčími cíli práce byly zformulovány dvě hypotézy. Předpokládaná hypotéza 1, domnívám se, že základní informace podávají především třídní učitelé, metodici prevence a výchovní poradci, byla potvrzena. Z dotazníkového šetření vyplývá, že daný vzorek dětí byl nejčastěji poučen učiteli. Předpokládaná hypotéza 2, sociálně patologický jev je chápán jako obtížně řešitelný sociální problém v daném mikroregionu, nebyla potvrzena. Z výzkumu je patrné, že pedagogové vybraných základních škol se úspěšně zabývají problematikou sociálně patologických jevů. Lze tedy vyvodit závěr, že snaha škol v oblasti řešení a výskytu těchto jevů je ve zkoumaném období na dobré úrovni.
|
|
|
Vývojové tendence kriminality dětí a mládeže v klatovském okrese
DUSPIVOVÁ, Jana
Tématem mé diplomové práce je kriminalita dětí a mládeže. Problematika kriminality dětí a mládeže je velmi složitá. Podmínky pro vznik sociálně patologických jevů a kriminality jsou v současné době poměrně snadné. Otázky kriminality dětí a mládeže jsou stále častěji diskutovány nejen odborníky, ale i širokou veřejností. Cílem mé diplomové práce je nastínit problematiku vývoje kriminality dětí a mládeže v klatovském okrese. Získané poznatky pak využít k další činnosti v rámci prevence a cílené péče o rizikové jedince. V teoretické části se věnuji především vývoji kriminality na území České republiky a faktorům, které ji ovlivňují. Prováděný výzkum v praktické části diplomové práce je ze sociologického hlediska výzkumem kvantitativním. Použitými výzkumnými metodami jsou metoda dotazníku a metoda sekundární analýzy dat a modelové kasuistiky. Výzkumný soubor tvoří děti a mladiství žijící v okrese Klatovy. Hlavním kritériem pro zařazení do výzkumného souboru je trvalé bydliště respondenta v okrese Klatovy a věk do 18 let. Respondenti byli vybráni metodou náhodného stratifikovaného výběru. Výzkum probíhal v období ledna až března roku 2009. Byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1: Ve městech je vyšší kriminalita dětí a mládeže než na vesnici. Hypotéza 2: Sociálně patologické jevy jsou průvodním jevem kriminality dětí a mládeže. Hypotéza 3: Kriminalita v klatovském okrese má u dětí vzestupný trend oproti kriminalitě mladistvých. Domnívám se, že všechny tři hypotézy byly potvrzeny. Podle údajů OSPOD se můžeme domnívat, že dochází k nárůstu výchovných problémů a následně tím i k pozvolnému nárůstu v oblasti trestných činů. Podíváme-li se na vývoj trestné činnosti dětí v klatovském okrese za roky 2004 až 2008, zjistíme, že bychom rok 2007 mohli nazvat rokem, kdy bylo zaznamenáno nejméně sledovaných trestných činů. U mladistvých v klatovském okresu můžeme zaznamenat pozvolný klesající vývojový trend. Celkový vývoj kriminality dětí v posledním období bychom mohli nazvat mírně stoupajícím a u mladistvých pozvolna klesajícím.
|
|
| |
host ::
RSS.