|
|
Profesionální image sestry
BENDULOVÁ, Adriana
Slovo image je latinského původu a znamená podobu, odraz, dojem, celkové působení na okolí nebo souhrn postojů, představ a mínění o určité osobě. Bakalářská práce na téma {\clqq}Profesionální image sestry`` je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá historií a významnými osobnostmi ošetřovatelství, pojmem sestra a image, kompetencí sestry, sestrou a týmovým přístupem a celoživotním vzděláváním sester. Zmiňuje se také o rizicích v sesterském povolání, jak by se sestra měla odreagovat od sesterských povinností. Praktická část se zabývala zhodnocením profesionálního image sester z pohledu vedoucích pracovníků. Proto byl zvolen kvalitativní výzkum, metodou dotazování, za použití techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro ověření výsledků z rozhovoru byl realizován manažerský audit. Výzkumný soubor k první části výzkumu, která byla vedena technikou rozhovoru, byl tvořen 3 staničními sestrami a 6 vrchními sestrami. Výzkumný soubor k druhé části výzkumu, který představoval manažerský audit, byl tvořen 90 sestrami na devíti odděleních písecké nemocnice. Výsledky jsou dány do tabulek a grafů. Cílem práce bylo zmapovat profesionální image sester v těchto oblastech: odborné znalosti, praktické dovednosti, komunikace, psychická stabilita, úprava a vzhled sestry a týmová spolupráce. Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Výzkumné otázky byly zodpovězeny, cíle splněny. Na základě výsledků výzkumu byla stanovena hypotéza {\clqq}Sestry vystupují profesionálně``. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro výklad látky nebo jako zdroj informací pro Nemocnici Písek, a.s. ke zlepšení profesionálního vystupování sester a ke zkvalitnění poskytované ošetřovatelské péče.
|
|
|
Zajišťování ošetřovatelského procesu u inkontinentních nemocných
KUKAČKOVÁ, Zdeňka
Bakalářskou práci na téma Zajišťování ošetřovatelského procesu u inkontinentních nemocných jsem si vybrala proto, protože mě zajímá problematika močové inkontinence. S přibývajícím věkem se potřeba vyprazdňování moči stává stále aktuálnějším problémem. Mnozí si myslí, že inkontinence moči je přirozenou součástí stárnutí, a že s ní lze bojovat snížením příjmu tekutin. Tento názor by měla sestra inkontinentním nemocným vyvrátit a doporučit jim při inkontinenci omezit nápoje obsahující kofein. Většina inkontinentních nemocných se však stydí o svém problému mluvit. Proto pochopení chování nemocného může sestře pomoci řešit problém inkontinence. Sestra by měla inkontinentním nemocným dále podat informace o vhodných a nevhodných sportech, o technice přerušovaného močení, o kompenzačních pomůckách pro inkontinentní a o nutnosti omezit i příjem dráždivých jídel. Také sestra naučí nemocnou cvikům na posílení dna pánevního (Kegelovo cvičení). Močová inkontinence je definována jako nechtěný únik moči, který způsobuje hygienický nebo sociální problém a zároveň je i objektivně prokazatelný. Je příznakem, který může mít různé příčiny. Následky inkontinence se promítají do všech oblastí společenského života. V zájmu sjednocení diagnostiky a léčby inkontinence se v současné době doporučuje klasifikace ICS (International Continence Society), která rozlišuje čtyři typy inkontinence: urgentní, reflexní, stresovou a paradoxní. Nejčastějším podtypem inkontinence je stresová inkontinence, následována smíšenou a urgentní inkontinencí. Organizace péče o inkontinentní nemocné má tři úrovně: primární péče, sekundární péče a terciální péče. Současná situace v České republice je poznamenána splýváním sekundární a terciální úrovně péče, neboť většina specializovaných pracovišť je součástí lůžkových zařízení ve smyslu urogynekologických poraden. Péče o inkontinentní nemocné vyžaduje holistický přístup. Cílem ošetřovatelské péče o inkontinentní nemocné je minimalizovat únik moče, zachovat nebo obnovit normální vylučování moče a současně předcházet příslušným rizikům. Při výzkumu bych chtěla zjistit, jakým způsobem zajišťují sestry ošetřovatelský proces u inkontinentních nemocných, zde sestry informují inkontinentní nemocné cvičení svalů pánevního dna a o pitném režimu a zda jsou tito nemocní informováni o kompenzačních pomůckách pro inkontinentní. Hypotéza, že sestry se v rámci ošetřovatelského procesu nezaměřují na podporu pacientova sebehodnocení se nepotvrdila. Hypotéza, že sestry poučují nemocné o cvičení svalů pánevního dna se potvrdila. Hypotézy, že pacienti, kteří trpí inkontinencí jsou informováni o pomůckách, které kompenzují jejich inkontinenci, a že sestry poučují nemocné trpící inkontinencí o pitném režimu se potvrdily.
|
|
|
Poruchy spánku u klientů v domově důchodců
HADAČOVÁ, Jana
Abstrakt Bakalářskou práci na téma Poruchy spánku u klientů v domově důchodců jsem si vybrala, protož mě zajímá, jak se spánek mění v průběhu stáří. Spánek je nedílnou součástí našeho života a s přibývajícím věkem se tato potřeba u člověka mění. Spánek slouží nejen k odpočinku a regeneraci sil, ale i pro udržení dobrého duševního a tělesného zdraví. Potřeba spánku je u každého člověka velmi individuální. Záleží mimo jiné na denní aktivitě člověka, na věku a na celkovém stavu organismu. Charakter spánku se mění s narůstajícím věkem a při individuálním hodnocení je někdy nesnadné vymezit, které problémy jsou přirozené a které již patologické. Kvalitu spánku mohou zhoršovat faktory jako zármutek, osamocení, úzkost nebo změna prostředí. Staří lidé mají obecně tendenci chodit dříve spát, ale déle usínat, v noci se často probouzejí, ráno dříve vstávají a přes den i několikrát usínají. Pro lepší klasifikaci poruch spánku bylo v roce 1990 nově přepracovaná verze Mezinárodní klasifikace poruch spánku (International Classification of slep Disorders {--} ICSD) ve spolupráci s různými asociacemi a společnostmi pro výzkum poruch spánku. Poruchy spánku se podle této mezinárodní klasifikace dělí na primární poruchy kam zařezujeme dyssomnii a parasomnii a sekundární poruchy, které jsou spojené s onemocněním somatickým nebo duševním. Příčiny poruch spánku mohou být různé, a proto se diagnostika musí být pečlivá. Sestra se zde také velkou částí zapojuje do diagnostiky. Při výzkumu bych chtěla zjistit, jaké mají klienti v domovech důchodců poruchy spánku, jak jsou informováni o poruchách spánku a jestli mají klienti vhodné prostředí pro spánek. Hypotéza, že klienti v domovech důchodců trpí poruchu usínání se potvrdila. Hypotéza, že klienti v domovech důchodců jsou informováni o poruchách spánku se potvrdila, ale s malým rozdílem od varianty, že informace klienti o poruchách spánku nemají. Hypotéza o neznalosti metod pro navození kvalitního spánku se potvrdila. Hypotéza, že klienti v domově důchodců mají vhodné prostředí pro spánek se nepotvrdila. Sestra je zde velmi důležitá, protože je vždy na blízku. Měla by se zajímat o problémy klientů se spánkem a snažit se je řešit jinak než farmakologickou cestou. Sestry by měly být dostatečně informované o těchto důležitých krocích, aby s těmito informacemi uměli zacházet a používat je ve své praxi. Spánek přece slouží k celkové regeneraci a načerpání nových sil.
|
|
|
Způsoby uspokojování duchovních potřeb klientů katolického vyznání
LÖFFELMANNOVÁ, Blanka
Duchovní a náboženské přesvědčení jsou významné v životě mnoha lidí. Duchovní přesvědčení většinou nabývá většího významu v období nemoci, a některým lidem může pomoci lépe se s nemocí vyrovnat. Tento druh potřeb byl v naší společnosti donedávna tabu. V teoretické části je vymezen pojem potřeba, druhy potřeb, hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa, dále jsou zde popsány změny v uspokojování potřeb v období nemoci a vysvětleny pojmy duchovní blaho a holistické pojetí člověka. V druhé části je teorie zaměřená na vymezení pojmů křesťanství, katolická církev, víra, svátosti, modlitba, pastorační péče a vysvětlena problematika nemoci ve vztahu ke křesťanské víře. Praktická část si klade za cíl zjistit, do jaké míry jsou uspokojovány duchovní potřeby klientů katolického vyznání, zjistit, zda sestry při odběru ošetřovatelské anamnézy zjišťují náboženské vyznání klienta a zjistit, zda sestry informují klienty o možnostech uspokojovány duchovních potřeb spojených s jejich vírou. V závěru práce jsou popsána fakta, která vyplývají z výsledků výzkumu v závislosti na cílech, které byly na začátku stanoveny.
|
|
|
Začleňování studentů ZSF do ošetřovatelského týmu průběhu praxe - z pohledu studenta
BRADOVÁ, Zuzana
Vzdělávání všeobecných sester probíhá ve dvojím prostředí, z nichž každé je stejně důležité. Jedná se o univerzitní prostředí a o prostředí klinické praxe. Jedním z důležitých faktorů, který ovlivňuje přínos a kvalitu praktické výuky, je bezpochyby míra začlenění studentů do ošetřovatelského týmu a kvalita spolupráce s jeho jednotlivými členy. Hlavním cílem práce bylo zjistit míru začlenění studentů oboru Všeobecná sestra do ošetřovatelského týmu z pohledu studenta. Ke zjištění cílů práce a ověření hypotéz jsem použila metodu kvantitativního sběru dat {--} anonymního dotazníku. Výzkum byl prováděn mezi studenty 2. a 3. ročníku prezenčního studia, oboru Všeobecná sestra. Domnívám se, že cíle práce byly splněny a hypotézy na základě vyhodnocení výsledků potvrzeny. Myslím si, že se mi ve své práci podařilo identifikovat faktory, které mají pozitivní nebo negativní vliv na začlenění studentů do ošetřovatelského týmu. Dle výsledků práce je patrné, že je v této oblasti stále co zlepšovat. Práce se snaží nabídnout co nejširší pohled na začleňování studentů do ošetřovatelského týmu a byla bych ráda, kdyby se stala podnětem pro další zkoumání a ověřování problematiky začleňování studentů ZSF do ošetřovatelského týmu.
|
|
|
Edukace dětí před operačním výkonem
ČADKOVÁ, Barbora
Název mé bakalářské práce je {\clqq}Edukace dětí před operačním výkonem``. V úvodní části jsem se zabývala teorií, jak moc je důležitá role edukační sestry a ostatního zdravotnického personálu při hospitalizaci dětského pacienta, jakou roli v tomto ohledu hrají rodiče a jak je nezbytná psychická příprava pro lepší zvládnutí hospitalizace a pro léčebný proces, který musí dětský pacient při pobytu v nemocnici podstoupit. Na základě tohoto jsem stanovila cíle a hypotézy, které jsem se výzkumem ve formě dotazníků a řízeného rozhovoru snažila vyvrátit či potvrdit. Výsledky výzkumu uvádím v grafech v praktické části. V závěru a diskusi své práce výsledky vyhodnocuji.
|
|
|
Sestra a její péče o vlastní zdraví, vliv na péči o nemocné.
LUKEŠOVÁ, Renata
Tato práce byla zvolena z prostého důvodu. Chtěly jsme upozornit na zdraví sester, které je ohrožováno mnoha rizikovými faktory souvisejícími s touto profesí. Máme tím na mysli každodenní kontakt s různými toxickými látkami, nemocemi, léky, zářením a dalšími negativními vlivy. Mnozí lidé si rizika a náročnost tohoto povolání neuvědomují. Proto je třeba na tyto problémy sestry upozornit a motivovat je k jejich předcházení. Kromě tohoto cíle bylo v našem zájmu také objasnit názor pacientů na tuto profesi. Zajímalo nás, jak o našem povolání smýšlí laická veřejnost a jak pacienti reagují na sestru, která o ně pečuje i přesto, že se necítí dobře. Název této práce zní: Sestra a její péče o vlastní zdraví, vliv na péči o nemocné. Byly stanoveny tři cíle a čtyři hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit, jak ovlivňuje zdravotní stav sester v Nemocnici Tábor a.s. péči o nemocné. Druhým cílem bylo zjistit, jak sestry v Nemocnici Tábor a.s. vzhledem ke své profesi pečují o své zdraví a třetí cíl zní: Zjistit názor pacientů v Nemocnici Tábor a.s. na sestry pracující i s lehkým onemocněním. Na základě těchto cílů byly stanoveny čtyři hypotézy. Sestry v Nemocnici v Tábor a.s. se v péči o nemocné nenechají ovlivnit svými zdravotními problémy. Sestry v Nemocnici v Tábor a.s. znají způsoby, jak posílit svůj zdravotní stav. Pacienti v Nemocnici v Tábor a.s. považují za nevhodné, aby sestry, trpící byť jen lehkým onemocněním, vykonávaly své zaměstnání. Pacienti v Nemocnici v Tábor a.s. považují práci sestry za nenahraditelnou. Výzkum byl proveden pomocí dotazníků u dvou výzkumných souborů, jimiž byly sestry a pacienti v Nemocnici Tábor a.s. Na základě výsledků výzkumu byly potvrzeny všechny uvedené hypotézy a tudíž i stanovené cíle. Tato profese ohrožuje nejen fyzické zdraví sester, ale i psychické. Proto je třeba sestry poučit o správné manipulaci s pacienty a s dalšími riziky, které skýtá tato profese. Též by měly brát ohled na správnou životosprávu. Tím máme na mysli dostatečný spánek, zdravou výživu, prevenci syndromu vyhoření, a také předcházení různým onemocněním za pomoci preventivních prohlídek atd. Tuto práci bychom mimo jiné také rády publikovaly v odborných sesterských časopisech.
|
|
|
Míra ošetřovatelské zátěže na Oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice
SCHAFFELHOFEROVÁ, Lucie
Abstrakt Povolání sestry patří mezi nejodpovědnější, nejnamáhavější a zároveň nejhumánnější profese. Sestra vyhledává, pojmenovává problémy pacientů a společně s ostatními zdravotnickými pracovníky nacházejí vhodná řešení. Avšak pozornost je třeba věnovat i sestrám samotným, neboť v současné době dochází ke stálému nárůstu požadavků na sesterské povolání, což má za následek zvýšenou negativní zátěž, kterou pociťují nejen sestry ale všichni zaměstnanci zdravotnických zařízení. V teoretické části této práce jsou obsaženy poznatky o českobudějovické nemocnici, dále jsou zde zahrnuty obecné informace o sesterském povolání, jako jsou např. kompetence sester, vzdělávání nebo registrace sester. Následující část je věnována psychické a fyzické zátěži. Teoretická část končí kapitolou o motivaci. Výzkum byl prováděn podle Metody kvantifikace ošetřovatelské péče na Oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice. Cílem mé práce bylo zjistit míru ošetřovatelské zátěže a následný výkon sester a zjistit chybějící počet ošetřovatelského personálu na 2. oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice, a. s. Stanovené hypotézy byly tři. Hypotéza 1 potvrzuje, že zátěž sester na 2. oddělení následné péče stanice B v Nemocnici České Budějovice, a. s. je min. 500 min./jednu sestru. Hypotéza 2 potvrzuje, že výkon sester na 2. oddělení následné péče stanice B v Nemocnici České Budějovice, a. s. je min. 130%. A hypotéza 3 potvrdila, že na ranní osmihodinové směně je na 2. oddělení následné péče stanice B v Nemocnici České Budějovice, a. s. min. o 3 členy ošetřujícího personálu méně. Výsledky výzkumu ukazují, že sestry na oddělení následné péče jsou výrazně přetěžovány. Výsledky výzkumu jsem poskytla náměstkyni pro ošetřovatelskou péči českobudějovické nemocnice jako nástroj k optimalizaci personálního zabezpečení.
|
|
|
Informovanost sester o možných způsobech komunikace se sluchově postiženými pacienty
PRCHALOVÁ, Jitka
V bakalářské práci jsme se zabývali informovaností sester o možnostech komunikace se sluchově postiženými pacienty. V teoretické části uvádíme rozdělení sluchově postižených pacientů, zásady komunikace s nimi, dotýkáme se i problematiky tlumočníků a na závěr této části jsou uvedeny zajímavé informace. Tato práce by mohla sloužit jako edukační materiál pro sestry i laickou veřejnost a na základě výsledků výzkumu by se dal zpracovat projekt na realizaci kurzů znakové řeči v nemocnici.
|
|
|
Nároky kladené na sestru při komunikaci s pacientem s afázií
VIDENSKÁ, Magdalena
Afázie je definována jako systémové narušení řeči, které vzniká při organických poškozeních mozku a v různých úrovních zasahuje organizaci řeči. Nastává následkem poškození dominantní hemisféry mozku při nádorech, úrazech, náhlých mozkových příhodách, při krvácení do mozku, zánětech mozku apod. Afázie může postihnout pacienty všech věkových kategorií. Komunikace s afatickým pacientem je složitá a nároky kladené na sestru vysoké. Ve své práci jsem se pokusila navrhnout náhradní způsob komunikace, který by komunikaci afatického pacienta se svým okolím usnadnil a zkvalitnil. Vycházela jsem z metodické příručky Mgr. Kubové {\clqq}Piktogramy``, která se zabývá používáním komunikačního obrázkového systému {--} piktogramů ke vzdělávání a k rozvoji sociálních komunikativních dovedností dětí i dospělých s mentálním či vícenásobným postižením a používá se v mnoha západních zemích. Já jsem se rozhodla tyto piktogramy poskytnout sestrám a afatickým pacientům. Cílem bylo pomoci afatickému pacientovi vyjádřit své pocity a potřeby. Pomocí piktogramů jsem se snažila postihnout nejdůležitější a nejčastější základní lidské potřeby {--} potřebu vyprazdňování, bolest, chlad, žízeň atd. Po asi 3 měsíčním používání piktogramů jsem sestrám dala dotazník, ve kterém vyjádřily svůj názor na používání piktogramů a na jejich přínos afatickému pacientovi. Výzkum byl kvantitativní, pro sběr dat jsem zvolila metodu dotazníku. Získané informace jsou zpracovány ve formě tabulek a grafů. Výzkumným souborem byly zdravotní sestry, které pracují s afatickými pacienty a které při komunikaci s afatickým pacientem používaly piktogramy. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s., na Nervovém oddělení a na Oddělení následné péče. Dále byly piktogramy používány v Charitní ošetřovatelské službě při městské charitě České Budějovice v rámci domácí péče. Nejlepších výsledků dosáhly piktogramy jednoznačně v agentuře domácí péče. Dále v praxi by je doporučilo používat 87,5 % sester. Sestry při vyplňování dotazníků čerpaly nejen z vlastních zkušeností s používáním piktogramů, ale i ze zkušeností rodinných příslušníků, kteří se o své blízké starají celý den a mohou tedy lépe určit, zda se jim piktogramy osvědčily nebo ne. Z výsledků vyplývá, že piktogramy byly v ošetřovatelské péči o afatického pacienta v domácím prostředí využity. Věřím, že piktogramy najdou v komunikaci s afatickým pacientem, a nejen s ním, své pevné místo a budou efektivně využívány, i přesto, že pro sestru je používání piktogramů časově náročnější a vyžaduje od ní jistou dávku trpělivosti. Odměnou jí je kvalitnější ošetřovatelská péče a o něco spokojenější pacient.
|
host ::
RSS.