|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Územní a populační vývoj vesnice Lštění od poloviny 18. století do současnosti
BLAHOUTOVÁ, Milada
Bakalářská práce je zaměřená na vesnici Lštění v průběhu let 1750 až 2011. Práce je napsána na základě demografické analýzy obyvatelstva a geografické analýzy počtu obytných budov. První část práce se soustřeďuje na popis a vývoj demografické metody, která byla použita při zkoumání počtu obyvatelstva ve vsi Lštění. Druhá část obsahuje stručný popis a vývoj geografické metody. Ta byla použita pro zjištění počtu obytných budov, které se nacházejí v průběhu zkoumaných let ve vsi. V bakalářské práci se nachází i historie vesnice Lštění. Hlavním pramenným podkladem pro tuto bakalářskou práci se staly především archiválie nacházející se ve fondech Farního úřadu Lštění, umístěného ve Státním okresním archivu v Prachaticích, a Velkostatku Vimperk 1314 - 1949, umístěného ve Státním oblastním archivu v Třeboni v oddělení Českého Krumlova. Z již vydaných pramenů práci obohatil Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005.
|
|
|
Regionální diferenciace populačního vývoje v Plzeňském kraji: historickogeografická analýza
PAŘIL, Aleš
Předkládaná diplomová práce analyzuje regionální diferenciaci populačního vývoje mikroregionů Plzeňského kraje. Analytická část je zaměřena především na období od poloviny 19. století až po zatím poslední sčítání obyvatel (2011). Kraj prošel během tohoto dlouhodobého vývoje z hlediska počtu obyvatel zásadními změnami, které byly důsledkem působení řady faktorů. Podstatou celé studie je tedy verifikovat hlavní determinanty, které diferenciaci mikroregionů způsobily. Součástí práce je také charakteristika kraje, tedy výčet jeho přírodních a sociogeografických možností, včetně uvedení hlavních historických událostí ve vývoji kraje. Pro prvotní zařazení kraje v rámci Česka je provedena stručná komparace s ostatními kraji, taktéž zaměřená na období 161 let. Po tomto úvodníku je analyzován samotný populační vývoj mikroregionů pomocí dílčích analýz, ty zkoumají 3 vybrané faktory, u kterých lze předpokládat velký vliv na populační změny v kraji. Na základě vývoje a stavu počtu obyvatel jsou mikroregiony klasifikovány v systému jádro periferie. V rámci výsledné syntézy jsou mikroregion členěny do vývojově různých kategorií, které měly rozdílnou dynamiku vývoje. Závěr shrnuje výsledky práce a jeho součástí je také ověření platnosti vstupních hypotéz.
|
host ::
RSS.