|
|
Novels by Chaim Potok, Philip Roth, and I.B. Singer Responding to the State of Israel
SENKOVÁ, Anna
Tématem této bakalářské práce je literární analýza tří románů amerických židovských spisovatelů Chaima Potoka, Philipa Rotha a Isaaca Bashevise Singera a pohled těchto autorů na vznik a vývoj židovského státu Izrael. Úvodní teoretická část definuje základní pojmy a historické události nezbytné pro další postup.V následující části je každému autorovi věnována jedna kapitola, přičemž po krátkém úvodu následuje analýza jednotlivých děl, jejich jazykových prostředků a přístupu jednotlivých postav k danému tématu.Závěrečná čast se pokouší porovnat společné a rozdílné prvky románů a definovat jejich vliv na čtenáře. Každý román se odehrává v jiném období, poukazují tedy na proměnu veřejného mínění a pohledu na Izrael jako takový.
|
|
|
Aspekty umírání a smrti ve vybraných světových náboženstvích
OLIVOVÁ, Tereza
Umírání, smrt i pohřbívání zemřelých jsou nedílnou součástí života každého jedince. Ovšem i přes tuto skutečnost je smrt, a vše s ní spojené, společností přijímána negativně nebo je tabuizována. Umírání je poslední fáze života člověka, která může trvat odlišně dlouhou dobu. Smrt znamená zánik organismu a vždy ji musí konstatovat pouze lékař. V dnešní době se smrt přesunula z domácího prostředí do institucí. Proto se dnes mluví o medikalizaci smrti a depersonalizaci umírajících osob. Zejména v posledních letech se dostává do popředí fenomén tabuizované smrti, který je definován nedostatkem základních znalostí při plnění efektivní ošetřovatelské péče o umírající. Vzhledem k tomu, že je problematika umírání a smrti každodenní součástí profese sestry, musí mít mnoho znalostních i dovednostních předpokladů k úspěšnému vykonávání ošetřovatelské péče. Aby sestra poskytovala kulturně kompetentní péči, musí poznat nejen kulturní profil pacienta, ale především svůj vlastní v podobě postojů, hodnot, kulturního dědictví, kulturního chování a poznání specifik v podobě podobností či odlišností mezi minoritní a majoritní společností. V České republice žije 10 436 560 obyvatel, 23 národností a z tohoto počtu obyvatel je 2 168 952 lidí věřících. V době neustále rozvíjející se globalizace, tedy sjednocování společnosti, je potřebná znalost kulturních specifik a odlišností v souvislosti s umíráním, smrtí i transkulturním ošetřovatelstvím. Bakalářská práce s názvem Aspekty umírání a smrti ve vybraných světových náboženstvích je zpracována pouze na teoretickém podkladu a snaží se popsat jednotlivé rozdíly, které jsou patrné ve vybraných světových náboženstvích, konkrétně v křesťanství, judaismu, islámu a buddhismu, se zaměřením na konečnou fázi života člověka v podobě umírání, smrti a pohřbu. Tato práce má informační charakter. Cílem snažení při zpracovávání této práce bylo poskytnout čtenáři základní obraz o čtyřech světových náboženstvích a jejich postojů k umírání a smrti. Dále zmapovat možnosti ošetřovatelské péče v době umírání a smrti u pacientů z odlišných kultur a s jiným náboženským vyznáním, než v naší majoritní společnosti. Velký podíl má analýza a popis situací, ve kterých by díky neznalosti kulturních specifik daného pacienta mohlo docházet při poskytování transkulturní ošetřovatelské péče ke kulturní destruktivnosti, neschopnosti či slepotě. K získání informací, týkajících se současného stavu poznání, které je popsáno na následujících stranách této práce, bylo nutné prostudovat velké množství bibliografických dokumentů a to jak od českých, tak i od zahraničních odborníků, kteří se zabývají umíráním a smrtí i náboženstvím samotným. Dalšími důležitými zdroji pro tuto práci byly odborné časopisy, mimo jiné i časopis Kontakt, který je vydáván Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity, kde jsou popsány nejnovější poznatky týkající se ošetřovatelských témat, tedy týkající se i tématu této bakalářské práce.Za pomoci operacionalizace klíčových slov bylo využito vyhledávání v odborných databázích PudMed, Scopus a EBSCO. Tato bakalářská práce by měla dostatečně objasnit rozdíly, které jsou patrné v jednotlivých náboženstvích, a tím pomoci lépe se v tomto tématu transkulturního ošetřovatelství v době umírání a smrti orientovat. Práce by také mohla zvýšit zájem jednotlivců o tato témata. Získané výsledky mohou být využity jako podkladový materiál pro výuku ošetřovatelských předmětů nebo například jako příspěvek pro odborné semináře, kurzy či konference zabývající se touto problematikou.
|
|
|
Filosofická interpretace děl Marca Chagalla
JINDRÁKOVÁ, Edita
Práce se zabývá interpretací života a děl Marca Chagalla, židovského malíře 20. století. Cílem práce je poukázat na symbolické motivy jeho děl a ty pak v závěru práce interpretovat na vybraných dílech. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část je věnována malířově životu a jeho židovskému původu, který měl podstatný vliv na charakter jeho děl. Druhá část se věnuje významu symbolů v umění i v náboženství obecně. Třetí část porovnává Chagallova sdělení s dvěmi židovskými filosofy dialogu: E. Lévinasem a F. Rosenzweigem. V této části práce je také rozebrán přínos umělce celkově a estetické vnímání jednotlivce. Ve čtvrté části práce jsou interpretována vybraná Chagallova díla s náboženským či filosofickým přesahem. V práci se po celou dobu vychází z předpokladu, že umění je schopné předávat myšlenky a interpretovat svět kolem nás.
|
|
|
Palestinsko-izraelský konflikt: vliv židovských náboženských stran na mírový proces
Ráž, Pavel ; Volenec, Otakar (vedoucí práce)
Práce se zabývá vývojem palestinsko-izraelského konfliktu a především mírovým procesem od počátku 90. let. Na znalosti historických souvislostí staví rozbor struktury izraelské společnosti, především zdůrazňuje její výraznou etnickou a náboženskou diverzitu. Ve své stěžějní části je práce zaměřena na hlavní náboženské politické strany. Rozebírá jejich postoje k dlouhodobému konfliktu mezi Palestinci a Izraelci a jejich postoje a vliv na mírový proces směřující k vyrovnání mezi oběma národy.
|
|
|
Mezináboženský dialog a bioetika
RODKOVÁ, Iveta
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématikou mezináboženského dialogu a bioetiky. Analyzuje etické souvislosti spojené s vybranými biomedicínskými tématy, konkrétně eutanázií, interrupcí, asistovanou reprodukcí a výzkumem na embryonálních kmenových buňkách pohledem tří světových monoteistických náboženství (křesťanství, judaismu a islámu). V posvátných knihách, vydaných dokumentech a dalších dostupných zdrojích hledá odpovědi na otázky, jak a proč se jednotlivá náboženství staví k těmto bioetickým tématům. Teoreticky zaměřená práce si klade za cíl poukázat na zjištěné rozdíly a především shody. Ve své úvodní části práce popisuje jednotlivá náboženství v souvislosti s lékařskou etikou obecně. Stručně charakterizuje náboženská vyznání a čtenářům nabízí dokumenty, ze kterých etické pohledy vychází. Udává rozdílnosti a společné rysy monoteistických náboženství. Po obecnější problematice jednotlivých náboženství následuje kapitola zaměřená výhradně na mezináboženský dialog. Práce poukazuje na důležitost dialogu mezi náboženstvími, který je předpokladem náboženského smíru a tím i světového míru. Mezináboženský dialog představuje otevřenost vůči neznámému a ochotu k diskuzi. Nelze se krátce nepozastavit u projektu Světový étos švýcarského profesora teologie Hanse Künga, v jehož centru zájmu se nachází právě několikrát zmiňovaný mezináboženský dialog. Další kapitoly diplomové práce již hovoří o vybraných bioetických otázkách a přístupu k nim ze strany judaismu, křesťanství a islámu. Práce se tu nejprve zabývá problematikou eutanázie, následně interrupce, asistované reprodukce a nakonec výzkumem na embryonálních kmenových buňkách. Z nabytých znalostí studiem dostupných zdrojů je patrné, že světová náboženství jsou z uvedených bioetických témat nejvíce jednotná v názoru na eutanázii. Všechna monoteistická náboženství se odvolávají na nedotknutelnost a posvátnost lidského života od jeho počátku až po přirozenou smrt. Jediný Bůh je tvůrcem a majitelem veškerého stvoření. Proto na eutanázii i asistované suicidium pohlíží negativně a s odstupem jako na čin, který do rukou člověka nepatří. V roce 2005 podepsali zástupci tří monoteistických náboženství České republiky dokument, v němž vyjadřují společný negativní postoj k otázce eutanázie. Na rozdíl od souhlasného názoru na konec lidského života, který pro všechna náboženství nastává okamžikem přirozené smrti, panuje nejednotný názor v pohledu na jeho počátek. Z toho, jaký mají křesťané, židé a muslimové názor na počátek lidského života se potom odvíjí postoj k interrupcím, asistovaným reprodukcím i výzkumu na embryonálních kmenových buňkách. Podle křesťanství začíná lidský život v okamžiku početí. Proto k těmto medicínským technikám zaujímá z etického hlediska nejkontroverznější postoj. Život matky tu má stejnou hodnotu jako život jejího plodu. V židovství má lidské embryo nižší status než narozené dítě. Proto tato víra zaujímá k problematice o něco benevolentnější postoj nežli křesťanství. Přesto však musí být dodržovány určité mantinely, o kterých je pojednáno níže. V myšlení islámu je pro otázku interrupce, asistované reprodukce i výzkumu na embryonálních kmenových buňkách zásadní okamžik tzv. oduševnění plodu. Teprve po tomto okamžiku embryo získává status lidské osoby a tím se stává nedotknutelné. Islám a judaismus se tedy k bioetickým otázkám (vyjma eutanázie) staví méně přísně než křesťanství. Diplomová práce nabízí svým čtenářům přehled názorů a hodnot jednotlivých monoteistických náboženství na otázku bioetiky se zaměřením na mezináboženský dialog. Tím přináší přehled shod a rozdílností v etických názorech.
|
|
|
Moderní sakrální architektura
PODROUŽKOVÁ, Petra
Práce se zabývá evropskou sakrální architekturou 20. a 21. století. Konkrétně se jedná o stavby židovské, římskokatolické a islámské. Ve druhé části jsou stavby jednotlivých náboženství uvedeny do historického kontextu, zároveň jsou zmíněny jejich funkce, znaky a typologie. Na tomto základě pak třetí část u každého náboženství uvádí reprezentativní vzorek zásadních moderních sakrálních staveb, vždy s okolnostmi jejich vzniku, popisem urbanistického zakomponování v konkrétní lokalitě a architektonického řešení, uspořádání interiéru a případně použití speciálních technologických postupů při jejich výstavbě. Ve čtvrté části je provedeno vzájemné srovnání staveb jednotlivých náboženství a zhodnocení vývoje moderní evropské sakrální architektury. Všímá si též funkce a využití světla a uvádí z tohoto hlediska některé výjimečné stavby. Závěrečná, pátá část se pokouší odpovědět na otázku, jak by měl vypadat moderní chrám.
|
|
|
Volnočasová a spolková činnost pražských Židů od konce 19. století do roku 1939
HRONOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá pražskými Židy a jejich volným časem v období od konce 19. století do roku 1939. Zaměřuje se na spolkovou činnost a volnočasové aktivity organizované Židovskou náboženskou obcí v Praze a dalšími oficiálními židovskými organizacemi, které měly vliv na jednotlivé spolky. Jedná se především o ty, které se zaměřovaly na vzdělání, sociální práci, umění, sport a skauting. Práce ukazuje, čemu se věnovaly jednotlivé typy skupin a co organizovaly pro veřejnost. Autorka zároveň nastiňuje, které aspekty judaismu mohou ovlivňovat volný čas Židů a co o některých aktivitách vypovídá Tóra a Talmud. V závěru shrnuje specifika trávení volného času Židů žijících v první polovině 20. století v Praze a situaci hodnotí z pohledu náboženství a tradice.
|
|
|
Historický pohled na dobročinnost a charitativní činnost u židovského obyvatelstva v Čechách do roku 1914
VOJTÍŠEK, Roman
Práce se zabývá historií dobročinnosti a charity židovského obyvatelstva v Čechách od jejich příchodu až do roku 1914. První kapitola popisuje jejich příchod v delším historickém kontextu od počátku přes středověk až po novověk a zákony a nařízení, které měli vliv na jejich život. Druhá kapitola je věnována vzájemné souvislosti židovského náboženství a konání dobročinnosti. Činnost spolků a jednotlivců v rámci udržování a výstavby synagog, konání dobročinnosti, pak představuje třetí kapitola. Uvádí hlavní aktivity a přístup jednotlivých spolků, sdružení a osob k řešení sociálních problémů. Představuje i spolky, které jsou poměrně neznámé, a osvětluje jejich činnost. Čtvrtá kapitola se soustřeďuje výhradně na popis a činnost spolku Chevra Kadiša. Popisuje jeho vznik a náplň činností. Zabývá se důstojností aktu při pohřbech a činnostech s nimi spojených.
|
|
|
Obraz ženy v monoteistických náboženstvích
JONÁKOVÁ, Daniela
Bakalářská práce se zabývá ženou, jejím životem a postavením, z pohledu tradice tří světových monoteistických náboženství ? judaismu, křesťanství a islámu. Text práce se zaměřuje především na život ženy uvnitř rodiny. Zaměřuji se na typicky ženské role - dospívající dívky, manželky a matky. Cílem práce je reflektovat život ženy od jejího narození až po dospělost a zjistit jaká specifika do tohoto života přináší jednotlivé náboženské přístupy. Cílem práce není hledání rozdílů v ženské roli podle jednotlivých náboženských tradic, ale naopak najít to, co tato tři světová náboženství v dané oblasti spojuje a jak to může inspirovat současnou společnost. Práce se opírá především o primární prameny definující jednotlivá náboženství, tedy Bibli ? Starý i Nový Zákon a Korán.
|
|
|
Sociální činnost Židovské obce v Praze
KAŠPAROVÁ, Jana
Práce se zabývá specifiky a náboženskými východisky sociální činnosti Židovské obce v Praze. V první části práce jsou stručně popsány písemné i ústní zdroje judaismu s důrazem na sociální a charitativní činnost obsaženou v textech. V druhé části je popsána charakteristika a historie Židovské obce v Praze, kapitola třetí se již zabývá samotnou sociální činností jednotlivých sociálních zařízení, které má Obec ve správě. Poslední část práce je věnována zjištěným specifikům v sociálních službách a jejich výjimečnosti oproti jiným sociálním organizacím. Všechna sociální zařízení jsou vedena v souladu se zákony o sociálních službách, avšak svou kvalitou a zejména svým zaměřením na oběti šoa výrazně převyšují úroveň služeb nežidovských sociálních zařízení.
|
host ::
RSS.