|
|
Potřeba návštěvní služby sester primární péče u dětských pacientů
ZAVADILOVÁ, Adéla
Návštěvní služba patří mezi zákonem stanovené činnosti sestry pracující v pediatrické ambulanci. Při návštěvní službě má sestra možnost získat mnoho cenných informací o rodině a o prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra může poradit rodičům v oblasti prevence nemocí a úrazů u dětí a dát jim rady v oblasti výživy, hygieny nebo výchovy. Zároveň pro rodiče může být návštěva velkým přínosem, neboť zde mají dostatek času na dotazy ohledně prevence nebo výchovy svých dětí. Vzhledem k tomu, že žádná zdravotní pojišťovna tuto činnost sestrám neproplácí, sestry provádějí návštěvní službu pouze u novorozence jako první návštěvu od propuštění z porodnice, která zdravotními pojišťovnami proplacena je. Jen malé procento sester provádí podle výsledků výzkumu návštěvní službu {\clqq}ve volném čase`` nebo v nejnutnějších případech. Ve většině případů provádí návštěvní službu lékař sám. Tento problém lze vyřešit nejspíše dohodou mezi pediatrickými ambulancemi a pojišťovnami o proplácení návštěvní služby sestrám nebo by tento problém mělo řešit ministerstvo zdravotnictví zavedením do rámcového vzdělávacího programu obor komunitní dětská sestra,která by zastala návštěvní službu sester v primární péči.
|
|
|
ZKUŠENOSTI DĚTÍ S DIAGNOSTIKOU A TIŠENÍM BOLESTI PŘI HOSPITALIZACI NA DĚTSKÝCH ODDĚLENÍCH
ZELLEROVÁ, Kateřina
Diplomová práce {\clqq}Zkušenosti dětí s hodnocením a tišením bolesti při hospitalizaci na dětských odděleních`` se věnuje tématu dětské bolesti a jejího řešení. Tato problematika je hlavním tématem teoretické i praktické části práce, které se obě zaměřují na skupinu dětí v předškolním a školním věku. Teoretická část práce popisuje současný stav problematiky, psychologii dítěte v předškolním a školním věku i bolest jako takovou i její specifika u dětí. Je jasné, že bolest u dítěte má své odlišnosti nejen v diagnostice a léčbě. Dítě reaguje jinak i při prožívání bolesti, a také se velmi uplatňují mýty, které přetrvávají o bolesti u dětí i v dnešní době. Je nutné si uvědomit, že dítě není zmenšenina dospělého a proto se musí péče o něj lišit. Zároveň však je třeba brát dítě jako celistvou bytost, která prožívá bolest, a hodnotit ji vždy objektivně na základě škál a dalších objektivních metod zvolených vhodně podle věku dítěte. Výzkumná část práce je zaměřena na rozhovory s dětmi hospitalizovanými na dětských odděleních na téma jejich bolesti a rozhovory se sestrami. Porovnává informace získané z obou skupin respondentů a hledá odpovědi na otázky prožívání bolesti dítětem, hodnocení sestrou a léčbě. Z výsledků tohoto výzkumu vyplynulo, že děti vnímají rozdíly v hodnocení a tišení bolesti v domácím prostředí a v nemocnici, hlavně ve změně osoby, na kterou se mají obracet a dále v používání nefarmakologických metod, které jsou matkou využívány doma více. Co se týká frekvence a způsobu hodnocení bolesti, děti si nejsou vědomy pravidelnosti hodnocení, ani neznají škály, které sestry uváděly jako nejčastěji používané. Léčba bolesti v nemocnicích je hlavně farmakologická. Děti však při podávání léku ne vždy dostávají informaci o účinku léku. Zároveň tato část práce hledá možnosti a potřebu vzniku standardu pro hodnocení a tišení bolesti u dětí i nejdůležitější součásti, které by tento standard měl obsahovat. V souvislosti s tím je v práci vytvořen návrh standardu ošetřovatelské péče u dítěte s bolestí, který je součástí příloh.
|
|
|
Využití kompetencí sestry v oblasti preventivní péče u pacienta s ICHS
MATSCHEOVÁ, Linda
Ischemická choroba srdeční je jedno z nejčastěji se vyskytujících onemocnění v rozvinutých zemích. Toto téma jsem si vybrala nejen proto, že mě daná problematika zajímá, ale také proto, že pracuji na jednotce intenzivní péče na interním oddělení a převážnou část našich pacientů tvoří právě nemocní s ischemickou chorobou srdeční. Tato diplomová práce obsahuje teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části se zabýváme anatomií a fyziologií srdce, epidemiologií a etiologií, rizikovými faktory, klasifikací, klinickým obrazem, diagnostikou, léčbou a prevencí ischemické choroby srdeční. Dále se zabýváme edukačním procesem, rolí, posláním, funkcí a kompetencemi sestry. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit znalosti kompetencí sester v oblasti sekundární preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Cílem druhým bylo zjistit, zda sestry dovedou aplikovat své kompetence v oblasti sekundární preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Třetím cílem bylo zjistit zapojení jednotlivých složek managmentu (vrchní, staniční a směnné sestry) do oblasti preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. A čtvrtým cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda sestry využívají své znalosti v oblasti sekundární prevence u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. K těmto cílům byly stanoveny 4 hypotézy. H1: Sestry znají své kompetence v oblasti sekundární preventivní péče u pacientů s ICHS. H2: Sestry dovedou plně aplikovat své kompetence v oblasti sekundární prevence u pacientů s ICHS. H3: Do sekundární prevence u pacientů s ICHS jsou zapojovány více směnné sestry, na podkladě motivace vedoucích sester. A H4: Sestry využívají své znalosti v oblasti sekundární prevence u pacientů s ICHS. Pro dosažení cílů a potvrzení či vyvrácení hypotéz tohoto výzkumu byl vytvořen dotazník. Dotazník obsahoval 24 otázek, které byly uzavřené a polootevřené. Výzkumný soubor tvořily sestry z Jihočeského a Středočeského kraje. Sestrám bylo celkem rozdáno 377 dotazníků. Zpět se vrátilo 242 dotazníků a pro výzkum jich bylo použitelných 230. První, druhá a čtvrtá hypotéza byly potvrzeny, Do sekundární prevence u pacientů s ischemickou chorobou jsou zapojovány více směné sestry, ale většinou needukují na podkladě motivace vedoucích sester, proto čtvrtá hypotéza nebyla potvrzena. Zjistily jsme, že sestry nemají dostatečné znalosti v oblasti preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Na základě těchto výsledků jsme se rozhodly vytvořit mentální mapy o ischemické chorobě srdeční a její prevenci. Tyto mapy by mohly zlepšit znalosti sester a také pomoci zlepšit život pacientů s ischemickou chorobou srdeční.
|
|
|
Postoj ošetřovatelského managementu k výzkumu v ošetřovatelství
BARTOŠOVÁ, Jana
Výzkum v ošetřovatelství je nedílnou součástí ošetřovatelství. Provádění vědecko-výzkumné činnosti v oboru tvoří základ pro zkvalitnění ošetřovatelské péče a rozvoj samotného vědního oboru. Pro sestry pracující na klinickém pracovišti, které mají vykonávat výzkumná šetření, jsou důležité znalosti, jak šetření provádět a podpora managementu nemocnice. Bez této podpory by nemohly uvádět výsledky výzkumu do praxe, která je v současné době více založená na standardních postupech. Teoretická část práce se zabývá ošetřovatelským výzkumem, koncepcí výzkumu a historickým vývojem. Dále se věnuje etickým principům ošetřovatelského výzkumu, základním rolím sester, aktivitám založených na důkazech, možnostem financování výzkumu v České republice a hodnocení vědecké práce. Cílem práce bylo zjistit povědomí, účast a zájem managementu základní a střední úrovně o ošetřovatelský výzkum. Stanovili jsme čtyři hypotézy, které jsme pomocí kvantitativního šetření ověřovali. H1: Výzkumu v ošetřovatelství se účastní více všeobecných sester s vysokoškolským vzděláním než sester, které absolvovaly střední zdravotnickou školu. H 2: Všeobecné sestry manažerky, které mají ukončené vysokoškolské vzdělání, jsou lépe připraveny na realizaci ošetřovatelského výzkumu než sestry manažerky se středoškolským vzděláním. H3: Ošetřovatelský management základní a střední úrovně z Nemocnice České Budějovice a.s. se účastní na ošetřovatelském výzkumu více než management z ostatních nemocnic v Jihočeském kraji. H 4: Ošetřovatelský management, který se účastní na ošetřovatelském výzkumu, dále uplatňuje výsledky výzkumu v praxi. Kvantitativní šetření bylo realizováno technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují v pozici manažera/ky střední a základní úrovně na lůžkových oddělení v nemocnicích v Jihočeském kraji. Šetření probíhalo v osmi nemocnicích v Jihočeském kraji. Lze říci, že povědomí o výzkumu v ošetřovatelství je na dobré úrovni, téměř polovina sester sleduje a uplatňuje informace a výsledky z výzkumu v klinické praxi a rovněž většina sester je připravena realizovat buď jednoduché výzkumné šetření, nebo se podílet na výzkumu pod vedením či připravit a realizovat samostatně výzkumný projekt. Domníváme se, že sestry by měly zájem o ošetřovatelský výzkum, ale ne jako součást jejich běžných povinností, které mají na pracovišti. Pro rozvoj oboru ošetřovatelství je nutné dále zvyšovat povědomí o ošetřovatelském výzkumu a motivovat sestry, aby měly zájem tento výzkum provádět. Výsledky šetření budou zaslány hlavním sestrám/náměstkyním pro ošetřovatelskou péči všech oslovených zdravotnických zařízení. Rovněž mohou sloužit jako podklad pro další výzkumná šetření. Přednáška na téma ?Význam ošetřovatelského výzkumu v práci sestry? bude sloužit pro zvyšování povědomí o ošetřovatelském výzkumu.
|
|
|
Rodina jako partner v ošetřovatelském procesu
GREGOROVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda se rodina zapojuje do ošetřovatelského procesu u svého hospitalizovaného rodinného příslušníka a zda ošetřovatelský personál tuto možnost umožňuje. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na rodinu, její význam a funkci. Dále se zaměřuje na možné reakce na změnu života, negativní efekt pečování a negativní vliv rodiny na hospitalizovaného klienta. Zmiňujeme se zde i o vztahu sestry, rodiny a pacienta a také o ošetřovatelském procesu obecně a o ošetřovatelském procesu u geriatrického pacienta. V praktické části jsou graficky znázorněny a prezentovány výsledky výzkumného šetření zaměřeného na výše uvedenou problematiku.
|
|
|
Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví
BABKA, Jakub
V současnosti je obor ošetřovatelství převážně brán, jako povolání pro ženské pohlaví s označením všeobecná sestra. Podle zákona Ministerstva zdravotnictví České republiky č.96/2004 Sb. má muž, který úspěšně absolvoval studijní obor všeobecná sestra, být nazýván všeobecný ošetřovatel. Proto byla zvolena ke zpracování práce s názvem Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví. V teoretické části je podrobně zpracován jejich působení v péči o pacienty od historie po současnost. Dále jsou v teoretické části zmíněny kompetence všeobecného ošetřovatele, ošetřovatelství jako samostatný vědní obor a syndrom vyhoření. Cílem práce bylo zjistit spokojenost pacientů se všeobecným ošetřovatelem, zjistit na kterých odděleních dávají pacienti přednost všeobecnému ošetřovateli před všeobecnou sestrou a zjištění problémů všeobecných ošetřovatelů. Na tomto základě byly stanoveny čtyři hypotézy a jedna výzkumná otázka. H1: Všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce, než všeobecná sestra. H2: Na mužských odděleních upřednostňují pacienti/klienti všeobecného ošetřovatele. H3: Všeobecní ošetřovatelé pracují na odděleních neodkladné péče častěji, než na standardních oddělení. H4: Pacienti vnímají pozitivně všeobecného ošetřovatele v nemocnici. Výzkumná otázka: Jaké mají všeobecní ošetřovatelé problémy? Šetření bylo prováděno pomocí dotazníků a rozhovorů. Dotazníky byly určeny pacientům na odděleních, kde všeobecní ošetřovatelé pracují, v nemocnici Písek, Prachatice, České Budějovice a Český Krumlov. Rozhovory byly vedeny s 11 všeobecnými ošetřovateli, pracujících na různých odděleních vybraných nemocnic. Z výsledků dotazníku vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce a je v nemocnici pozitivně vnímán. Z toho vyplývá, že hypotéza H1 a H4 byly potvrzeny. Naopak hypotéza H2 potvrzena nebyla. Na mužských odděleních pacienti všeobecného ošetřovatele neupřednostňují. Z rozhovorů se všeobecnými ošetřovateli vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel pracuje na odděleních neodkladné péče častěji než na standardních odděleních. To nám potvrzuje hypotézu H3. Dále je patrné, že největším problémem je označení muže v oboru všeobecná sestra, jako všeobecný ošetřovatel. Toto označení považují za degradující. Mezi další problémy patří nespokojenost s finančním ohodnocením a administrativa. Z toho lze vyvodit hypotézy: 1) Největším vnímaným problémem všeobecných ošetřovatelů je označení jejich profese, 2) všeobecní ošetřovatelé jsou nespokojeni se svým finančním ohodnocením, 3) Všeobecné ošetřovatele zdržuje administrativní práce ve vykonávání jejich profese. Práce by měla pomoci v otázce řešení problematiky všeobecných ošetřovatelů, otevřít širší a pokud možno plodnou diskuzi směřující k řešení.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientek po rekonstrukčních výkonech po ablaci prsu
BOUŘILOVÁ, Hana
Abstrakt Ženský prs představuje jeden z nejvýznamnějších atributů ženské krásy. Proto také jakákoli vrozeně podmíněná odchylka ve velikosti a tvaru prsu bývá ženou vnímána velmi bolestně. Jaký dopad má potom na ženu ablační výkon, je více než jasné. Ztráta či deformace prsu z léčebných důvodů postihuje ženu ve dvou sférách. Vedle obav z dalších postupů léčby, vývoje zdravotního stavu a dalšího osudu, trápí většinu žen strach z toho, jak změní jejich život ztráta tak dominantního symbolu ženskosti. Pro postiženou ženu je snaha o vytvoření nového prsu často stejně důležitá jako exaktně provedená operace primární. Jde totiž o navrácení jistoty a sebedůvěry v osobním a společenském životě ženy. Rekonstrukční operace k vytvoření prsu patří mezi operace velmi náročné a bolestivé. Následné pooperační období je pro pacientku svízelné a pooperační režim přísný. Ošetřovatelská péče je dlouhodobě intenzivní a vzhledem k nezbytným lékařským ordinacím pro pacientku omezující a ztěžující. Přesto se žena odhodlá toto všechno podstoupit a trpělivě snášet veškerá úskalí s výkonem spojená. Taková změna fyzická, ale možná více psychická, kterou jí to přinese, jí za to bezesporu stojí. Cílem této práce bylo zjistit, jak žena, která přichází k operačnímu výkonu, vnímá ošetřovatelskou péči. Druhým cílem pak bylo zkoumat, jak ošetřovatelská péče ovlivňuje a působí na pacientku po operačním výkonu. Pro zjištění výsledků bylo osloveno šest žen hospitalizovaných na dvou různých chirurgických odděleních. Celkem s rozhovorem souhlasily čtyři pacientky, z nichž jedna byla přijata na chirurgické oddělení a zbylé tři na oddělení úrazové a plastické chirurgie. Výzkumnou otázkou zaměřenou na ošetřovatelskou péči vnímanou z pohledu pacientky bylo zjištěno, že se pacientky především soustředí na samotný chirurgický výkon a jeho úspěšnost a ošetřovatelské úkony pro ně představují spíše zátěž a postupem času jsou pro ně až obtěžující. Druhá výzkumná otázka měla za úkol zjistit, jak může ošetřovatelská péče ovlivnit průběh hospitalizace. Vzhledem ke zjištěným podmínkám, do kterých byly pacientky přijímány, pro ně ošetřující personál znamenal velké pozitivum. Jeho přístup a jednání pomáhalo pacientkám lépe snášet strasti spojené s pooperačním režimem a ony se v konečném shrnutí cítily v průběhu hospitalizace spokojené. Na základě zjištěného by tato práce měla osvětlit problematiku hospitalizace pacientek sestrám, aby pronikly a lépe pochopily pocity pacientek a jejich vnímání ošetřovatelské péče. Aby svou péči mohly v průběhu hospitalizace zaměřit účinněji a poskytovat ji se znalostmi, které jim pomohou v nesnadných podmínkách pečovat o pacientku jak po somatické stránce, tak jim být oporou v oblasti psychické. Více se zaměřit na komunikaci v těsném pooperačním období a na vstřícný přístup, který je pro pacientku velmi důležitý, a kde má sestra velkou možnost pocity pacientky ovlivnit pozitivním způsobem. Vzhledem k zjištěným skutečnostem můžeme vyslovit hypotézu, že nevhodnost prostředí negativně ovlivňuje psychiku pacienta. Druhou hypotézou může být vyjádření, že vhodná komunikace pozitivně ovlivňuje pacientovo prožívání za hospitalizace.
|
|
|
Využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči
JIRÁKOVÁ, Marcela
Práce se zabývá, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči a zjišťuje, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Dále se zabývá historií vzdělávání v ošetřovatelství do současné doby a jaký dopad mělo na vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu vstup České republiky do Evropské unie. Zabývá se legislativními normami a vyhláškami, které upravují podmínky pro výkon povolání nelékařského zdravotnického personálu v oblastech definice profesí a jejich členů, určení rozsahu působnosti (primární, sekundární, terciální péče), požadavky na získání odborné způsobilosti, celoživotní vzdělávání, stanovení profesních kompetencí a další. Cílem bakalářské práce bylo potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči a, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči. Pro potvrzení hypotéz byla využita kvantitativní metoda formou dotazníkového šetření určeného pro studenty středních zdravotnických škol a kvalitativní forma v podobě rozhovoru se zdravotnickým managementem. Dále výzkumnou otázkou zjistit, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Výsledky dotazníků byly zpracovány pomocí popisné statistiky v grafech, rozhovory pomocí přehledných tabulek. Zjištěné výsledky byly popsány a vyhodnoceny z hlediska vyvrácení či potvrzení hypotéz a výzkumné otázky v závěrečné diskusi.
|
|
|
Mobbing a bossing na pracovišti
MANETHOVÁ, Jana
Mobbing a bossing je šikana na pracovišti, která se bohužel nevyhýbá ani zdravotnictví a zdravotnickému kolektivu. Cílem této bakalářské bylo zjistit znalost pojmů mobbing a bossing, a výskyt šikany na neurochirurgických odděleních (JIP, SIP a dvou standardních odděleních) v Nemocnici Na Homolce v Praze. Pro naplnění cílů a hypotéz, byl zvolen kvantitativní sběr dat pomocí dotazníků, které vyplňovali lékaři, zdravotní sestry a ošetřovatelé, jak muži tak ženy. Cíle práce byly naplněny. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že skoro třetina respondentů nezná pojem mobbing a bossing nebo jej neumí přesně definovat. Po zmapování výskytu šikany na odděleních se zjistilo, že většina respondentů neví, kam se obrátit při výskytu mobbingu a bossingu. První hypotéza o větším výskytu šikany u žen než mužů se potvrdila. Druhá hypotéza o znalosti možnosti boje s mobbingem a bossingem se nepotvrdila, protože respondenti neznají možnosti jak efektivně bojovat s šikanou na pracovišti. Po prozkoumání všech vyplněných dotazníků vyplynulo, že při výskytu mobbingu a bossingu respondenti více preferují odchod z práce než aktivní obranu proti kolegům nebo nadřízeným. Domníváme se, že seminář na téma mobbing a bossing by uvítala většina respondentů. Upřesnili by si zde rozdíl mezi šikanou a pravomocí nadřízených, ale i možnosti aktivní obrany.
|
|
|
Vztah sestra-pacient v ambulantním sektoru
VČELIČKOVÁ, Martina
Tématem mé bakalářské práce byl ,,Vztah sestra-pacient v ambulantním sektoru``. Bakalářská práce byla rozdělena do dvou částí. V teoretické části se zabývala problematikou faktorů ovlivňující vzájemný vztah sestry a pacienta. Práce se snažila vystihnout nejdůležitější ukazatele působící na navazování vzájemného vztahu z pohledu sestry i z pohledu pacienta, protože mohou být diametrálně odlišné a přiblížit tak aspekty ambulantně léčeného pacienta. Významnou roli zde hrála délka čekání na ošetření, celkový dojem z návštěvy, povaha pacienta a zátěž ambulantních sester. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat faktory podílející se na utváření pozitivního vztahu klient-sestra v ambulantní péči. Druhým cílem bylo zmapovat faktory podílející se na utváření pozitivního vztahu sestra-klient v ambulantní péči. Dále bylo stanoveno 5 hypotéz. První hypotéza zněla, že ,,Čekací doba na ošetření ovlivňuje vztah sestry s klientem. `` Druhá zněla, že ,,Ženy vyjadřují větší ochotu k vzájemné spolupráci, než muži.`` Třetí zněla, že ,,Čím kratší čas klient stráví čekáním na ošetření, tím větší je jeho ochota ke spolupráci.`` Čtvrtá zněla, že ,,Vysoká pracovní zátěž ambulantní sestry ovlivňuje její vztah ke klientovi.`` Pátá zněla, že ,,Velký počet klientů čekající na ošetření je pro sestry silným stresorem.`` Ke zjištění skutečného stavu byla použita kvantitativní metoda technikou anonymního dotazníku. Byly použity dva druhy dotazníku. Dotazník pro pacienty obsahoval 24 otázek. Otázky byly uzavřené a polootevřené k doplnění stručné odpovědi. Úvodní otázky měly identifikační charakter. Další otázky byly zaměřeny na pozitiva a negativa, která úzce souvisejí s návštěvou ambulance. Dotazník pro sestry obsahoval 29 otázek, které byly uzavřené, polootevřené k doplnění stručné odpovědi a jedné otevřené otázky k vyjádření vlastního názoru. V dotazníku měly úvodní otázky identifikační charakter. Následující otázky byly zaměřeny na pozitiva a negativa spojená s poskytováním péče pacientům přicházejícím na ambulantní ošetření. Výzkumný soubor tvořili pacienti, kterým byla poskytnuta ambulantní péče a sestry, v ambulancích a ordinacích v Písku, Strakonicích a Brně. Bylo rozdáno celkem 200 dotazníků. 100 dotazníků ambulantním sestrám a 100 dotazníků pacientům, kterým byla poskytnuta ambulantní péče. Výsledky byly vyjádřené grafy, které byly zpracovány na základě odpovědí sester a pacientů. Diskuse byla konfrontována s odbornou literaturou. V závěru práce jsou uvedeny výsledky sumarizace práce, potvrzení či vyvrácení hypotéz a možné návrhy, jak v budoucnu pozitivně ovlivnit utváření vzájemných vztahů mezi sestrami a pacienty na ambulanci.
|
host ::
RSS.