|
|
Biologie rozmnožování u raků
NIKSIRAT HASHJIN, Hamid
Byla popsána ultrastruktura spermií u šesti druhů raků. Akrozomální komplex je lokalizován v přední, kdežto jádro se nachází v zadní části buňky. Akrozomální komplex je tvořen dvěma hlavními částmi, kterými jsou tělo a subakrozomální zóna. Tělo akrozomu má tvar obrácené misky a je tvořen třemi vrstvami lišícími se svou hustotou a obsahem paralelních vláken. Subakrozomální zóna zaujímá centrální část komplexu a je rozdělena do dvou oblastí s rozdílnou elektrodenzitou. Spermie raka pruhovaného Orconectes limosus byla popsána vůbec poprvé a u spermií raka červeného Procambarus clarkii byl nově nalezen i hrot na vrcholu vlastního akrozomu. I přes dobře zachovanou obecnou strukturu a podobnost spermií studovaných raků byly nalezeny rozdíly v rozměrech akrozomu, které tak mohou být využité pro odlišení jednotlivých druhů. Dále byla popsána a porovnána ultrastruktura spermií a stěny spermatoforů raka bahenního Astacus leptodactylus a to ve třech stádiích: ihned po ejakulaci, po páření a po uvolnění spermií ze spermatoforů. Račí spermatofory jsou tvořeny masou spermií obalených třívrstevnou stěnou. Po páření se zvětšuje šířka vnější stěny spermatoforu. Matrix střední vrstvy začíná být retikulovaný a granule uvnitř této vrstvy uvolňují svůj obsah. Vlákna ve vnitřní vrstvě se rozkládají na malé částice. Zvětšuje se extracelulární kapsule a objevuje se volný prostor mezi spermií a touto kapsulí. Plocha plazmatické membrány se zvyšuje zvrásnění svého povrchu a změnami, které vedou k tvorbě vícevrstvé struktury na přední části akrozomu. Hustota subakrozomální zóny se zvyšuje v blízkosti těla akrozomu. S nástupem ovulace jsou stěny spermatoforu rozpuštěny působením sekretu ze žláz na zadečku samice. Poté dochází k eliminaci extracelulární kapsuly, plazmatické membrány a membránové lamely. Subakrozomální zóna ztrácí svou elektrodenzitu a zatahuje se. Z nejvnitřnější vrstvy akrozomu je uvolněn materiál s vysokou elektrodenzitou a vlákny, které spolu na vrcholu akrozomu vytvářejí rozložitou strukturu. Nejdůležitější změny jsou pozorovány v subakrozomální zóně. Tyto mohou hrát klíčovou roli při oplodnění vajíčka. Rovněž morfologické změny spermie po propuštění extracelulární kapsuly, zejména tvorba rozložité struktury z materiálu s vysokou elektrodenzitou a vláken mohou hrát roli v navázání spermie s vajíčkem raků, jejichž spermie jsou nepohyblivé.
|
|
| |
|
|
Parametry motility spermií ryb a celkové proteinové profily semenné plasmy během in vivo a in vitro uchování
KOLEŠOVÁ, Anna
Vlivu uchování gamet na kvalitu spermatu byla věnována značná pozornost v průběhu několika předchozích let. Předchozí studie ukázaly, že spermie uchovávané po delší dobu in vivo či in vitro mohou ztrácet pohyblivost a fertilizační schopnost. Mimoto bylo dokázáno, že fertilizační potenciál samců je vysoce závislý nejen na parametrech pohyblivosti spermií, ale také na složení proteinů semenné plazmy. Pro vývoj a zdokonalení metod umělé reprodukce ryb je nezbytné získat další poznatky o vlivu in vivo a in vitro uchovávání na parametry kvality spermatu a na proteinové složení semenné plazmy. Tato práce byla zaměřena na studium vlivu in vivo a in vitro uchování na pohyblivost spermií, integritu DNA, oxidativní stres a v neposlední řadě také na složení semenné plazmy. Výsledky této studie poskytují ucelený pohled na kvalitativní a kvantitativní parametry spermatu chrupavčitých a kostnatých druhů ryb s ohledem na jeho in vivo a in vitro uchovávání. Tyto výsledky by měly být přínosem pro zdokonalení akvakulturního chovu výše zmíněných druhů. Získaná data potvrdila, že proteinové složení semenné plazmy se v průběhu uchování spermatu in vivo mění v závislosti na době jeho odběru. Dále je pravděpodobné, že na regulaci pohybu spermií se podílejí proteinové změny enzymatických drah. Výsledky prezentované v této studii by měly napomoci optimalizovat postupy a protokoly umělé reprodukce ryb.
|
|
|
Optimalizace reprodukce a kvality gamet u okounovitých ryb
KŘIŠŤAN, Jiří
Rybniční a intenzivní akvakultura okounovitých ryb je založena zejména na produkci juvenilních ryb pocházejících z poloumělé a umělé reprodukce. Rybí líhně ne vždy poskytují optimální podmínky pro reprodukci okounovitých ryb. Cílem této studie je vylepšit, optimalizovat a doplnit poznatky o reprodukci okouna říčního (Perca fluviatilis L.) a candáta obecného (Sander lucioperca L.). První studie porovnává reprodukční charakteristiky u generačních ryb z farmového a rybničního odchovu bez použití hormonálních přípravků. Z výsledků je patrné, že další studie by se měly věnovat výživě farmových ryb a snažit se zredukovat stres a povýtěrovou mortalitu u rybničně odchovaných jedinců. Druhá studie zkoumala možnost nahrazení anestetika MS 222 hřebíčkovým olejem, Propiscinem nebo 2-phenoxyethanolem, a to zejména s ohledem na snížení stresu ryb. Hodnoty získané z této studie ukazují, že hřebíčkový olej ovlivňuje candáta obecného nejméně a může být doporučen jako alternativa k MS 222, zatímco Propiscin a 2-phenoxyethanol nejsou pro manipulaci s candátem vhodné. Další studie se zabývala produkcí embryí okouna říčního a studie ukázala, že poloumělý výtěr je jednodušší a efektivnější. Na základě této studie můžeme doporučit poloumělý výtěr pro produkci embryí okouna říčního. Pro úspěšnou indukci ovulace candáta obecného (čtvrtá studie) byly testovány různé dávky dvou běžně užívaných hormonálních přípravků, lidského choriogonadotropinu (hCG) a Supergestranu obsahujícího savčí GnRHa. Výše účinné dávky je jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost hormonální indukce ovulace. Nadměrně vysoká dávka zbytečně zatěžuje rybí organismus a může mít negativní dopad na pohlavní produkty, zatímco nízká dávka nevyvolá odezvu v podobě ovulace. Výsledky ukazují, že jednorázová hormonální injikace hCG nebo Supergestranu může být užita pro úspěšnou ovulaci generačních ryb. Mezi hormonálně ošetřenými skupinami byly nejlepší výsledky pozorovány ve skupinách ošetřených hCG v dávkách 500 a 750 IU kg-1 a ve skupině ošetřené savčím GnRH analogem v dávce 25 ?g kg-1. Předposlední studie zkoumala ultrastrukturu a aktivaci spermie candáta obecného. Spermie candáta obecného a okouna říčního vykazuje podobnou morfologii i přes rozdíly pozorované v ?ploutvičkách? podél bičíku a v uspořádání střední časti a centriol. Tato studie také navrhuje použití aktivačního média obsahujícího Ca 2+ pro aktivaci spermatu v případě jeho krátkodobého uchování. Poslední studie porovnávala pět koncentrací enzymu alkaláza se suspenzí mléka a talku pro zbavení lepivosti jiker u candáta obecného. Alkaláza úspěšně zbavila jikry candáta lepivosti v kratším časovém intervalu (2min) než při tradičním užití suspense mléka a talku (60 min). Veškeré výsledky, stejně jako nalezení optimálního způsobu výtěru okouna říčního, představuje významný přínos pro rybářskou a líhňařskou praxi.
|
|
| |
|
|
Efekt xenobiotik na DNA integritu a fyziologii rybích spermií
LINHARTOVÁ, Pavla
Znečištění vodního prostředí xenobiotiky se stává v posledních letech závážným problémem. V mé studii byl zkoumán účinek těchto xenobiotik: DQ, TBBPA, BPA a VIN a byly sledovány parametry kvality spermatu, DNA integrita a indexy oxidativního stresu u spermií jesetera malého (Acipenser ruthenus) a sivena amerického (Salvenilus fontinalis). Pro sledování in vitro testu pro motilitu spermií, byl použit systém Motion- Analysa podporovaný počítačem. Spermie ryb byly zředěny tak, abych získala hustotu buněk 5 x 108 × ml-1, dále byla přidána xenobiotika o konečné koncentraci: DQ - 25, 50, 100 a 150 ?M, TBBPA - 0.5, 1.75, 2.5, 5 a 10 ?g/l, BPA - 0.5, 1.75, 2.5, 5 a 10 ?g/l a VIN - 0.5, 1.75, 2.5, 5 a 10 ?g/l a takto upravené vzorky byly ponechány v klidu po dobu 2 hodin při pokojové teplotě. Rychlost spermií a procento pohyblivých spermií byly významně sníženy se stoupajicí koncentrací xenobiotik v porovnání s kontrolou. Úroveň poškození DNA vyjádřené jako % DNA v ocásku a Olive Tail moment byly výrazně zvýšeny, když byly spermie vystaveny vyšším koncentracím xenobiotik. Úroveň oxidativního stres indexu lipidové peroxidace (LPO), karbonylových derivátů proteinů (CP) a antioxidační aktivity superoxid dismutázy (SOD) byl výrazně zvýšen s rostoucí koncentrací xenobiotik. Na druhé straně vnitrobuněčný obsah ATP ve vzorcích značně poklesl. Stručně řečeno, xenobiotika mohou vyvolat reaktivní formy kyslíku (ROS), které způsobí napětí v rybích spermiích a mohlo by to ohrozit integritu DNA ve spermatu, dále kvalituspermatu a antioxidační obranný systém spermií. Tato studie potvrzuje, že koncentrace xenobiotik vyskytujících se v přírodě, jsou schopné vyvolat oxidativní stres, což vede k poškození kvality spermií, fragmentaci DNA a ke snížení obsahu vnitrobuněčného ATP. Mé výsledky také naznačují, že sledování rybích spermií in vitro by mohla poskytnout efektivní data, která by sledovala hladinu zbytkových farmaceutických přípravků ve vodním prostředí.
|
|
|
Elektrostimulace spermiace u raků
KUBEC, Jan
Raci patří k důležitým a nepostradatelným živočichům v akvakultuře. Ve vodním prostředí vystupují jako predátoři, slouží jako potrava pro jiné ryby, působí jako detrivoři a jsou důležitým prvkem v koloběhu živin a energie ve vodním ekosystému. V dnešní době jsou však původní evropské druhy raků na ústupu z důvodu nevhodných úprav toků, znečištěním vod a výskytu račího moru. Hlavní cíl mé práce bylo zkoumání vlivu elektrostimulace na samce raků a získávání pohlavních produktů ? spermií. Principem tohoto zkoumání bylo zjišťování, zda samec vlivem elektrického stimulu v oblasti gonoporů je schopen vytlačit spermatofory se spermiemi. Při experimentech byl použit transformátor na střídavý proud. Všechny experimenty probíhaly v laboratoři experimentálního rybochovného zařízení ve Vodňanech. Experimenty proběhly v průběhu roku 2011 na samcích raka pruhovaného (Orconectes limosus), raka signálního (Pacifastacus leniusculus) a raka červeného (Procambarus clarkii). Výsledky této práce a úspěšnost experimentů naznačují, že je možné získat pohlavní produkty (spermie) pomocí elektrostimulace. Výsledky laboratoře elektronové mikroskopie potvrzují neškodnost elektrostimulace na tvar a stavbu spermií. V budoucnu je tedy možné použít spermie k umělému oplodňování račích vajíček. Problém je však s kapacitací spermií.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.