|
|
Ošetřovatelská péče o děti po operaci rozštěpu patra
BUŠKOVÁ, Petra
Předkládaná bakalářská práce nese název: Ošetřovatelská péče o děti po operaci rozštěpu patra. Práce je rozdělená na část teoretickou a část praktickou. V první části se zabývám komplexní ošetřovatelskou péčí u dětí po operaci rozštěpu patra, výživou a rizikovými faktory. Dále popisuji základní diagnostické metody, které se využívají při pátrání po přítomnosti rozštěpu patra u dětí. Jednou z nejstěžejnějších je pak kapitola zabývající se pooperační ošetřovatelskou péčí.V rámci kapitoly doporučení pro praxi byla vytvořena přehledová tabulka doporučených ošetřovatelských činností určená pro pečující osoby v domácím prostředí o děti po operaci rozštěpu patra.
|
|
|
Výtvarné činnosti jako cesta k prosociální výchově dětí ve volnočasových aktivitách
BAČÁKOVÁ, Jaromíra
Práce se zabývá rozvojem prosociálního chování dětí ve volnočasových aktivitách za využití výtvarných činností. První teoretická část se zabývá základními pojmy, jako je etika a morálka, morální výchovou, jejími metodami, cíli i tím, jak se vyvíjí morální myšlení v dětském věku. Větší prostor je věnován koncepci prosociální výchovy prof. R. Roche Olivara, ze které vychází praktická část. Tvořivost a její rozvíjení jsou předmětem další kapitoly, ve které je vymezena výtvarná tvorba a motivace hrou, jenž je přiměřená dětem mladšího školního věku, pro které je projekt určen. Praktická část přibližuje zařízení volného času s charakteristikou Domu dětí a mládeže v Dačicích, kde byl projekt realizován. Jednotlivé výtvarné činnosti jsou doplněny cíli, použitým materiálem, postupy, zvolenou motivací a zakončeny vlastní reflexí.
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga ve školách při inkluzivním vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením
ROMOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga ve školách při inkluzivním vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením. Cílem bakalářské práce je zmapovat a specifikovat úlohu speciálního pedagoga při inkluzivním vzdělávání a tím zdůraznit význam profese speciálního pedagoga. V teoretické části bakalářské práce se zabývám pojmy integrace a inkluze. Je zde popsána historie integrace a její podoba v dokumentech. Dále je v práci charakterizován proces inkluzivního vzdělávání a různá zdravotní postižení a jejich specifika. Také poradenská zařízení a služby pro jedince se zdravotním postižením. V praktické části jsem k výzkumu použila metodu zúčastněného pozorování. Pomocí této metody jsem sledovala činnosti speciálního pedagoga ve škole při inkluzivním vzdělávání. Dále jsem použila metodu strukturovaných rozhovorů s pedagogy a rodiči integrovaných dětí/žáků. Kontaktovala jsem Speciálně pedagogická centra a Pedagogicko-psychologickou poradnu. Se speciálními pedagogy jsem navštívila dvě mateřské a jednu základní školu. Pokaždé se jednalo o dítě/žáka s různým typem zdravotního postižení. Z výsledků je patrné, že speciální pedagog má při inkluzivním vzdělávání dětí/žáků významnou úlohu. Důležité jsou kladné vztahy speciálního pedagoga a dítěte/žáka se zdravotním postižením, pedagoga a rodiče integrovaných dětí/žáků. Z přístupu speciálního pedagoga je zřejmý komplexní přístup k integrovanému dítěti/žáku. Speciální pedagog má úlohu i jakéhosi prostředníka při integraci dítěte. Informuje a názorně pedagogům i asistentům pedagoga pracujícím s integrovanými dětmi/žáky prezentuje, jak postupovat. Profese speciálního pedagoga je proto důležitá a obtížně zastupitelná. Práce může být přínosem pro studenty, kteří se zajímají o tuto problematiku. Dále pro školy, kde je anebo bude inkluzivní vzdělávání realizováno. Může být přínosná i pro rodiče dětí/žáků se zdravotním postižením.
|
|
|
Péče o osoby s Downovým syndromem v regionu střední Čechy
POVOLNÁ, Petra
Abstrakt Péče o osoby s Downovým syndromem v regionu střední Čechy Tato diplomová práce se zabývá porovnáním používaných metod a výsledků práce v péči o děti a dospělé osoby s diagnózou Downův syndrom v domácím prostředí a v pobytovém zařízení. Pro zodpovězení výzkumných otázek byl proveden kvalitativní výzkum realizovaný pomocí případových studií. Sběr dat probíhal metodou polostrukturovaného rozhovoru a metodou analýzy dat. Výzkum v rodinách ukázal, že přijetí dítěte s Downovým syndromem do rodiny ovlivňuje několik faktorů. Rodiny mají odbornou podporu v mnoha směrech, děti jsou vzdělávány. Žádná z dospělých osob s Downovým syndromem z výzkumného souboru není zaměstnána na otevřeném trhu práce, všechny se však věnují smysluplné činnosti přiměřené jejich věku. Rodiče většinou nepodporují své dospělé děti s Downovým syndromem k osamostatnění. Výsledky druhé části výzkumu mapují situaci v pobytových zařízeních. Dospělé osoby s Downovým syndromem byly v dětství osvobozovány od povinné školní docházky, v současné době jsou děti s Downovým syndromem v těchto zařízeních vzdělávány. Pro dospělé osoby jsou nabízeny různé terapeutické aktivity, které jsou často spíše naplněním času než vhodnou činností pro dospělé osoby. Osoby s Downovým syndromem nemají příliš možností k začleňování do majoritní společnosti. Velmi důležitý a motivační je pro osoby s Downovým syndromem žijící v pobytovém zařízení kontakt s jejich rodinou. Tato práce může být přínosná pro rodiče, kterým se narodí dítě s Downovým syndromem. Přináší i podněty ke zlepšení podpory rodin, ve kterých žije osoba s Downovým syndromem, a náměty pro zlepšení kvality institucionální péče.
|
|
|
Důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
CHRTOVÁ, Ivana
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, tato problematika mě zaujala během výkonu studijní praxe. Experimentování a následné užívání drog dětskou populací je stále závažnějším problémem, a to nejen v České republice, ale i po celém světě. V posledních letech bylo zaznamenáno snížení věkové hranice pro experimenty s drogami, ať už legálními či nelegálními. Děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí jsou zasaženy drogami a dalšími patologickými jevy daleko dříve než většinová společnost, což tuto hranici posouvá ještě níž. V důsledku příslušnosti dítěte k sociokulturně znevýhodněné skupině obyvatel se dítě dostává do problémů sociálních, zdravotních, ekonomických, často i kriminálních. Příslušnost k vyloučené skupině obyvatel pak může zapříčinit sklony k častějšímu a rizikovějšímu užívání drog. Práce se zabývá užíváním drog dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Data pro tuto práci byla získávána od dětí ve věku 14-15 let ve speciálně pedagogických zařízeních na území Jihočeského kraje. Ke zjištění dat byl použit kvantitativní výzkum, metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku, doplněný o rozhovor s terapeuty zařízení, který byl kvalitativně vyhodnocen. Na základě vyhodnocení výsledků byly verifikovány a falzifikovány předem stanovené hypotézy. Práce obsahuje teoretickou část, kde jsou vysvětleny základní pojmy, popsány modely vzniku drogové závislosti, o které jsou dále opírána tvrzení a příčiny experimentů a užívání drog dětmi ze znevýhodněného prostředí. Teoretická část je zakončena výsledky výzkumu této problematiky u dětí z běžné populace, se kterými jsou následně srovnávány výsledky výzkumu této práce. V praktické části jsou vytyčeny cíle a je zde popsán vlastní výzkum. Cílem této práce je zjistit důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Dílčími cíli byla komparace důvodů a rozsahu užívání u těchto dětí s daty již dříve zjištěnými u běžné dětské populace v České republice. Výsledky výzkumu prezentují vyšší zastoupení respondentů ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v užívání návykových látek, včetně vyšší četnosti jejich užívání, mladšího věku prvního užití, ale i pravidelného užívání a zkušenosti s různými typy návykových látek oproti běžné dětské populaci. Díky výsledkům výzkumů můžeme také poukázat na to, že důvody užívání návykových látek dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí se odlišují od důvodů běžné dětské populace. Spočívají zejména v psychické a sociální deprivaci těchto dětí a nenaplnění jejich základních psychických potřeb. Tato stigmatizace následně ovlivňuje sklon dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí k užívání návykových látek, kdy díky droze jsou schopny na chvíli ?zapomenout? a radovat se. Výsledky práce je možné využít v praxi, k výuce, pro potřeby dalších výzkumů nebo jako zdroj informací pro širokou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Způsoby prevence závislosti na počítačích u dětí
ČÍŽOVÁ, Žaneta
Bakalářská práce je zaměřena na způsoby prevence závislosti u dětí na počítačích na vybraných základních školách v Jihomoravském kraji. Cílem práce je zjistit současný stav preventivní činnosti a zmapovat konkrétní způsoby prevence závislosti na počítačích u dětí na 1. stupni těchto základních škol. Práce je rozdělena do dvou samostatných částí. Předmětem první teoretické části je objasnění pojmů- závislost, závislost na počítačích, internetu a počítačových hrách, patologické hráčství, mladší školní věk a prevence, které se vztahují k dané problematice a jsou pak východiskem pro zpracování další části. Druhá praktická část popisuje analýzu výsledků zjištěných na podkladě vlastního výzkumu. V rámci kvalitativního výzkumu a pomocí polořízeného rozhovoru se školními metodiky prevence, zjišťuje, jakým způsobem je prováděna prevence závislosti u dětí na počítačích a jestli na vybraných školách při zajišťování této prevence spolupracují i s jinými organizacemi. Z výsledků šetření je patrné, že v oblasti prevence závislosti u dětí na počítačích je základem hlavně prevence v rodině, pořádání preventivních, osvětových sezení pro děti a zřizování různých zájmových kroužků pod záštitou školy. Získaná data by mohla sloužit jako podklad pro zlepšení této prevence.
|
|
|
Mateřská škola a rodina
GUCKO, Kamila
Cílem této bakalářské práce je pojmenovat vzájemná očekávání rodičů předškolních dětí vůči mateřské škole a pedagogů mateřské školy vůči rodičům dětí, které ji navštěvují. Teoretická část se zaměřuje na popis rodiny, výchovných stylů, současné mateřské školy a kriterií, které pro spolupráci rodiny a mateřské školy stanovuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Výzkumná část je založena na použití kvalitativní metody - rozhovoru. Jsou zde shrnuty a graficky znázorněny výsledky rozhovorů vedených s čtyřiceti rodiči dětí navštěvujících mateřskou školu a dvacetičtyřmi pedagogy. Závěr práce porovnává očekávání rodičů, očekávání pedagogů a poznatky získané na základě prostudované literatury.
|
|
|
Kriminalita dětí a mladistvých jako sociální jev moderní společnosti
KADLECOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá protispolečenským jevem kriminality dětí a mladistvých, jeho sociologickým i kriminologickým rozborem. Uvádí možné příčiny výskytu násilnického a delikventního chování dětí a mladistvých v naší společnosti. Práce poukazuje na negativní jevy a agresi v naší společnosti, která může být spouštěčem dalšího kriminálního a delikventního chování. Tato bakalářská práce se zamýšlí nad postojem naší společnosti k projevu násilí, uvádí možnosti represe tohoto chování a snaží se zjistit jak nejlépe tomuto nežádoucímu jevu předcházet.
|
|
|
Vývoj dítěte s dyslexií z pohledu rodičů.
MOTALÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce je zaměřena na dítě s poruchami čtení a psaní z pohledu rodičů. V práci je charakterizována problematika specifických poruch učení se zaměřením na dyslexii a další poruchy učení. Dále se zabývá možnými příčinami, diagnostikou a nápravou specifických poruch učení. Výzkumná část je zaměřena na vzdělávací vývoj dítěte s poruchou čtení z pohledu rodiče. Do jaké míry jsou rodiče informováni o problematice dyslexie, jak vnímají diagnózu u svého dítěte a jak je to ovlivnilo v přístupu k němu.
|
|
|
Rozvoj hudebních dovedností u předškolních dětí
KUČEROVÁ, Miroslava
Bakalářská práce se zabývá popsáním rozvoje hudebních dovedností u předškolních dětí. První kapitola se věnuje vymezení předškolního období a tělesným, rozumovým, emočním vývojem dítěte, dále jeho fantasií a hrou. Druhá kapitola se zaměřuje na vysvětlení pojmu hudební dovednost, na rozdíl mezi hudební dovedností a schopností, věnuje se činitelům, které ovlivňují hudební dovednosti. Třetí kapitola popisuje hudební činnosti dětí- zpěv, hudebně- pohybovou výchovu, instrumentální hru a poslech. Praktická část popisuje metodický postup při konkrétních hudebních činnostech s dětmi. Jedná se o tři lidové písničky: ?Holka modrooká?, ?Čížečku, čížečku? a ?Já do lesa nepojedu?.
|
host ::
RSS.