|
|
Penzijní připojištění, výnosnost, regulace
Hanušová, Barbora ; Radová, Jarmila (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá penzijním připojištěním se státním příspěvkem v České republice, jedná se o část třetího pilíře důchodového systému. V první a druhé části práce se nachází obecné charakteristiky penzijního připojištění a penzijních fondů, následuje kapitola zaměřená na dohled a regulaci penzijního připojištění, která je zakončena možnými návrhy na změny v penzijní připojištění v důsledku zavedení druhého pilíře důchodového systému. V poslední kapitole je analyzována výnosnost penzijního připojištění skládající se ze třech částí, z rozboru státní podpory, z výše zhodnocení prostředků penzijními fondy a analýzy dvou vybraných penzijních fondů.
|
|
|
Zdroje krytí potřeb osob v postproduktivním věku
Pulkrabová, Markéta ; Radová, Jarmila (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Zdroje krytí potřeb osob v postproduktivním věku" se zabývá dvěma hlavními možnostmi, které jsou v podmínkách České republiky nejvíce využívány pro finanční zabezpečení v období stáří. Předně se jedná o státní starobní důchod, kterému je z titulu jeho významnosti v rámci českého důchodového systému v bakalářské práci věnována největší pozornost. Dalším sledovaným zdrojem je penzijní připojištění se státním příspěvkem, které představuje vhodný a současně nejrozšířenější doplňkový produkt k základnímu starobnímu důchodu. Zároveň bakalářská práce ve stručnosti zachycuje zásadní milníky ve vývoji důchodového systému do roku 2010 a následně také připravovanou důchodovou reformu. Analytická část bakalářské práce zachycuje, jaký dopad budou mít připravované legislativní změny na výši pobíraného starobního důchodů, a jak si na základě zvolených kritérií vybrat správný penzijní fond.
|
|
|
Návratnost systému důchodového pojištění
Audy, Daniel ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Dugová, Alena (oponent)
Systém důchodového pojištění se skládá ze dvou časově odlišných období. Neprve pojištění jedinci odvádějí do systému určitou část svých vyměřovacích základů, pro účely této práce lze říci procento ze svých příjmů. Po dosažení určitého věku mohou pojištěnci z tohoto systému čerpat pravidelné dávky zvané starobní důchod. Obecně by mělo platit, že pojistné je placeno po delší dobu, ale v menších dávkách, starobní důchody jsou oproti tomu vyšší částky vyplácené po kratší dobu. Tato práce se snaží najít odpověď na otázku, která ze dvou sum je vyšší - pojistné či starobní důchody. Zkoumanou veličinou je návratnost (míra návratnosti), která poměřuje dávky státem vyplacené ku odvedenému pojistnému. K výpočtům byla použita reálná data mezd zaměstnanců, která zachycují průběh celoživotního příjmu. Současně práce umožňuje pochopit postup při výpočtu výše starobního důchodu pro rok 2011 a zachycuje i změny z důvodu tak zvané malé důchodové reformy.
|
|
|
Analýza výnosnosti penzijního připojištění s důrazem na zdaňování
Vanišová, Šárka ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Teklý, Lukáš (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zhodnotit stav penzijního připojištění v České republice. Práce se věnuje otázkám výnosnosti penzijního připojištění. Zkoumá aspekty ovlivňující výnosnost, zejména pak zdaňování penzijního připojištění a investování penzijních fondů. Na základě získaných poznatků je provedena analýza prostřednictvím komparace vyplácených dávek na konci spořícího období, čili doživotní penze a jednorázového vyrovnání. Provedená analýza poskytuje informaci o tom, která z daných dávek představuje pro klienta penzijního fondu výnosnější volbu. První část práce se zabývá charakteristikou penzijního připojištění v České republice, popisuje jeho vznik, vývoj, postavení v důchodovém systému. V druhé kapitole jsou pak rozebrány hlavní aspekty ovlivňující jeho výnosnost, jimiž jsou zdanění a výnosnost penzijních fondů. Třetí kapitola obsahuje komparaci doživotní renty a jednorázového vyrovnání.
|
|
|
Redistribuce penzijního systému vlivem tvaru křivky celoživotního příjmu
Redl, Jan ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Teklý, Lukáš (oponent)
Odvod během ekonomické činnosti na důchodové pojištění a následné čerpání starobního důchodu je velmi diskutované téma současné doby. V této práci bude věnována pozornost redistribuci důchodů vlivem tvaru křivky celoživotního příjmu. Respektive, kolik ze své mzdy odvedeme na sociální pojištění a jaká bude později výměra starobního důchodu. Tato práce srovnává celoživotní příjmy a vyplacení starobního důchodu až do průměrného věku úmrtí při dalších parametrech. Odpovídá na otázku, jaká bude výnosnost u jednotlivých skupin obyvatelstva, která je rozdělena na muže/ženy, obyvatelé Prahy/obyvatelé ČR mimo Prahy a obyvatele se základním/středoškolským/vysokoškolským vzděláním.
|
|
| |
|
|
Předčasný důchod a jeho úloha v systému sociálního zabezpečení
ZDVIHALOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou předčasných starobních důchodů. Teoretická část pojednává o úloze předčasných důchodů v systému sociálního zabezpečení České republiky. Nejprve popisuje samotný systém našeho sociálního zabezpečení a v další části se věnuje vývoji důchodového pojištění od jeho počátků po současnost. Platnou právní úpravou je od roku 1996 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, byl však již několikrát upravován. Poslední větší úpravou byly parametrické změny od 1.1.2010. V dalších kapitolách se teoretická část věnuje starobnímu a především předčasnému starobnímu důchodu, vysvětluje podmínky nároku a s tím související pojmy jako doba pojištění, důchodový věk, žádost o důchod. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou důvody podání žádosti o trvale krácený předčasný starobní důchod. Dílčími cíli bylo zjistit, zda mají uchazeči dostatek informací o všech podmínkách nároku na tento typ důchodu a jaké skutečnosti jejich rozhodování ovlivnily. K dosažení cílů byla použita kvalitativní metoda. Jako techniky výzkumu jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor a sekundární analýzu dat. Zkoumaný soubor byl tvořen celkem 15 respondenty (pět osob ze skupiny nezaměstnaných, pět ze skupiny zaměstnaných a pět osob samostatně výdělečně činných). Výzkum ukázal, že důvody žadatelů jsou podobné nejen v rámci jednotlivých skupin, ale i mezi nimi (únava, zdravotní problémy). Sekundární analýza dat byla využita pro dokreslení velikosti a struktury základního souboru. Z výsledků je patrné, že o předčasný důchod žádají méně osoby s vyšším vzděláním. Domnívám se, že předčasný starobní důchod má v současné době v systému sociálního zabezpečení nezastupitelnou úlohu a i do budoucna by měl být jeho součástí. Z výsledků výzkumu však také vyplývá, že lidem v předdůchodovém věku není nabídnuta jiná odpovídající alternativa. Bakalářská práce by měla posloužit jako zdroj větší informovanosti v oblasti předčasných odchodů do důchodu.
|
|
|
Penzijní připojištění a jeho úloha ve vytvoření finanční rezervy pro důchodový věk
GRÜNNOVÁ, Milena
Diplomová práce je zaměřená na penzijní připojištění a jeho úlohu ve vytvoření finanční rezervy pro důchodový věk. V teoretické části je popsána historie penzijního připojištění, hlavní pojmy společně s definicí a dále jsou zde podrobně rozepsány penzijní fondy a jejich výnosnost. Teoretická část končí nedílnou součástí penzijního připojištění a to je daňové zvýhodnění. V úvodu praktické části se zabývám důchodovou reformou, protože penzijní připojištění je prostředek, který je využíván jako spoření na důchodový věk. Důchodová reforma má tři fáze. První fáze už je schválená vládou a hlavně upravuje odchod do důchodu. Další dvě fáze se projednávají. Bez ohledu na výsledek projednávání reforem považuji za racionální starat se o své zajištění v budoucnosti prostřednictvím penzijního připojištění. Toto demonstruji na čtyřech na sobě nezávislých příkladech, kde dokazuji, že již teď je výhodnější začít spořit pomocí penzijního připojištění. V konečné fázi praktické části je celkové shrnutí diplomové práce a můj osobní názor na důležitost penzijního připojištění.
|
|
|
Odchod do starobního důchodu jako významný předěl v lidském životě
LUKEŠOVÁ, Jana
Práce se zabývá odchodem do starobního důchodu jako významným předělem v lidském životě. Teoretická část charakterizuje pojmy stárnutí a stáří, dále pohled společnosti na seniory. Stěžejní část teoretické práce se zabývá důchody, odchodem člověka do penze, následně fázemi prožívání související s odchodem do penze, důchodovým pojištěním a druhy starobních důchodů a podmínky nároku na starobní důchod. Praktická část obsahuje, kvalitativní výzkum, který sleduje, s jakými očekáváními lidé vstupovali do starobního důchodu a zda se jim tato očekávání naplnila, či nikoliv. Výzkum byl rozdělen na tři okruhy otázek: odchod do důchodu, očekávání a život v důchodu. Cílem bylo zjistit, zda očekávání lidí před vstupem do důchodu a následně v důchodu byla splněna.
|
|
|
Problematika aplikace nařízení Rady (EHS) č. 1408/1971 a nařízení Rady (EHS) č. 574/1972 v oblasti důchodového pojištění.
MARŠÁLKOVÁ, Jitka
Vstupem České republiky do Evropské unie 1. května 2004 se začalo na Českou republiku vztahovat evropské právo sociálního zabezpečení. Nejdůležitějšími právními předpisy v této oblasti jsou nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a nařízení Rady (EHS) č. 574/72, tzv. koordinační nařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, zda a jakým způsobem se rozšířila právní ochrana tzv. migrujících osob v oblasti důchodového pojištění v souvislosti se vstupem České republiky do EU a dále pak porovnat postupy související s řízením o přiznání dávek důchodového pojištění osob, které získaly doby pojištění v některém z členských států EU. K získání potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum. Na základě analýzy primární dokumentace (vnitrostátních právních předpisů, mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení, koordinačních nařízení a statistických údajů) byla provedena analýza získaných dat. Bylo zjištěno, že koordinační nařízení usnadňují podmínky pro migraci a zabezpečují právní ochranu osob migrujících mezi státy EU, EHP a Švýcarskem. Členské státy jsou povinny zacházet s migrujícími občany stejně jako s vlastními státními příslušníky tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat v různých zemích tohoto prostoru. Ke dni 30.4.2004, tj. před vstupem České republiky do EU, byla v oblasti důchodového pojištění zajištěna právní ochrana migrujících osob mezi Českou republikou a dalšími 24 státy, se kterými Česká republika uzavřela bilaterální smlouvu o sociálním zabezpečení. Od 1.5.2004 se tato právní ochrana rozšířila vůči dalším 15 státům EU a EHP, se kterými Česká republika dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení sjednánu neměla. Vstupem České republiky do EU došlo k výraznému nárůstu činností zajišťovaných Českou správou sociálního zabezpečení, která plní úlohu kompetentní instituce. Toto zjištění vyplynulo ze statistiky úkonů spojených s agendou EU. Agenda spojená s prováděním sociálního zabezpečení migrujících osob ({\clqq}zahraniční agenda``) je ve srovnání s tuzemskou agendou náročnější, což způsobuje několikanásobně delší průměrnou dobu trvání důchodového řízení než u vnitrostátních žádostí.
|
host ::
RSS.