|
|
Potenciál krmných směsí a obilovin jako nástroj pro udržení dobré produkce tržního kapra ve vztahu ke kvalitě vody.
MELKA, Václav
Cílem této diplomové práce bylo otestovat produkční účinnost obilovin a krmných směsí a současně posoudit jejich vliv na kvalitu vody při aplikaci v polointenzivním chovu kapra. Krmný pokus probíhal 112 dní v 10 experimentálních sádkách. Testovaným krmivem bylo obilí (triticale), extrudovaná doplňková krmná směs od firmy Aller Aqua s 24 % obsahem proteinu, peletová krmná směs glycidového typu s 12,5 % obsahem proteinu (KP) a peletová krmná směs glycidového typu s 12,5 % obsahem proteinu a s nižším obsahem fosforu (KPmínus). Kontrolní obsádka o stejné hustotě byla bez příkrmování jen na přirozené potravě. Rybí obsádky byly přikrmovány 3x týdně, pokaždé v ranních hodinách a na stejné místo v nádrži. Pokus probíhal ve dvojím opakování. Měření parametrů vody (teplota, kyslík, pH) probíhalo ve dvoutýdenních intervalech, odběry vzorků vody pak v měsíčních intervalech. Na konci experimentu byly vyhodnoceny sledované produkční ukazatele a stanovena bilance fosforu. Nejvyšší produkční účinnost byla dosažena u kaprů přikrmovaných obilovinami (FCR - koeficient konverze krmiva 2,41 - 0,46, SGR - specifická rychlost růstu 0,54 - 0,07 %.d-1) nejnižší produkční účinnost byla u krmné směsi KPmínus (FCR - 3,72 - 0,30, SGR - 0,39 - 0,02 %.d-1). Nejvyšší retence fosforu (88 %) v biomase ryb byla dosažena u obilovin. Nejnižší retenci fosforu (60 %) vykazovali kapři přikrmovaní krmnou směsí KP. Přikrmování kaprů testovanými krmivy nemělo významný vliv na kvalitu vody. Z ekonomického i environmentálního pohledu se jako nejvhodnější krmivo pro rybniční chov kapra jeví obiloviny.
|
|
|
Znečištění produkované kaprem obecným v závislosti na naplněnosti trávicího traktu.
HAVLÍNOVÁ, Šárka
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat rozdíly v míře znečištění, které produkují ryby svou metabolickou činností v závislosti na naplněnosti trávicího traktu. Produkce znečištění byla sledována na 4 skupinách plůdku kapra obecného, který: 1) před zahájením pokusu neměl přístup k potravě; 2) před zahájením pokusu nepřijímal potravu po dobu 10 dnů; 3) před zahájením pokusu přijímal omezeně potravu; 4) před zahájením pokusu přijímal potravu spontánně v množství 2 % hmotnosti obsádky. Pokusy probíhaly v laboratorních podmínkách. Na počátku pokusu byly ryby jednotlivých skupin a známé hmotnosti umístěny do experimentálních akvárií s 20 litry odstáté vodovodní vody. Po 24 hodinách pobytu ryb v čisté vodě byly ryby z akvárií odloveny a vráceny do původních akvárií. Poté byla voda z jednotlivých experimentálních akvárií přefiltrována přes uhelon s velikostí ok 40 mikrometrů, čímž byla oddělena pevná fáze exkrementů, ve které byla stanovena celková sušina, koncentrace celkového fosforu a celkového dusíku. Ve filtrátu (vodné fázi exkrementů) byly stanoveny nerozpuštěné látky, celkový fosfor, celkový dusík a organické látky jako hodnoty BSK5, CHSKMn, CHSKCr. Ve filtrátu, po filtraci vodné fáze exkrementů přes skleněný filtr (1,2 mikrometrů) byly stanoveny amoniakální dusík [N-(NH3 + NH4+)], dusičnanový dusík [N-NO3-] a ortofosforečnanový fosfor [P-PO43-]. Z naměřených hodnot byla vypočtena produkce znečištění v přepočtu na 1 kg hmotnosti obsádky za 24 hodin. U všech sledovaných parametrů byly zaznamenány nejvyšší hodnoty u ryb, které před zahájením pokusu spontánně přijímaly potravu (ryby 4. skupiny). Ryby této skupiny vyprodukovaly v průměru 4 154 mg.kg-1.den-1 nerozpuštěných látek (částice 1,2 mikrometrů), 105,5 mg.kg-1.den-1 celkového fosforu, a 1 342 mg.kg-1.den-1celkového dusíku. Ve vodné fázi exkrementů této skupiny ryb bylo zachyceno v průměru 637 mg.kg-1.den-1 amoniakálního dusíku a 4,9 mg.kg-1.den-1 fosfátového fosforu. Hodnoty CHSKCr u této skupiny ryb dosáhly v průměru 4 561 mg.kg-1.den-1, a hodnoty BSK5 2 634 mg.kg-1.den-1. Hodnoty zjištěné u ostatních skupin ryb byly ve srovnání s těmito hodnotami několikanásobně nižší.
|
|
|
Základní hematologické parametry a jejich ovlivnění cizorodými látkami u kapra obecného přehledová studie
POLANSKÁ, Daniela
Cílem této přehledové studie bylo popsat metody stanovení základních hematologických parametrů a získat co nejvíce informací o cizorodých látkách, které je mohou svým působením ovlivnit. Předmětem této práce je kapr obecný (Cyprinus carpio L.). Z hlediska cizorodých látek jsem se zaměřila na sloučeniny dusíku (amoniak, dusitany a kyanidy), kovy (Zn, Cu, Fe), těžké kovy (Hg, Cd, Pb, Cr), ropné látky, pesticidy (organofosfáty, triaziny a diaziny, pyretroidy), léčiva a přírodní doplňky a perzistentní organické polutanty. Ze shromážděných informací vyplývá, že největší vliv na hematologické parametry kapra obecného mají z uvedených látek zejména těžké kovy, které způsobují jak změny v hematologických parametrech, tak i buněčné anomálie, a pesticidy, u nichž se v důsledku selhání krvetvorby jedná zejména o snížení počtu červených krvinek, koncentrace hemoglobinu a hodnoty hematokritu a o změny v zastoupení různých forem leukocytů. Tato studie shrnuje poznatky o vlivech uvedených cizorodých látek a upozorňuje na nebezpečnost jejich působení a možné ohrožení zdraví ryb, nejen kapra obecného. Informace o působení mnohých cizorodých látek na krevní parametry ryb v dostupné vědecké literatuře schází.
|
|
|
Vliv syntetických progestinů na vývoj gonád kapra obecného
PROFANT, Vít
Tato bakalářská práce byla zaměřena na sledování vlivu syntetických progestinů na vývoj gonád u ryb. V laboratorních podmínkách byl proveden 160. denní chronický test na kaprovi obecném (Cyprinus carpio). Ryby byly rozděleny do pěti pokusných skupin. První, kontrolní skupina byla chována v čisté ředící vodě bez přítomnosti progestinů. Druhá, kontrolní skupina byla chována v ředící vodě s rozpouštědlem DMSO (dimethylsulfoxid). Třetí skupina ryb byla vystavena působení gestodenu v koncentraci 2 ng.l-1 a čtvrtá skupina drospirenonu v koncentraci 2 ng.l-1. Poslední, pátá skupina (Mix) byla vystavena současně gestodenu a drospirenonu, kde každá látka dosahovala koncentrace 2 ng.l-1. Do pokusných skupin byly dávkovány progestiny rozpuštěné v DMSO, aby se docílilo jejich lepšího rozpouštění. Vliv syntetických progestinů na vývoj gonád byl vyhodnocen na základě histologického vyšetření vzorků exponovaných ryb odebraných in toto. Ve skupinách exponovaných jednotlivým syntetickým progestinům se poměr pohlaví ryb a procentuální podíl intersexů statisticky významně nelišil od kontrolních skupin. Expozice směsi drospirenonu a gestodenu (Mix) ale již statisticky signifikantní vliv měla. Byl zaznamenán především poměrně vysoký procentuální podíl intersexů, který dosahoval až 36,6 %. Výskyt intersexů signalizoval zvrat pohlaví v průběhu ontogeneze u exponovaných ryb.
|
|
|
Demembranace spermií ryb: navržení a ověření postupů u různých druhů sladkovodních ryb a demonstrace využití této techniky na příkladu studia vlivu těžkých kovů přímo na axonemu spermie
BLAŽKOVÁ, Jaroslava
Cílem práce bylo navrhnout postup demembranace u čtyř druhů sladkovodních ryb a jeho následná aplikace studiem vlivu HgCl2 na axonemu a pohybové parametry spermie. Postupy demembranace byly navrženy a vyzkoušeny pro všechny zkoumané druhy a to kapra obecného (Cyprinus carpio), jesetera malého (Acipenser ruthenus), okouna říčního (Perca fluviatilis) a keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus). Pro kapra obecného byly navrženy a vyzkoušeny jednostupňová a dvoustupňová metoda demembranace. Pro jesetera malého a okouna říčního byla navržena jednostupňová metoda. Pro keříčkovce červenolemého byl navržený dvoustupňový proces demembranace. Možnost demembranace byla prokázána u všech zkoumaných druhů. U všech druhů došlo k prokazatelnému zvýšení doby pohyblivosti několikanásobně nad fyziologickou hodnotu. V případě ostatních pohybových parametrů (rychlost, procento pohyblivých spermií) došlo u demembranovaných spermií k mírnému poklesu. Demembranace byla využita ke studiu vlivu HgCl2 v koncentraci 0,01 mM do roztoku demembranačního média nemělo vliv na mikrotubulární aparát bičíku, a tedy ani na pohybové parametry demembranovaných spermií, s výjimkou spermií jesetera malého, kdy měl HgCl2 inhibiční vliv ve všech použitých koncentracích. Koncentrace 0,1 mM působila inhibičně u kapra obecného a keříčkovce červenolemého. Koncentrace 1 mM HgCl2 způsobila inhibičně na spermie všech zkoumaných druhů.
|
|
|
Vylučování amoniaku rybami za rozdílných oxických podmínek prostředí
MÜLLEROVÁ, Lucie
Cílem této práce bylo zjistit a porovnat koncentrace amoniakálního dusíku vylučovaného rybami při různém nasycení vody kyslíkem. V Laboratoři vodní toxikologie a ichtyopatologie VÚRH JU ve Vodňanech byly provedeny pokusy (předběžný, hlavní a dodatečný) s okrasnou formou kapra obecného (Cyprinus carpio f. Koi). Předběžný (orientační) pokus byl proveden se třemi rozdílnými koncentracemi rozpuštěného kyslíku (I. 0,65 - 2,66; II. 2,43 - 5,70; III. 6,40 - 6,50 mg.l-1 O2) a produkce amoniakálního dusíku rybami za 2 hodiny v přepočtu na 1 kg hmotnosti ryb činila I. 24,61; II. 85,29; III. 70,19 mg N-NH4+. V hlavním pokusu provedeném v šestinásobném opakování byly ryby rovněž vystaveny rozdílným oxickým podmínkám (hypoxie 0,76 - 1,46; normoxie 9,8 - 9,46 mg.l-1 O2) a zjištěná produkce amoniakálního dusíku po dvou hodinách trvání pokusu v přepočtu na 1 kg hmotnosti ryb činila u ryb v hypoxii 25,01 +- 3,14 mg N-NH4+ a u ryb v normoxii 32,56 +- 4,08 mg N-NH4+. Zjištěný rozdíl byl statisticky významný (P < 0,05). Hematologické a biochemické vyšetření krve ryb v závěru pokusu prokázalo statisticky významné rozdíly v počtu leukocytů, hodnotě hematokritu, koncentraci amoniaku a glukózy. Dodatečný pokus byl proveden v pětinásobném opakování a ryby zde byly vystaveny hypoxii (0,99 - 1,21 mg.l-1 O2) a normoxii (7,67 - 9,11 mg.l-1). V průběhu pokusu byly zjištěny statisticky významné rozdíly v produkci amoniakálního dusíku (po dvou hodinách u ryb vystavených hypoxii 28,41 +- 9,98 mg a u kontrolních ryb v normoxii 55,47 +- 9,29 mg). Po 4,5 hodinách trvání pokusu se rozdíl ještě zvýšil a činil u ryb v hypoxii 47,92 +- 4,91 mg N-NH4+ a u ryb kontrolních 101,53 +- 8,31 mg N-NH4+. Po zavedení vzduchování se během 10 minut koncentrace kyslíku ve vodě u ryb vystavených hypoxii vyrovnala koncentraci u kontrolních ryb a produkce amoniakálního dusíku se začala zvyšovat. Po následujících 2,5 hodinách byla produkce amoniakálního dusíku u ryb původně vystavených hypoxii (1) a kontrolních ryb (2) srovnatelná (1 - 93,38 +- 17,82 mg; 2 - 110,13 +- 18,21 mg; tyto hodnoty již nebyly statisticky významně rozdílné). Výsledky pokusu prokázaly, že schopnost ryb vylučovat z těla amoniak úzce souvisí s kyslíkovými poměry ve vodním prostředí.
|
|
|
Bilance fosforu při polo-intenzivním odchovu kapra
ŠIMÁNEK, Josef
Cílem práce bylo ověřit obecně uznávaný fakt, že aplikace krmiv má vliv na nárůst koncentrace fosforu v povrchové vodě a prozkoumat případné snížení produkce nestrávených částí krmiva aplikací tepelně upravených obilovin. Pokus byl proveden ve dvou po sobě jdoucích vegetačních sezónách v letech 2012 a 2013 Pro účel studie posloužily 4 nádrže. Do třech experimentálních rybníků byly jako doplňkové krmivo aplikovány obiloviny, a to sice tepelně upravené obiloviny ve dvojím opakování a neupravené obiloviny. Účinnost takto podávaných krmiv byla porovnávána s hodnotami z kontrolních podmínek bez přikrmování, kde byla obsádka kapra stejné hustoty chována pouze na přirozené potravě. Bioturbace ryb měla větší vliv na parametry kvality vody, než přísun živin z obilovin, kdy proměnné ovlivňující průhlednost vody byly statisticky (P < 0,05) odlišné (vyšší hodnoty zákalu a nerozpuštěných látek a nižší průhlednost vody) v kontrolních podmínkách bez přikrmování, oproti rybníkům, kde byly použity tepelně upravené obiloviny. Další odlišnosti, avšak statisticky nesignifikantní nastaly v distribuci mazkrozoobentosu, kdy byla jeho denzita nejnižší v kontrolní nádrži. Oproti tomu byl vypozorován takřka nepatrný vliv přikrmování na množství zooplanktonu v rybnících. Rozdíly byly zjištěny také například v produkční účinnosti krmiv v různých nádržích, která byla největší v rybnících, kde byly ryby krmeny tepelně upravenými obilovinami. Dále bylo potvrzeno, že množství fosforu v tělech ryb je závislé na stáří ryb a na biologické dostupnosti fosforu obsaženého v krmivu. Celkově výsledky naznačily, že tepelné úpravy obilovin se vzhledem k malé finanční náročnosti jeví jako do budoucna perspektivní způsob, jak přispět k trvalé udržitelnosti rybníkářské produkce.
|
|
|
Kryokonzervace spermií kapra obecného (Cyprinus carpio) při různých podmínkách zmrazování.
SOCHOROVÁ, Denisa
V této studii bylo zkoumáno několik různých zmrazovacích médií (kryoprotektantů), které již dříve byly vyzkoušeny různými autory, byly také vyzkoušeny různé zmrazovací protokoly pro zachování jednotlivých parametrů při zamrazování spermií. Byly prozkoumány účinky řízeného seedingu a změny rychlosti ochlazování v různých fázích zamrazování. Sperma bylo odebráno od 7 mlíčáků kapra obecného, které bylo zamrazeno v pejetách o objemu 0,5 ml. V objektu zájmu bylo porovnat čtyři zmrazovací protokoly, které byly na různých hladinách nad tekutým dusíkem (1, 3, 6, 9 cm) (což odpovídá -190 °C, -150 °C, -110 °C, -70 °C) po dobu 20 minut a následně byly přeneseny do tekutého dusíku. Nejvyšší přežití bylo dosaženo ve 3 cm nad hladinou tekutého dusíku (pohyblivost 33 ? 8 %) a rychlost pohyblivosti po rozmrazení spermií (118 ? 9 ?m/s). Bylo zjištěno, že teplota -90 °C je optimální, při které je vhodné ponořit vzorky do tekutého dusíku bez negativního vlivu pohyblivosti spermií po rozmrazení. Pohyblivost spermií ponořených do tekutého dusíku před nebo bezprostředně po bodu krystalizace (-16 °C) je 0 %. Pohyblivost spermií zmrazených za pomoci metody seedingu nebo bez použití této metody se po rozmrazení významně nelišila. Přechlazování vzorku během běžného zmrazovacího postupu není hlavní příčinou poškození spermií v průběhu zmrazování.
|
|
|
Vliv intenzity rybářského hospodaření na kvalitu vody v rybnících
KREJČÍ, Filip
V úvodní části práce je popsána historie českého rybníkářství a podány bližší informace o vybraných parametrech kvality rybniční vody, které jsou z hlediska rybářské výroby důležité a mnohdy rizikové. V hlavní části předložené práce jsou shrnuta data z literatury, závěrečných zpráv a databáze VÚRH Vodňany zpracovaná ve formě tabulek a grafů, aby přehledně prezentovala fyzikálně chemické vlastnosti rybniční vody včetně stručných údajů o způsobu hospodaření, případně jiných důležitých okolnostech, které by mohly kvalitu vody rovněž ovlivňovat. Hlavním zdrojem dat mé práce byly čtyři projekty, které se během poměrně dlouhého časového období, a to od osmdesátých let minulého století až po rok 2012, touto problematikou zabývaly. Největší pozornost byla věnována datům získaným v rámci řešení projektu NAZV QH-82113 "Šetrné a efektivní hospodaření na rybnících s maximálním využitím stávajícího trofického potenciálu a udržením dobré kvality vody i rybí produkce" v letech 2008-2012 na pokusnictví VÚRH Vodňany. Zde se jednalo o ucelený soubor dat získaných z poloprovozních podmínek, kde bylo možno pracovat vždy v několikanásobném opakování a za velmi dobře srovnatelných a dokumentovaných podmínek (velikost rybníků, zdroj vody, způsob hospodaření). Na základě některých publikovaných dat a dat získaných z databáze VÚRH Vodňany se podařilo prokázat přímý vliv velikosti iniciálních obsádek na kvalitu vody v rybnících (zejména koncentraci nerozpuštěných látek, na míru organického znečištění a na koncentraci celkového fosforu). Obecně jako parametry, které často nevyhovují legislativním požadavkům, lze označit nerozpuštěné látky, koncentrace kyslíku, celkového fosforu a hodnoty BSK5 a CHSKCr, jejichž hodnoty jsou někdy v praxi ovlivňovány faktory jako např. historie rybníku, jiné než produkční využití rybníku v předešlém období (deponie odpadů z živočišné výroby, rekreační využití apod.).
|
|
|
Vliv přikrmování tržního kapra obilnými krmivy na kvalitu vody
STROUHAL, Jiří
Cílem této práce bylo sledování vlivu přikrmování na vybrané ukazatele kvality vody (teplota, kyslík, pH, alkalita, konduktivita, turbidita, nerozpuštěné látky, chlorofyl a, CHSKCr, BSK5, TP, P PO43-, TN, N NH4+, N NO3). Pokus probíhal na sádkách v Třeboni po dobu 120 dnů. Pro přikrmování byla použita neupravená pšenice, pšenice tepelně upravená a pšenice tepelně upravená a mačkaná. Pro každou skupinu byly vybrány dvě sádky a obsádka byla přikrmována 3x týdně. Pro porovnání výsledků byla nasazena kontrolní skupina, kde obsádka byla odkázána pouze na přirozenou potravu. Celkem bylo odebráno 12 vzorků, u kterých byly stanoveny chemicko-fyzikální vlastnosti vody. Jediný statistický (p < 0,05) rozdíl byl zaznamenaný u koncentrace kyslíku v sádkách, kde ryby byly přikrmovány tepelně upravenou a mačkanou pšenicí (5,79 + - 1,38) v porovnání s kontrolou (7,00 + - 1,73). Ostatní parametry nevykazovaly výrazné změny mezi sledovanými skupinami (p > 0,05).
|
host ::
RSS.