|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Bakalářská práce
KORČÁKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat reprodukční vlastnosti prasnic, tj. plodnost a mléčnost a vlivy na ně působící. Práce popisuje i mateřská plemena prasat, u nichž se reprodukční vlastnosti sledují. Na reprodukci se podílí zejména plemenná příslušnost, pořadí vrhu, počet vrhů, délka mezidobí, ustájení, výživa, aj. Těmito faktory se práce zabývá a objasňuje je.
|
|
|
Vliv kondice prasnic na jejich následnou reprodukční užitkovost
ŘEZNÍČKOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo posoudit vliv kondice prasnic na jejich následnou reprodukční užitkovost. Kondice byla hodnocena na základě subjektivního hodnocení za pomocí pětibodové stupnice od 1?5. Hodnocení kondice bylo prováděno u skupiny kolem 160 kusů, dle aktuálního obsazení porodny, vždy pro dané reprodukční období před porodem a před odstavem, v časových odstupech během roku 2009 a 2010. V podniku byla jednou ročně sledována i výška hřbetního tuku u vybraných prasnic v období před porodem a před odstavem. Z výsledků subjektivního hodnocení kondice prasnic bylo zjištěno, že prasnice ze sledovaného chovu dosahovaly optimální kondice v rozmezí 3,5 až 4 bodu. Nejlepší kondice u prasnic před porodem byla na 3.; 4. a 7. vrhu. Před odstavem prasnice měly kondici 2,5 až 3,5 bodu. V době před odstavem dosahovalo 450 ks prasnic kondice 3 při průměru 13,14 ks selat všech narozených a 10,21 živě narozených selat. Při posouzení získaných údajů o výšce hřbetního tuku měřené podnikem bylo zjištěno, že u posuzovaných prasnic se pohybovala průměrná výška tuku v rozmezí optimální kondice pro jednotlivé reprodukční období před porodem 19,85 mm; před odstavem 16,52 mm a rozdíl činil 3,33 mm. Ze statistiky byla zjištěna u výšky tuku před porodem závislost na počtu selat (p=0,02), což je statisticky významný ukazatel. U výšky tuku před odstavem (p=0,65), závislost je statisticky nevýznamná. Největší statistická závislost (p=0,00) byla zjištěna u rozdílu tuků, což nám říká, že se zvyšující se výškou tuku před porodem se zároveň zvyšuje i výška tuku před odstavem. V poslední části byla data o reprodukční užitkovosti podniku srovnána s údaji podle známkového klíče ,,reprodukce?. Bylo zjištěno, že podnik má celkem dobrou chovnou úroveň i přes některé výkyvy v chovu jako jsou ztráty selat a procento zabřezávání prasnic. Podnik dosáhl průměrných hodnot (v letech 2008 až 2010) u odstavených selat na prasnici a rok 21,23 ks; živě narozených selat na prasnici a rok 25,37 ks při 2,33 vrhu na prasnici a rok; ale dosahoval velké ztráty sajících selat, průměrně 10,32 % a v dochovu 3,78 %; i procento zabřezávání prasnic bylo v podniku 80 %, mělo by být min. 85 %. Z důvodu zhoršujících se sledovaných ukazatelů podnik přistoupil k provedení repopulace stáda.
|
|
|
Vliv teploty stájového prostředí na zdravotní stav selat
PRŮŠOVÁ, Jitka
Cílem práce bylo vyhodnotit vybrané parametry mikroklimatu stájového prostředí a následně posoudit jejich vliv na zdravotní stav ustájených selat a běhounů. Mezi teplotou vzduchu a úhynem selat do odstavu byla za daných mikroklimatických podmínek zjištěna pouze slabá pozitivní korelace, stejně jako u relativní vzdušné vlhkosti. Dále byl řešen vliv mikroklimatiských podmínek ve stáji na úspěšnost zabřezávání prasnic. Z výsledků vyplývá, že mezi zvyšující se teplotou vzduchu a úspěšností zabřeznutí po připuštění existuje středně silná záporná korelace. Silná pozitivní korelace byla zjištěna ve vztahu k relativní vlhkosti vzduchu. Působení rychlosti proudění a ochlazovací hodnoty bylo méně významné.
|
|
|
Vliv kondice prasnic na jejich následnou reprodukční užitkovost
FRÜHAUF, Václav
Cílem diplomové práce bylo analyzovat kondici prasnic a posoudit její vliv na reprodukční ukazatele. Pro hodnocení kondice byla použita subjektivní čtyřbodová metoda. Vliv kondice na hmotnost selat ve vrhu od narození do odstavu nebyl prokázán. Prasnice zařazené do hladové kondice měly delší délku mezidobí. Úroveň poklesu živé hmotnosti prasnic v průběhu laktace neměla výrazný vliv na počet selat ve vrhu. Nejvyšší ztráty selat od porodu do odstavu byly zjištěny na prvních třech vrzích. Pro optimální podmínky chovu je potřeba, aby se prasnice co nejvíce přiblížily chovné (optimální) kondici.
|
host ::
RSS.