|
|
Model optimální velikosti pobytového zařízení poskytujícího služby sociální péče
KOCMANOVÁ, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na vytvoření optimálního modelu velikosti pobytového zařízení poskytujícího služby sociální péče. Práce je rozčleněna do dvou na sebe navazujících celků. První část práce pojednává o sociálních službách v uceleném kontextu, prezentuje současnou legislativu a publikuje pohledy odborníků v sociální sféře, kteří se zabývají problematikou související s poskytováním sociálních služeb. Druhá část práce je částí výzkumnou, je zde znázorněna analýza dat, kvantitativní šetření respondentů ? uživatelů pobytových sociálních služeb zaměřené na optimální velikost zařízení poskytujícího sociální péči. Kvantitativní výzkum je proveden metodou dotazování prostřednictvím techniky dotazníku, zkoumajícího optimální model velikosti pobytového zařízení. Dále je zde prezentována sekundární analýza dat, která se specifikuje na finanční náklady těchto zařízení a jejich rozdílnost. Cílem práce je vytvoření optimálního modelu pobytového zařízení poskytujícího služby sociální péče. Z výzkumu byly získány informace, které pomohly k vytvoření optimálního modelu tohoto typu zařízení. Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1 zní: ?Kapacita zařízení sociálních služeb vyšší než 70 lůžek negarantuje poskytování kvalitnějších služeb oproti zařízením, která mají menší kapacitu? ? byla potvrzena. Hypotéza byla statisticky testovaná prostřednictvím pracovních hypotéz, u kterých byla vždy uváděná potřebná data formou kontingenčních tabulek a tato data byla znázorněna graficky v popisné statistice. Hypotéza č. 2 zní: ?Provozní náklady zařízení sociálních služeb s kapacitou do 70 lůžek jsou vyšší než v zařízení s kapacitou vyšší než 70 lůžek? ? byla potvrzena. Hypotéza byla statisticky testována prostřednictvím statistických testů a podrobně zpracována v tabulce a znázorněna v grafu. Bylo využíváno několikastupňového třídění dat v kontextu se získanými nominálními, ordinálními a kardinálními proměnnými. Z analýzy kategoriálních dat byl využit např. test nezávislosti chí-kvadrát a t-test. Pro získání dostatečného počtu respondentů byly dotazníky po písemné domluvě s registrovanými poskytovateli sociálních služeb a telefonické domluvě, zasílány na smluvené adresy jednotlivých zařízení. Bylo rozesláno 290 dotazníků. Celkem se vrátilo 214 dotazníků, návratnost výběrového souboru dosahovala 74 %. Význam této práce spatřuji v tom, že nastínila pohled optimální velikosti pobytového zařízení sociálních služeb z pohledu uživatelů a také z pohledu provozních nákladů. Z dotazníkového šetření byly získány údaje a informace, které by bylo možné využít pro hledání dalších podstatných souvislostí, zejména při zpracovávání strategických materiálů zadavatelů služeb, poskytovatelů sociálních služeb a záměrů některých subjektů, které se zabývají projektováním staveb určených pro poskytování sociálních služeb, včetně plánovaných provozních nákladů. Tyto výsledky mohou být přínosem pro studenty a pracovníky v sociální sféře, kteří se v budoucnu budou zabývat problematikou a plánem výstavby pobytových zařízení sociálních služeb.
|
|
|
Uplatňování forem ucelené rehabilitace v domově pro seniory.
ŠTRAMBERSKÁ, Iva
Tato bakalářská práce se zabývá uplatňováním forem ucelené rehabilitace v péči o seniora. Hlavním úkolem této práce je zjistit především informovanost o uplatňování forem ucelené rehabilitace v péči o seniora a to u pracovníků Domova pro seniora Kaplice, který se nachází v Jihočeském kraji. První úsek teoretické části je věnován charakteristice ucelené rehabilitace, především poté charakteristice forem ucelené rehabilitace. Jedná se o kombinované a koordinované použití prostředků léčebných, sociálních, pracovních a pedagogických, za účelem dosažení optimální funkční zdatnosti organismu. Léčebná složka ucelené rehabilitace zahrnuje diagnostická a terapeutická opatření, která zlepšují funkčnost organismu. Další nezbytnou složkou ucelené rehabilitace je rehabilitace sociální. Cílem této formy je proces integrace jedince a následné zajištění právní ochrany a rovněž finanční podpory osob se zdravotním postižením. Další složkou je pedagogická rehabilitace. Efektivita této formy ucelené rehabilitace je patrná především v dětství a dospívání. Poslední složkou je pracovní rehabilitace. Jejím cílem je podporovat osoby se zdravotním postižením a zlepšit jejich pracovní uplatnění na trhu práce. Druhý úsek teoretické části blíže popisuje problematiku stárnutí a stáří, a to vzhledem ke změnám, ke kterým v těchto etapách života dochází. V průběhu stárnutí dochází k úbytku duševních sil a k řadě destruktivních procesů v rámci psychických funkcí. Stáří je provázeno rovněž řadou změn, které se odehrávají v sociální situaci člověka. Především se jedná o odchod do penze. Ten s sebou přináší řadu změn, které nemalým způsobem ovlivňují i ekonomickou situaci člověka. Poslední úsek teoretické části se zabývá ústavní péčí o seniora. Praktická část této práce popisuje názory dotazovaných respondentů na uplatňování forem ucelené rehabilitace v péči o seniora. Pro zjištění potřebných informací byla použita metoda kvalitativního šetření, a sice metoda dotazování. Dále byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor se konal celkem s pěti respondenty. Jednalo se o zaměstnance Domova pro seniory Kaplice. Získaná data byla následně zpracována metodou vytváření trsů. Data byla rozdělena do jednotlivých skupin na základě podobnosti výroků, které se vztahovaly k jednotlivým okruhům rozhovoru. V rámci výzkumu byla stanovena hlavní výzkumná otázka, konkrétně: Jaká je informovanost o uplatňování forem ucelené rehabilitace v péči o seniora. Následně byly stanoveny čtyři dílčí výzkumné otázky. Z výzkumu vyplynulo, že v rámci péče o seniora jsou uplatňovány především formy léčebné a sociální rehabilitace, které odpovídají jeho potřebám. Jedná se především o zdravotnickou péči a aktivizační činnosti, které značným způsobem ovlivňují kvalitu života u seniorů. Pedagogická a sociální forma není v péči příliš zastoupena, a to především z důvodu nezájmu ze strany klientů, který pramení z jejich zdravotního stavu. Respondentky vnímaly ucelenou rehabilitaci jako komplexní péči, která pomáhá jedinci zlepšit jeho zdravotní stav, řadily ji však do zdravotnického prostředí. O možnostech pracovní či pedagogické rehabilitace se nezmiňovaly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační prostředek pro vedení Domova pro seniory Kaplice. Ze získaných poznatků lze rovněž uspořádat odborný seminář pro pracovníky Domova pro seniory Kaplice.
|
|
|
Problematika násilí na seniorech Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem v Litvínově-Janově
HEJLOVÁ, Magdaléna
Diplomová práce se zabývá problematikou psychického a fyzického násilí páchaného na seniorech. Práce se skládá z částí teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje problematice stáří, kdy se stává člověk seniorem, jaké problémy vyvstávají v tomto životním období. Zvláštní kapitolu věnuji problematice násilí, kdy vzniká, jeho druhy, oběti, osoby, které násilí páchají a proč. Dále se věnuji sociálním službám Domovu pro seniory a Domovu se zvláštním režimem, kde je průzkum prováděn. Se sociální prací je úzce spojena etika a etická dilemata. V poslední kapitole teoretické části práce byly shrnuty veškeré poznatky získané z odborné literatury. Praktická část obsahuje cíl průzkumu, jímž byla analýza dat zaměřená na ověření stanovených hypotéz, ochranu práv klientů v rámci standardů kvality poskytovaných sociálních služeb a dodržování etického kodexu zařízení. Průzkum byl realizován formou polostandardizovaných rozhovorů, které byly zaznamenávány do záznamových archů s klienty/uživateli domova pro seniory a domova se zvláštním režimem v Litvínově ? Janově a se zaměstnanci zařízení z přímé péče, vedoucí zdravotně-sociálního oddělení, sociálními pracovnicemi. Výstupem je závěrečná zpráva pro zařízení, které bude následně pracovat s výsledky průzkumu v rámci zvyšování kvality sociálních služeb. Druhým cílem byl zpracován seznam kontaktů možné pomoci obětem násilí. Dalším třetím cílem bylo řešení stanovených etických dilemat. Informace ze získaných rozhovorů byly vyhodnoceny v prezentaci výsledků a následně shrnuty v závěrečné diskusi.
|
|
|
Stenizující a astenizující role emocí v interpersonálních vztazích, se zaměřením na vztahy mezi pracovníky přímé péče a klienty domova pro seniory
LEHANKOVÁ, Žaneta
Tématem bakalářské práce jsou emoce v interpersonálních vztazích. Práce je blíže zaměřena na vztahy mezi pracovníky přímé péče a klienty domova pro seniory. První kapitola stručně seznamuje s pojmem emoce a s druhy emocí, zmíněno je i jejich neverbální vyjádření. Druhá kapitola se zabývá emocemi a jejich vlivem na sociální chování člověka obecně. Třetí kapitola poukazuje na důležitost vztahu mezi pomáhajícím pracovníkem a klientem, v němž hrají emoce a jejich zvládání podstatnou roli. Čtvrtá kapitola přibližuje emoční prožívání klientů v domově pro seniory. Některé emoce jsou podrobněji popsány. Pátá kapitola, která je zaměřena prakticky, zjišťuje pomocí kvalitativního výzkumu, jak se emoce strachu, hněvu a smutku, které jsou prožívány klienty domova pro seniory vztahují k pracovníkům přímé péče, jaký mají vliv na jejich interakce.
|
|
|
Kvalita ošetřovatelské péče v domově pro seniory z pohledu klienta
MARKOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce nese název ?Kvalita ošetřovatelské péče z pohledu klienta v domově pro seniory?. Teoretická část bakalářské práce popisuje stáří, změny ve stáří, demografický vývoj, přechod do sénia, komunikaci se seniory, ošetřovatelskou péči o seniory, poskytování péče v Domově pro seniory v Humpolci. Upřesňuje, co je kvalita péče a vymezuje roli sestry v udržování kvality ošetřovatelské péče. Praktická část byla zaměřena na zjištění vytyčených cílů bakalářské práce. Cílem bylo zjistit kvalitu ošetřovatelské péče v domově pro seniory z pohledu klienta, čím je kvalita ošetřovatelské péče nejvíce ovlivňována a zjistit, jaké faktory ovlivňují klientův pohled na poskytování ošetřovatelské péče. Pro tento účel bylo stanoveno 8 hypotéz. H1. Kvalitu ošetřovatelské péče ovlivňuje zdravotní stav klienta. H2. Kvalitu ošetřovatelské péče ovlivňuje postoj klienta k nemoci. H3. Kvalitu ošetřovatelské péče ovlivňuje postoj klienta k léčbě. H4. Kvalitu ošetřovatelské péče ovlivňuje věk klienta. H5. Pohled klienta na kvalitu ošetřovatelské péče ovlivňuje postoj klienta k nástupu do domova pro seniory. H6. Přístup sester ovlivňuje ochotu klienta zapojit se do ošetřovatelské péče. H7. Pohled na kvalitu ošetřovatelské péče ovlivňuje přístup personálu. H8. Klienti jsou spokojeni s kvalitou ošetřovatelské péče v domově pro seniory. Ke zpracování výzkumné části byla použita metoda kvantitativního šetření. Sběr dat byl prováděn metodou standardizovaného rozhovoru. Pro vyhodnocení byla využita statistická metoda ? korelace. Výzkumný soubor tvořili klienti žijící v Domově pro seniory v Humpolci ve věku 55 let a více. Šetření se účastnilo 80 klientů, z toho 56 žen a 24 mužů. Metodou korelace se hypotézy H1, H2, H3, H6 potvrdily. Hypotézy H4 a H7 se neprokázaly. A hypotézy H5, H8 nelze metodou korelace prokázat, proto byly zhodnoceny bez statistického zhodnocení. V praxi budou výsledky šetření prezentovány v Domově důchodců Humpolec a využity k odstranění zjištěných nedostatků. Tato zjištění mohou též posloužit také jako informační zdroj při jednání se zdravotní pojišťovnou a krajským úřadem,při obhajobě potřeby zachování pracovních míst na pozici všeobecných sester v domově pro seniory.
|
|
|
Strategie zvládání stresu a stresory u seniorů v domácnostech a domovech pro seniory
BAUEROVÁ, Drahomíra
Diplomová práce zjišťuje jestli má život v domově pro seniory vliv na stresory a zvládání stresu u seniorů. Teoretická část je věnována popisu stáří a jeho specifickým potřebám, změnám ve stáří a bydlení seniorů. Druhá kapitola je věnována obecnému vymezení stresu, reakcím na stres, psychosomatické dimenzi stresu a jeho souvislostem. Charakterizuje také stresory, jejich kategorie a stresory související s bydlením ve stáří. Poslední oblast teoretické části obsahuje vymezení copingu, způsobů zvládání a faktory, které ho ovlivňují. Praktická část obsahuje průzkum, který je zjišťuje a porovnává stresory a strategie zvládání stresu u seniorů v domácnostech a domovech pro seniory. Dílčími cíli bylo popsat stresory a strategie zvládání u všech dotázaných seniorů, zjistit zda se lišilo zvládání stresu podle pohlaví seniorů. Dále pak popsat jaké strategie zvládání užívali senioři u kategorií stresorů. Ke zjištění údajů byl použit Inventář strategií zvládání (CSI). Průzkumu se účastnilo celkem 51 respondentů, z toho 26 seniorů z domácností a 25 z domovů pro seniory.
|
|
|
Spokojenost uživatelů v Domově pro seniory v Netolicích.
DUŠKOVÁ, Markéta
Cílem práce je zjištění spokojenosti uživatelů s nabídkou sociálních služeb v Domově pro seniory Pohoda Netolice. V teoretické části jsou nastíněny pojmy, které souvisí s problematikou stárnutí, s procesem adaptace na změny ve stáří a s možnostmi aktivního využití volného času seniorů v domovech pro seniory. Praktická část je zaměřena na zjišťování programové nabídky v Domově pro seniory Pohoda Netolice a spokojenosti klientů s těmito službami. Pro tento cíl byl zvolen kvalitativní výzkum, v němž byly realizovány polostrukturované rozhovory s klienty a sociálními pracovníky domova. Dalšími využitými metodami práce byly obsahová analýza dokumentu a pozorování. Domov nabízí svým klientům pestrou škálu volnočasových aktivit a to: vyrábění výrobků, skupinky, zpívání, tanečky, trénování paměti, individuální návštěvy, záleží na samotných klientech, jaké aktivity mohou pro svůj zdravotní stav navštěvovat. Ve svém výzkumu jsem se soustředila na hlubší sondu do problematiky volnočasových aktivit, jak potvrzují uveřejněné záznamy rozhovorů z navštíveného střediska. Na základě rozhovorů s 8 klienty domova jsem se snažila hlouběji proniknout do jejich volby jednotlivých aktivit. Faktory, které ovlivnují volbu jednotlivých aktivit vycházejí ze širší problematiky spočívající v charakteru, prožitcích a osobnosti samotných klientů. Domnívám se, že výsledky práce by mohly zpětně sloužit vedení domova při rozvoji a zvyšování kvality nabízených služeb klientům a tím i k navýšení míry jejich spokojenosti.
|
|
|
Sociální služby ve městě Vlašim
HOLEJŠOVSKÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá mapováním sociálních služeb poskytovaných ve městě Vlašim. Charakterizuje město Vlašim a představuje počet obyvatel. Dále vysvětluje základní pojmy v sociálních službách a popisuje jednotlivá zařízení sociálních služeb ve městě Vlašim. Dále bakalářská práce, díky rozhovorům s vedoucími pracovníky zařízení sociálních služeb ve městě Vlašim, informuje o tom, jak vedoucí pracovníci hodnotí poskytované služby, jak by poskytované služby změnili, zda jejich klienti požadují další služby a zda mají klienti nějaké výhrady k poskytovaným službám.
|
|
|
Individuální plánování péče v Domově pro seniory Světlo v Písku
SOCHOROVÁ, Kateřina
ABSTRAKT V současné době je problematika individuálního plánování péče velmi diskutovaným tématem v souvislosti s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve kterém je uložena jako jedna povinnost poskytovatelů sociálních služeb individuální plánování poskytovaných služeb. Individuální plánování je také jedním z důležitých standardů, které je nutno naplnit, aby byla služba poskytována efektivně a kvalitně Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak toto plánování probíhá v Domově pro seniory Světlo v Písku. Dále bylo mým cílem zjistit, jak jsou uživatelé a personál informováni o individuálním plánování, jak je vedena na pracovišti dokumentace k tomuto tématu a zda dokumentace splňuje legislativní požadavky. V teoretické části jsem věnovala pozornost základním pojmům jako je stáří, stárnutí, biologické, psychické a sociální změny v životě seniorů. Snažila jsem se přiblížit rozdíl mezi sociální péči o seniory v pobytových zařízeních před rokem 1989 a dnes. Další část pojednává o zákonu č. 108/2006 Sb. a také představuje Domov pro seniory Světlo. V praktické části jsem se v prvním případě snažila zjistit konkrétní postup plánování péče. Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování technikou polořízeného rozhovoru s pěti uživateli a jejich klíčovými pracovníky. Při zkoumání dokumentace jsem použila metodu analýzy dokumentů. Na základě výzkumu jsem dospěla k těmto závěrům: Individuální plánování péče je v domově prováděno kvalitně a efektivně. Klienti mají o individuálním plánování dostatečné informace, personál je pravidelně proškolován a má kvalitní odborné znalosti. Dokumentace je vedena řádně, plně vyhovuje legislativním požadavkům zákona. Výsledky výzkumu mohou být zdrojem informací o procesu individuálního plánování péče a mohou být inspirací pracovníkům v oblasti sociálních služeb i veřejnosti.
|
|
|
Aktivizace seniorů jako součást ošetřovatelské péče
HÁNOVÁ, Jana
Aktivizace je definována jako proces, kterým jsou lidé, jedinci nebo skupiny vedeny k činorodosti. Aktivizace by měla být co nejpřirozenější, co nejvíce napodobit běžný způsob života. Aktivizace u seniorů je součástí prevence vzniku onemocnění, úrazů a poranění a udržení funkční zdatnosti a soběstačnosti. Ošetřovatelská aktivizující péče je péče podporující soběstačnost seniora a je charakteristická tím, že získává seniora a jeho rodinu ke spolupráci. Součástí každodenní práce sestry je vyhodnocovat úroveň soběstačnosti seniora a sestavit ošetřovatelský plán. Sestry pracující se seniory se musí stále vzdělávat v této oblasti a uplatňovat získané poznatky v praxi. Obsahem této práce je zjistit, zda sestry vyhledávají oblasti, v kterých je nutné seniora aktivizovat a dále zjistit, zda aktivizaci zahrnují do ošetřovatelských plánů péče o seniora. Práce si také dala za cíl zmapovat, jak sestry aktivizaci seniorů vnímají a jaké způsoby aktivizace znají a používají. Posledním cílem bylo zjistit, jak je v praxi uplatněn model profesora Böhma. Všechny údaje byly zjišťovány metodou kvalitativního výzkumu a rozhovory byly vedeny se sestrami pečujícími o seniory, a to v léčebně dlouhodobě nemocných a v domově pro seniory. Výzkum odhalil získávání informací od seniorů a jejich zpracování do ošetřovatelských plánů, dále byly zjištěny způsoby aktivizace seniorů, sestry se zaměřují na fyzickou i psychickou aktivizaci seniora. Celkově sestry vnímají aktivizaci velmi pozitivně a i přes překážky, jako je nedostatek personálu a času aktivizaci v různé kvalitě provádějí. Výzkum také odhalil, že model profesora Böhma je v praxi uplatňován minimálně a zatím se sestry s tímto modelem nesetkaly. Výsledky práce mohou využít ve své práci vedoucí pracovníci, ale i sestry, které přímo se seniory pracují. Sestry pracující se seniory se musí v rámci celoživotního vzdělávání zaměřit na specifika péče o seniora. Vedoucí pracovníci mají vést k individuálnímu přístupu ke každému seniorovi, jen tak lze zajistit kvalitní péči.
|
host ::
RSS.