|
|
Míra obtíží při vykonávání běžných denních činností u pacientů s revmatoidní artritidou
KAAS, Jiří
Teoretická východiska: Revmatoidní artritida je chronické systémové onemocnění, které se projevuje především zánětlivým postižením kloubů. Mezi hlavní potíže, se kterými se musí nemocný každodenně potýkat patří bolesti pohybového aparátu a únava. Choroba je typická svým dlouhým, progresivním průběhem a i když nevede přímo ke smrti nemocného, zkracuje jeho život v průměru asi o deset let. Závažnost onemocnění spočívá v tom, že postupně dochází k narušení pohybových schopností jedince. Nejprve se musí nemocný vyvarovat větší fyzické aktivitě, mnohdy se musí vzdát svých koníčku a někdy též zaměstnání. V nejvážnějších případech může být choroba překážkou i v provádění základních sebeobslužných činností. Cíl práce: Cílem práce je zmapovat míru potíží při vykonávání každodenních činností u pacientů s revmatoidní artritidou Hypotézy - H1: Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností, H2: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností, H3: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností Metodika: Výzkumná část práce byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S ?Odraz kvality života v ošetřovatelství?. Pro vlastní šetření byl využit standardizovaný dotazník HAQ, který byl distribuován nemocným s revmatoidní artritidou. Velikost výzkumného souboru byla stanovena na 200 nemocných trpících revmatoidní artritidou z celé České republiky. Respondenti byli vybíráni na základě kvótního výběru, kdy mělo být dodrženo poměru žen a mužů 3:1, tedy 150 žen a 50 mužů. Při vyhledávání respondentů byly předně osloveny organizace sdružující nemocné s touto diagnózou. Všechny získané výsledky byly statisticky zpracovány v programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Použita byla popisná statistika. Výsledky: Výsledky lze rozdělit do tří oblastí podle toho, k jaké hypotéze se vztahují. První část výsledků poskytla informace o stupni obtíží, které jedinci pociťují při vykonávání konkrétních běžných denních činností. Bylo zjištěno, že jako nejobtížnější činnosti vnímají nemocní sundání předmětu z výšky nad hlavou a koupání ve vaně. Druhá oblast přinesla informace o používaných pomůckách při vykonávání každodenních činností. Nejčastěji respondenti uváděli pomůcky pro oblékání či madlo u vany. Třetí a zároveň poslední oblast přinesla odpověď na to, u kterých činností nemocní potřebují pomoc druhé osoby. Nejčastěji bylo uvedeno dosahování či otevírání věcí. Podstatná část dotazovaných však uvedla, že žádnou pomoc druhé osoby při běžných denních činnostech nepotřebují. Na základě výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1 - Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností potvrzena, H2 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností potvrzena a H3 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností nepotvrzena. Závěr: Práce poskytuje podrobný a komplexní pohled na problematiku vykonávání běžných denních činností u nemocných s revmatoidní artritidou. Výsledky mohou využít jak sestry v praxi tak studenti ošetřovatelství a příbuzných oborů. Práce může být též podkladem pro další výzkumné šetření. Výsledky práce budou též prezentovány a publikovány.
|
|
|
Vytvoření centra pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou
ŠTOKROVÁ, Veronika
Název této bakalářské práce je: Vytvoření centra pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou. Revmatoidní artritida je chronické, systémové, zánětlivé kloubní onemocnění, které vede k rozvoji kloubních destrukcí a deformit. Charakteristickým znakem onemocnění je symetrické postižení více kloubů najednou, ve většině případů se jedná o drobné klouby. Psoriatická artritida je zánětlivé onemocnění kloubů, které je navíc sdružené s psoriázou. Psoriatická artritida postihuje především distální interfalangeální klouby rukou, čímž se výrazně liší od revmatoidní artritidy. Práce má dvě části. V teoretické části jsme se zabývali revmatoidní a psoriatickou artritidou, prioritními potřebami nemocného a případným centrem pro tyto nemocné. Empirická část práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který byl proveden s 8 respondenty s revmatoidní a psoriatickou artritidou a 5 sestrami, které pracují v revmatologických ambulancích. Rozhovory s jednotlivými respondenty a sestrami byly zpracovány do kazuistik. Nejzajímavější údaje byly zpracovány ve formě kategorizačních tabulek. Cíle práce byly: Zjistit zájem nemocných o vytvoření centra pro klienty s revmatoidní a psoriatickou artritidou, poukázat na přínos centra pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou, poukázat na možnosti aktivit vykonávaných v centru pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou a poukázat na možnosti začlenění sestry v centru pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou. Položili jsme si tyto výzkumné otázky: Jaký je zájem nemocných s revmatoidní a psoriatickou artritidou o vytvoření centra? V čem spatřují nemocní s revmatoidní a psoriatickou artritidou přínos centra? Jaké jsou možnosti začlenění sestry v centru pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou? Které aktivity je možné v centru realizovat? Výsledky výzkumného šetření nám ukazují, nemocní s revmatoidní a psoriatickou artritidou mají zájem o vytvoření centra. Přínos centra nemocní spatřují především ve vyzkoušení a prohlédnutí si kompenzačních pomůcek, dalším přínosem by pro ně byla návštěva odborných seminářů vedených lékařem ve spolupráci se sestrou, popřípadě studenty. Sestra v centru by se zabývala edukací, další možnou činností by mohlo být pořádání odborných seminářů či spolupráce s lékařem na základním vyšetření. Z aktivit je možné v centru realizovat cvičení pod odborným dohledem fyzioterapeuta, návštěva lékaře, vyzkoušení si kompenzačních pomůcek či využití odborných rad ergoterapeuta. Výsledky bakalářské práce mohou být podkladem pro vytvoření centra pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou.
|
|
|
Ovlivnění soběstačnosti biologickou léčbou u nemocných s revatoidní artritidou
JELENOVÁ, Michaela
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění, které se projevuje především ztuhlostí a bolestivostí kloubů. Hlavní problém tohoto onemocnění spočívá ve zhoršení kvality života pacientů následkem bolestivých projevů a zhoršení funkce kloubů. Toto progresivní onemocnění často vede k disabilitě a invaliditě, proto je revmatoidní artritida významným terapeutickým a sociálním problémem z hlediska náročnosti na ošetřování, finance i sociální péči. V posledních letech dochází k významným změnám v léčbě revmatoidní artritidy. Novou terapeutickou metodou se stala biologická léčba. Byly získány údaje o tom, že tato léčba může zpomalit nebo dokonce zastavit i rentgenovou progresi onemocnění.
|
|
|
Podpora soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou ve vybraných denních činnostech v domácím prostředí
TÜRKOVÁ, Věra
Podpora soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou ve vybraných denních činnostech v domácím prostředí Tématem bakalářské práce je podpora soběstačnosti u nemocných s revmatoidní artritidou. Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní chronické onemocnění, jejímž hlavním projevem je postižení zejména drobných kloubů, svalů, vazů, ale může se manifestovat i na vnitřních orgánech těla. Vede k výraznému pohybovému omezení a tím značně zhoršuje kvalitu života a soběstačnost lidí. Jelikož touto nemocí trpí převážně ženy, soustředili jsme se na oblast vaření, stravování a osobní hygienu. Úlohou sestry je vést nemocné k soběstačnosti. Možností, jak nemocné s omezenou soběstačností podporovat je více, práce je však zaměřena především na pomůcky na podporu soběstačnosti v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny. Na začátku práce jsme si stanovili 6 cílů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou mají k dispozici v oblasti vaření stravování. Druhým cílem bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou mají k dispozici v oblasti osobní hygieny. Třetím cílem bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou postrádají v oblasti vaření, stravování. Čtvrtým cílem práce bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou postrádají v oblasti osobní hygieny. Pátým cílem bylo vytvořit brožuru na podporu soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny. Posledním, a tedy šestým cílem této bakalářské práce, bylo aplikovat vytvořenou brožuru u nemocných s revmatoidní artritidou. Cíle práce byly splněny. Na přelomu února a března 2011 bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technika nestandardizovaného rozhovoru. Podle předem připravených otázek jsme se dotazovali respondentek s revmatoidní artritidou, které jsou léčeny ambulantně. Na základě získaných informací a zmapování dostupných pomůcek, byla vytvořena brožura na podporu soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou a následně otestována. Výzkumný soubor pro rozhovory tvořilo 6 respondentek s revmatoidní artritidou. Respondentky byly vybrány podle předem stanovených kritérií a těmi bylo onemocnění revmatoidní artritidou, stádium nemoci II., III., IV., kdy je výrazně ovlivněna soběstačnost a zastoupení monocyklického, polycyklického a progresivního průběhu revmatoidní artritidy. Výzkumný soubor pro anketu byl vybrán podle stejných kritérií a tvořilo jej 10 respondentek. Práce odhalila konkrétní pomůcky, které nemocní s revmatoidní artritidou mají k dispozici a které postrádají. Na základě získaných informací a zmapovaných pomůcek vznikla brožura na podporu soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny. Kroky, jak dosáhnout zlepšení soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny v domácím prostředí, vidíme v poskytnutí vytvořené brožury ambulantním i lůžkovým revmatologickým praxím. Pro oslovení co nejširší populace revmatiků s porušenou soběstačností a na základě kladných ohlasů na vytvořenou brožuru, jsme přijali nabídku publikovat seriálový článek o podpoře soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v časopise ?REVMATIK?. Pozitivním přínosem by podle nás také bylo uskutečnění informačního semináře o pomůckách na podporu soběstačnosti pro pacienty a sestry revmatologických ošetřovacích jednotek, pro členy Revma ? ligy a studenty ZSF.
|
|
|
Dostupnost rehabilitačních a kompenzačních pomůcek pro osoby s revmatoidní artritidou.
KUBALOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce na téma ?Dostupnost rehabilitačních a kompenzačních pomůcek pro osoby s revmatoidní artritidou? má výzkumný charakter. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá komplexní charakteristikou onemocnění revmatoidní artritidy. Dále poukazuje na diagnostiku a léčbu daného onemocnění. Je zde nastíněna i problematika potřeb pacientů s touto chorobou. Součástí je také kapitola řešící otázku kompenzačních a rehabilitačních pomůcek, které umožňují zlepšení kvality života a lepší začlenění do společnosti. Praktická část řeší problematiku dostupnosti kompenzačních a rehabilitačních pomůcek na současném trhu spolu s finanční participací nemocných. K dané problematice byly stanoveny tři cíle. První cíl měl za úkol zmapovat nabídkové možnosti kompenzačních a rehabilitačních pomůcek v souvislosti s poptávkou ze strany osob s revmatoidní artritidou. Druhým cílem bylo zjistit, jaké kompenzační a rehabilitační pomůcky jsou nejčastěji využívány. A poslední cíl měl zjistit ochotu osob s revmatoidní artritidou finančně participovat na pořízení kompenzačních pomůcek. Domnívám se, že stanovené cíle bakalářské práce byly naplněny. Ke zpracování dané problematiky a zjištění jmenovaných cílů bylo zvoleno kvantitativního výzkumu. Byla využita metoda dotazování ve formě dotazníku. Na základě výsledků výzkumu byly potvrzeny obě tyto hypotézy: Pacienti s revmatoidní artritidou nejčastěji používají kompenzační pomůcky v oblasti chůze a Finanční participace na pořízení kompenzačních pomůcek pacientů s revmatoidní artritidou je závislá na zapojení pacientů do pracovního procesu. Poznatky a výsledky z této bakalářské práce mohou být přínosem pro studenty následujících ročníků oboru rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. Dále může práce sloužit jako podnět pro distribuční firmy s kompenzačními pomůckami tak, aby zohlednily požadavky osob s revmatoidní artritidou.
|
|
|
Prevence pádu u klientů s revmatoidní artritidou
SNOPKOVÁ, Zuzana
Tématem bakalářské práce je prevence pádu u klientů s revmatoidní artritidou. Toto téma chce poukázat na prevenci pádu, která je velice podstatná u klientů s revmatoidní artritidou. Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé onemocnění pojivových tkání celého organismu. Jejím hlavním projevem je postižení kloubů, svalů a vazů. To vede k významnému omezení pohyblivosti kloubů. Ovšem postupně může zasáhnout i jiné orgány lidského těla, jako například srdce, dýchací systém apod. Kvalita života u těchto klientů je velice podmíněna tím, v jakém stádiu chroby se klienti nacházejí. Onemocnění postupně omezuje klienty v činnostech sebeobsluhy a tím zvyšuje jejich závislot na blízkých. Často se objevuje ranní ztuhlost a otok kolem postižených kloubů, které riziko pádu jednoznačně zvyšuje. Účelem celé léčby je potlačit bolesti, odstranit ztuhlosti, obnovení pohybu, zvýšení svalové síly a zlepšení funkce svalu. Nedílnou součástí léčby je i prevence pádu u klientů s revmatoidní artritidou. Pád je pro klienty velice nepříjemným zážitkem. Lze je zařadit do mimořádných událostí, které zhorší a prodlouží klientovu léčbu. Proto lze pád zařadit mezi situace, kterým bychom měli předcházet. Kvůli každodenní ranní ztuhlosti hrozí klientům s revmatoidní artritidou riziko pádu, a proto léčba a předcházení pádu je velice podstatná. V praktické části bakalářské práce byly zvoleny tři cíle. Prvním cílem práce bylo zjistit, jakých opatření klienti využívají s revmatoidní artritidou k prevenci pádu. Druhým cílem bylo zmapovat, jakých preventivních postupů sestry využívají v nemocničním zařízení k potlačení vzniku pádu u klientů s revmatoidní artritidou. Třetím cílem bylo zjistit, jaká opatření, vedoucí k prevenci pádu, by klienti s revmatoidní artritidou přivítali. V práci byla použita kvalitativní metoda výzkumu. Zkoumanou skupinou bylo 5 klientů s revmatoidní artrtidou. Respondenti byli vybráni na základě předem připravených kritérií a těmi bylo onemocnění revmatoidní artritidou, stádium onemocnění III. a IV. a v minulosti prodělaná hospitalizace. Další zkoumanou skupinou bylo 5 sester, které se o klienty s revmatoidní artritidou starají v nemocničním zařízení. Ke sběru dat byla použita metoda dotazovaní, technika nestandardizovaného rozhovoru. Práce odhalila, které kompenzační pomůcky by klienti v prevenci pádu rádi uvítali. Na základě získaných informací byl vytvořen návrh, jak předcházet pádu v nemocničním zařízení pro klienty s revmatoidní artritidou a pro sestry o ně pečující. Dále bylo vytvořeno desatero preventivních opatření pro pacienty s revmatoidní artritidou v prevenci pádu. Tyto pomůcky by mohli být využity v nemocnici, jako určité doporučení pro sestry, jak se chovat k zabránění vzniku pádu u klientů s revmatoidní artritidou v nemocničním zařízení a klientům by měli podat ucelené informace o prevenci pádu.
|
|
|
Spolupráce studentů ZSF se členy Revma Ligy jako oboustranný přínos.
SVATOŠOVÁ, Iveta
Teoretická část bakalářské práce je členěná na pět kapitol: Revma liga, Nejčastější revmatická onemocnění u členů RL, Vyšetřovací metody v revmatologii, Komplexní léčba RA a Vzdělávání v rámci spolupráce. Byly stanoveny 3 cíle. Cíl 1: Zmapovat spolupráci studentů ZSF v rámci výuky se členy RL. Cíl 2: Zmapovat přínos spolupráce v rámci výuky pro studenty ZSF a členy RL. Cíl 3: Poukázat na další možnosti spolupráce studentů ZSF a členů RL. V práci bylo provedeno kvalitativní šetření a stanoveny 4 výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem spolupracují studenti ZSF se členy RL v rámci výuky? 2. Jaký přínos má pro studenta ZSF spolupráce při výuce se členy RL? 3. Jak vnímají členové RL podíl na spolupráci při výuce? 4.Jaké jsou další možnosti spolupráce členů RL a studentů ZSF? Výzkumné šetření bylo realizováno metodou dotazování, technikou nestandardizovaného rozhovoru. Rozhovory byly provedeny u studentů ZSF JU a u vybraných členů Revma Ligy v Českých Budějovicích. Na základě analýzy odpovědí získaných od studentů a členů Revma Ligy byly stanoveny 4 odpovědi na výzkumné otázky. Odpověď 1: Spolupráce studentů se členy RL při výuce spočívá v účasti členů RL na hodinách, vyšetření nemocných kloubů studenty, v diskusi o zdravotních problémech, kompenzačních pomůckách, nálezech pacientů souvisejících s jejich onemocněním. Odpověď 2: Pro studenta ZSF má spolupráce se členem RL přínos v obohacení, předání zkušeností, ověření svých dosavadních znalostí o pohybovém systému v praxi, získání zpětné vazby a uvědomění si potřeb nemocného. Odpověď 3: Členové RL vnímají podíl na spolupráci při výuce jako získávání nových informací a psychickou podporu. Odpověď 4: Jako další možnost spolupráce studentů a členů Revma Ligy se nabízí spolupráce při výuce v bakalářských oborech, ale i spolupráce se studenty jiných oborů, intenzivnější osobní setkávání a exkurze. Výsledek šetření ukázal, že by bylo vhodné pořádání tzv. Revma dnů pro revmatiky, zdravotníky i laickou veřejnost a otevření edukačního centra pro revmatiky pod záštitou ZSF JU.
|
|
|
Využití kompenzačních pomůcek nemocnými s revmatoidní artritidou v ošetřovatelské praxi.
RAZIMOVÁ, Lada
Práce se zabývá se problematikou onemocnění revmatoidní artritida, potřebami nemocného s revmatoidní artritidou v ošetřovatelské praxi, rolemi sestry v péči o takto nemocné, spoluprácí sestry s fyzioterapeutem, ergoterapeutem a využitím kompenzačních pomůcek nemocnými v sebeobslužných činnostech. Pro práci byly stanoveny 4 cíle. Cíl 1: Zjistit, zda pacienti s revmatoidní artritidou znají kompenzační pomůcky. Cíl 2: Zjistit, v jaké oblasti sebepéče potřebují pacienti s revmatoidní artritidou využít kompenzační pomůcky. Cíl 3: Zjistit, zda jsou kompenzační pomůcky pro pacienty s revmatoidní artritidou dostupné. Cíl 4: Zmapovat, zda mají pacienti s revmatoidní artritidou informace o kompenzačních pomůckách v oblasti hygienické péče. Všechny cíle byly splněny. Dále byly stanoveny 4 hypotézy. H 1: Pacienti s revmatoidní artritidou znají kompenzační pomůcky. Tato hypotéza byla potvrzena. H 2: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají kompenzační pomůcky nejčastěji v oblasti hygienické péče. Tato hypotéza nebyla potvrzena. H 3: Kompenzační pomůcky pro pacienty s revmatoidní artritidou jsou dostupné. Tato hypotéza byla potvrzena. H 4: Pacienti s revmatoidní artritidou mají informace o kompenzačních pomůckách v oblasti hygienické péče. Tato hypotéza byla potvrzena. Výzkumné šetření probíhalo v revmatologických ambulancích a sdružení Revma liga. Byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika dotazníku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků. Výzkumný soubor byl vytvořen ze 131 respondentů. Na základě analýzy odpovědí respondentů bylo zjištěno, že nemocní s revmatoidní artritidou znají kompenzační pomůcky v oblasti hygienické péče, vyprazdňování, stravování, oblékání, chůzi a pomůcky jsou pro ně dostupné. Převážná většina nemocných však pomůcky nepotřebuje, nebo je nepoužívá. V souvislosti s výsledky práce a danou problematikou byl vytvořen informační leták určený nemocným s revmatoidní artritidou, který by jim mohl přinést užitečné informace či odkazy. Jako vhodné se nám jeví umístit leták do revmatologických ambulancí. Výsledky práce by mohli přinést další poznatky klientům Revma ligy. Dále by práce mohla sloužit jako výukový materiál pro studenty studující nejen v oboru ošetřovatelství.
|
|
| |
|
|
Léčba pacientů specializovaným pracovištěm - centrem pro léčbu revmatologických onemocnění pro Jihočeský kraj
Valentová, Monika ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Augustinová, Sevda (oponent)
Revmatoidní artritida, psoriatická artritida a ankylozující spondylitida patří mezi závažná onemocnění, která postihují klouby a pojivovou tkáň. Pacienti trpí bolestí a ztuhlostí. Chorobu modifikující léčiva jsou důležitou částí léčby, pokud jejich účinek selže, pak je aplikována biologická léčba. Pro biologickou léčbu jsou registrovány etanercept (Enbrel), adalimumab (Humira), rituximab (MabThera), abatacept (Orencia) a infliximab (Remicade). V ČR byl zřízen Národní registr revmatických onemocnění, ve kterém se dlouhodobě sledují pacienti s biologickou léčbou, aby bylo možné hodnotit bezpečnost a socioekonomická data týkající se biologické léčby.
|
host ::
RSS.