|
|
Skiagrafická a skiaskopická vyšetření páteře se zaměřením na skoliózy
DOSTÁL, Martin
Páteř je oporou těla a nosný sloup celé kostry, proto je důležité se o svoji páteř náležitě starat, abychom předešli jejím deformitám, zejména skolióze. Skolióza představuje závažné onemocnění, které se může objevit už v raném dětském věku. K jejímu včasnému zachycení a brzkému počátku léčby slouží v dnešní době, kromě odborného ortopedického vyšetření, převážně radiologické vyšetření, nejvíce pak skiagrafie. Ve své bakalářské práci s názvem "Skiagrafická a skiaskopická vyšetření páteře se zaměřením na skoliózy" se věnuji skiagrafickým a skiaskopickým možnostem vyšetření páteře. Speciálně se zaměřuji na problematiku skolióz obecně, dale ve statistické analýze výskytu skoliotických změn, zachycených na Radiologické klilnice ve Fakultní nemocnici Brno, na pracovišti medicíny dospělého věku. V úvodu práce vyvětluji obecnou anatomii páteře, včetně pohybových možností jednotlivých částí páteře, jako úklony nebo rotace. Dále jsou popsány rozdíly mezi krčním, hrudním a bederním úsekem páteře a mezi jednotlivými obratly. V další části vysvětluji základní principy skiagrafie a skiaskopie. Je důležité si uvědomit, co tyto vyšetřovací metody obnáší, jak fungují a proč jsou nepostradatelnou součástí vyšetřovacího procesu skolióz. Je vysvětlen vznik rentgenového záření a jeho druhy. Malou podkapitolu věnuji také digitalizaci, protože v moderní medicíně postupně nahrazuje původní záznam obrazu na filmovou fólii a její používání vyžaduje drobné úpravy postupu při skiagrafii. Ve třetí části bakalářské práce jsou už popisovány jednotlivá skiaskopická a skiagrafická vyšetření páteře. Popisuji postupy při skiagrafii krční, hrudní a bederní páteře, včetně projekcí kosti křížové. Zmiňuji se o speciálních skiagrafických postupech, prováděných při cíleném zjišťování nebo sledování skoliotických změn, včetně telemetrických snímků páteře, skládaných v dlouhý formát. Ze skiaskopických vyšetření páteře jsem okrajově vybral myelografii a diskografii, jejíchž využití je v současnosti téměř nulové díky nástupu moderních vyšetřovacích metod jako je výpočetní tomografie nebo magnetická rezonance. V další kapitole se již věnuji samotnému tématu skolióz. Je ukázáno základní rozdělení skolióze dle etiologie. Vysvětluji rozdíl mezi idiopatickou, kongenitální a neuromuskulární skoliózou. Dále čtenářům přibližuji, podle čeho se měří zakřivení skolióz a jaké termíny se používají pro popis skoliózy. Kapitolu zakončuji stručným vysvětlením terapie, používanou pro skoliózy. V druhé polovině práce již začínám svůj výzkum. Předkládám své cíle práce a předpokládáné hypotézy. Vysvětluji, kde a za jakých podmínek probíhal sběr dat pro výzkum, včetně popisu postupu snímkování telemetrických snímků na zmiňovaném pracovišti v Brně. Dále uvádím výsledky, získané statistickým zpracováním dat. Připojuji své komentáře na základě hypotéz a získaných zkušeností. V diskuzi jsem porovnával výskytu skoliotického onemocnění nyní na základě mého výzkumu a porovnal mé výsledky s odbornou literaturou, která se skoliózou zaobírá. Dále jsem se zmínil o možnostech předcházení problémům s páteří a prevence vztahujících se onemocnění. Přikládám také návrh využití mé práce v praxi, která, jak doufám, bude užitečným doplněním klinického výzkumu pro Fakultní nemocnici Brno. V závěru mé práce shrnuji veškeré poznatky z vypracované teze a přikládám, spolu se seznamem použité literatury a internetových odkazů, přílohy v podobě doplňujícíh informací k práci a odborně popsaných snímků skoliotických páteří, které jsem, se svolením personálu, získal také ve Fakultní nemocnici Brno.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty po operacích páteře
TAKÁCSOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce má název Ošetřovatelská péče po operacích páteře. Pacientů s potížemi různých oblastí páteře velmi přibývá a není divu, že i indikací k operačnímu řešení. Je to dáno trendem společnosti a vyšší zátěží na organismus. Tím přibývá i operačních postupů, které si žádají specifické ošetřovatelské postupy při ošetřování v časném pooperačním období. Práce poukazuje na problematiku specifické ošetřovatelské péče o pacienty různých onemocnění a úseků páteře. Poukazuje na to, že neexistuje univerzální měřítko postupu ošetřovatelské péče po různém typu operace na stejném úseku páteře a správnost postupu specifické ošetřovatelské péče v souladu s následnou rehabilitační péčí je nezbytná. Lidí s onemocněním páteře indikovaných k operaci nadále přibývá, výzkum udává čísla dnešní doby proti době před dvaceti lety, troufáme si říci, až katastrofální. Není se čemu divit. Nepřiměřené zátěže neubývá, také sedavým způsobem života v zaměstnání nebo doma jen připočítává k riziku vzniku těchto onemocnění. Ty mají za následek dyskomfort hlavně v osobním životě člověka, ale je tím ohrožena i jeho pracovně-sociální role a narušení ekonomických jistot, bez kterých se v dnešní době neobejdeme. Ve své práci se zabýváme už vzniklými patologickými projevy indikovaných k operaci. Jednoduše řečeno tím, co se s pacientem děje, je-li naším ambulantním lékařem-neurochirurgem doporučen k operačnímu řešení. Nedostatek ošetřovatelské literatury ohledně této specifické problematiky byl pro nás důvodem výběru tohoto tématu bakalářské práce. V teoretické části rozebereme základní skladbu - anatomii a fyziologii páteře, základní termíny vzhledem k páteři- základní pohyby, zakřivení páteře. Vzhledem k tomu, že je naše práce zaměřena na ošetřovatelskou péči po operačním řešení onemocnění různých úseků páteře na neurochirurgii, traumatologii a infekčním oddělení v Českých Budějovicích, teoretická část patří i základnímu teoretickému nastínění nejčastěji prováděných operačních výkonů na těchto odděleních Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. Vlastní výzkumnou částí řešíme specifika ošetřovatelské péče po zmíněných operačních výkonech, které souvisí s časnou rehabilitační péčí a úzké spolupráci s fyzioterapeuty. Je třeba zdůraznit, že týmová spolupráce je základním kamenem v péči o pacienta po operaci páteře, jehož následná rehabilitační péče a edukace v péči o sebe sama po propuštění z ústavního ošetřování je jedním ze zásadních předpokladů pro úspěšnou rekonvalescenci a navrácení se do své pracovně sociální role. Výzkumná část je zaměřena na zjištění těchto cílů: C1: Zjistit, zda sestry znají správné postupy časné rehabilitační péče o pacienty po operacích páteře C2: Zjistit, jaká je úroveň spolupráce mezi sestrami a fyzioterapeuty v oblasti specifik o pacienty po operacích páteře C3: Zjistit, zda vzdělání a doba praxe sester má vliv na poskytování specifické ošetřovatelské péče o pacienty po operacích páteře Dále pomocí výzkumných otázek týkající se této problematiky: V1: Jakým způsobem sestry a fyzioterapeuti spolupracují při péči o pacienta po operaci páteře? V2: Souvisí doba praxe sester s vyššími znalostmi v oblasti poskytování specifické ošetřovatelské péče pacientovi po operaci páteře? V3: Má vzdělání sester vliv na znalosti v oblasti specifik ošetřovatelské péče o pacienta po operaci páteře? V4: Jakým způsobem sestry prohlubují své znalosti v oblasti specifik ošetřovatelské péče o pacienty po operacích páteře? Výzkumným souborem jsou 4 sestry z Neurochirurgie 4 sestry z Traumatologie a 4 sestry z Infekčního oddělení v Českých Budějovicích, a.s.. Základním prvkem našeho výzkumného procesu je polostrukturovaný rozhovor, kterým si budeme ověřovat své očekávané cíle a výchozí výsledky.
|
|
|
Problematika instruktáže pacientů s degenerativním onemocněním páteře pro autoterapii z hlediska dlouhodobého kinezioterapeutického plánu
KADERA, Jan
Tématem této bakalářské práce je problematika instruktáže pacientů s degenerativním onemocněním páteře pro autoterapii z hlediska dlouhodobého kinezioterapeutického plánu. Správná instruktáž je jedním ze základních elementů pro správné pochopení, ale hlavně pro provádění cviků. V případě nesprávného provedení cviků může naopak dojít ke zhoršení stavu pacienta, čehož se musíme vyvarovat. V teoretické části jsou popsány jednotlivé anatomické struktury axiálního systému, kam patří obratle, jejich vzájemná spojení a samozřejmě i svalová komponenta páteře, která se nezbytnou měrou podílí jak na statické, tak i na dynamické stabilitě potřebné pro veškerý pohyb. Dále pak jsou zde uvedena nejčastější degenerativní onemocnění páteře a možnosti jejich diagnostiky. V další části práce jsou popsány různé druhy léčby. Hlavní léčbou degenerativních onemocnění páteře je konzervativní léčba zahrnující především různé postupy a koncepty v oblasti fyzioterapie. V případě, že je tato léčba neúspěšná, nastupuje léčba chirurgická, u níž ale není předem zaručen 100% výsledek. Pak hovoříme o tzv. failed back surgery syndromu. Na vzniku tohoto syndromu se podílí mnoho faktorů, a proto léčba není jednoznačně definovaná. Hlavním cílem praktické části je kromě terapie zhodnocení efektivnosti různých způsobů instruktáže pacientů, neboť je mnoho postupů, jak lze pacienty instruovat pro domácí cvičení. Pro svou práci jsem si zvolil tři možnosti, a to slovní instruktáž, instruktáž pomocí obrázků a instruktáž pomocí videa. K dosažení cíle byla použita kvalitativní metoda sběru dat. Vzorová skupina se skládá ze tří pacientů s degenerativním onemocněním páteře. V praktické části se na základě vstupního kineziologického vyšetření kromě terapie zabývám instruktáží pacientů pro autoterapii a hodnotím její efektivnost. Každý pacient byl v průběhu terapie seznámen s několika možnostmi instruktáže, podle kterých měl následně cvičit v domácím prostředí. Během první návštěvy byl proveden vstupní kineziologický rozbor. Při druhé návštěvě proběhla terapie a ústní instruktáž pacienta s ukázkou cviků. Instruktáž a cviky u třetí terapie zůstaly stejné. Čtvrtá terapie byla zakončena instruktáží pro autoterapii pomocí obrázků a to samé zůstalo i při páté terapii. Šestá a sedmá terapie obsahovala instruktáž na videu. Na konci každého sezení předvedl pacient mnou zadané cviky. Současně probíhala jejich korekce. Při závěrečné terapii byl proveden výstupní kineziologický rozbor a byla zhodnocena celková úspěšnost terapie. Současně byl s každým pacientem veden nestrukturovaný rozhovor, ve kterém vyjádřil svůj subjektivní názor na provedenou terapii a způsoby instruktáže. Všichni pacienti v rozhovoru uvádějí, že jim nejvíce vyhovovala instruktáž pomocí videa. Jako hlavní důvod uvádějí její jednoduchost a srozumitelnost.
|
|
|
Účinky fyzioterapie u pacientů s Bechtěrevovou chorobou léčených v ambulantních zařízeních a lázeňských léčebnách
HRADILOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zabývá vlivem fyzioterapie u pacientů s Bechtěrevovou chorobou, z nichž jedna skupina výzkumného vzorku podstupuje terapii v ambulantních zařízeních a druhá absolvuje komplexní balneoterapii. V teoretické části je stručně nastíněna stabilita páteře, funkční anatomie a kineziologie axiálního systému. Další část je zaměřena na podrobný popis Bechtěrevovy choroby, zabývá se jejím zařazením do skupiny séronegativních spondylartritid, definicí a klasifikací nemoci, jejím výskytem, vznikem a vývojem, prognózou a klinickým obrazem onemocnění, dále se věnuje diferenciální diagnostice choroby, možnostmi její léčby a využitím fyzioterapie v jednotlivých stadiích. Součástí teorie je stručný popis ambulantních zařízení i lázeňských léčeben. Cílem této práce je zhodnocení účinků fyzioterapie u pacientů s Bechtěrevovou chorobou léčených v ambulantních zařízeních a lázeňských léčebnách. K dosažení cíle bylo použito kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnili čtyři probandi, z nichž dva byli léčeni ambulantně, konkrétně v Rehabilitačním a regeneračním centru Borovany a na Poliklinice Medipont, s. r. o. Další dva probandi absolvovali komplexní lázeňskou léčbu v Bertiných lázních Třeboň. U pacientů byla přítomna různá stadia nemoci v rozmezí II. V. stupně postižení. V úvodním setkání bylo provedeno vstupní kineziologické vyšetření, dále byli požádáni o vyplnění informovaného souhlasu a Funkčního indexu BASFI (The Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index), který se užívá k posuzování funkčních schopností pacienta ve zvládání běžných denních činností a odráží dopad choroby na kvalitu života nemocného. Po ukončení terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor spolu s opětovným vyplněním indexu za účelem hodnocení úspěšnosti léčby v rámci jejich funkčních dovedností. S probandy byl také proveden nestrukturovaný rozhovor, při kterém sdělili své subjektivní hodnocení průběhu výzkumu a porovnali ambulantní a lázeňskou terapii ze svého pohledu na přínos pro ně samotné. Výsledky vstupních i výstupních vyšetření a průběh fyzioterapie je zaznamenán v praktické části bakalářské práce. Bakalářská práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty, zdravotníky i laickou veřejnost ke zlepšení informovanosti o vlivu fyzioterapie u pacientů s Bechtěrevovou chorobou, zároveň edukovat pacienty o možnostech jejich léčby.
|
|
|
Edukace veřejnosti o možnostech prevence v léčebné rehabilitaci
SEGEŠ, Patrik
Tématem této bakalářské práce je edukace veřejnosti o možnostech prevence v léčebné rehabilitaci. Práce se dělí na dvě části, teoretickou a praktickou. Zaměřuji se především na prevenci vertebrogenních onemocnění, jelikož právě s těmito obtížemi přichází velké procento pacientů na rehabilitační pracoviště. V teoretické části se zabývám anatomií a kineziologií páteře, svalovým systémem, dále prevencí v léčebné rehabilitaci, patofyziologií vzniku vertebrogenních potíží, pohybovými stereotypy a bolestí. Snažím se specifikovat význam prevence pro fyzioterapii V další části bakalářské práce podrobně rozebírám metody, které byly použity v rámci terapie a prevence u třech pacientů s vertebrogenním onemocněním, kteří tvořili můj výzkumný vzorek pro praktickou část práce. Cílem výzkumu bylo navrhnout terapeutické řešení a změnu pohybových stereotypů pacientů, edukovat pacienty o možnostech prevence v léčebné rehabilitaci a zhodnotit účinky terapie.
|
|
|
Prevence bolesti zad u všeobecných sester
BERANOVÁ, Kristýna
V bakalářské práci: Prevence bolesti zad u všeobecných sester, je zkoumáno, jestli všeobecné sestry provádějí prevenci vzniku bolesti zad. Pro kvantitativní šetření byl zvolen cíl 1: Zjistit, zda mají všeobecné sestry dostatek informací, jak zabránit při výkonu profese vzniku bolesti zad. Cíl 2: Zjistit, jestli všeobecné sestry dodržují zásady zdravého životního stylu. A cíl 3: Zjistit, zda v organizaci, kde sestry pracují, mají možnost využívat preventivních programů zaměřených na předcházení vzniku bolesti zad. Byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1: Bolest zad jako příznak přetížení je častým zdravotním problémem u všeobecných sester. Hypotéza 2: Sestry provádějí prevenci vzniku bolesti zad. Hypotéza 3: Sestry pravidelně udržují svoji fyzickou kondici. Hypotéza 4: Sestry, které se účastní seminářů či školení se zaměřením prevence vzniku bolesti zad, mají dostatek informací o této problematice. Hypotéza 5: Organizace, kde sestry pracují, poskytují svým zaměstnancům nějaký preventivní program zaměřený na předcházení vzniku bolesti zad. K potvrzení hypotéz byla použita metoda anonymního dotazníku, který byl určen pro všeobecné sestry pracující v nemocnici. Po vyhodnocení výsledků kvantitativního šetření jsme dospěli k závěru, že první hypotéza byla potvrzena dotazníkovým šetřením. Hypotézy 2 a 3 nebyly z výzkumného šetření potvrzeny. Hypotéza 4 se potvrdila, ale málo sester se účastní seminářů nebo kurzů s touto tématikou. Hypotéza 5 byla potvrzena s tím, že zaměstnavatel by měl dělat víc pro zdraví sester. Z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry mají základní povědomí o tom, jak předcházet vzniku bolesti zad, ale mnoho z nich jich nevyužívá. Ani zaměstnavatel svým počínáním výrazně nepřispívá ke zvrácení faktu, že onemocnění zad se u zdravotníků vyskytuje na prvním místě mezi profesemi. Myslím si, že k výraznějšímu snížení výskytu bolesti zad by postačovalo důkladné zaškolení nastupujícího pracovního personálu, k čemuž by mohla sloužit brožura, která má být výstupem této bakalářské práce. Stejně jako průběžné proškolování za pomoci kvalifikovaného fyzioterapeuta či lékaře spolu s poskytováním celoústavního semináře.
|
|
| |
|
|
Fyzioterapie při léčbě chronické bolesti
VAŇKOVÁ, Denisa
Název mé bakalářské práce je "Fyzioterpie při léčbě chronické bolesti". V této práci jsem se zaměřila na chronickou bolest zad. Ta je v ambulantní praxi označována obecnou diagnózou chronický vertebrogenní algický syndrom (VAS). Obsahem první části práce je zpracování teoretických podkladů souvisejících s touto problematikou. Hlavní kapitoly jsou zaměřeny na bolest, funkci páteře, vertebrogenní algický syndrom, vyšetřovací metody páteře, fyzioterapetutické postupy a prevenci vzniku VAS. Obsahem výzkumné části práce jsou dvě kazuistiky s diagnózou chronický vertebrogenní algický syndrom. Cílem v teoretické části této práce bylo zaměřit se z pohledu fyzioterapeuta na nějčastější příčiny chronické bolesti, a to vertebrogenní etiologie, rozbor základních příčin VAS, zpracovat aktuální informace k diagnostickým, terapeutickým a preventivním postupům u VAS. Cílem v praktické části práce bylo na podkladě kazuistik zjistit, zda{--}li fyzioterapeutická léčba uleví pacientovi od bolesti. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu, případová studie. Výzkum byl proveden v Rehabilitačním centru Malvazinky a v Medicentru na Chodově. Testovaný soubor byl tvořen dvěma probandy s diagnózou chronický vertebrogenní algický syndrom. Tyto diagnózy byly stanoveny ošetřujícím lékařem probandů. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. U obou pozorovaných pacientů došlo k úlevě od bolesti a ke splnění předem stanovených rehabilitačních cílů. Za předpokladu, že se pacienti budou věnovat autoterapii a budou dbát na prevenci zamezujících vzniku obtíží. Práce může sloužit jako teoretický podklad pro studium žáků vysokých škol zdravotnických oborů. Pro fyzioterapeuty může být inspirací v návrhu rahabilitačního plánu při léčbě chronických bolestí zad.
|
|
|
Škola zad u vertebrogenních pacientů
ZEISKOVÁ, Kateřina
Světové statistiky uvádí, že s bolestmi zad se setká až 80 % populace. Tyto problémy akcelerovala moderní doba, která díky technickému komfortu přinesla mnohým lidem zdravotní potíže plynoucí z nedostatku pohybu. Téma školy zad jsem si zvolila, protože pracuji jako fyzioterapeut, a lidé s bolestmi zad patří denně k mé profesi, zároveň se danou problematikou sama zabývám. V současném stavu dané problematiky jsem se zaměřila na nejdůležitější souvislosti týkající se školy zad. Nejprve jsem popsala páteř jako součást hybného systému. Dalším vodítkem bylo zapojení svalových skupin zad, hrudníku, břicha a pánve, tvořící svalový korzet. Pohybové stereotypy a jejich poruchy jsem popsala v jednotlivých souvislostech. Nedílnou součástí současného stavu je vznik bolesti, její příčina, diagnostika a léčba. V teoretické části jsem se věnovala obecným zásadám školy zad a jejímu významu při léčbě vertebrogenních pacientů. Cílem práce a výzkumu bylo zjistit, zda došlo ke změně pohybových stereotypů před a po terapii u pacientů s bolestmi v lumbosakrální oblasti páteře. Navrhnout u tří rozdílných profesí terapeutické řešení včetně režimových opatření. Hypotéza byla stanovena následující, zda dojde ke změně pohybových návyků u samotných klientů vlivem terapie, zahrnující také školu zad. Jako technika výzkumu byla použita sekundární analýza dat zdravotnické dokumentace, v kombinaci s přímým pozorováním samotných klientů a poslední formou výzkumu je dotazníkové šetření u pacientů s bolestí v lumbosakrální oblasti páteře. Jedná se o integrovaný výzkum s převládajícími technikami výzkumu kvantitativního. Základním souborem jsou klienti rehabilitační kliniky, kde pracuji a trpí bolestmi zad v lumbosakrální části páteře. Celkem prošlo terapií 100 klientů. Byl rozdán stejný počet dotazníků, návratnost byla stoprocentní. Dotazníkové šetření probíhalo od října 2007 do března 2008. Na zpracování dat jsem použila grafy a výsledky uvádím v procentech. Během terapie jsem si zvolila tři rozdílné profese {--} sekretářku, lesníka a studenta - sportovce a navrhla jsem jim terapeutické řešení bolesti zad, zahrnující také školu zad a režimová opatření jako prevenci bolesti. V souvislosti s cílem práce se stanovená hypotéza potvrdila. Mnou provedený výzkum předkládá rozbor jednotlivých pohybových stereotypů. Výsledky ukázaly, že došlo po terapii ke zlepšení pohybových návyků směrem k fyziologii. Pokud budou klienti dodržovat naučené stereotypy a pokračovat v léčebné rehabilitaci, dojde k ústupu bolestí zad. Doufám, že mnou zvolená terapie zahrnující školu zad nepomohla jen samotným klientům, ale byla přínosem pro celou rehabilitační kliniku. Práce bude nadále využita k pořádání semináře na daném pracovišti.
|
|
| |
host ::
RSS.