|
| |
|
|
Zjišťování zajištění intimity při provádění očistného klyzmatu
LINHARTOVÁ, Petra
Abstrakt Jedním z aspektů ošetřovatelské péče, který je v českých nemocnicích stále zanedbáván, je právo klienta na soukromí, tedy i na intimitu, v nejrůznějších situacích. Intimita je choulostivá oblast, o čemž svědčí i fakt, že samotní klienti při vstupu do nemocnice v rámci zjišťování ošetřovatelské anamnézy nepříjemně vnímají otázky, které se týkají jejich sexuality a vyprazdňování, a považují za nevhodné na ně odpovídat. Stejně tak je důležité dodržovat pocit soukromí i u pacienta, u kterého se provádí ošetřovatelský výkon, jakým je očistné klyzma. V úvodní teoretické časti této práce je zahrnuta anatomie a fyziologie tlustého střeva, historie podávání klyzma. Jsou zde uvedeny správné postupy při podávání očistného klyzma, jako je správná poloha pacienta, prostředí, ve kterém se klyzma podává, jaké jsou indikace a kontraindikace k podání klyzma. Ve druhé teoretické části této práce je vysvětlen pojem intimita, oblasti a faktory, které intimitu ovlivňují. Je zde zmíněna i role a problematika nahoty, pocitu studu, sebeúcty a sebejistoty. Pro získání potřebných údajů k dosažení vytýčených cílů a analýze dat bylo užito techniky dotazníku. Dotazníky byly rozdány pacientům a zdravotním sestrám na chirurgických odděleních v Českých Budějovicích a Chrudimi. Cílem této práce bylo zjistit spokojenost klientů s dodržováním intimity při podání očistného klyzma. První hypotéza:Klienti v nemocničních zařízeních jsou nespokojeni se zajištěním intimity ze strany sestry při očistném klyzma. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza: U soběstačných klientů je intimita při očistném klyzma zajišťována lépe než u klientů upoutaných na lůžko. Druhá stanovená hypotéza byla výsledky výzkumu potvrzena Výsledky ukazují, že klienti jsou spokojeni s dodržováním intimity při očistném klyzma, ale u imobilních klientů nejsou dodržovány takové postupy, aby byla intimita dodržena stejnou měrou jako intimita u imobilních klientů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u žen s abortem
KOUTNÍKOVÁ, Radka
Porodní asistentka by měla zvládat při ošetřování žen několik rolí {--} musí umět komunikovat, být dobrá ošetřovatelka, měla by k ženám přistupovat emfaticky a přinášet změny a poznatky ve své práci a radit se o nich spolu s kolegyněmi, měla by umět obhájit svoje jednání a podílet se na zdokonalování ošetřovatelské péče. V práci bylo použito kvantitativní výzkumné šetření technikou sběru dat dotazníkem v kombinaci s výzkumným šetřením kvalitativním, kde byla použita metoda rozhovoru k dokreslení výzkumných otázek. Výzkumné šetření bylo prováděno v termínu od října do prosince 2008. Výzkumnými soubory byly porodní asistentky a pacientky hospitalizované na gynekologicko {--} porodnickém oddělení. Dotazníky pro porodní asistentky byly rozdány v 5 nemocnicích České republiky (Ústí nad Labem, Jindřichův Hradec, České Budějovice, Třebíč a Brno). Bylo rozdáno 150 dotazníků pro porodní asistentky, návratnost 105 (70 %). 15 dotazníků bylo vyřazeno z důvodu chybného vyplnění a k výzkumu bylo použito celkem 90 (100 %) dotazníků. Rozhovory s hospitalizovanými pacientkami byly prováděny v nemocnici v Ústí nad Labem. Rozhovory byly provedeny s 8 klientkami, kdy klientky byly seznámeny se strukturou rozhovoru. S jejich souhlasem byl záznam rozhovoru proveden pomocí diktafonu, následně byly rozhovory přepsány a vyhodnoceny v grafech a tabulkách. V bakalářské práci byli stanoveny čtyři cíle a čtyři hypotézy. Během výzkumného šetření bylo zjištěno, že cíle i hypotézy byly potvrzeny. Bakalářská práce se týká žen po abortu a je zaměřená na ošetřovatelskou péči, informovanost klientek, zajištění intimity klientek a na péči podle standardů. Při sběru dat se nebylo setkáno s neochotou a nevolí ze strany porodních asistentek, ani ze strany hospitalizovaných žen. Přístup obou skupin byl pozitivní a spolupráce byla 70 % ze strany porodních asistentek a ze strany žen 100 %. Obě strany se zajímali o výsledky výzkumu. Výsledky a teoretická část bakalářské práce budou sloužit jako zdroj informací pro porodní asistentky a ženy s abortem. Porodní asistentky přislíbily, že se výsledky práce nechají inspirovat k zlepšení péče o ženy s abortem. Bakalářská práce může také sloužit, jako informační brožura pro ženy s abortem a pro veřejnost. Podklad pro vyrobení letáků na gynekologicko-porodnickém oddělení či přednášek.
|
|
|
Potřeba intimity a její zajištění v ošetřovatelské péči u vybraných minoritních skupin
PINCOVÁ, Dana
Kvalitní ošetřovatelská péče o pacienty z minoritních skupin vyžaduje dobrou připravenost zdravotnického personálu. Sestry by měly být schopné a připravené poskytovat ošetřovatelskou péči, která bude respektovat kulturní odlišnosti minoritních skupin. Východiskem ošetřovatelské péče v multikulturním pojetí je znalost kulturních jevů a tři typy ošetřovatelských intervencí. Potřeba intimity je důležitou součástí všedního života a při hospitalizaci je nutné ji zajistit. Intimita je individuální, specifická pro každého člověka a pro kulturu ze které jedinec pochází. Sestry by měli znát specifika při ošetřování členů minoritních skupin i v této oblasti, aby byly i tyto potřeby pacientů uspokojeny a pacientům byla poskytována kulturně specifická ošetřovatelská péče
|
|
|
Zácpa jako ošetřovatelský problém
PETRŮ, Štěpánka
Zácpa jako ošetřovatelský problém. V dnešní populaci se stále více setkáváme s lidmi, kteří trpí zácpou. Prodlužující se věkový průměr a styl současného života jsou jednou z nejčastějších příčin jejího vzniku. S problémem obstipace se sestry setkávají ve své ošetřovatelské praxi ve všech typech zdravotnických zařízení. Vhodně zvolenou ošetřovatelskou péčí může sestra pomoci problém s defekací pacienta vyřešit. První část práce je teoretická. Definuje onemocnění, jeho příčiny a vhodný ošetřovatelský postup, který je chronologicky řazen podle ošetřovatelského procesu. Další část práce se zabývá výzkumem, který byl uskutečněn v nemocnici Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Počátky na odděleních, kde se předpokládá u pacientů vyšší výskyt obstipace. Šetření bylo anonymní, provádělo se metodou kvantitativního dotazování technikou dotazníků u 128 sester. Z důvodu zachování objektivity byly obdobné otázky metodou standardizovaného rozhovoru podány i 11 pacientům hospitalizovaným na oddělení, kde výzkum proběhl. V práci byly stanoveny tři cíle: Zjištění, zda sestry odebírají anamnézu se zaměřením na výskyt zácpy, zmapování ošetřovatelské péče u pacientů s obstipací na lůžkových odděleních a zjištění aktuální možnosti řešení obstipace jako ošetřovatelského problému. Z cílů vychází tři hypotézy: Sestry se zajímají při odebírání ošetřovatelské anamnézy o frekvenci pacientovy vylučované stolice v domácím prostředí, sestry nedostatečně hydratují pacienty a sestry zajišťují intimitu prostředí k defekaci stolice dle pacientových potřeb. Sestrami byly potvrzeny první a třetí předpokládané hypotézy a vyvrácena druhá hypotéza. Názor pacientů se ne vždy shodoval s tvrzením sester. Z výsledků obou výzkumů vyplynul závěr, že sestry mají teoretické znalosti v problematice ošetřování nemocného se zácpou, ale ne vždy je uvádí do své profesionální praxe. Práce mapuje aktuální stav ošetřovatelské péče o pacienty se zácpou a vede k efektivnějšímu využití ošetřovatelských metod v praxi.
|
|
|
Dodržování práv pacientů seniorů na lůžkách dlouhodobé péče
HAVRDLÍKOVÁ, Markéta
Téma této bakalářské práce je {\clqq}Dodržování práv pacientů seniorů na lůžkách dlouhodobé péče``. S rostoucím počtem obyvatel seniorského věku roste i počet hospitalizovaných seniorů v zařízeních dlouhodobé (následné) péče. Bakalářská práce se zaměřuje na dodržování práv seniorů na těchto lůžkách ze strany ošetřujícího personálu. Je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část popisuje práva pacientů z etického hlediska. Rozpracovává Etický kodex práva pacientů, Evropskou chartu pacientů seniorů. Dále rozebírá práva pacientů po stránce legislativní. Zabývá se jednotlivými zákony a vyhláškami, které řeší otázku práv pacientů a jejich dodržování ošetřujícím personálem, který je zapojen do péče o seniory na lůžkách dlouhodobé péče. Popisuje povinnosti personálu, které z jednotlivých zákonů vyplývají. V praktické části jsou stanoveny cíle zaměřené na zjištění dodržování práv pacientů (seniorů) na lůžkách dlouhodobé péče z pohledu všeobecných sester, seniorů a rodinných příslušníků a zjištění nejčastější formy nedodržení jejich práv. Pro dosažení cílů bylo použito kvantitativní výzkumné šetření. Technika sběru dat u respondentů ze skupiny seniorů byl vybrán strukturovaný rozhovor a dotazník u respondentů ze skupiny sester a rodinných příslušníků. Z výzkumného šetření vyplynulo, že podle respondentů jsou ve většině oblastí práva pacientů (seniorů) dodržována (respektována) vždy, nebo téměř vždy. I přesto respondenti hodnotí jako problematickou oblast respektování studu seniora a anonymitu ošetřujícího personálu. Při prvním setkání se seniorovi představují jen někteří z nich a senioři sami znají jména jen některých členů ošetřujícího týmu. Během hospitalizace je pacient - senior příjemcem péče, ale také partnerem ošetřujícího personálu. Pro zajištění kvalitní ošetřovatelské péče, na kterou je v současné době kladen velký důraz, je znalost práv pacientů (seniorů) ošetřujícím personálem nezbytná. Pouze senior znalý svých práv a stejně tak i osoba o něho pečující mohou práva hospitalizovaných starších lidí plně hájit. Výsledky bakalářské práce bude možno využít na seminářích, konferencích pro zdravotnické pracovníky k prohloubení znalostí o právech pacientů (seniorů). A zároveň pro zvýšení informovanosti samotných seniorů o právech, která v souvislosti s přijímáním zdravotní péče mají.
|
|
|
Zajištění intimity u pacientů po operaci totální endoprotézy
RŮŽIČKOVÁ, Michaela
Abstrakt V naší společnosti je v oblasti ošetřovatelské péče stále více kladen důraz na zachování lidské důstojnosti a intimity u pacienta. Při každodenních činnostech, které sestra u pacienta provádí, může docházet k narušení jeho soukromí a intimity, což se může projevit jeho různými reakcemi. V dnešní době dochází k mohutnému rozvoji operačních metod náhrad velkých kloubů dolních končetin, především kyčelního kloubu. Dalo by se říci, že i po tak běžném výkonu, jakým se totální endoprotéza kyčle stává, je velmi důležité, aby pacient pociťoval dostatek soukromí. Cíli této práce byl zhodnotit, jak je zajištěna intimita v pooperační péči u pacientů po operaci totální endoprotézy na JIP a standardním oddělení a zjistit znalosti sester v oblasti dodržování intimity po totální endoprotéze. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na JIP a standardních odděleních v Nemocnici České Budějovice, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnici Olomouc. Druhý výzkumný soubor tvořily sestry pracující na JIP a standardních odděleních v nemocnici České Budějovice, a.s., v Šumperské nemocnici, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnic Olomouc. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou dvou anonymních dotazníků. První definovaná hypotéza byla potvrzena, pacienta na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity, než pacienti na standardním oddělení. Hypotéza číslo dvě, se také potvrdila, sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta po TEP. Třetí definovaná hypotéza se potvrdila, sestry mají dostatek informací o tom, jak pečovat o oblast intimity v pooperačním období. Hypotéza číslo čtyři, se nepotvrdila, sestry pracující na JIP nepečují o intimitu pacienta s větším zájmem než sestry pracující na standardním oddělení. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že pacienti po operaci TEP na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity v pooperační péči než pacienti na standardním oddělení. Přestože sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta v pooperační péči, vědí ale jak pečovat o oblast intimity v pooperační péči.
|
|
|
Lidská důstojnost a sestra
HRŮZOVÁ, Marcela
Cílem práce je zjistit pojetí lidské důstojnosti u zdravotnických pracovníků. U sester navíc skrytým pozorováním ověřit, do jaké míry sestry dodržují svá tvrzení v praxi, zda se pacient nestává pro zdravotní sestry pouze objektem příslušných léčebných a ošetřovatelských výkonů. Empirická část této práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor provedený se sestrami ze standardních lůžkových oddělení, studentkami magisterského programu ošetřovatelství, studenty střední zdravotnické školy a pacienty na standardním oddělení. U sester bylo technikou skrytého pozorování ověřeno do jaké míry souhlasí skutečné chování sester v praxi s uvedenými údaji v rozhovorech. Proto jsme v jejich rozhovorech odlišili prvky zmíněné a nezmíněné. Rozhovory byly provedeny anonymně. Zaznamenávány byly písemně, protože pouze v jednom případě respondentka souhlasila s použitím diktafonu. Sběr empirických dat probíhal od června do srpna 2008. Oproti našemu očekávání výzkum ukázal, že respondenti nemají žádnou koncepci lidské důstojnosti, ani nemají ucelenou koncepci jejího zachování v praxi. Poměrně chudá sdělení jsme utřídili do pěti základních kategorií, které pokryly 92 % (intimita, komunikace, individualita, empatie a rovnost přístupu). Výpovědi, které se nepodařilo zařadit do těchto kategorií, tvoří dalších 5 kategorií (důstojné umírání, brát vážně, tišení bolesti, postup lege artis a víra). Nejčastěji zmiňovali respondenti kategorie intimitu (80,4 %), komunikaci (76,8 %), individualitu (60,7 %), empatii (39,3 %) a rovnost přístupu (33,9 %). Skryté pozorování ukázalo, že většina sester (13 ze 16, tj. 81%) své zásady uchování lidské důstojnosti při práci s nemocnými uspokojivým způsobem dodržovala. Zbývající 3 sestry dělaly chyby ve všech kategoriích, kromě uchování intimity, zde chybovala pouze jedna z nich. Výsledky práce by měly přispět ke zkvalitnění péče a napomoci k lepšímu respektování lidské důstojnosti.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o kolostomii na nechirurgických ošetřovacích jednotkách
DOČEKAL, Adam
V bakalářské práci jsem se zabýval znalostmi sester pracujících na nechirurgickém oddělení. Respondenty výzkumu byly sestry interního oddělení v Nemocnici České Budějovice a Nemocnici Jihlava. Téma jsem si vybral, protože se z vlastní zkušenosti domnívám, že sestry pracující na tomto oddělení, nejsou správně teoreticky a prakticky vybaveny k ošetřování kolostomika. V České republice žije aktivním životem a zcela nezávisle asi osm tisíc stomiků různého věku a povolání. Nemocní s tímto postižením mohou být hospitalizovaní i na interním oddělení. Je proto velmi důležité, aby sestry věděly, jak postupovat a zbytečně netraumatizovaly pacienty/klienty.
|
|
|
Dodržování práv pacientů ve vybraných nemocnicích České republiky.
KORTUSOVÁ, Jana
Hospitalizace je pro každého člověka změnou, která je doprovázená různými omezeními. Nesmí ale znamenat změnu práv. Každý pacient je jedinečný {--} má specifické potřeby, neměnné zásady, vlastní hodnotový systém. Pacienta můžeme definovat jako osobu v lékařské péči, jako léčícího se nemocného člověka. Termín {\clq}qpacient`` je odvozen od latinského slova {\clq}qpatiens`` {--} trpělivý, trpící.Pacienti mají svá práva sepsána v kodexu Práv pacientů, který v České republice vstoupil v platnost v roce 1992. Znalost práv je důležitá především pro posílení rovnocenného vztahu mezi lékařem a pacientem. Důsledným dodržováním práv pacientů se snižují rizika, která hrozí během hospitalizace a zvýší se spokojenost pacienta s poskytovanou péčí.Mezi základní individuální práva pacientů patří právo na zachování mlčenlivosti o skutečnostech, které se zdravotnický pracovník dozvěděl v souvislosti s ošetřováním nebo léčbou, právo na informace o svém zdravotním stavu, právo získat od lékaře potřebné informace na rozhodnutí před zahájením nového diagnostického či terapeutického postupu. Dalšími právy jsou odmítnutí léčby a informování o důsledcích rozhodnutí, právo na soukromí při ošetřování nebo léčbě a na ohleduplný, citlivý a důstojný přístup při léčbě. Práva pacientů jsou obsažena i v Národních akreditačních standardech. Diplomová práce se skládá ze současného stavu dané problematiky, cíle práce, stanovení hypotéz, metodiky, výsledků výzkumu, diskuze, závěru, seznamu použitých zdrojů, klíčových slov a příloh.Současný stav zachycuje historii etických kodexů, právní normy a problematiku medicínského práva, práva pacientů, individuální práva pacientů, akreditační standardy práv pacientů.Cílem diplomové práce je zjistit, zda jsou pacienti při přijetí do nemocnice seznámeni se svými právy, zda jsou informováni o povaze onemocnění, navrhované léčbě a možných alternativách léčby. Zmapovat, zda u každého pacienta je posouzena potřeba edukace a zda sestry provádějí záznam do dokumentace a zjistit znalosti sester v oblasti imobilizace pacienta.V diplomové práci bylo stanoveno 7 hypotéz a 5 hypotéz statistických.K výzkumu byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu, metodou bylo dotazování, technikou dotazník. Dotazník pro pacienty byl anonymní a skládal se z 26 otázek. Zaměřoval se na seznámení pacienta se svými právy, na informovanost o zdravotním stavu, povaze onemocnění a navrhované léčbě, na edukaci pacienta sestrou a na respektování intimity pacienta. Obsahoval otázky uzavřené a polouzavřené. Na závěr dotazníku měli pacienti možnost vyjádřit své případné připomínky, návrhy, podněty k dané problematice. Dotazník určený pro sestry byl anonymní a obsahoval 32 otázek. Zaměřoval se na dodržování práv pacientů, informovaný souhlas pacientů, jejich edukaci, na problematiku omezování pacienta v lůžku a na respektování intimity. V dotazníku byly použity uzavřené, polouzavřené a otevřené otázky.Výzkumný soubor tvořili pacienti a sestry z nemocnice v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Táboře, Písku a Strakonicích. Reprezentativní soubor tvořilo 218 pacientů a 205 sester.Výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů a následně pak programem SPSS.V diskuzi jsou shrnuty poznatky výzkumu v komparaci s použitou literaturou. Závěr pak shrnuje celou výzkumnou část. Diplomová práce by mohla být použita k dalšímu vzdělávání, ke studijním účelům a v přednáškové činnosti pro zdravotnické pracovníky, v rámci jejich celoživotního vzdělávání. Výsledky výzkumu budou nabídnuty zúčastněným i ostatním organizacím, které se danou problematikou zabývají a mohly by je využít v praxi.
|
host ::
RSS.