|
| |
|
|
Návratnost systému důchodového pojištění
Audy, Daniel ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Dugová, Alena (oponent)
Systém důchodového pojištění se skládá ze dvou časově odlišných období. Neprve pojištění jedinci odvádějí do systému určitou část svých vyměřovacích základů, pro účely této práce lze říci procento ze svých příjmů. Po dosažení určitého věku mohou pojištěnci z tohoto systému čerpat pravidelné dávky zvané starobní důchod. Obecně by mělo platit, že pojistné je placeno po delší dobu, ale v menších dávkách, starobní důchody jsou oproti tomu vyšší částky vyplácené po kratší dobu. Tato práce se snaží najít odpověď na otázku, která ze dvou sum je vyšší - pojistné či starobní důchody. Zkoumanou veličinou je návratnost (míra návratnosti), která poměřuje dávky státem vyplacené ku odvedenému pojistnému. K výpočtům byla použita reálná data mezd zaměstnanců, která zachycují průběh celoživotního příjmu. Současně práce umožňuje pochopit postup při výpočtu výše starobního důchodu pro rok 2011 a zachycuje i změny z důvodu tak zvané malé důchodové reformy.
|
|
|
Redistribuce penzijního systému vlivem tvaru křivky celoživotního příjmu
Redl, Jan ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Teklý, Lukáš (oponent)
Odvod během ekonomické činnosti na důchodové pojištění a následné čerpání starobního důchodu je velmi diskutované téma současné doby. V této práci bude věnována pozornost redistribuci důchodů vlivem tvaru křivky celoživotního příjmu. Respektive, kolik ze své mzdy odvedeme na sociální pojištění a jaká bude později výměra starobního důchodu. Tato práce srovnává celoživotní příjmy a vyplacení starobního důchodu až do průměrného věku úmrtí při dalších parametrech. Odpovídá na otázku, jaká bude výnosnost u jednotlivých skupin obyvatelstva, která je rozdělena na muže/ženy, obyvatelé Prahy/obyvatelé ČR mimo Prahy a obyvatele se základním/středoškolským/vysokoškolským vzděláním.
|
|
| |
|
|
Vliv změn struktury sociálního pojištění na sociální příjmy obyvatel v ČR
HANSELOVÁ, Dagmar
Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat vývoj sociálního pojištění v České republice a dílčím cílem je zhodnotit vliv změn sociálního pojištění na socilní příjmy obyvatel České republiky. Praktická část práce je nejprve věnována vývoji a změnám v sociálním pojištění,v pojistném na sociální zabezpečení, v nemocenském pojištění a důchodovém pojištění od roku 2005 do současnosti. Poté je zmapován vývoj sociálních příjmů v České republice od roku 2005 do roku 2009 a je provedeno srovnání sociálních příjmů s celkovými peněžními příjmy obyvatel České republiky. Dále je provedeno porovnání sociálních dávek s disponibilním příjmem v České republice a Evropské unií. Na závěr je zhodnocena efektivnost změn v systému sociálního pojištění v návaznosti na sociální příjmy obyvatel v České republice.
|
|
|
Předčasný důchod a jeho úloha v systému sociálního zabezpečení
ZDVIHALOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou předčasných starobních důchodů. Teoretická část pojednává o úloze předčasných důchodů v systému sociálního zabezpečení České republiky. Nejprve popisuje samotný systém našeho sociálního zabezpečení a v další části se věnuje vývoji důchodového pojištění od jeho počátků po současnost. Platnou právní úpravou je od roku 1996 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, byl však již několikrát upravován. Poslední větší úpravou byly parametrické změny od 1.1.2010. V dalších kapitolách se teoretická část věnuje starobnímu a především předčasnému starobnímu důchodu, vysvětluje podmínky nároku a s tím související pojmy jako doba pojištění, důchodový věk, žádost o důchod. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou důvody podání žádosti o trvale krácený předčasný starobní důchod. Dílčími cíli bylo zjistit, zda mají uchazeči dostatek informací o všech podmínkách nároku na tento typ důchodu a jaké skutečnosti jejich rozhodování ovlivnily. K dosažení cílů byla použita kvalitativní metoda. Jako techniky výzkumu jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor a sekundární analýzu dat. Zkoumaný soubor byl tvořen celkem 15 respondenty (pět osob ze skupiny nezaměstnaných, pět ze skupiny zaměstnaných a pět osob samostatně výdělečně činných). Výzkum ukázal, že důvody žadatelů jsou podobné nejen v rámci jednotlivých skupin, ale i mezi nimi (únava, zdravotní problémy). Sekundární analýza dat byla využita pro dokreslení velikosti a struktury základního souboru. Z výsledků je patrné, že o předčasný důchod žádají méně osoby s vyšším vzděláním. Domnívám se, že předčasný starobní důchod má v současné době v systému sociálního zabezpečení nezastupitelnou úlohu a i do budoucna by měl být jeho součástí. Z výsledků výzkumu však také vyplývá, že lidem v předdůchodovém věku není nabídnuta jiná odpovídající alternativa. Bakalářská práce by měla posloužit jako zdroj větší informovanosti v oblasti předčasných odchodů do důchodu.
|
|
|
Odchod do starobního důchodu jako významný předěl v lidském životě
LUKEŠOVÁ, Jana
Práce se zabývá odchodem do starobního důchodu jako významným předělem v lidském životě. Teoretická část charakterizuje pojmy stárnutí a stáří, dále pohled společnosti na seniory. Stěžejní část teoretické práce se zabývá důchody, odchodem člověka do penze, následně fázemi prožívání související s odchodem do penze, důchodovým pojištěním a druhy starobních důchodů a podmínky nároku na starobní důchod. Praktická část obsahuje, kvalitativní výzkum, který sleduje, s jakými očekáváními lidé vstupovali do starobního důchodu a zda se jim tato očekávání naplnila, či nikoliv. Výzkum byl rozdělen na tři okruhy otázek: odchod do důchodu, očekávání a život v důchodu. Cílem bylo zjistit, zda očekávání lidí před vstupem do důchodu a následně v důchodu byla splněna.
|
|
|
Problematika aplikace nařízení Rady (EHS) č. 1408/1971 a nařízení Rady (EHS) č. 574/1972 v oblasti důchodového pojištění.
MARŠÁLKOVÁ, Jitka
Vstupem České republiky do Evropské unie 1. května 2004 se začalo na Českou republiku vztahovat evropské právo sociálního zabezpečení. Nejdůležitějšími právními předpisy v této oblasti jsou nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a nařízení Rady (EHS) č. 574/72, tzv. koordinační nařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, zda a jakým způsobem se rozšířila právní ochrana tzv. migrujících osob v oblasti důchodového pojištění v souvislosti se vstupem České republiky do EU a dále pak porovnat postupy související s řízením o přiznání dávek důchodového pojištění osob, které získaly doby pojištění v některém z členských států EU. K získání potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum. Na základě analýzy primární dokumentace (vnitrostátních právních předpisů, mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení, koordinačních nařízení a statistických údajů) byla provedena analýza získaných dat. Bylo zjištěno, že koordinační nařízení usnadňují podmínky pro migraci a zabezpečují právní ochranu osob migrujících mezi státy EU, EHP a Švýcarskem. Členské státy jsou povinny zacházet s migrujícími občany stejně jako s vlastními státními příslušníky tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat v různých zemích tohoto prostoru. Ke dni 30.4.2004, tj. před vstupem České republiky do EU, byla v oblasti důchodového pojištění zajištěna právní ochrana migrujících osob mezi Českou republikou a dalšími 24 státy, se kterými Česká republika uzavřela bilaterální smlouvu o sociálním zabezpečení. Od 1.5.2004 se tato právní ochrana rozšířila vůči dalším 15 státům EU a EHP, se kterými Česká republika dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení sjednánu neměla. Vstupem České republiky do EU došlo k výraznému nárůstu činností zajišťovaných Českou správou sociálního zabezpečení, která plní úlohu kompetentní instituce. Toto zjištění vyplynulo ze statistiky úkonů spojených s agendou EU. Agenda spojená s prováděním sociálního zabezpečení migrujících osob ({\clqq}zahraniční agenda``) je ve srovnání s tuzemskou agendou náročnější, což způsobuje několikanásobně delší průměrnou dobu trvání důchodového řízení než u vnitrostátních žádostí.
|
|
|
Změny právní úpravy důchodového pojištění od 1. 1. 2010
PAPEŽOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá významnými změnami v oblasti důchodového pojištění, k nimž došlo, v rámci první etapy důchodové reformy, od 1. ledna 2010 a které se týkají podmínek nároku na důchody a stanovení jejich výše. Hlavním účelem těchto změn je přispět k dlouhodobé finanční udržitelnosti českého důchodového systému. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány základní principy důchodového pojištění, financování systému důchodového pojištění, podmínky nároku na jednotlivé druhy důchodů a nejvýznamnější změny právní úpravy důchodového pojištění účinné od 1. 1. 2010 ve srovnání s právní úpravou účinnou do 31. 12. 2009. Cílem práce bylo zjistit hlavní problémy, které se v praxi vyskytují při aplikaci parametrických změn v důchodovém pojištění účinných od 1. 1. 2010 a zjistit možný dopad těchto změn na občany. Pro praktickou část bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru. Celkem bylo vedeno 10 rozhovorů se zaměstnanci důchodového oddělení okresních správ sociálního zabezpečení. Z výzkumu vyplynulo, že hlavní problémy v praktickém provádění důchodového pojištění vyplývají především ze složité a pro občany špatně pochopitelné právní úpravy. Nedostatečná orientace v právní úpravě snižuje schopnost správného rozhodnutí klientů v oblasti jejich důchodových nároků. Účinky parametrických změn v oblasti starobních důchodů a náhradních dob pojištění se budou projevovat postupně a ovlivní důchodové nároky občanů, které vzniknou v budoucnu. S postupným prodlužováním důchodového věku může dojít k nárůstu invalidity a zvýšení nezaměstnanosti u starších občanů. U předčasných starobních důchodů se dopad vyšší redukce procentní výměry při předčasném odchodu do důchodu o více než 720 dnů před dosažením důchodového věku projevil vyšším snížením procentní výměry již u dávek přiznaných po 31. 12. 2009. Výsledky práce mohou posloužit ke zvýšení informovanosti v této oblasti i jako námět k další diskusi o reformě důchodového systému.
|
|
|
Aktuální problémy důchodového a nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných v oblasti výběru pojistného a výplaty dávek a návrhy jejich řešení.
KALIANKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je zaměřena na aktuální problematiku v oblasti důchodového a nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, kde došlo od roku 2009 k zásadním změnám týkající se nejen výběru pojistného, ale i dávek poskytovaných z těchto systémů. Systém pojištění osob samostatně výdělečně činných prošel dlouhým vývojem, každá etapa od samého vzniku pojištění přes vzájemnou závislost důchodového a nemocenského pojištění až po jejich úplné oddělení měla vliv na současné chování osob samostatně výdělečně činných v této oblasti. Pojistné je potřeba chápat i z hlediska krytí sociálních událostí, kterými je nemoc, úraz, invalidita či stáří. Na výši zaplaceného pojistného a době pojištění pak závisí samotná výše dávek, která je ze systému poskytována. Z tohoto důvodu byla v bakalářské práci věnována pozornost problematice současné zákonné úpravy v oblasti pojistného se zaměřením na účelově placené pojistné na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a následnou výplatu dávek. Také v oblasti dávek důchodového pojištění je potřeba uvažovat o tom, zda se plátci pojistného dostatečně orientují ve vazbě mezi placeným pojistným a výší těchto dávek a dokážou se odpovědně rozhodnout o volbě vyměřovacího základu, který má vliv na pozdější zabezpečení v důchodovém věku. Cílem práce je na základě analýzy hlavních problémů, které spočívají ve složitosti a pochopitelnosti stávající právní úpravy platné pro osoby samostatně výdělečně činné, navrhnout změny směřující k jejímu zjednodušení. Daná problematika byla zkoumána metodou kvalitativního výzkumu formou polořízených rozhovorů na relativně úzkém okruhu osob samostatně výdělečně činných s cílem prozkoumání současného stavu až do jednotlivých detailů pochopení a praktické aplikace jednotlivých ustanovení zákona. Na základě znalostí a zkušeností z praxe byly připraveny otázky, na které odpovídali nejen klienti, ale i pracovníci OSSZ Strakonice zabývající se agendou pojistného. Na základě vyhodnocení jednotlivých odpovědí respondentů a s přihlédnutím k aktuálním problémům při praktickém provádění agendy důchodového a nemocenského pojištění byl získán názor, že stávající úprava je pro osoby samostatně výdělečně činné složitá a nepřehledná. Z toho důvodu byla navržena opatření, která mohou být námětem pro případnou změnu právní úpravy v oblasti pojistného osob samostatně výdělečně činných.
|
host ::
RSS.