|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních
KADLECOVÁ, Lenka
Abstrakt Bakalářská práce Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních programem NutriDan je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na osobnost sestry, její vzdělání a podmínky k výkonu její práce. Stravovací návyky se hodnotí u sester na standardních odděleních. Dále pak je zaměřena na samotnou výživu, která je důležitá nejen pro sestry, ale i pro nás ostatní. Jsou zde rozebrány všechny složky stravy jako cukry, tuky a bílkoviny. Následují je vitamíny, minerální a stopové prvky a samozřejmě pitný režim, který je také důležitý. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se sestry stravují na standardních odděleních. Druhým cílem bylo zjistit, jestli je nějaký rozdíl ve stravování, když jsou sestry doma anebo když jsou v práci. K těmto cílům byly stanoveny tyto hypotézy: H1 Sestry na standardních odděleních se v pracovní době stravují nepravidelně. H2 Více jak polovina sester na standardních odděleních se v době volna stravují podle zásad správné životosprávy. H3 Sestry ví, jak se správně stravovat. Ve výzkumné části byla použita metoda kvantitativního výzkumu ? anonymní dotazník. Dotazník obsahoval 18 otázek, 10 otázek je uzavřených a 4 polootevřené, zbylé 4 byly doplňující. Součástí dotazníku byly také dva záznamové archy, na které sestry zapisovaly 24 hodinový jídelníček i s tekutinami, které vypily. Jeden záznamový arch byl na den, kdy byly sestry v zaměstnání a druhý na den, kdy měly volno a byly doma. Pro výzkumnou část bylo možno použít 102 dotazníků a jídelníčků. V programu NutriDan poté byly jídelníčky vyhodnoceny. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry pokud jsou v zaměstnání tak přijmou méně energie než je jejich výdej. Dále z výsledků výzkumu vyplynulo, že sestry ví obecně jak se správně stravovat a jejich hodnoty BMI jsou ve většině v normě. Většina sester ví, že jejich jídelníček se liší v době volna a kdy jsou v práci, ale doma se snaží jíst pravidelně a podle zásad správné životosprávy. Proto jsou v jejich stravování znatelné rozdíly a i výsledky z NutriDanu o obsažených složkách výživy tomu napovídají vyjma proteinů a vlákniny. Tyto složky výživy jsou doma i v práci zanedbávány. Pravidelně snídají a více jak polovina jí pravidelně. Pravidelně konzumují ovoce a zeleninu a mléčné výrobky. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání, jejich jídelníčky jsou nevyrovnané a méně výživné. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání se sestry stravují nepravidelně a neplnohodnotně. V zaměstnání často v jídelníčcích figurují mléčné výrobky a ovoce a zelenina a jídla s vysokým obsahem cholesterolu a lipidů. V praxi by mohly být tyto výsledky poskytnuty sestrám na odděleních, aby věděly, kde dělají ve svém stravování chyby, jak je to s jejich stravováním a mohly změnit nebo upravit svoje stravování. Dále pak by výsledky mohly být publikovány v odborných časopisech nebo článcích zabývajících se touto problematikou.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u dětí s onemocněním dolních cest dýchacích.
LAZOROVÁ, Hana
Dýchání patří mezi základní biologickou potřebu člověka. Uspokojování potřeb člověka se uskutečňuje pomocí ošetřovatelského procesu. V tomto procesu se sestry zabývají člověkem jako celkem. Neustálé vyhodnocování a opakované posuzování měnících se potřeb nemocného zajišťuje kvalitu poskytované péče. U dětí je mnoho stavů, kde je zapotřebí zvýšená péče o dýchací cesty. Mezi tyto stavy patří i onemocnění dolních cest dýchacích. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní metodou. Na základě rozhovorů a obsahové analýzy dat byly vypracovány kazuistiky. Šetření probíhalo u dětí, které byly hospitalizované s diagnózou laryngitida, bronchitida a astma bronchiale. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním dolních cest dýchacích. Pro tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky. V1 Jaké ošetřovatelské diagnózy se vyskytují u dětí s onemocněním dolních cest dýchacích? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že u všech pozorovaných dětí s onemocněním dolních cest dýchacích byly stanoveny podobné ošetřovatelské diagnózy. U všech dětí se vyskytovala ošetřovatelská diagnóza 00032 Neefektivní dýchaní, 00095 Porušený spánek a 00039 Riziko aspirace. V2 Jaké ošetřovatelské intervence se používají v péči o děti s onemocněním dolních cest dýchacích? U všech dětí s onemocněním dolních cest dýchacích se ošetřovatelské intervence v některých bodech shodují. Výběr intervencí je ovlivněn druhem onemocnění a také věkem nemocných dětí. V3 Jsou rozdíly v ošetřovatelské péči u dětí s laryngitidou, bronchitidou a astma bronchiale? Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že ošetřovatelská péče o děti s laryngitidou, bronchitidou a astma bronchiale je podobná, ale ne stejná, neboť každé onemocnění má svá specifika. Výsledky tohoto výzkumného šetření mohou sloužit sestrám pracujícím na dětském oddělení ke zkvalitnění ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním dolních cest dýchacích.
|
|
|
Motivace klienta jako součást každodenní ošetřovatelské péče
KREJČOVÁ, Martina
Motivovat znamená přesvědčit někoho, aby chtěl dosáhnout cíle, aby věřil ve své schopnosti, aby si byl schopen představit své možnosti po dosažení změny. Tato bakalářská práce je zaměřená na motivaci klientů domovů pro seniory v oblasti sebepéče. V seniorském věku dochází díky degenerativním změnám v organismu často k deficitu sebepéče. Hledání důvodů k aktivitě je s přibývajícími léty čím dál náročnější. Úkolem sestry je podporovat správný postoj klienta k udržení a zlepšení míry jeho soběstačnosti. Cílem práce bylo zmapovat motivační mechanizmy klientů domovů pro seniory Jihočeského kraje a zjistit, jakým způsobem se setry zapojují do motivace klientů v této oblasti. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden se sestrami Domova pro seniory Kaplice, Domova pro seniory Centra sociálních služeb Staroměstská a Domova pro seniory Máj a druhý typ s náhodně vybranými klienty těchto zařízení. Šetřením bylo zjištěno, jakým způsobem motivují sestry klienty v oblasti sebepéče a kým, nebo čím se cítí být motivováni klienti domovů pro seniory v této oblasti. Dále byl zjištěn postoj sester k využití ošetřovatelského procesu při motivaci klientů k sebepéči a potřeby klientů vyplývající z ošetřovatelské péče ovlivňující jejich motivaci k soběstačnosti. Výsledky práce mohou být zdrojem informací jak pro vedoucí pracovníky domovů pro seniory, tak pro sestry pracujících se seniory. Další výzkum by se měl zaměřit na využití ošetřovatelského procesu při motivaci klientů k sebepéči a případně na ošetřovatelskou dokumentaci. Sestry v domovech pro seniory se denně snaží motivovat své klienty k obnovení a udržení soběstačnosti. Klienti jejich snahu oceňují.
|
|
|
Využití konceptu Bazální stimulace v ošetřovatelském procesu u apalického syndromu
MÁŠOVÁ, Renata
Téma bakalářské práce {\clqq}Využití konceptu Bazální stimulace v ošetřovatelském procesu u apalického syndromu.`` jsem si vybrala vzhledem k absolvování kurzu Bazální stimulace, abych nastínila využití tohoto konceptu v ošetřovatelské péči. Bazální stimulace je program pro ošetřovatelství. Díky vědeckému základu a velice lidskému přístupu si získává stále větší množství příznivců mezi sestrami i lékaři. Jde o komplex ošetřovatelských metod jejím základem je poskytování vhodných stimulů, díky nimž dochází k podněcování nervových komplexů. Je prokázáno, že takové impulsy přispívají k obnově paměťových stop a k celkové rehabilitaci pacienta. Koncept Bazální stimulace pomáhá po kraniocerebrálních poraněních, cévních mozkových příhodách, v komatózních stavech a při apalickém syndromu. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická, kde se zabýváme apalickým syndromem a podrobným popisem konceptu Bazální stimulace. Druhá část je praktická a jsou zde popisovány jednotlivé kasuistiky s plánem ošetřovatelské péče podle konceptu Bazální stimulace. Účinky tohoto konceptu jsou vyhodnoceny dle pozorování a dotazů na ošetřovatelský personál a rodinné příslušníky. Z pozorování klientů s apalickým syndromem jsme dospěli k závěrům, že koncept Bazální stimulace na tyto klienty působí velmi příznivě. Tato metoda je začleněna do běžné ošetřovatelské péče a měla by se stát běžným standardem v ošetřovatelské péči o klienty. Zdravotní stav těchto klientů je mnohdy dlouhodobě stabilizovaný a prognóza bývá nepříznivá, tedy jde především o předcházení možných komplikací. Tato vědecká metoda pozitivně působí na tyto klienty jak z pohledu ošetřovatelského personálu, tak z pohledu rodinných příslušníků. Zachovává komfort klienta, individuální přístup a holistickou bytost. Péče o takto vážně nemocné klienty je velmi fyzicky i psychicky náročná na běžném oddělení. Proto si myslíme, že jsou na místě apalické jednotky, kde je pečováno o tyto klienty individuálně dle konceptu Bazální stimulace. Ve spolupráci s rodinou a ošetřovatelským personálem je se zajištěním všech veškerých možných pomůcek a zázemím tato péče v rámci možností zvládnutelná.
|
|
|
Požadavky top managementu na změny v ošetřovatelské péči
PŘIBYLOVÁ, Kateřina
Ošetřovatelství v současnosti zaznamenává velký posun vpřed. Usiluje se o zavedení ošetřovatelského procesu jako pracovní metody. Mění se systém vzdělávání nelékařských pracovníků. Sestry zastoupené ve vrcholových manažerských funkcích by měly mít schopnost efektivně vést a řídit lidi ve stále se měnícím ošetřovatelském prostředí. Pro získání potřebných informací k dosažení vytyčených cílů byl použit kvantitativní výzkum. Pro kvantitativní výzkum byla použita metoda dotazování technikou dotazníku. Tyto dotazníky byly poslány top manažerům z řad sester a lékařů ve zdravotnických zařízení po celé české republice. Pro práci byly stanoveny tři cíle. 1.Zjistit jaké podmínky scházejí top manažerům pro zavedení změn do ošetřovatelské péče. 2. Zjistit názory top manažerů na systém poskytování ošetřovatelské péče. 3. Zjistit rozdíly v požadavcích sester manažerek a lékařů manažerů na metodu ošetřovatelského procesu. Na základě těchto cílů byly vytvořeny čtyři hypotézy. Hypotéza I. Reálné podmínky v praxi neumožňují top manažerům ve zdravotnictví zavádět změny do ošetřovatelské péče. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza II. Top manažeři nepožadují skupinovou ošetřovatelskou péči jako nutnou pro zavedení změn do ošetřovatelské péče. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza III. Zástupci sester v top managementu prosazují aplikaci ošetřovatelského procesu jako požadavek pro změny v ošetřovatelské péči. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza IV. Zástupci lékařů v top managementu neprosazují aplikaci ošetřovatelského procesu jako metodu práce sester. Tato hypotéza nebyla potvrzena. V souvislosti s výsledky této diplomové práce jsme se snažili nastínit možná řešení v problematice změn v ošetřovatelské péči. Top manažerům doporučujeme podněcovat kritické myšlení u zaměstnanců při práci v ošetřovatelském procesu. Je přínosné zlepšit komunikaci na úrovni managementu nemocnic, dále získávat zpětnou vazbu od podřízených ohledně celoživotního vzdělávání, zjišťovat efektivitu a potřeby ve vzdělávání zaměstnanců a umožnit jim účastnit se procesu zavádění změn. Školit funkční sestry v managementu změn. Zavádět program kontinuálního zvyšování kvality.
|
|
|
Vliv rodiny při začleňování mladšího klienta s DM I.typu do běžného žvota
PETRÁKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce s názvem Vliv rodiny při začleňování mladšího klienta s DM I.typu do běžného života se zabývá problematikou diabetu mellitu I.typu jeho vliv a dopad na fyzickou, psychickou a sociální oblast života dítěte i celé jeho rodiny. Problematika diabetu mellitu je v dnešní době poměrně hodně diskutované téma. I podle Světové zdravotnické organizace WHO se celkový počet diabetiků na světě odhaduje na 100 milionů, v Evropě na 10 milionů. V celé zemi tak žije přibližně kolem 2000 dětí, kterým nezbývá nic jiného než se se svou nemocí vyrovnat a naučit se s ní žít. Velmi důležitou roli tak hraje převážně edukace jak samotného dítěte, tak jeho okolí, zejména rodiny a školy.
|
|
|
Rizika v ošetřovatelském procesu s malnutricí a obezitou
HORČIČKOVÁ, Marie
Péči o výživu nemocných se v poslední době věnuje více pozornosti, než tomu bylo v minulých letech. Nemocní s malnutricí a obezitou představují velký ošetřovatelský problém v interních i chirurgických oborech. V této bakalářské práci jsme se zaměřili na ošetřovatelský proces u klientů s malnutricí a obezitou. Šetření bylo kvantitativní, ke sběru dat bylo využito anonymních dotazníků, které byly určeny všeobecným sestrám. Bylo prováděno na interních a chirurgických odděleních a na odděleních následné péče v nemocnicích Písek a Tábor. Bylo rozdáno 120 dotazníků, v každé nemocnici 60. Na jednotlivá oddělení jich bylo rozděleno 20. Návratnost byla 98 dotazníků, z toho 3 byly vyřazeny pro neúplnost. K šetření bylo použito 95 (100 %) dotazníků. V této práci bylo stanoveno sedm cílů. Cíle byly zaměřeny na provádění ošetřovatelského procesu u klientů s malnutricí a obezitou, na nejčastější ošetřovatelské problémy těchto nemocných a na informovanost zdravotníků v problematice malnutrice a obezity. Stanoveno bylo sedm hypotéz, ke každému cíli jedna. Z šetření vyplývá, že s klienty trpícími malnutricí či obezitou se setkávají sestry na všech výše uvedených odděleních. Většina sester považuje péči o tyto nemocné za náročnější. Je potěšující, že součástí každé ošetřovatelské dokumentace je nutriční screening, který se provádí při příjmu každého klienta. Dále z šetření vyplynulo, že pro klienty s malnutricí a obezitou zatím nebyl vypracován platný ošetřovatelský standard, kterým by se zlepšil ošetřovatelský proces o tyto nemocné. U klientů s malnutricí jsou nejčastějším ošetřovatelským problémem dekubity a u klientů s obezitou, opruzeniny. Informace o problematice malnutrice a obezity všeobecné sestry nejčastěji získávají na odborných seminářích a konferencích. Ošetřovatelský proces u nemocných trpících malnutricí či obezitou je náročný a je třeba k těmto klientům přistupovat citlivě a ohleduplně. Výsledky této práce budou využity k seznámení zdravotníků s touto problematikou.
|
|
|
Informovanost klientů o pooperační péči na ortopedickém oddělení
LIŠKOVÁ, Jana
Na ortopedickém oddělení jsou hospitalizováni klienti s poruchami pohybového aparátu. Většina klientů zde musí podstoupit operační výkon. Operace je pro mnohé klienty stresující situace. Jsou v cizím prostředí, neví, co je čeká, bojí se. Zdravotní sestra ortopedického oddělení má velmi důležitou funkci. Provází klienta obdobím před operačním výkonem, během něho i po něm. Snaží se předat svým klientům dostatek informací, aby je uklidnila a zpříjemnila jim pobyt ve zdravotnickém zařízení. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum pomocí anonymních dotazníků. Osloveny byly sestry z ortopedických a traumatologických odděleních Nemocnice Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnice Praha. Dále byli osloveni klienti, kteří byli hospitalizováni na odděleních ortopedie a traumatologie v Nemocnici Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnici Praha. Zjišťovány byly identifikační údaje a obecná informovanost o pooperační péči a pooperačních komplikacích. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Zjišťování stavu informovanosti klientů, prostředky, kterými sestry poskytují informace o pooperační péči a pooperačních komplikacích. A zda sestry poskytují informace ošetřovatelským procesem. Výsledky výzkumného šetření byly splněny. Stanoveny byly tři hypotézy. První a druhá hypotéza měla potvrdit, že klienti jsou dostatečně informováni o pooperační péči a pooperačních komplikacích, a že sestry poskytují klientům ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Sestry informují klienty o pooperační péči a poskytují ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu. Druhá hypotéza měla potvrdit, že sestry používají všechny prostředky k informování klientů o pooperační péči. Tato hypotéza se nepotvrdila, sestry informují klienty pouze ústní formou. Z šetření vyplynulo, že klienti se s dotazy obracejí na sestry, ale i na lékaře. Informovanost o pooperační péči byla dostatečná a není třeba ji zvyšovat, ale informovanost o pooperačních komplikacích je menší, klienti si přejí především více informací od lékařů. Přesto ve většině tvrdí, že se pooperačním komplikacím stejně nedá předejít lepší informovaností. Pooperační péče je součástí zotavovacího období po operačním výkonu {--} plastice kolenních vazů. Nedílnou součástí je dostatečná informovanost klientů a včasná rehabilitační péče. Proto je třeba poskytnout klientům dostatek informací. Výsledky práce budou předány sestrám na ortopedických odděleních v Nemocnici Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnici Praha, ve kterých šetření probíhalo a mohly by být použity jako příspěvek k odborným seminářům nejen pro ortopedické sestry, ale pro všechny, kteří se o toto téma zajímají. Dále mohou být použity pro zkvalitnění poskytování pooperační péče v rámci ošetřovatelského procesu.
|
|
|
Problematika ošetřovatelského procesu u pacientů s tracheostomií na jednotkách intenzivní péče
FIEDLEROVÁ, Miroslava
Dýchání je nedílnou součástí života. Při některých onemocněních nebo úrazech, může být tato základní životní funkce ohrožena nebo může selhávat. V takových případech hrozí zánik organismu. Dnešní medicína umožňuje řešit tuto problematiku za pomoci umělé plicní ventilace. S rozvojem medicíny a medicínské technologie se skupina těchto stavů, u kterých je nutné zajistit dýchací cesty a umělou plicní ventilaci rozšiřuje. Volné a průchodné dýchací cesty jsou základním předpokladem pro zajištění dobré ventilace. Cílem bylo zjistit, s jakou nejčastější problematikou se setkává, ošetřující personál v péči o nemocné s tracheostomickou kanylou, dále jaké pomůcky používá, ošetřující personál při komunikaci s těmito nemocnými. Mezi další cíle patřilo zjistit, jaké postupy používá, ošetřující personál v prevenci kontaminace tracheostomické kanyly. Výzkumné kvalitativní šetření bylo prováděno pomocí 2 strukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl vedený s 10 náhodně vybranými sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče interního a chirurgického oddělení a na anesteziologicko {--} resuscitačním oddělení a na stejných odděleních, byl uskutečněn i druhý rozhovor vedený s 10 náhodně vybranými tracheostomovanými nemocnými zde hospitalizovanými. Z výsledků rozhovorů, bylo zjištěno, že komunikace je největším problémem, jak pro nemocné, tak pro ošetřující personál. Dále bylo zjištěno, že sestry dodržují předepsaný standard v péči o tracheostomickou kanylu. V rozhovorech s nemocnými, bylo zjištěno, že dalším problémem je stravování a dále, že mají strach z ucpání tracheostomické kanyly a následného dušení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané šetřením budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno, a mohou být použity ke zlepšení ošetřovatelské péče o nemocné s tracheostomickou kanylou. Doporučením je, vzdělávání sester v komunikačních technikách a v rehabilitaci nemocných. Vhodným řešením by bylo, uspořádáni školení pro sestry na tyto témata. Dále bude doporučením uspořádání výzkumu problematiky prevence nozokomiálních nákaz u nemocných s tracheostomickou kanylou.
|
|
|
Poruchy nočního spánku u dětí
MAŘÍKOVÁ, Linda
Tématem této diplomové práce jsou poruchy nočního spánku u dětí. Jelikož stížností rodičů na nespavost především kojenců a batolat přibývá, stává se toto téma velmi aktuálním a často diskutovaným nejen mezi samotnými rodiči, ale také mezi zdravotnickými pracovníky, kteří se péčí o děti zabývají. Jednoznačná příčina toho, proč některé děti spí dobře a jiné ne, nebyla zatím prokázána. Odborníci, kteří se touto problematikou zabývají, však v literatuře uvádějí názor, že hlavní příčinou je nesprávný přístup rodičů při vytváření spánkových návyků u dětí. Svůj názor doplňují souborem doporučení, jak vhodným přístupem problémům předcházet, popř. jak je řešit. Za cíl naší diplomové práce jsme si tedy určili zjistit, jak ovlivňuje přístup rodičů vytváření nesprávných spánkových návyků u dětí v kojeneckém a batolivém věku. Dalším cílem bylo následné vypracování ošetřovatelské diagnózy a plánu ošetřovatelské péče, s jejichž pomocí by sestry mohly problematiku poruch spánku u dětí samostatně řešit. Proveden byl kvalitativní výzkum metodou dotazování. Technikou sběru dat byl standardizovaný rozhovor, uskutečněný se dvěma malými soubory matek dětí. První soubor tvořily matky dětí, které se spánkem problémy nemají, druhý soubor byl složen z matek dětí, které se spánkem problémy mají. Připravené otázky se týkaly především spánkových návyků dětí. Oba soubory byly porovnávány a u dat byl proveden také Fisherův test. Přestože nebylo možné prokázat, že nevhodný přístup rodičů k vytváření spánkových návyků u dětí je jednoznačnou příčinou jejich problémů se spánkem, domníváme se, že souvisejícím faktorem takový nevhodný přístup je. V této domněnce nás utvrzuje také výsledek další části výzkumu, a to nestandardizovaného rozhovoru. Tento rozhovor, z něhož byla posléze vytvořena kasuistika, byl proveden s jednou z matek, jejíž dítě mělo se spánkem problémy. Matka byla ochotná pokusit se zavést doporučovaná opatření a následně nám popsala, jak se problémy se spánkem jejího syna výrazně zmírnily. Na základě naší hypotézy, že vytvoření správných spánkových návyků dětem, trpícím poruchami spánku, může pomoci, i přesto, že přímá závislost mezi spánkovými návyky dětí a jejich problémy se spánkem prokázána nebyla, jsme jako výstup této diplomové práce zpracovali již zmíněnou ošetřovatelskou diagnózu a plán ošetřovatelské péče, které by měly dětským sestrám pomoci samostatně problémy dětí se spánkem řešit. Současně se domníváme, že by bylo vhodné, v budoucnu zpracovat výzkum, zabývající se přímo hodnocením úspěchu či neúspěchu doporučených opatření při řešení poruch spánku u kojenců a batolat.
|
host ::
RSS.