|
|
Specifika pěstounské péče u sourozeneckých skupin
ROZUM, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá specifiky pěstounské péče u sourozeneckých skupin a je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je členěna do čtyř základních kapitol. První kapitola popisuje význam rodiny pro dítě, druhá kapitola se věnuje náhradní rodinné péči, třetí kapitola se zabývá dětmi v pěstounské péči a jejich vzájemnými vztahy a poslední čtvrtá kapitola se věnuje zprostředkování náhradní rodinné péči. Empirická část obsahuje výsledky výzkumu, který probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů a uskutečnil se s pěti předem vybranými pěstounskými rodinami, které mají s pěstounskou péčí mnohaleté zkušenosti. Cílem výzkumu bylo nalezení odpovědi na otázku: Jaká jsou specifika pěstounské péče u sourozeneckých skupin?
|
|
|
Etický pohled na interrupci a její legalizaci
ŠABACKÁ, Lenka
Práce se zabývá otázkami interrupcí. Je zde stručně uvedena jejich historie a vymezení základních pojmů. Dále se zde uvádí základní postupy při provádění interrupcí, případné zdravotní problémy a je zde i zmínka o Hippokratově přísaze. Větší pozornost je poté věnována právní úpravě interrupcí na území České republiky, zahrnující současné legislativní znění, trestní zodpovědnost, ale například i jevy spojené se zákonným omezením interrupcí. Kromě toho zde lze nalézt informace charakterizující etiku jakožto vědní disciplínu a její samotný pohled na interrupce. Jsou zde zmíněny i základní rozdíly mezi osvojením a pěstounskou péčí, jakožto jiné možnosti jak řešit nechtěné těhotenství.
|
|
|
Zdroje tvorby identity adoptovaných dětí
KLOUDOVÁ, Hana
Osvojení neboli adopce je nejvyšším a z hlediska právního postavení dítěte nejvýhodnějším typem náhradní rodinné péče, protože právní postavení osvojeného dítěte je stejné jako postavení dítěte vlastního. V současné době se dává přednost informování dítěte o faktu adopce už od útlého věku. Žadatelé o adopci se v přípravných kurzech učí, jakou formou situaci dítěti vysvětlit. Cílem práce je zmapovat, jaký význam přikládají adoptované děti faktu adopce, jakou roli hraje tento fakt při tvorbě jejich identity, jakou roli hrají osoby z okolí, které o faktu adopce ví. Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii. Metodou získávání dat byly polostrukturované rozhovory s adoptovanými dospělými dětmi, a to vedené ?face to face? nebo e-mailem. Dál jsem využila internetové diskuze. Zkoumanou skupinou bylo 5 adoptovaných dospělých dětí ve věku 20 až 40 let, včetně mě. Respondenty jsem získala metodou sněhové koule. Metodou zpracování dat byl biografický výzkum, tedy rekonstrukce a interpretace života jedince někým druhým, a kvalitativní obsahová analýza výpovědí. Výsledky jsou uvedené jednak jako: biografie adoptovaných dětí, jednak jako souhrnné odpovědi výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že základní vliv na tvorbu identity adoptovaných dětí má fungující rodinné zázemí, tedy lidé, kteří je mají rádi. Zjistila jsem, že fakt adopce, neznamenal v životě respondentek nic zásadního. Ani vliv lidí z okolí na mě neměl nějaký zásadní vliv, mají fungující rodinu a to je to hlavní.
|
|
|
Hlavní důvody odebrání dítěte rodičům a předání do ústavní, čí jiné náhradní výchovy. Případy řešené OSPOD Trhové Sviny v letech 2001-2011
PILEČKOVÁ, Jindra
Práce se zabývá konkrétními důvody, které vedou k návrhu SPOD v Trhových Svinech na odebrání dítěte rodičům a následného umístění do náhradní péče. Teoreticky práce popisuje rodinu, její funkce, rodinné vazby, rodičovství a poruchy rodičovství, rodinu neúplnou a náhradní. Dále stručně poukazuje na potřeby dětí, jejich psychickou a citovou deprivaci v raném dětství a na rizikové faktory, které mají na děti zásadní vliv. V neposlední řadě se zabývá legislativou, SPOD, ústavní péčí a druhy zařízení, kde probíhá následná péče, po odebrání z rodiny. Praktická část se zaměřuje na jednotlivé případy, dělí kazuistiky do tří základních skupin. Rozdělení spočívá v bližší specifikaci hlavních důvodů odebrání dětí rodičům ve všech dvanácti případech. Práce se dále věnuje sociální práci s rodinami realizovanou SPOD, jejich možnostmi v preventivní a poradenské činnosti. Poslední jmenované činnosti jsou velice důležité až nepostradatelné. Pokud budou zajištěny v plné možné míře, nebude docházet k výše popsaným případům tak často.
|
|
| |
|
|
Komparace forem ústavní a náhradní rodinné péče v České republice a ve Francii
KORÁLOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá širokou problematikou náhradní rodinné a ústavní péče. Cílem této práce je porovnat jednotlivé formy náhradní rodinné péče v České republice a ve Francii a kriticky zhodnotit výhody a nevýhody této péče v obou zemích. Celá práce se rozdělena do tří částí, z nichž první, zaměřená na situaci v České republice, a druhá, zaměřená na situaci ve Francii, jsou především výkladové a podrobně popisují právní rámec alternativních forem rodinné péče. Třetí část obsahuje samotnou komparaci jednotlivých forem péče a hodnotí a porovnává jejich výhody a nevýhody. Práce obsahuje francouzsky psané resumé a dvojjazyčný glosář.
|
|
| |
|
|
Náhradní rodinná výchova
Bruštíková, Martina ; Žák, Květoslav (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem náhradní rodinné péče, přičemž hlavním cílem je zde poskytnutí uceleného přehledu o náhradní rodinné péči, konkrétně pak o pěstounské péči, žadateli o svěření dítěte do náhradní rodinné péče. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola vymezuje základní pojmy důležité pro správné pochopení této oblasti. Druhá kapitola se zabývá náhradní rodinnou péčí obecně a její legislativou. Ve třetí kapitole jsou představeny zvlášť jednotlivé formy náhradní rodinné péče. Čtvrtá a pátá kapitola jsou pak součástí praktické části práce, která obsahuje vysvětlení procesu zprostředkování osvojení a pěstounské péče a v poslední řadě i rozbor ankety deklarující ochotu veřejnosti přijmout dítě do pěstounské péče.
|
|
|
Náhradní rodinná výchova
Scheubová, Lenka ; Žák, Květoslav (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice náhradní rodinné výchovy. Práce se skládá z 5 kapitol, z nichž první se zabývá obecně rodinným právem. Druhá kapitola již obsahuje základní informace o náhradní rodinné výchově, včetně jejího historického vývoje. Následující kapitola pojednává o institutu registrovaného partnerství a vztahu k náhradní rodinné výchově. Poslední kapitola je zaměřena na výsledky průzkumu ohledně názoru na osvojení, vč. názoru na registrované partnerství.
|
|
|
Ukončení náhradní rodinné péče před 18. rokem věku dítěte
HOUŠKOVÁ, Blanka
Cílem práce bylo zjistit názory sociálních pracovníků náhradní rodinné péče oddělení sociálně - právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností Jihočeského kraje na problémy při výchově dítěte v NRP z pohledu sociálního pracovníka. Druhým cílem bylo zmapovat životní situaci dětí evidovaných OSPOD Jihočeského kraje, u kterých byla v průběhu let 2003 - 2008 ukončena NRP před 18. rokem věku. Náhradní rodinnou péči, kromě osvojení, lze ze závažných důvodů zrušit i dříve. Jedná se o složitou situaci, jak pro náhradní rodiče, tak děti, svěřené do náhradní rodiny. Z výsledků práce vyplývá, že většině sociálních pracovníků nechybí v jejich regionu odborné zařízení, které by pomáhalo náhradním rodinám. Nejčastějším důvodem ukončení NRP před 18. rokem věku dítěte jsou výchovné problémy. Pod nimi se skrývá celá řada problémů. U většiny dětí, u kterých byla NRP ukončena, následovala ústavní výchova {--} výchovný ústav.
|
host ::
RSS.