|
| |
|
|
Možnosti využití molekulárních metod pro studium populační genetiky raka říčního Astacus astacus
ŠABATA, Jakub
Rak říční (Astacus astacus) je jeden ze dvou původních druhů raků žijících u nás, kteří jsou na celém našem území přísně chráněni, protože jsou označeni za kriticky ohrožený druh. V Evropě je to jeden z pěti původních druhů raků, zaznamenán organizací IUCN jako ohrožený druh, který potřebuje ochranný management. Jeho populace byly rapidně sníženy kvůli račímu moru, který přenášejí nepůvodní druhy raků ze Severní Ameriky, kteří byli v minulosti zavlečeni do Evropy a posléze i do České republiky. V minulosti byly izolovány a popsány mikrosatelitní markery pro raka říčního (Koiv a kol., 2008a). V rámci této práce bylo testováno použití těchto osmi mikrosatelitních markerů na vzorcích získaných z českých populací raka říčního. Testování jsme provedli na 53 vzorcích raků ze šesti populací. Testování vzorků bylo provedeno izolací DNA z tkáně třetí kráčivé končetiny pomocí DNA Lego Kitu. Následným ověřením izolátu DNA elektroforézou na agarózovém gelu. Testování teplotního cyklu PCR amplifikace vycházelo z původní publikace Koiva a kol. (2008a), následně byl PCR cyklus upravován podle kvality PCR produktů získaných v naší laboratoři. Jako nejvýhodnější byla zvolena teplota annealing primerů 60°C pro šest testovaných lokusů tj. Aas 3666, Aas 3115, Aas 790, Aas 1198, Aas 3950 a Aas 766, pro další dva lokusy Aas 2489 a Aas 3040 byla zvolena teplota annealingu 55°C. Výsledné produkty PCR byly testovány na agarózovém gelu a následně byly fragmentační analýzou na automatickém sekvenátoru Beckman Coulter CEQ8000 určovány délky PCR produktů v multiplexech složených z několika lokusů. V jednotlivých lokusech bylo v rámci našich 53 vzorků nalezeno od 1 do 13 alel ? jeden z lokusů byl monomorfní v rámci všech analyzovaných vzorků. Největší variabilitu ukázala moravská populace na Boskovické nádrži, průměrný počet alel na lokus 3,86, poté severočeská populace z Jaroměře 3,43 alel na lokus. Zelenohorská populace 3 alely na lokus a Světlohorská populace 2,57 alel na lokus. Nejnižší průměrný počet alel na lokus měla populace z Landštejna 2,43. Cílem této bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši o metodách molekulární biologie využívaných při studiu raků a zároveň ověřit možnost využití 8 dosud popsaných mikrosatelitních markerů pro raka říčního. V laboratorních podmínkách se podařilo úspěšně optimalizovat použití sedmi mikrosatelitních markerů z osmi popsaných. Tyto mikrosatelitní markery by měly být použitelné pro populační studie, a nebo pro určování rodičovství (otcovství) v reprodukčních experimentech. V rámci ověřování použitelnosti mikrosatelitních markerů byly vyhodnocovány i některé základní populační charakteristiky, optimalizace a testování použitelnosti mikrosatelitních markerů však bylo prováděno jen na velmi nízkém počtu vzorků, proto tyto charakteristiky mají pouze velmi omezenou vypovídací schopnost.
|
|
|
Toxicita vybraných látek pro raka pruhovaného
MAHOVSKÁ, Ivana
Bakalářská práce zkoumala toxicitu vybraných látek pro raka pruhovaného (Orconectes limosus) v laboratorních podmínkách. Testována byla akutní toxicita insekticidu Diazinon 60 EC a herbicidu Roundup Biaktiv. K testům byla vybrána ráčata raka pruhovaného (Orconectes limosus) a juvenilní a adultní jedinci raka signálního ( Pacifastacus leniusculus). Tyto druhy raků byly vybrány jako snadno dostupný modelový organismus. Oba druhy raků se invazně šíří a v Evropě jsou nepůvodní. Práce se zaměřila na zjištěný toxicity výše uvedených látek na raka pruhovaného a raka signálního a na nároky raků na kvalitu prostředí.
|
|
|
Potenciální využití pasivních integrovaných čipů (PIT) k identifikaci a sledování raků v přírodních podmínkách.
VÍCH, Petr
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit možnost využití PIT telemetrie v monitoringu nepůvodního druhu raka pruhovaného Orconectes Limosus. Výzkum se skládal ze tří kroků: dvě laboratorní sledování a jedno sledování v přírodních podmínkách. První laboratorní výzkum byl zaměřen na značení raků pasivními integrovanými čipy do různých částí těla. PIT čipy byly vnitřně implantovány do hlavohrudi, klepete a zadečku. Největší úmrtnost byla ve značení do klepete. Druhý laboratorní výzkum se týkal porovnání různých značících metod se značením PIT čipy. Raci byly značeni PIT čipy, pájkou, elastomery a VI Alpha štítky. Mezi jednotlivými metodami značení nebyl zjižtěn rozdíl v úmrtnosti. Třetí výzkum se týkal značení raků v přírodních podmínkách. Byly využity tři metody: PIT telemetrie, pájení a VI Alpha štítky. Tento pokus nebyl úspěšný. Během znovuodchycení nebyli nalezeny žádní označení raci.
|
|
|
Sledování aktivity raka říčního (Astacus astacus) a raka pruhovaného (Orconectes limosus) v laboratorních podmínkách
MUSIL, Martin
Sledování aktivity raka říčního (Astacus astacus) a raka pruhovaného (Orconectes limosus) v laboratorních podmínkách Autor: Martin Musil Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, zemědělská fakulta, katedra rybářství Březen 2007 Kontakt: mue.@seznam.cz Abstrakt: Někteří autoři poukazují na to, že americké druhy jsou více aktivní ve dne než evropské. Rak říční (Astacus astacus L.) je považován za nočního tvora. Rak pruhovaný (Orconectes limosus Raf.) je považován za agresivnější druh s vyšší aktivitou během dne, který je svými ekologickými a reprodukčními charakteristikami typickým r-stratégem. Navíc je vektorem račího moru. Cílem práce bylo porovnání denní a noční aktivity obou druhů, vliv přítomnosti rybích predátorů a projevy agresivity. Převážná část práce se odehrála v etologické laboratoři s využitím videotechniky v kontrolovaných podmínkách a řízeným světelným režimem. Výsledky ukazují značný rozdíl mezi druhy s tím, že rak pruhovaný je celkově aktivnější (51,4%{$\pm$}4,33 celkové 24 hod. aktivity) s malým rozdílem mezi dnem a nocí. Někteří jedinci během experimentu vůbec nevyhledávali úkryt, jednalo se převážně o samičky, jejichž aktivita byla výrazně vyšší, než u samečků. Rak říční vykazoval nižší celkovou aktivitu (15,1%{$\pm$}8,22 z celkové 24 hod. aktivity)s vyšším rozdílem mezi dnem a nocí a s menšími rozdíly mezi pohlavím. Přítomnost rybího predátora měla na oba druhy malý vliv, někdy spíše přitahovala pozornost raků. Agresivita obou druhů je přinejmenším srovnatelná, proto není jasné, zda by byl rak pruhovaný úspěšnější v přímé kompetici bez přítomnosti infekce račího moru.
|
|
|
Vliv predace norkem americkým na populace raka kamenáče
PAVLUVČÍK, Petr
1. Vliv predace norkem americkým (Mustela vison) na populace ohroženého raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) byl sledován během dvou let na středně velkých potocích v Západních Čechách. Jako hlavní cíl této studie byla zkoumána potravní selektivita norka a její vliv na početnost kořisti. 2. Potrava norka byla popsána na základě exkrementů nalezených na sledovaných úsecích. Důležitost různých druhů kořisti byla určena na základě jejich frekvence výskutu v potravě. množství ulovených raků bylo zjištěno z počtu nalezených pozůstatků ulovených raků, které byly sesbírány během dvou let. Početnost populace raků byla určena na základě metody zpětného odchytu. 3. Raci byli nejčastěji zaznamenanou složkou potravy norků. Míra predace norkem na racích byla závislá na hustotě populace raků. Míra predace byla nižší během zimních měsíců než během letních. Norek prokazatelně preferoval v potravě větší raky než byl velikostní průměr v jejich populaci. 4. Přestože raci byli významnou součástí potravy norků, význam vlivu norků je stále nejasný. Bylo by důležité pokračovat vtomto výzkumu, což by umožnilo přesně určit vztahy mezi těmito dvěma živočišnými druhy.
|
|
|
Sledování výskytu ohrožených a chráněných druhů ryb v povodí horní Blanice
HANÁK, Radek
Rybí společenstvo povodí horní Blanice bylo studováno na osmi lokalitách mezi 62. a 77. říčním km. Během průzkumů v letech 2004-2006 zde byl prokázán výskyt raka říčního (Astacus astacus) a perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Ichtyologickým průzkemem byl zjišten především výskyt třinácti druhů ryb a mihulí, z nichž podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. patří Lampetra planeri mezi kriticky ohrožené a tři druhy jsou ohrožené (Lota lota, Phoxinus phoxinus, Cottus gobio). Z nepůvodních druhů ryb se zde vyskytuje Salvelinus fontinalis a Oncorhychus mykiss. Nejpočetnějším druhem je Salmo trutta m. fario, dále se zde vyskytuje Leuciscus cephalus, Leuciscus leuciscus, Thymallus thymallus, Barbatula barbatula. Zřejmě alochtoního původu jsou v daném povodí Rutilus rutilus a Perca fluviatilis. Pro zachování a ochranu biodiverzity je nutné udržet dosavadní extensivní hospodaření v okolní krajině, šetrné rybářské obhospodařování a neovlivňovat přirozený vývoj formování koryta toku negativními melioračnímy zásahy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.