|
Cesta do pravěku
Filipová, Markéta ; Rozbořil, Blahoslav (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Téma bakalářské práce je odkazem k filmu režiséra Karla Zemana, jenž je příběhem čtveřice chlapců, kteří se rozhodnou podniknout cestu do minulosti. Spojujícím prvkem celého souboru je variace na úvodní scénu z filmu Karla Zemana, kdy čtveřice kluků propluje jeskyní do období pravěku. Tato scéna se stala symbolickou a motiv „cesty“ je přítomný téměř ve všech obrazech. Cesta do pravěku je metaforou pro výzkum a studium prehistorie. Je to mentální pohyb směrem do minulosti, při kterém se snažíme porozumět dávno zapomenutým skutečnostem.
|
|
Dítě předškolního věku a morální hodnoty
VONEŠOVÁ, Jitka
Cílem práce je poukázat na možnosti rozvíjení morálního vědomí a chování dětí předškolního věku. Teoretická část se zabývá pojmem morálka a morálním vývojem dítěte z různých teoretických pohledů. Podrobněji je zde popsán morální vývoj z pohledu Jeana Piageta a Lawrence Kohlberga. Dále jsou zde uvedeny možnosti výchovy, kterými lze morální vývoj dítěte podpořit. V praktické části je popsán a reflektován dlouhodobý integrovaný celek zaměřený na rozvoj morálního vědomí a chování dětí předškolního věku. Součástí tohoto celku jsou příběhy Evy Svobodové s morální tématikou a příběhy J. Piageta týkající se řešení morálních dilemat.
|
|
Jak napsat literární příběh
BEZOUŠKA, Ondřej
Práce se zabývá metodikou tvorby literárního příběhu. Jejím cílem je čtenáři poskytnout rady literárně činných spisovatelů, kteří se této problematice v minulosti nějak věnovali. Je rozdělena do čtyř částí. První se zaobírá dispozicemi vrozenýma a získanýma, které by autor měl mít. Druhá seznamuje čtenáře s příběhem a jeho plánováním. Třetí se samostatným procesem tvorby příběhu. A poslední čtvrtá část se zaobírá procesem korekce.
|
|
Příběhy v dětském výtvarném projevu
VLČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce ?Příběhy v dětském výtvarném projevu?, je zaměřena na výtvarný projev dětí předškolního věku. V teoretické části se zaměřuji na výtvarný projev, na kresbu a její fáze, na důvody proč dítě kreslí, na zobrazování prostoru a zákonitosti dětské kresby. Dále pak na náměty, na symboly a barvy, které děti využívají ve své kresbě. Jak je v názvu bakalářské práce uvedeno, zaměřuji se na pohádky, příběhy a jejich význam. Poslední dvě kapitoly se týkají námětů pro výtvarnou činnost v mateřské škole a přístupu pedagogů k výtvarným aktivitám. Praktická část je zaměřena na kresbu děje příběhu předškolních dětí, na hledání odlišností a podobností v jejich výtvarném projevu. Část tvoří zásobník příběhů, jako námětů pro výtvarné činnosti.
|
|
Literární příběh pro děti v kontextu současné doby
KUPCOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá příběhem jako takovým, jeho významem v životě předškolního dítěte a také vztahem rodičů a pedagogů k literárním textům. Teoretická část definuje problémy dnešních dětí a podává výpověď o současném stavu dětské literatury. Praktická část přináší poznatky z rodin a praxe v mateřských školách. Cílem práce je nabídnout rodičům a pedagogům příběhy ze současné literatury, které děti obohatí a zaujmou.
|
|
Kvalitativní výzkum vlivu pohádek a příběhů na identitu předškoláka
KREJČÍ, Petra
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak pohádka a příběh ovlivňují současné děti předškolního věku. Teoretická část je zaměřena na významné psychologické teorie, které se týkají vývoje dítěte (Teorie vazby ? J. Bowlby, Psychoanalytická teorie a psychosexuální vývoj ? S. Freud, Teorie kognitivního vývoje ? J. Piaget). Po vysvětlení klíčových pojmů těchto teorií se práce věnuje problematice socializace dítěte a problematice genderu a genderové identity. Pozornost je věnována i citovému prožívání dítěte a jeho emocím. Závěr teoretické části je zaměřen na pohádky a příběhy, které velkou měrou ovlivňují identitu předškoláka. Metodologická část objasňuje, jaké výzkumné metody byly v práci použity: kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, pozorování, rozhovor a způsoby kódování. V praktické části jsou shrnuty výsledky prováděného pozorování doplněného o polostrukturované hloubkové rozhovory s dětmi. Doplňující informace byly získávány od kolegyň a rodičů dětí. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké pohádky, příběhy a seriály ovlivňují současné děti předškolního věku a jaký vliv mají na utváření identity a sebepojetí dítěte.
|
|
Příběh (a) dramatizace
Merenus, Aleš
Studie Příběh (a) dramatizace se snaží teoreticky uchopit dva specifické koncepty literární vědy, konkrétně koncept příběhu a koncept dramatizací literárních děl. První část textu je věnovaná strukturalistickým definicím příběhu Tzvetana Todorova, Seymoura Chatmana a dalších, ale také vymezením příběhu v rámci teorie fikčních světů, s nimiž přicházejí Lubomír Doležel a Bohumil Fořt. V závěru první části je představena pracovní definice příběhu. Druhá část textu přináší několik slovníkových definic termínu dramatizace a posléze dvě nové možné kategorie dramatizací, tzv. dramatizaci v užším slova smyslu (textovou), která ošetřuje pouze transformace jazykového materiálu a dramatizaci v širším slova smyslu (inscenační), která zahrnuje proces a výsledek inscenační práce, při níž dochází k náhradě jednoho znakového systému systémem jiným (intersémiotický překlad). V závěrečné kapitole je koncept příběhu konfrontován s modelem dramatizace. Samotný dramatizační proces je teoretickým příkladem transformací jednotlivých elementů příběhu (postav, prostředí, událostí) či struktur fikčního světa (extense a intense).
|
|
Povídka Karla Čapka
FORKAVEC, Oksana
Tématem této práce je analýza povídek Karla Čapka. Rozbor se týká jeho povídkové tvorby, a to konkrétně sbírek Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny, Boží muka, Trapné povídky, Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy. Analýza je zaměřená na stránku tématickou i samotné literární zpracování povídek po stránce kompoziční a jazykové. Nebudou opomíjeny faktory, které ovlivnily Čapkovu tvorbu, jako jsou literárně-historické souvislosti i vnitřní události autorova života. Za další aspekty ovlivňující jeho tvorbu považujeme politicko-sociální souvislosti a vliv filozofického směru pragmatismu.
|
|
Fantasy - teorie žánru a jeho edukační aspekty
HOKR, Boris
Tato diplomová práce se zabývá podstatou žánru fantasy ve světovém i zahraničním kontextu, stejně jako možnostmi jeho didaktického využití. Cíle je dokázat, že fantasy má svou historii a místo v literárních dějinách, že může obohatit své čtenáře v rovině estetické, vědomostní, zkušenostní a zážitkové. Zároveň si práce klade za cíl popsat pozici fantasy v tzv. fantastice. Úvodní část práce blíže osvětluje pojem fantasy, nabízí přehled historie žánru a jeho současné rozčlenění. V dalších kapitolách je fantasy představena jakožto žánr schopný adaptace i na mimoliterární oblasti současné kultury, fantasy jakožto zdroj poznání a sebevýchovy v životě mladých lidí a nabízí i podrobnější zastavení u české podoby žánru s přihlédnutím ke styčným i rozlišovacím bodům oproti fantasy světové (převážně anglo-americké). Didaktický potenciál je vždy v příslušných pasážích vyzdvihnut a zcela je mu věnována čtvrtá až šestá kapitola. Závěr přináší výsledky výzkumu zaměřeného na žánr fantasy.
|
|
Filozofický rozměr literárního příběhu: uplatnění literárního příběhu v programu Filozofie pro děti
MACKŮ, Lenka
Tato práce se soustředí na nalézání a pedagogické uchopení filozofického rozměru literárních příběhů, se zvláštním zřetelem k dětským příběhům. Dále se zabývá možnostmi využití literárních příběhů v programu Filozofie pro děti. S využitím poznatků z literární vědy a publikací popisujících varianty využití příběhu v programu Filozofie pro děti, dospívá tato práce k obecnější definici filozofického rozměru příběhu. Dále se pokouší o navržení univerzálního postupu, jak v jednotlivých příbězích filozofický rozměr identifikovat a následně uchopit pro filozofický dialog s dětmi. V poslední části je tento navržený postup aplikován na literární příběh Malý princ a Lev, čarodějnice a skříň.
|