|
|
Objektivizace poruch jemné motoriky horních končetin u pacientů s vrozenými neuropatiemi
Nývltová, Marcela ; Kraus, Josef (oponent) ; Kobesová, Alena (vedoucí práce)
V diplomové práci Objektivizace poruch jemné motoriky horních končetin u pacientů s vrozenými neuropatiemi jsou v první části uvedeny stručné informace o charakteristice, klasifikaci, klinických příznacích, deformitách a testování horních končetin, rehabilitaci a léčbě choroby CMT. Praktická část práce se zabývá testováním a hodnocením síly, jemné motoriky a senzitivních funkcí horních končetin u pacientů s CMT. Pro vyšetření svalové síly byl použit svalový test a dynamometrie. Jemná motorika byla hodnocena pomocí Jebsen-Taylorova testu, Devítikolíkového testu a vyšetřením statických a dynamických úchopů. Pro hodnocení senzorických vlastností byla použita Nottinghamská škála. Pro získání údajů o tíži postižení pacientů s CMT byl použit dotazník ONDS a Kompozitní škála CMT NS. Cílem práce je porovnat svalovou sílu a funkci dominantní a nedominantní horní končetiny. Dílčím cílem práce bylo zjištění korelací mezi jednotlivými testy. Z výsledků lze konstatovat, že v důsledku CMT onemocnění dochází k oslabení svalové síly a ke zhoršení jemné motoriky více na dominantní horní končetině. To svědčí pro existenci overwork weakness (oslabení z přetížení). Pro komplexní vyšetření horních končetin je nutné vyšetřit svalovou sílu svalovým testem a dynamometrií, kvalitativní a kvantitativní funkci jemné motoriky a...
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy zaměřené na jemnou motoriku u osob s hemiparézou po cévní mozkové příhodě
DAMBOROVÁ, Barbora
Tématem mé bakalářské práce jsou "Fyzioterapeutické postupy zaměřené na jemnou motoriku u osob s hemiparézou po cévní mozkové příhodě." Cévní mozková příhoda je neurologické onemocnění, které je způsobeno vaskulární poruchou s příznaky odpovídajícími postižené části mozku. Toto onemocnění patří mezi nejčastější a snížit jeho výskyt se nedaří ani přes velkou informovanost populace o rizikových faktorech, které může každý sám ovlivnit. Hlavním cílem práce bylo zmapovat problematiku cévní mozkové příhody a její vliv na jemnou motoriku u postižených jedinců. Dále navržení, realizace a zhodnocení fyzioterapeutických postupů u tří probandů. Na základě daných cílů byla stanovena výzkumná otázka: K jakým změnám v kineziologickém vyšetření dojde po realizaci navržených fyzioterapeutických postupů u pacientů s poruchou jemné motoriky po CMP? Práce se v teoretické části zabývá problematikou cévní mozkové příhody, jejími projevy podle postižené části mozku a jejím dopadem na člověka. Je zde popsána jemná motorika, manipulace, úchopy, a testování jemné motoriky. Poslední kapitola zahrnuje terapii z pohledu fyzioterapie, ergoterapie a také terapii pomocí robotické technologie Armeo Spring a Amadeo. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum, který zahrnoval kompletní kineziologický a neurologický rozbor a testování úchopových funkcí jedinců. Na základě vyšetření byl sestaven krátkodobý a následně dlouhodobý rehabilitační plán. Výzkum probíhal u pacientů v subakutní fázi cévní mozkové příhody, kteří byli hospitalizováni na Rehabilitačním nebo Neurologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Fyzioterapie probíhala po dobu dvou týdnů za hospitalizace jednotlivých probandů na daném oddělení. Během terapie došlo ke zlepšení jemné motoriky u všech probandů. Výzkum lze tedy považovat za přínosný.
|
|
|
Rozvoj jemné motoriky v kooperativních činnostech
BARTÍKOVÁ, Irena
Bakalářská práce poskytuje pedagogům inspiraci pro využívání kooperativních činností. Jedna z kapitol teoretické části je věnována problematice jemné motoriky, jejímu vývoji, možnostem rozvíjení a její diagnostice. Další část se zabývá vymezením kooperace a vývojovými zvláštnostmi z hlediska rozvoje spolupráce u předškolních dětí. Poslední oddíl teoretického úseku se věnuje kooperaci jako jednomu z cílů předškolního vzdělávání, rozvíjení kooperace, pozitivním dopadům při rozvíjení kooperace hrou, základním komponentům kooperativní hry, kooperativnímu učením a jeho hodnocení. Praktickou část tvoří program rozvoje jemné motoriky v kooperativních činnostech a jeho vyhodnocení vzhledem k plnění cílů v oblasti jemné motoriky i spolupráce podle předem zpracovaného evaluačního plánu. V závěru jsou zformulována doporučení pro využití aktivit v mateřské škole.
|
|
|
Grafická motorika předškolních dětí a její rozvoj před nástupem do školy
JAKEŠOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá grafickou motorikou předškolních dětí a jejím rozvojem před nástupem do školy. Cílem práce je zachycení a rozvoj úrovně grafomotorických dovedností a prokázání pozitivního dopadu preventivně - stimulačního programu na úroveň grafomotorických dovedností předškolních dětí. Práce je rozdělena do dvou základních částí. První část vymezuje teoretické poznatky, druhá část je praktická. Teoretická část se zabývá vývojovým obdobím předškolního dítěte, kresebným projevem, motorickými schopnostmi zaměřenými na oblast hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky, senzomotoriky, vizuomotoriky a audiomotoriky. Dále správnými pracovními návyky při kreslení a psaní jako je poloha těla, uvolnění ruky, úchop a výběr psacího náčiní. Rozebírá také problematiku školní zralosti a připravenosti dítěte. Praktická část se skládá ze dvou částí. První částí je vypracování metodického materiálu preventivně stimulačního programu rozvoje grafomotoriky předškolních dětí. Druhá část je zaměřena na zjištění úrovně grafomotorických dovedností vybrané skupiny dětí v mateřské škole před zahájením a po ukončení práce s programem. K výzkumu byly použity metody pozorování a rozhovor. Ze zjištěných poznatků jsou pak vytvořeny závěry pro další praxi.
|
|
|
Grafomotorická připravenost dětí při vstupu do základní školy z pohledu učitelek mateřské školy a učitelů základní školy.
KYSILKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá grafomotorickou připraveností dětí při vstupu do základní školy. V první části jsou uvedeny teoretické poznatky o vývoji dítěte z hlediska motorického, kresebného a grafomotorického. Dále se zmiňuji o prvopočátečním psaní a současných kurikulárních dokumentech pro předškolní a základní vzdělávání v oblasti psaní. Praktická část je věnována pedagogickému výzkumu, který řeší problematiku vnímání úrovně připravenosti dětí předškolního věku z hlediska rozvoje jejich grafomotorických dovedností, a to z pohledu učitelek mateřských škol a učitelů prvních tříd základních škol. Hlavní výzkumnou metodou je metoda dotazníkového šetření. V praktické části jsou popsány výzkumné metody využité pro získání požadovaných informací, analýza získaných dat a jejich vyhodnocení.
|
|
|
Grafomotorika dítěte předškolního věku
PŘIKRYLOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce analyzuje problematiku rozvoje grafomotorických dovedností dětí předškolního věku, prevenci vzniku poruch v oblasti psaní a možnosti pomoci dětem s grafomotorickými obtížemi. Cílem práce je zachycení a rozvoj úrovně grafomotorických dovedností předškolních dětí a prokázání pozitivního dopadu stimulačního programu na úroveň grafomotorických dovedností dětí. Ze zjištěných poznatků jsou pak vytvořeny návrhy pro praxi. Teoretická část se zabývá otázkami vývoje předškolního dítěte se zaměřením na oblast vývoje grafomotoriky, počátky psaní a správné pracovní návyky při kreslení a psaní. Rozebírá také problematiku školní zralosti a připravenosti dítěte a s tím související Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, podle kterého jsou děti v mateřských školách vzdělávány. Praktická část je složena ze dvou částí. První část je vypracování metodického materiálu preventivně stimulačního programu rozvoje grafomotoriky předškolních dětí. Druhou částí je výzkumný projekt zaměřený na zjištění úrovně grafomotorických dovedností předškolních dětí v konkrétní třídě MŠ před zahájením práce s dětmi a po jejím ukončení a realizace preventivně stimulačního programu se vzorkem čtyř dětí.
|
|
|
Příprava na psaní v mateřské škole
HOLUBÁŘOVÁ, Eva
Bakalářská práce je zaměřena na přípravu na psaní v mateřské škole. V teoretické části se zabývám vývojem jemné motoriky v předškolním věku, zmiňuji se zde i o významu hry a kresby při rozvoji jemné motoriky, příčinách odchylek ve vývoji jemné motoriky a grafomotoriky. Dále se věnuji RVP PV a nově navrhovaným standardům pro předškolní vzdělávání z hlediska přípravy na psaní, v závěru hygienickým návykům při kreslení a psaní. Výzkumné šetření v praktické části zjišťuje, jak jsou předškoláci v mateřské škole připravováni na psaní a vedeni ke správným návykům při grafických činnostech. Ke svému výzkumu jsem použila techniku pozorování a rozhovor.
|
|
|
Práce s papírem v mateřské škole
JIRÁSKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce pojednává o historii výroby a výrobě papíru dnes. Popisuje jeho druhy, vlastnosti a formáty využívané v mateřských školách pro výtvarnou výchovu dětí předškolního věku. V další části se práce zabývá vývojem hrubé a jemné motoriky, metodami a organizací výtvarných činností. Praktická část práce nabízí konkrétní příklady využití různých druhů papíru v mateřské škole.
|
|
|
Vliv terapeutických činností na rozvoj klienta s mentálním postižením v Domově Petra
VIKTOROVÁ, Štěpánka
Terapeutické činnosti jsou chápány jako cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb a zájmů jedince s mentální retardací. Účelem je zaměstnat klienta smysluplnou činností, rozvíjet jeho schopnosti, dovednosti a umožnit mu určitou formu seberealizace. Člověk s mentální retardací je sociální bytost a stejně jako kdokoli jiný potřebuje v rámci svých možností žít plnohodnotný život a udržovat sociální kontakty. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit rozsah, posoudit význam a možnosti využití terapeutických činností k rozvoji klienta s mentálním postižením v Domově Petra v Mačkově.
|
|
|
Rozvoj grafomotoriky u předškolních dětí s příznaky hyperaktivity
ŠMÍDOVÁ, Kateřina
Grafomotorika je soubor pohybových dovedností v grafické oblasti. Její rozvoj je závislý na celkové úrovni psychomotorického vývoje, zejména hrubé a jemné motoriky. Hyperaktivita znamená nadměrné nutkání k činnosti, nadměrné pohyby. Velmi často se proto u dětí, které mají příznaky hyperaktivity, vyskytují problémy s některou oblastí psychomotoriky. Cílem práce bylo zjistit, nakolik úroveň rozvoje grafomotoriky ovlivňuje u hyperaktivních dětí odklad školní docházky a také jak se mateřské školy věnují u těchto dětí rozvoji jemné a hrubé motoriky. Oba cíle byly splněny. Teoretická část práce se zabývá podrobným popisem problematiky, snaží se podat ucelený přehled o tématu. Výzkumná část je tvořena integrovaným výzkumem. Kvalitativní výzkum probíhal pomocí řízených rozhovorů se zástupci mateřských škol. Rozhovor byl zaznamenáván písemně a následně analyzován a zpracován do tabulek. Kvantitativní část výzkumu byla postavena na sběru dat pomocí dotazníků a na následné analýze dat. Výsledky byly zpracovány do grafů. Dotazníky byly celkem dva, oba anonymní. Jeden byl určen pro pedagogické pracovníky mateřských škol, zaměřoval se na zachycení dětí s příznaky hyperaktivity a orientační posouzení úrovně jejich psychomotorického vývoje. Druhý dotazník vyplňovali rodiče dětí, které byly pedagogy uvedeny jako hyperaktivní. Zjišťoval úroveň hrubé i jemné motoriky, grafomotoriky a případný odklad (i zvažovaný) školní docházky. Byly stanoveny dvě hypotézy. Výzkum obě hypotézy potvrdil. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že nedostatky v rozvoji grafomotoriky u předškolních dětí jsou závislé na rozvoji hrubé motoriky a koordinace a že u hyperaktivních dětí jsou v těchto oblastech větší nedostatky. V předškolním věku by se proto měl psychomotorický vývoj, hlavně pohybová koordinace, hrubá a jemná motorika, cíleně podporovat a rozvíjet. Tím lze zvláště u hyperaktivních dětí předejít problémům s grafomotorikou.
|
host ::
RSS.