|
|
Role vojenských sester při poskytování ošetřovatelské péče u vojáků a civilistů v zahraničních misích
KRATOŠKOVÁ, Tereza
Byly stanoveny dva cíle: C1: Zjistit, jak ranění a nemocní civilisté vnímají účast žen ve vojenské ošetřovatelské péči v zahraničních misích K-FOR na území Kosova. C2: Zjistit, jak ranění a nemocní vojáci vnímají ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami {--} ženami během zahraničních misí K-FOR. Tyto cíle byly splněny. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Vnímají ranění a nemocní civilní obyvatelé rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? 2. Respektují poskytovatelé péče potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova? 3. Vnímají ranění a nemocní vojáci rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? K dosažení cílů a výzkumných odpovědí byla využita metoda dotazování technikou nestandardizovaného rozhovoru. Na výzkumné šetření bylo vybráno celkem šest skupin raněných a nemocných, kteří byli ošetřováni vojenskou zdravotnickou službou na území Kosova a to : První skupina byli vojáci Armády České Republiky {--} 7 mužů, druhá skupina byly vojákyně {--} 5 žen. Do třetí skupiny patřili muži vojenského zdravotnického personálu {--} 7 mužů, čtvrtá skupina byla tvořena vojákyněmi zdravotnického personálu {--} 5 žen. Poslední dvě skupiny dotazovaného souboru bylo 5 mužů a 5 žen z místního obyvatelstva. Na základě analýzy odpovědí byly k výzkumným otázkám stanoveny hypotézy. H1: Ranění a nemocní civilní obyvatelé vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. H2: Poskytovatelé péče respektují potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova. Na závěr vyplynula hypotéza a to ze třetí výzkumné otázky a to H3: Ranění a nemocní vojáci vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. Výsledky této práce je možné využít při vojenských přípravách pro jednotky vyjíždějící do zahraničních misí, ale i jako studijní materiál při přednáškách a prezentacích. Zodpoví se tím plno nevyřčených otázek a může přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče poskytované na zahraničních misích.
|
|
|
Znalosti odborné krizové intervence u sester na standardních interních a chirurgických odděleních
SOCHOROVÁ, Alena
Krizová intervence představuje odbornou pomoc člověku v krizi. Každý člověk svou krizi prožívá specifickým způsobem. Krizová intervence neznamená jen komunikační dovednosti, které v sobě zahrnují verbální, nonverbální a paraverbální složku. Krizová intervence je doménou zejména psychiatrických oddělení, přesto je důležitá její znalost i na odděleních nezabývajících se nemocemi duševními. Ve zdravotnictví ČR jsou normy pro poskytování krizové intervence prozatím definovány nejasně. Jako specifický odborný výkon jí ve zdravotnictví poskytuje klinický psycholog, v rámci psychoterapie potom osoby kompetentní provádět systematickou psychoterapii ve zdravotnictví (klinický psycholog, lékař - psychiatr s předepsaným vzděláním). Postupy odborné krizové intervence mohou ale jistě být součástí běžné komunikace zdravotníků s klienty. Komunikační dovednosti patří k základním pracovním nástrojům sestry. Znalosti krizové intervence u sester a jejich využití při komunikování s klienty představuje významné zkvalitnění ošetřovatelské péče o klienty, kteří se nacházejí v krizové situaci. Kapitola současný stav se zabývá krizí, krizovou intervencí, ošetřovatelskou problematikou a rolí sestry při krizové intervenci. Cílem práce bylo zjistit znalosti sester o odborné krizové intervenci. V průběhu výzkumu jsem se zaměřila na znalosti sester vlastní odborné krizové intervence, dále jak sestry vnímají důležitost profesionální komunikace s pacienty a v neposlední řadě zda vnímají pacientovi problémy pouze na úrovni somatické nebo zda se dokáží přenést i do složky psycho {--} socio {--} duchovní jednoty člověka i s vnímáním lidských krizových stavů. První stanovená hypotéza znějící {\clqq}Sestry mají nedostatečné znalosti o odborné krizové intervenci.`` byla potvrzena. Druhá stanovená hypotéza {\clqq}Sestry mají nedostatek informačních zdrojů o odborné krizové intervenci.`` nebyla potvrzena. A třetí hypotéza znějící: {\clqq}Sestry neznají zásady komunikace s prvky krizové intervence.`` byla potvrzena.
|
|
|
Domácí násilí a primární péče
VRTIŠKOVÁ, Eliška
Domácí násilí a primární péče. Domácí násilí je nejrozšířenější formou násilí, zároveň i formou nejméně kontrolovanou, ve své frekvenci a závažnosti nejvíce podceňovanou. Domácí násilí je fyzické, psychické či sexuální týrání blízkými osobami, které se děje v soukromí, skrytě před pozorností ostatních, přičemž se intenzita násilí stupňuje. Jedná se o chování, které v párovém soužití či v širší rodině u jedné osoby vyvolá strach z osoby druhé. Teoretická část byla věnována definici pojmu domácího násilí, jeho formám, příčinám, obětem z hlediska ošetřovatelské péče, charakteristice pachatele, krizové intervenci v problematice domácího násilí, primární péči, roli sestry při zjištění domácího násilí a legislativním opatřením týkajících se domácího násilí . Praktická část byla specifikována na zjištění, zda se sestry pracující v primární péči setkávají s klienty postiženými domácím násilím a pokud ano, tak jaké intervence poskytují a zda mají informace o této problematice. Tomu odpovídaly i formulované hypotézy. Při sběru dat i jejich zpracování byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování. Informace byly získány formou dotazníků, dotazníky byly rozdány sestrám v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost, v ordinacích praktického lékaře pro dospělé a v gynekologických ordinacích. Výsledky výzkumu ukázaly, že hypotézy H1 byla vyvrácena, hypotéza H2 a H3 byly potvrzeny. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že se sestry pracující v primární péči setkávají s klienty postiženými domácím násilím, ale nevědí jak správně postupovat v této situaci a že nemají dostačující přístup k informacím, který by pokrýval celou problematiku domácího násilí.
|
|
|
Role sestry ve využití volného času klientů v rámci hospitalizace na ONP
RATAJOVÁ, Radka
Role sestry ve využití volného času klientů v rámci hospitalizace na ONP Posláním sester ve společnosti je uspokojovat klientovy aktuální potřeby a dosahovat tak jeho maximální tělesné, psychické a sociální spokojenosti. Toho lze dosáhnout holistickým přístupem ke klientovi, který zahrnuje celou osobnost člověka, celistvou bytost a všechny stránky jejího životního stylu. Neméně důležitá je komunikace s nemocným člověkem, ať už verbální či neverbální, protože psychika klienta v nemocnici je zcela změněna. To, jakým způsobem se nemocný s hospitalizací vyrovnává, může z velké části ovlivnit právě sestra svým správným přístupem k nemocnému. Zvláště u dlouhodobě hospitalizovaného klienta je třeba myslet i na spolupráci s jeho rodinou a předcházet negativním důsledkům hospitalizace, zaměstnávat klienta v jeho volném čase a podporovat jeho soběstačnost. K těmto účelům využívají sestry různé techniky, které jsou součástí obsahu této práce. Cílem práce bylo zjistit, zda se sestry ve volném čase klientům dostatečně věnují, zda na to mají prostředky a jaké mají možnosti. Pokud možno zjistit i odezvu klientů na možnosti využití volného času v nemocnici. Potom na základě získaných dat, teoretických znalostí a praktických zkušeností navrhnout zlepšení situace na daných odděleních. K výzkumu byla použita dotazníková kvantitativní metoda sběru dat. Byly vytvořeny dva výzkumné soubory: zdravotní sestry na ONP a klienti ONP. Byly stanoveny dvě hypotézy, které měly potvrdit či vyvrátit nedostatek času na aktivity klientů v rámci volného času v průběhu hospitalizace a nespokojenost klientů s využitím volného času v průběhu hospitalizace. První hypotéza potvrdila, že sestry nemají dostatek času na aktivity klientů v rámci volného času v průběhu hospitalizace. Druhá hypotéza nepotvrdila nespokojenost klientů s využitím volného času v průběhu hospitalizace. Výsledky výzkumu ukázaly, že sestry by se nemocným v jejich volném čase rády věnovaly, ale hlavním problémem je nedostatek personálu. Není proto možné se klientům věnovat podle jejich představ. Dalším problémem je i nedostatek financí. Přesto sestry podávaly různé návrhy, jak klientům pobyt v nemocnici zpříjemnit. Na druhé straně nespokojenost klientů s využitím volného času byla minimální, zejména díky rodinným příslušníkům. Od sester ani vyplnění volného času nečekají pro jejich pracovní vytížení. Bylo by tedy vhodné zajistit dostatek personálu a dobrovolníků na volnočasové aktivity klientů v průběhu hospitalizace. Pokud možno i rozšířit nabídku omezených možností využití klientova volného času a také ho s těmito možnostmi seznámit, protože současný klient něco takového ani neočekává.
|
host ::
RSS.