|
|
Občan v krizovém managementu
SUCHANOVÁ, Jana
Diplomová práce řeší postavení a úlohu občana v krizovém managementu, neboť se ho rozsáhle dotýká. Volbu tématu podnítilo především to, že se o problematiku občana v krizovém managementu málokdo zajímá, je málo dostupných informací a v rámci krizového managementu, občan a jeho rodina, jako základní prvek není vyspecifikován už vůbec. Velice ráda bych tento přístup k občanovi a jeho rodině změnila a přispěla tak ke zkvalitnění krizového plánování a tvorbu nových pohledů na oblast obrany, bezpečnosti a ochrany. Cílem práce bylo především analyzovat, popsat a definovat postavení občana v krizovém managementu. Dále pak cílem je zkoumat postavení občana z hlediska všech částí krizového managementu a změnit tak náhled na problematiku krizového managementu a zároveň rozšířit ho o celou jednu oblast osobní část krizového managementu. V souvislosti s vymezenou hypotézou je velmi významné zajistit preventivně výchovnou činnost pro občany při předcházení následkům mimořádných událostí a krizových situací. Za pomoci dotazníkového průzkumu a doplňujících otázek byl zjišťován současný stav připravenosti občana na možnost vzniku mimořádné události a krizové situace. Získané údaje potvrzují hypotézu, že v připravenosti občana na vznik mimořádné události nebo krizové situace a ve znalostech problematiky krizového managementu u občanů, existují značné nedostatky. V závěrečné části práce jsou popisovány zjištěné výsledky, na základě kterých je zpracován postup ke zlepšení situace, který spočívá v návrhu způsobu prevence směrem k občanovi a jeho rodině. Jeden ze způsobů prevence je realizace vzdělávání širokého spektra občanů v oblasti krizového řízení po celou dobu jejich života.
|
|
|
Specifické postavení Policie České republiky při plnění úkolů v IZS a její činnost při řešení mimořádných událostí nedosahujících intenzity krizové situace
KOLAŘÍK, Pavel
K tématu diplomové práce mě přivedl současný stav Policie České republiky, jako jedné ze základních složek Integrovaného záchranného systému, na které spočívá největší díl odpovědnosti při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti státu. Cílem práce bylo vymezení změn týkajících se její činnosti při řešení mimořádných událostí v souvislosti s účinností zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a navržení vlastních legislativních změn, které by vymezily její další potřebné pravomoci. V teoretické části práce byla zpracována základní charakteristika Integrovaného záchranného systému, vymezeny základní pojmy krizového řízení a legislativy v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, byla popsána činnost Policie České republiky při běžném výkonu služby a při řešení mimořádných událostí nedosahujících intenzity krizové situace v souvislosti se zabezpečením mimořádných bezpečnostních opatření při hromadných společenských vystoupeních, v souvislosti s problematikou extremismu, terorismu a občanských nepokojů. V praktické části práce byly popsány změny v organizaci Policie České republiky a v její činnosti při zabezpečování mimořádných bezpečnostních akcí, konkrétně Pořádkových a Stálých pořádkových jednotek, v souvislosti s její reformou a s účinností výše uvedeného zákona. Využití výsledků této práce bylo směřováno k navržení změn právní úpravy, které by přispěly k efektivnějšímu využití sil a prostředků Integrovaného záchranného systému a k ochraně jeho pracovníků. Výsledky práce by mohly být využity jako jeden z dalších zdrojů, poskytující souhrnné informace k problematice krizového řízení v Policii České republiky se zaměřením na plnění úkolů při mimořádných událostech, při zpracování nových metodických pokynů nebo by mohly být využity při výuce na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Charakteristika území ve vztahu k možnostem vzniku a způsob řešení mimořádných událostí a krizových situací.
MRZENA, Pavel
Cílem mé diplomové práce bylo poskytnout základní a ucelený obraz o charakteristice území města Tábora a popsat, jakým způsobem tato charakteristika ovlivňuje možnosti vzniku mimořádných událostí a krizových situací, včetně následného způsobu řešení těchto situací. Dalším cílem bylo poskytnout obraz o možnostech vzniku u již vybraných, konkrétních, mimořádných událostí a krizových situací, včetně zjištění úrovně připravenosti orgánů krizového řízení města Tábora na tyto stavy. V závěrečné části jsou popisovány zjištěné výsledky a poznatky, na základě kterých lze konstatovat, že došlo k potvrzení hypotéz a vytýčené cíle byly naplněny. V rámci charakteristiky města Tábora, která ovlivňuje vznik nepříznivých událostí a jejich řešení je úroveň připravenosti města na tyto stavy na dobré úrovni a v současné době jsou činěny další důležité kroky pro upevnění a další zlepšení této připravenosti.
|
|
|
Řešení hromadných nákaz zvířat v působnosti obcí s rozšířenou působností
PLACEK, Jiří
Hromadné nákazy zvířat jsou v dnešní době velmi aktuální a společnost se s těmito mimořádnými situacemi setkává čím dál tím častěji. V případě vzniku hromadné nákazy zvířat může dojít k přímému ohrožení života, zdraví a majetku lidí. Většinou se bude však jednat o sekundární dopady především na hospodaření, ekonomiku a psychiku chovatelů, kteří poměrně v krátké časové době přijdou i o velké počty zvířat s dočasným vyřazením chovatelských zařízení z provozu. V této práci se zabývám řešení likvidace hromadných nákaz zvířat na území obcí s rozšířenou působností. Ty to činnosti jsou již zpracovány pro daná území, v havarijních a krizových plánech kraje. Dále se zabývám různými možnostmi likvidace zvířat a činnostmi jednotlivých složek IZS, státních orgánů, orgánů samosprávy a právnických osob při řešení těchto událostí. Jednou z možností likvidace nakažených zvířat je použití agregátu na výrobu nehořlavého plynu. Tento agregát byl prvotně zkonstruován na likvidaci požáru senážních věží. Lze jej však použít i k likvidaci nakažených zvířat, např. chovné drůbeže a selat. Principem této metody je vytěsnění kyslíku oxidem uhličitým z uzavřeného prostoru, případně vývinu oxidu uhelnatého, čímž dojde usmrcení zvířat. Z ekonomického hlediska je tento postup méně náročný, vyžaduje však důkladné utěsnění objektu.
|
|
|
Krizové řízení v oblasti přeshraniční spolupráce v schengenském prostoru mezi Českou republikou a Rakouskou republikou (Horní Rakousko).
BOUCHAL, Dušan
Bakalářská práce je věnována tématu {\clq}Krizové řízení v oblasti přeshraniční spolupráce v schengenském prostoru mezi Českou republikou a Rakouskou republikou. Tato práce popisuje zdlouhavý proces vedoucí ke vzniku Evropské unie, ale též proces vedoucí ke vstupu České republiky do Evropské unie a následně k přístupu České republiky k schengenskému prostoru. Po vstupu České republiky do schengenského prostoru se otevírají možnosti spolupráce mezi oběma zeměmi. Práce je rozdělena do několika částí, které popisují proces a vývoj schengenského systému, legislativu Evropské unie ve vztahu ke krizovému řízení, postup členského státu v případě mimořádné události, spolupráci mezi Českou republikou a Rakouskou republikou v oblasti přeshraniční spolupráce v schengenském prostoru. Je zde uvedena legislativa Evropské unie ve vztahu ke krizovému řízení, ale též dílčí dohody a smlouvy jednotlivých krajů, týkající se vzájemné spolupráce na dané úrovni v oblasti přeshraniční spolupráce v schengenském prostoru, jako je například Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích, Spolupráce mezi Jihomoravským, Jihočeským krajem, Vysočinou, Dolními Rakousy, Smlouva o rámcovém programu spolupráce mezi Jihočeským krajem a zemí Horní Rakousko. Na příkladu scénáře řešení krizové situace (rozsáhlé lesní požáry) je možno vysledovat, jakým způsobem by se řešila daná krizová situace. V příloze je uveden možný přehled spolupracujících subjektů Jihočeského kraje při řešení vzniklé mimořádné situace. Cílem práce je seznámení s legislativní úpravou krizového řízení Evropské unie, Schengenského prostoru mezi Českou republikou a Rakouskem, provést vyhodnocení kritických míst při řešení mimořádných událostí na území obou států.
|
|
|
Postavení a úkoly ochrany obyvatelstva zařazené v integrovaném záchranném systému
PICEK, Vladimír
Tato bakalářská práce si klade za cíl, pomocí dotazníkového šetření zjistit stav znalostí z řad široké veřejnosti, různorodých věkových skupin či dosaženého vzdělání obyvatel České republiky, co dělat při mimořádné události, kdy jsou ohroženy životy, zdraví, majetek obyvatelstva nebo i životní prostředí. Dále seznámit veřejnost s postavením ochrany obyvatelstva, úkoly a opatření složek IZS, všeobecná doporučení , jestliže se ocitneme v jakékoliv krizové situaci, či mimořádné události, je třeba neprodleně přivolat odbornou pomoc. Výsledky bakalářské práce budou využity hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje, přiblížení a seznámení ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému veřejnosti . Pro splnění cílů a ověření hypotézy jsem využil anonymní dotazník, který je součástí bakalářské práce, jeho cílem bylo zjistit, zpochybnit znalosti široké veřejnosti v oblasti ochrany obyvatelstva. V současné době je ochrana obyvatel v České republice na dobré evropské úrovni, ale i nadále je potřeba mluvit se svými sousedy, žijeme hekticky a nezbývá nám čas nebo energie na přátelský sousedský vztah, natož na organizování a řešení problémů, přestože v České republice dosud nedochází k větším mimořádným událostem velmi často, tak nelze vyloučit, že i v budoucnosti docházet nebude. Proto je velmi důležité, pokud nastane mimořádná událost, aby široká veřejnost byla včas a odborně proškolena, či prakticky procvičena, než spoléhat na prováděná rozhodnutí až na místě zásahu.
|
|
|
Znalost práce s traumatologickým plánem pracovníky zdravotnické záchranné služby
SCHLINDENBUCHOVÁ, Eliška
Téma {\clqq}Znalost práce s traumatologickým plánem pracovníky zdravotnické záchranné služby`` jsem si vybrala z důvodu aktuálnosti dané problematiky. V dnešní době stále častěji dochází k tzv. mimořádným událostem. Mezi nejčastější v České republice bychom mohli zařadit povodně, vichřice a dopravní nehody a to jak železniční, tak silniční. Také hrozba teroristických útoků je čím dál aktuálnější nejen ve světě, ale i na našem území. Mimořádná událost je prakticky vždy spojována s vyšším počtem raněných osob. Proto je třeba, abychom na tyto situace (události) byli co nejlépe připraveni a to především z hlediska poskytnutí včasné a efektivní přednemocniční neodkladné péče, tedy poskytnutí odborné zdravotnické první pomoci na místě mimořádné události. Pro tyto účely byl sestaven traumatologický plán zdravotnické záchranné služby, který je dvakrát ročně aktualizován podle nejnovějších poznatků. Cílem práce bylo zmapovat znalost práce s traumatologickým plánem v přednemocniční neodkladné péči u pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje mají teoretickou znalost traumatologického plánu, se potvrdila celkovým podílem 71% všech správných odpovědí všech respondentů. Toto číslo je dle mého názoru na spodní hranici únosnosti, tak aby bylo možné hypotézu 1 potvrdit. Nicméně tuto hodnotu považuji za dostatečnou pro konstatování potvrzení teoretické znalosti traumatologického plánu a tedy hypotézy 1. Hypotézu 2, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dokáží využít teoretické znalosti traumatologického plánu v praxi, se nepotvrdila na základě 52% podílu respondentů, kteří za dobu svého působení na zdravotnické záchranné službě účastnili praktického cvičení v rámci traumatologického plánu. Podíl 52% však v tomto případě nepovažuji za dostatečný pro potvrzení hypotézy 2. Z toho plyne vyvrácení hypotézy 2. Tato bakalářská práce by se mohla využít jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů na vysokých a vyšších odborných školách.
|
|
|
Krizové řízení výrobní plastikářské společnosti
MALÝ, Jan
V dnešní době stále přibývá více a více nových chemických látek, spousta chemických, plastikářských a jiných společností tyto látky využívají pro jejich technologie a zpracování. Jsou tyto firmy připraveny řešit che-mické havárie, mimořádné události a krizové situace? To je zajímavá otázka, a proto se ve své práci zabývám krizovým řízením výrobní plastikářské společnosti ve městě Libáň v Královehradeckém kraji. Současný stav koordinace IZS. Klasifikace nebez-pečných chemických látek. Simulování mimořádných událostí pomocí softwarového nástroje TerEx pro nebez-pečné chemické látky, se kterými se ve společnosti manipuluje. Vyhodnocení vybraných chemických látek dle jejich nebezpečnosti. Analýza rizik, analýza vzniku mimořádných událostí, jako je např. větrná smršť, požár a únik nebezpečné chemické látky, přerušení dodávek mé-dií a jejich řešení. Metodika činností při hrozbě pumové-ho útoku. Zjištění, zda je koordinace IZS na dostačující úrovni včetně vypracované dokumentace výrobní plastikářské společnosti pro řešení mimořádných událostí a krizových situací. Krizové řízení podnikové ekonomiky a ekonomická krize.
|
|
|
Policejní strategie při řešení mimořádných událostí v domácnostech
HÁJEK, Jiří
Bakalářská práce poskytuje souhrnné informace o problematice mimořádných událostí v domácnostech, kde pachatelem a obětí je člen domácnosti, se zaměřením na policejní strategii při kontaktu s oběťmi a pachateli této trestné činnosti. Klíčová role v systému patří Policii České republiky, která se ve většině případů dostává jako první do kontaktu s obětí a pachatelem a je zmocněna ke kontrole a zamezení sociálně nepřijatelného chování. Obsahuje typy mimořádných událostí v domácnostech, jsou rozebrány příčiny a stanovena možná prevence. Součástí práce je zpracovaná metodika postupu policisty při řešení mimořádné situace v domácnosti a metodika postupu policisty při vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj. K dokreslení teoretického rázu práce je uveden bezpečnostní plán pro oběti násilí a kasuistika případů.
|
|
|
Činnost orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na řešení mimořádných událostí
HRUŠKA, Jaroslav
V České republice jsou stanoveny v příslušných právních předpisech věcně příslušným orgánům působnosti a pravomoci na úseku bezpečnosti státu nejen v oblasti přípravy na mimořádné události, ale také při jejich řešení. V této bakalářské práci se zabývám rozborem současného bezpečnostního systému České republiky a právního rámce upravujícího zejména přípravu orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků, tj. jak obcí tak krajů, na řešení mimořádných událostí tak, abych prověřil, zda je současný právní rámec upravující řešenou problematiku, ale také personální a materiálové zabezpečení přípravy dostačující pro zajištění plnění základních úkolů státu na úseku jeho bezpečnosti. V jednotlivých článcích bakalářské práce analyzuji dostupné zákony a dokumenty související s bezpečnostním systémem České republiky a provádím nejdříve analýzu bezpečnostního systému ČR s poukázáním na jeho legislativní vývoj s uvedením přehledu příslušných právních norem. Pro ujasnění problematiky se zabývám také identifikací bezpečnostních rizik, která mohou vést ke vzniku mimořádných událostí a charakterizuji nejen mimořádnou událost, ale také jednotlivé skupiny rizik. Na základě těchto specifikací se ve své práci věnuji vymezení působností a pravomocí jednotlivým orgánům státu v celém systému, zejména při přípravě na řešení mimořádných událostí a poté obdobně vymezení působností a pravomocí jednotlivým orgánům územních samosprávných celků. Na základě provedených analýz ve své práci zmiňuji problémy, které se vyskytují v řešené problematice zejména při praktickém uplatnění jednotlivých právních norem. Pro zabezpečení jednotného postupu při přípravě na řešení mimořádných událostí je nutné sjednotit a upřesnit ve stávající legislativě zejména pojmy, doplnit kompetence a odpovědnosti některým prvkům bezpečnostního systému ČR, zejména obcím s rozšířenou působností a dořešit nejednotnou územní působnost některých spolupůsobících složek integrovaného záchranného systému.
|
host ::
RSS.