|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou fraktura distální části předloktí
Mašková, Klára ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Kozáková, Alena (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou fraktura distální části předloktí Cíle práce: Cílem práce je seznámit se teoreticky i prakticky s diagnózou zlomenina distálního předloktí, prostudovat zdroje týkající se dané problematiky a navrhnout adekvátní terapii. Metodika práce: První část práce je teoretická a je zpracována formou rešerše. Je v ní popsána anatomie a funkční kineziologie předloktí a ruky, dále pak zlomeniny distální části předloktí, jejich léčba a fyzioterapeutické postupy, kterými můžeme tento stav ovlivnit. Práce se zde zabývá léčbou převážně konzervativní, komplikacemi léčby a také následnou terapií. Druhá část je speciální a je zpracována formou kazuistiky. Speciální část je popisem aplikace získaných teoretických poznatků na konkrétní diagnózu. Zahrnuje vstupní kineziologické vyšetření a závěr, ze kterého je vytvořen krátkodobý rehabilitační plán. Dále je zde popsán průběh jednotlivých terapeutických jednotek, výstupní kineziologické vyšetření a závěrečné zhodnocení efektu terapie Klíčová slova: předloktí, ruka, úraz, zlomenina, fyzioterapie
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou fraktura malleolus lateralis
Černocká, Michaela ; Kozáková, Alena (vedoucí práce) ; Kučerová, Ilona (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou fraktura malleolus lateralis Cíl práce: Cílem je seznámit se v praktické i teoretické rovině s problematikou stavu po zlomenině zevního kotníku. Metodika práce: Práce obsahuje rešeršní zpracování literatury k danému tématu. Je rozdělena na část obecnou a speciální. V obecné části je stručně popsána anatomická stavba a funkce hlezenního kloubu, kineziologie nohy a biomechanika chůze. Dále popisuje traumatologii v oblasti hlezenního kloubu se zaměřením na zlomeniny, diagnostické postupy, léčbu a fyzioterapeutické metody a postupy po zlomeninách hlezenního kloubu. Speciální část je zpracována formou případové studie. Zahrnuje anamnestické údaje pacienta, vstupní kineziologický rozbor, na jehož základě byly stanoveny cíle a postup terapie. Práce obsahuje průběh jednotlivých terapeutických jednotek, výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení efektu terapie. Klíčová slova: hlezenní kloub, zlomenina, rehabilitace, fyzioterapie, kazuistika
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou stav po fraktuře distální částí radia a proximální části humeru
Zahradníková, Pavla ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Kučerová, Ilona (oponent)
Název bakalářské práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou stav po fraktuře distální časti radia a proximální části humeru Autor: Pavla Zahradníková Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Irena Novotná Rok obhajoby: 2011 Metodika: Cílem této bakalářské práce je popsat problematiku fyzioterapeutických postupů u pacientky s diagnózou stav po fraktuře proximální části humeru a distální časti radia a zpracovat podrobnou kazuistiku pacientky s touto diagnózou. První část bakalářské práce je teoretická a je zpracována formou rešerše. Je v ní popsána anatomie, kineziologie a biomechanika ramenního, loketního kloubu, zápěstí a kloubů ruky. V teoretické části jsou dále popsány typy zlomenin, jejich léčba a především fyzioterapeutické postupy, kterými můžeme tento stav ovlivnit. Druhá část je speciální a je zpracována formou kazuistiky, kde jsou popsány terapeutické postupy u diagnózy stav po fraktuře proximální části humeru a distální části radia vlevo. Tato část se skládá z 8 terapeutických jednotek, které byly provedeny ambulantně na rehabilitačním oddělení Oblastní nemocnice Kladno. V závěru speciální části je uvedeno zhodnocení efektu terapie. Klíčová slova: Zlomenina, kost pažní, kost vřetení, fyzioterapeutické postupy, kazuistika
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta se zlomeninou dolního konce pažní kosti
Hrubšová, Vendula ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Kučerová, Ilona (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta se zlomeninou dolního konce pažní kosti Cíle: Získání teoretických znalostí o frakturách a osteosyntéze distální části humeru a loketního kloubu. A následné vypracování kazuistiky pacienta s vybranou diagnózou vytvořenou během konání souvislé odborné praxe. Metody: Obecná část bakalářské práce obsahuje teoretické poznatky o frakturách a následné ostesyntéze distální části humeru a loketního kloubu. Speciální část bakalářské práce je vypracována formou kazuistiky vybraného pacienta s diagnózou zlomeniny dolního konce kosti pažní. Výsledky: Zlepšení rozsahu aktivního i pasivního pohybu, zvýšení svalové síly u oslabených svalů, odstranění reflexních změn a obnovení joint play. Zlepšení funkční pohyblivosti LHK. Závěr: Indikace fyzioterapie u pacienta po zlomenině dolního konce kosti pažní a následné osteosyntéze se ukázala velmi přínosnou ve smyslu zdravotního zlepšení. Klíčová slova: loketní kloub, pažní kost, zlomenina, osteosyntéza, rozsah kloubní pohyblivosti
|
|
| |
|
|
Rešeršní studie fixátorů zlomenin dolních čelistí
Semerák, Jaroslav ; Florian, Zdeněk (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou léčby zlomenin dolní čelisti pomocí dlah a fixátorů. K danému tématu byla vypracována podrobná rešeršní studie na základě dostupné literatury. V práci je mimo jiné uvedena základní anatomie zkoumané oblasti a nejčastěji používané materiály fixátorů. Dále byla provedena analýza deformace a napjatosti soustavy zlomené čelisti s úhlově stabilním fixátorem. Řešení deformačně napěťové analýzy bylo realizováno výpočtovým modelováním pomocí metody konečných prvků v programu Ansys Workbench 16.2. V práci je podrobně popsána tvorba výpočtového modelu soustavy a jeho následné řešení.
|
|
|
Biomechanická studie fixace zlomenin horní končetiny
Rafaj, Svatomír ; Marcián, Petr (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá fixací a biomechanickými aspekty zlomenin horní končetiny. První část pojednává o anatomii, jejíž znalost je pro správnou fixaci zlomenin velice důležitá, popisuje historii vývoje vnitřní fixace zlomenin a moderní metody léčby zlomenin se zaměřením na LCP dlahy. Obsahem druhé části práce je deformačně napěťová analýza soustavy pažní kosti s aplikovanou LCP dlahou. Výpočtový model byl vytvořen za pomocí programů ANSYS Workbench 16.0 a SOLIDWORKS 2016. Výpočet byl proveden ve výpočtovém systému MKP ANSYS Workbench 16.0
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů se zlomeninou pažní kosti.
JORDÁNOVÁ, Hana
Základní teoretická východiska: Zlomeniny pažní kosti vznikají nejčastěji úderem nebo při pádu (15). Léčba zlomenin humeru se postupně vyvíjí nejen díky možnostem materiálu, ale také pokrokem techniky ve zdravotnictví (20). Cíle práce: Cílem práce bylo v kvalitativním výzkumu zjistit, zda mají sestry vědomosti v ošetřování o pacienty s touto problematikou. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Mají sestry znalosti a vědomosti o péči pacienta se zlomeninou humeru? Dále bylo šetřeno, jaké pacient se zlomeninou humeru, preferuje v době hospitalizace potřeby a zjistit jeho deficit sebepéče. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky: Jaká je míra deficitu v sebeobslužných činnostech při zlomeninách humeru? Které potřeby pacienti uspokojují přednostně při zlomeninách humeru? Kvantitativní výzkum u pacientů zjistil závislost vzniku zlomeniny humeru s ohledem na věk či činnost. Výzkumné otázky byly stanoveny tyto: Jaký je výskyt zlomenin humeru v závislosti na věku? Jaký je výskyt zlomenin humeru v závislosti na zájmových činnostech? Jaký je výskyt zlomenin humeru v závislosti nesportovních nebo jiných volnočasových činnostech? Metodika: Empirická část byla vypracována pomocí smíšeného výzkumného šetření. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno pomocí sběru dat z dokumentace pacientů se zlomeninou humeru v Traumacentru České Budějovice, a.s. Celkem bylo ve výzkumu 152 respondentů. Kvalitativní šetření bylo provedeno pomocí polostrukturovaných rozhovorů s všeobecnými sestrami pracujícími v Traumacentru Nemocnice České Budějovice, a.s. a pacienti zde hospitalizováni se zlomeninou humeru. Výzkumný soubor tvořilo šest pacientů a šest všeobecných sester. Sběr dat proběhl v období květen 2013 až červen 2014. Výsledky: Po zpracování výsledků vznikli kategorie: Péče o pacienta před operací, Péče o pacienta po operaci, Specifika při převazu, Faktory RHB, Komplikace a příznaky. Před operací se pět z šesti sester zaměřuje na bolest, citlivost a prokrvení. Po operaci sledují všechny sestry krytí a bolest. Jako komplikace uváděly infekci, poškození nervus radialis a kompartment syndrom. Při poškození nervus radialis šest sester uvedlo, že může dojít k funkčním změnám končetiny. U kompartment syndromu šest sester sleduje bolest a ischémii jako příznak. O faktorech rehabilitace se zmínilo pět sester o vlivu infekce, bolesti a velikosti zranění. U pacientů vznikly kategorie: Oblékání, Denní činnosti a pohyb na lůžku, Hygiena a toaleta, Stravování, Preferované potřeby. V kategorii oblékání si čtyři pacienti neobléknou triko. Pohyb na lůžku činí problém pěti pacientům. U hygieny a toalety dělá problémy sprchování a to čtyřem pacientům přičemž dva ji vůbec nezvládnou. U stravování všichni pacienti uváděli, že si nezvládnou donést podnos s jídlem. Pacienti preferují dobrý vztah s rodinou. V sebeobslužných činnostech by si pět pacientů přálo zvládat hygienu a stravování. V kvantitativní části vznikly tyto grafy: Percentuální podíl pacientů, Věkový průměr, Věkové kategorie, Percentuální podíl věkových kategorií, Percentuální závislost vzniku úrazu na činnosti. Bylo zjištěno, že 68 % pacientů tvoří ženy a to ve věkovém průměru 58 let. Tyto údaje činí u mužů 32 % a 54 let. Nejčastěji je úraz zastoupen u žen ve věkové kategorii 66 70 let a to v 9,21%. U mužů to je v 61 65 a to v 4,61 %. Úraz v rámci zájmové činnosti se častěji stává u mužů v 8,55 % a u žen je častější volnočasová činnost v 64, 47 %. Závěr: Z výsledků vyplývá, že sestry mají dostatek vědomostí, ale v každé kategorii zůstává prostor pro rozšíření znalostí. Pacienti se potýkají s deficitem sebeobslužných činností a to ve všech oblastech a právě tuto oblast v době hospitalizace preferují i s rodinou stránkou. V kvalitativním výzkumu je zřejmé, že ženy jsou dvakrát častěji hospitalizovány se zlomeninou pažní kosti.
|
|
|
Kinezioterapie u pacientů s osteoporózou
BRAŠNIČKOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce je kinezioterapie u pacientů s osteoporózou. Osteoporóza je onemocnění látkové výměny, při kterém dochází ke snížení hustoty kostní hmoty, čímž se kost stává méně pevnou a odolnou. Onemocnění může být dlouhodobě bezpříznakové, ale později s sebou přináší mnoho fyzických a psychických potíží, výrazně zhoršujících kvalitu života. Prvními projevy osteoporózy bývají chronické bolesti zad a zlomeniny vzniklé již při minimální zátěži. Tyto bolesti u pacientů často vyvolávají pocity deprese, úzkosti a strachu. Předpoklady pro vznik osteoporózy jsou genetické, ale formují se i od raného dětství, proto je důležité dbát na zdravý životní styl, který zahrnuje dostatečný příjem vápníku a vitamínu D, dostatek pohybu, správou stravu a vyhýbání se toxickým vlivům již od narození. Kinezioterapie je jedním z nejdůležitějších prostředků preventivní a léčebné péče o pacienty, kteří jsou osteoporózou ohroženi nebo již tímto onemocněním trpí. Zaměřuje se na zlepšení pohybových stereotypů, svalové síly, mobility, koordinace a na aktivaci hlubokého stabilizačního systému. Učí správnému stereotypu dýchání, lehu, sedu, stoji, předklonu, zvedání břemen, nošení břemen a správné relaxaci. Světová zdravotnická organizace považuje toto onemocnění za jeden z největších zdravotních problémů lidstva, proto si myslím, že je důležité se této problematice důkladně věnovat. První část bakalářské práce je zaměřena na přehled teoretických poznatků, které jsou rozděleny na obecnou a speciální část. Obecná část se zabývá vybranými poznatky o struktuře a funkci kosti, definuje pojem osteoporóza, zabývá se její klasifikací, klinickými projevy, diagnostikou a rizikovými faktory. Dále jsou zde popsány možnosti léčby, preventivní opatření a důsledky osteoporózy. Ve speciální části je popsána definice kinezioterapie, její léčebný efekt a všeobecné zásady, které je nutné dodržovat při provádění kinezioterapeutických postupů. Zabývá se možnostmi kinezioterapie dle klinických stádií a následně popisuje jednotlivé kinezioterapeutické metody vhodné pro pacienty s osteoporózou. Cílem teoretické části bylo zmapovat možnosti kinezioterapie u pacientů s osteoporózou. Druhou část bakalářské práce tvoří výzkum. Pro výzkumnou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum byl zpracován formou kazuistik obsahujících anamnestická data, vstupní a výstupní kineziologický rozbor, průběh terapie, závěr a dlouhodobý rehabilitační plán. Sběr dat probíhal prostřednictvím rozhovoru s pacientkami, pozorováním, odběru anamnézy, kineziologického vyšetření a analýzy dat ze zdravotnické dokumentace. Výzkumný soubor tvořily 2 pacientky s diagnostikovanou osteoporózou. Výzkum byl prováděn po dobu 4 týdnů na rehabilitačním oddělení Polikliniky Jih v Českých Budějovicích. Cvičení probíhalo vždy dvakrát týdně po dobu cca 20-30 minut. V rámci terapie byly využity techniky měkkých tkání, jemné mobilizace, postizometrické relaxace, protahovací, posilovací, dechová a relaxační cvičení, prvky školy zad, cvičení na velkém míči, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, senzomotorická stimulace a aktivace hlubokého stabilizačního systému. Cílem vlastního výzkumu bylo sestavení a realizace co nejefektivnějších kinezioterapeutických postupů u vybraných pacientů, kterým byla diagnostikována osteoporóza. Z výsledků vyplývá, že vybrané kinezioterapeutické postupy pozitivně ovlivnily stav obou pacientek. Z jejich subjektivního hodnocení je patrné, že došlo ke zmírnění bolestí v oblasti zad a ke zlepšení držení těla. Terapii hodnotí jako pozitivní a prospěšnou pro svůj zdravotní stav. Z kineziologického rozboru je zřejmé zlepšení dechového stereotypu, držení těla a zmenšení některých asymetrií a svalových dysbalancí, které negativně ovlivňovaly fyzickou i psychickou stránku pacientek.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po zlomenině v oblasti hlezenního kloubu
ROKŮSKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá tématikou fyzioterapie u pacientů po zlomenině v oblasti hlezenního kloubu. Úrazy hlezenního kloubu patří mezi četné úrazy pohybového aparátu. Následkem poranění v této oblasti vzniká pro organismus patologická situace, která má za následek změny v blízkém i vzdáleném okolí hlezenního kloubu. Mezi významné lokální problémy vztahující se k průběhu fyzioterapeutické terapie patří bolestivost a otok přilehlé tkáně, omezení hybnosti, porucha svalové funkce a změny v oblasti okolních měkkých tkání. Hlavní úlohou fyzioterapeutické léčby bylo odstranění lokálních problémů a tím obnovení správné funkce hlezenního kloubu. Následně probíhala reedukace chůze se snahou zamezení vzniku chybných pohybových stereotypů a rozvoji kompenzačních mechanismů. Terapie se nezaměřovala pouze na oblast hlezenního kloubu a přilehlé segmenty, ale věnovala se tělu jako celku z hlediska posturální svalové funkce. V teoretické části je popsána anatomická stavba nohy a hlezenního kloubu, kineziologie hlezenního kloubu a biomechanika chůze. Dále je popisována traumatologie oblasti hlezenního kloubu se zaměřením na etiologii, diagnostiku, léčbu a komplikace zlomeniny hlezenního kloubu. Samostatnou kapitolou jsou fyzioterapeutické postupy využívané v době hojení a po zhojení zlomeniny. Ve výzkumné části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Byla zpracována formou kazuistik obsahujících anamnestické údaje, vstupní vyšetření, návrh a popis terapie, výstupní vyšetření a návrh dlouhodobého fyzioterapeutického plánu. Využitými technikami ke sběru dat byly rozhovor a pozorování. Výzkumný soubor byl tvořen dvěma pacienty s diagnostikovanou zlomeninou v oblasti hlezenního kloubu. Pacienti byli vybráni ze dvou ambulantních pracovišť, a to z Nemocnice České Budějovice, a.s. a z Centra léčebné rehabilitace Marie Kotrbové s.r.o. Celková doba terapie byla u obou pacientů čtyři týdny. Na začátku terapie byli oba pacienti seznámeni s postupem a cílem terapie. Cílem práce bylo využití dosud získaných teoretických znalostí a praktických dovedností při studiu fyzioterapie ke stanovení co nejefektivnější léčby a úpravy stavu pacienta. Prvním cílem mé práce bylo uvést ucelené poznatky z kineziologie a fyzioterapie vztahující se k problematice zlomenin v oblasti hlezenního kloubu. Toho bylo dosaženo v rámci teoretické části mé práce Druhým cílem bylo popsat možnosti terapeutické péče s následným praktickým posouzením jejich efektivity. Na počátku výzkumu byla k tomuto cíli stanovena výzkumná otázka: Jsou doporučené možnosti fyzioterapeutické péče u pacientů po zlomenině v oblasti hlezenního kloubu efektivní? Průběh a výsledek terapie byl hodnocen u konzervativně i operačně řešené zlomeniny hlezenního kloubu. U konzervativně léčené zlomeniny byla terapie efektivní. Došlo k úpravě otoku, rozsahu pohybu, svalové síly a celkové koordinace pohybu. U druhé pacientky, která musela podstoupit operační zákrok, byla efektivita terapie zpomalena. Výsledky byly přesto znatelné a efekt terapie byl hodnocen pozitivně. Došlo k redukci otoku, zvýšení svalové síly, úpravě senzorických funkcí a zvětšení rozsahu pohybu. Bude otázkou času, než dojde k úplnému zotavení. Výsledky výzkumné části prokázaly na to, že použité terapeutické metody byly vhodně zvoleny, čímž byl cíl práce splněn. Výsledky práce budou poskytnuty odborné fyzioterapeutické veřejnosti. Přínos práce v klinické praxi může spočívat v poukázání na problematiku a na možné způsoby terapie zlomenin v oblasti hlezenního kloubu.
|
host ::
RSS.