|
|
Vliv stresu u dialyzovaných pacientů na jejich život a role sestry v této problematice
JANOUŠKOVÁ, Jaroslava
Stres a stresové situace nás ovlivňují během celého života. Velká a dlouhodobá stresová zátěž může způsobit řadu zdravotních komplikací. U dialyzovaných pacientů je velkou stresovou zátěží samotná dialýza. Ke stresorům běžného života přibývá ještě řada omezení, které se týkají dialýzy. Hlavně změna životního stylu zasahuje do osobního života i celé rodiny. Dialyzovaní pacienti jsou pod vlivem stresu ve zvýšené míře vlastně neustále. Svou nezanedbatelnou roli zde sehrává sestra, která se dostává s klientem do úzkého kontaktu. Komunikací a svým přístupem může ovlivnit průběh léčby i kvalitu jeho života. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, vliv stresu u dialyzovaných pacientů, jakou roli má v této problematice sestra, význam jejího přístupu k dialyzovaným pacientům a jestli má stres vliv i na sestry. Jedná se o kvalitativní výzkum. Při sběru dat byl použit nestandardizovaný rozhovor s náhodně vybranými pacienty a sestrami z téhož hemodialyzačního střediska. Rozhovory jsou zpracovány do kasuistik. Z výzkumného šetření vyplynulo, že dialýza je pro pacienty stresující zátěží a do značné míry ovlivňuje i osobní život. Stává se jeho nedílnou součástí na dlouhou dobu. Na kvalitu života dialyzovaných pacientů má vliv nejen samotný průběh léčby, ale i rodinné zázemí a přístup sester. Roli sestry pacienti podle výzkumu vnímají jako nepostradatelnou. Jsou podle nich ochotné, empatické, vnímavé. Dále z výzkumu vyplynulo, že stresem jsou ovlivněny i sestry, které s těmito pacienty pracují. Pacienti často na sestry přenášejí své problémy, na které nechtějí být sami a očekávají pomoc. To je pro sestry velká psychická zátěž. Uvědomují si, že dialýza je pro tyto pacienty doživotní záležitostí. K poskytování kvalitní ošetřovatelské péče u dialyzovaných pacientů je potřeba, aby sestry sami dokázaly zůstat emocionálně nezaujaté a měly stále dobrý pocit ze své vykonané práce. Psychicky vyrovnaná sestra může pro pacienta znamenat víc, než špičkově vybavené pracoviště s nejlepšími odborníky.
|
|
|
Edukace rodičů dětí s malabsorpčním syndromem
ADAMOVÁ, Erika
Celiakie, která je nejčastější příčinou malabsorpčního syndromu u dětí, je společné označení pro celosvětově se vyskytující onemocnění dětí i dospělých. Jde o chronické onemocnění, charakterizované trvalou intolerancí lepku, malabsorpcí v důsledku typických zánětlivých změn sliznice tenkého střeva a klinickým zlepšením při dodržování bezlepkové diety. Trvalá a úplná bezlepková dieta je jedinou kauzální léčbou.Cílem bakalářské práce bylo zmapovat informovanost rodičů dětí s malabsorpčním syndromem. Druhým cílem bylo zjistit roli sestry při edukaci rodičů dětí s malabsorpčním syndromem. Byly stanoveny 2 hypotézy, z toho byla jedna potvrzena a jedna vyvrácena.Součástí práce byla dvě výzkumná šetření, zaměřená na informovanost rodičů dětí s celiakií a na znalost a používání zásad edukačního procesu sestrami, které o dětské celiaky a jejich rodiče pečují.Ke zpracování bakalářské práce byl zvolen kvantitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn technikou dvou anonymních dotazníků. Výzkumný soubor tvořili rodiče dětí s celiakií a sestry pracující v pediatrických a gastroenterologických poradnách.Bakalářská práce obsahovala dvě hypotézy, z nichž se jedna potvrdila a jedna byla vyvrácena.První hypotéza předpokládala, že rodiče dětí s malabsorpčním syndromem jsou informováni o podstatě onemocnění a o nutnosti dodržování bezlepkové diety. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že rodiče jsou v těchto oblastech uspokojivě informováni, tudíž se hypotéza potvrdila.Druhá hypotéza předpokládala, že sestry při poskytování informací používají zásady edukačního procesu. Jak vyplývá z výsledků výzkumu sestry tyto zásady ve velké většině neznají a nepoužívají je v praxi. V tomto případě se hypotéza nepotvrdila.Doporučením pro praxi, které může současnou péči o děti s celiakií a jejich rodiče zkvalitnit, je zlepšit využití zásad edukace. Znalosti sester by se měly dále zlepšovat a prohlubovat. K dalšímu zlepšení tohoto stavu lze využít prezentace této práce na odborných seminářích.
|
|
|
Role sestry při poskytování ošetřovatelské péče u klienta se syndromem krátkého střeva
BUNDOVÁ, Jana
Syndrom krátkého střeva je charakterizován souborem příznaků, které plynou ze ztráty tenkého střeva nebo poškození absorpce. Díky komplexní léčbě a rozvoji domácí parenterální výživy počty klientů stále stoupají. Tito klienti jsou však ohroženi celou škálou komplikací a karencí. Mezi nečastější komplikaci řadíme infekci v souvislosti se zavedenými invazivními vstupy k aplikaci parenterální výživy. Role sestry je u klientů s touto problematikou nezastupitelná, neboť pečlivou ošetřovatelskou péčí, lze předcházet vzniku infekce. Toto šetření se zabývalo problematikou Role sestry při poskytování ošetřovatelské péče u klientů se syndromem krátkého střeva. Cílem práce bylo zmapovat míru informovanosti a zkušenosti sester v péči o klienty s tímto onemocněním a zjistit postoj sester v péči o klienty a zjistit zda jsou klienti dostatečně informováni, jak pečovat o venózní port či katétr. Z analýzy je patrné že většina oslovených sester má dostatek informací v péči o klienty se syndromem krátkého střeva a považují péči za stejně náročnou jako u jiných onemocnění Sestry své role spojené s ošetřovatelskou péčí ovládají. Toto tvrzení nám potvrdili i klienti, kteří mají dobré zkušenosti s péčí sester. Léčba klientů probíhá ve velké míře pomocí parenterální výživy aplikovanou implantabilními porty či tunelovými centrálními katétry. Klienti jsou dostatečně informováni jak pečovat o tyto invazivní vstupy a péči v domácím prostředí ovládají samostatně, ale vždy ve spolupráci rodiny či agentury domácí péče.
|
|
|
Role sestry u pacienta s Holterem při propouštění do domácího prostředí
ČEČKOVÁ, Monika
Onemocnění kardiovaskulárního systému patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Tato práce na téma {\clqq}Role sestry u pacienta s Holterem při propouštění do domácího prostředí`` se věnuje tomuto neinvazivnímu vyšetření kardiovaskulárního systému. Včasná diagnostika je totiž velmi důležitá k průkazu mnoha onemocnění. Teoretická část práce je věnována onemocněním kardiovaskulárního systému. Z těchto onemocnění, která jsou zmíněna, je synkopa, arytmie, ischemická choroba srdce a hypertenze. Dále se zabývá neinvazivní vyšetřovací metodou Holterovou monitorací, která souvisí s již zmíněnými onemocněními. Poté následuje informovanost pacienta v souvislosti s tímto vyšetřením, komunikační dovednosti zdravotnického personálu s pacientem a edukací pacienta při tomto neinvazivním vyšetření. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda mají pacienti s Holterem při propouštění do domácího prostředí dostatek informací o tomto vyšetření. Druhý cíl byl zaměřen na sestry a snahou bylo zjistit, jak sestry vnímají roli edukátorky u pacientů s Holterem. Cílem třetím bylo zjistit, zda mají pacienti obavy z tohoto vyšetření. Dále byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza první předpokládala, že sestry pracující v ambulantních a lůžkových kardiologických zařízeních mají dostatek vědomostí o monitoraci elektrokardiografu a tlaku krve pomocí Holtera. Druhá hypotéza předpokládala, že pacienti s Holterem při propouštění do domácího prostředí mají dostatek informací o tomto vyšetření. Hypotéza třetí předpokládala, že sestry edukují pacienty s Holterem při propouštění do domácího prostředí. Všechny cíle byly splněny a hypotézy potvrzeny. Pro naplnění cílů a hypotéz byla použita metoda kvantitativního šetření. Ke sběru dat posloužil dotazník pro pacienty a dotazník pro sestry. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující ve vybraných ambulantních zařízeních Kardiologie Medipont s.r.o. a Kardioecho s.r.o. v Českých Budějovicích a vybraných lůžkových kardiologických zařízeních. Dále bylo realizováno dotazníkové šetření s pacienty s Holterovým monitorováním ze stejných zdravotnických zařízení kardiologického zaměření jako u sester. Rozdáno bylo 80 dotazníků pro pacienty a 80 dotazníků pro sestry. Návratnost byla 53 dotazníků od pacientů a 39 dotazníků od sester. Tato práce by mohla veřejnosti i zdravotníkům přiblížit prevenci a příznaky kardiovaskulárních onemocnění a tím je upozornit na důležitost včasné diagnostiky a léčby. Dále by mohlo být přínosné seznámit zdravotnická zařízení, kde šetření probíhalo, s výsledky tohoto šetření. Sestry zaujímají při své práci mnoho rolí. Role edukátorky, která mezi ně bezesporu také patří, je při diagnostice Holterem velmi důležitá.
|
|
|
Role sestry v péči o pacienta v hemodialyzačním programu, čekajícího na transplantaci ledvin
ROUBALOVÁ, Gabriela
Abstrakt V bakalářské práci se zabýváme otázkou ,,Role sestry v péči o hemodialyzovaného pacienta, čekajícího na transplantaci ledvin.`` V teoretické části jsme se věnovali především roli sestry, ošetřovatelské péči o hemodialyzovaného pacienta, čekajícího na transplantaci ledvin a také edukační činnosti sester. Prvním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jakou úlohu zaujímá sestra v poskytování péče u pacienta v hemodialyzačním programu, čekajícího na transplantaci ledvin. Druhým cílem bylo zjistit zda, mají pacienti dostatek informací o hemodialyzačním programu a z něj vyplývajících režimových opatření. Třetím cílem bylo zjistit, jaké role pro sestru vyplývají z ošetřovatelské péče o pacienty v hemodialyzačním programu. Pro zjištění stanovených cílů a ověření stanovených hypotéz, byla použita metoda kvantitativního šetření prostřednictvím anonymních dotazníků. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na interním oddělení a hemodialyzačním středisku nemocnice České Budějovice, a.s., ale i pacienti z oddělení, kde probíhalo výzkumné šetření. Rozdáno bylo celkem 50 dotazníků pro sestry a 50 dotazníků pro pacienty. Návratnost u sester byla 62% a návratnost u pacientů byla 70%. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny tři hypotézy. V první hypotéze jsme předpokládali, že pacienti vnímají roli sestry jako nepostradatelnou součást ošetřovatelské péče. První hypotéza byla potvrzena. Ve druhé hypotéze jsme předpokládali, že pacienti v hemodialyzačním programu mají dostatek informací ohledně režimových opatření vyplývajících z problematiky hemodialýzy a transplantace ledvin. Druhá hypotéza byla potvrzena. Ve třetí hypotéze jsme předpokládali, že sestry v rámci ošetřovatelského procesu u pacientů v hemodialyzačním programu zastávají převážně roli edukátorky. Třetí hypotéza byla také potvrzena. Výsledky této práce mohou vést ke zlepšení informovanosti pacientů o hemodialyzačním programu a z něj vyplývajících režimových opatření a také by mohly být využity jako zpětná vazba pro sestry pracující s hemodialyzovanými pacienty. Sestry by se měly stále aktivněji zajímat o pocity pacientů. Dále by měly více kontrolovat, zda pacienti dodržují režimová opatření, i když hlavně pacienti by měli být zodpovědní, protože režimová opatření jsou při selhání ledvin nepostradatelnou součástí terapie. Dále je důležité, aby sestry aktivně nabízely pomoc pacientům, kteří ji potřebují a snažily se zajistit kvalitní ošetřovatelskou péči, kdy největší odměnou by pro sestru měla být spokojenost pacienta. Bylo by vhodné informovat vrchní i staniční sestry o výsledcích výzkumného šetření, které by následně tyto informace předaly ostatním sestrám, které pracují s hemodialyzovanými pacienty. Mimo jiné může tato práce posloužit jako podklad pro studenty, kteří se budou zajímat o tuto problematiku. Dále by tato práce mohla směřovat k rozšíření edukační činnosti studentů, týkající se problematiky hemodialyzovaného pacienta.
|
|
|
Pohled sester na regulační poplatky ve zdravotnictví v souvislosti s poskytovanou ošetřovatelskou péčí.
SALOTOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na regulační poplatky ve zdravotnictví, které byly zavedeny 1.1 2008 v České republice. Problematika regulačních poplatků ve zdravotnictví je v současné době velmi citlivým a diskutovaným tématem, které i po téměř roce stále plní přední stránky novin, časopisů a televizních pořadů. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části uvádíme zásady, kdy se regulační poplatek hradí a kdy ne. Zmiňujeme se také o ochranném limitu a o administrativní práci, které jsou spojené s vybíráním regulačních poplatků. Pro představu, jak fungují regulační poplatky v sousedních státech, zde uvádíme situaci v zahraničí. V praktické části této práce jsme si zvolili tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají regulační poplatky vliv na poskytovanou ošetřovatelskou péči a třetím cílem našeho výzkumu bylo zjistit, co sestry považují za nejvíc problémovou oblast v rámci regulačních poplatků. Tyto cíle byly splněny. Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Jak sestry vnímají regulační poplatky ve zdravotnictví, co by chtěly změnit ve vybírání regulačních poplatků, jaká by měla být poskytovaná ošetřovatelská péče z pohledu sester a co vidí jako nejvíce problémovou oblast v rámci regulačních poplatků. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativního šetření, metody dotazování. Sběr dat byl realizován technikou nestandardizovaného, strukturovaného rozhovoru. Náš průzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s. a Nemocnici Strakonice a.s. Odpovědi sester byly zpracovány do dvaceti kazuistik. Šetření probíhalo v únoru 2009. Výsledky naší bakalářské práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro nemocnice, kde bylo šetření realizováno. Následně by mohly přispět k vytvoření jednotné formy pro vybírání regulačních poplatků a to jak z pohledu platby, tak i administrativní práce. Dále by výsledky mohly posloužit k podpoře spolupráce mezi pacientem a zdravotním personálem. Doporučila bych také školící akce pro zdravotnický personál, aby uměl zvládat problematické situace. Například jak přistupovat k pacientovi, který odmítá zaplatit regulační poplatek. Pravidelné školící akce bych dále také doporučila pro staniční a vrchní sestry v oblasti legislativy v rámci regulačních poplatků.
|
|
|
Role vojenských sester při poskytování ošetřovatelské péče u vojáků a civilistů v zahraničních misích
KRATOŠKOVÁ, Tereza
Byly stanoveny dva cíle: C1: Zjistit, jak ranění a nemocní civilisté vnímají účast žen ve vojenské ošetřovatelské péči v zahraničních misích K-FOR na území Kosova. C2: Zjistit, jak ranění a nemocní vojáci vnímají ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami {--} ženami během zahraničních misí K-FOR. Tyto cíle byly splněny. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Vnímají ranění a nemocní civilní obyvatelé rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? 2. Respektují poskytovatelé péče potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova? 3. Vnímají ranění a nemocní vojáci rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? K dosažení cílů a výzkumných odpovědí byla využita metoda dotazování technikou nestandardizovaného rozhovoru. Na výzkumné šetření bylo vybráno celkem šest skupin raněných a nemocných, kteří byli ošetřováni vojenskou zdravotnickou službou na území Kosova a to : První skupina byli vojáci Armády České Republiky {--} 7 mužů, druhá skupina byly vojákyně {--} 5 žen. Do třetí skupiny patřili muži vojenského zdravotnického personálu {--} 7 mužů, čtvrtá skupina byla tvořena vojákyněmi zdravotnického personálu {--} 5 žen. Poslední dvě skupiny dotazovaného souboru bylo 5 mužů a 5 žen z místního obyvatelstva. Na základě analýzy odpovědí byly k výzkumným otázkám stanoveny hypotézy. H1: Ranění a nemocní civilní obyvatelé vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. H2: Poskytovatelé péče respektují potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova. Na závěr vyplynula hypotéza a to ze třetí výzkumné otázky a to H3: Ranění a nemocní vojáci vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. Výsledky této práce je možné využít při vojenských přípravách pro jednotky vyjíždějící do zahraničních misí, ale i jako studijní materiál při přednáškách a prezentacích. Zodpoví se tím plno nevyřčených otázek a může přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče poskytované na zahraničních misích.
|
|
|
Znalosti odborné krizové intervence u sester na standardních interních a chirurgických odděleních
SOCHOROVÁ, Alena
Krizová intervence představuje odbornou pomoc člověku v krizi. Každý člověk svou krizi prožívá specifickým způsobem. Krizová intervence neznamená jen komunikační dovednosti, které v sobě zahrnují verbální, nonverbální a paraverbální složku. Krizová intervence je doménou zejména psychiatrických oddělení, přesto je důležitá její znalost i na odděleních nezabývajících se nemocemi duševními. Ve zdravotnictví ČR jsou normy pro poskytování krizové intervence prozatím definovány nejasně. Jako specifický odborný výkon jí ve zdravotnictví poskytuje klinický psycholog, v rámci psychoterapie potom osoby kompetentní provádět systematickou psychoterapii ve zdravotnictví (klinický psycholog, lékař - psychiatr s předepsaným vzděláním). Postupy odborné krizové intervence mohou ale jistě být součástí běžné komunikace zdravotníků s klienty. Komunikační dovednosti patří k základním pracovním nástrojům sestry. Znalosti krizové intervence u sester a jejich využití při komunikování s klienty představuje významné zkvalitnění ošetřovatelské péče o klienty, kteří se nacházejí v krizové situaci. Kapitola současný stav se zabývá krizí, krizovou intervencí, ošetřovatelskou problematikou a rolí sestry při krizové intervenci. Cílem práce bylo zjistit znalosti sester o odborné krizové intervenci. V průběhu výzkumu jsem se zaměřila na znalosti sester vlastní odborné krizové intervence, dále jak sestry vnímají důležitost profesionální komunikace s pacienty a v neposlední řadě zda vnímají pacientovi problémy pouze na úrovni somatické nebo zda se dokáží přenést i do složky psycho {--} socio {--} duchovní jednoty člověka i s vnímáním lidských krizových stavů. První stanovená hypotéza znějící {\clqq}Sestry mají nedostatečné znalosti o odborné krizové intervenci.`` byla potvrzena. Druhá stanovená hypotéza {\clqq}Sestry mají nedostatek informačních zdrojů o odborné krizové intervenci.`` nebyla potvrzena. A třetí hypotéza znějící: {\clqq}Sestry neznají zásady komunikace s prvky krizové intervence.`` byla potvrzena.
|
|
|
Domácí násilí a primární péče
VRTIŠKOVÁ, Eliška
Domácí násilí a primární péče. Domácí násilí je nejrozšířenější formou násilí, zároveň i formou nejméně kontrolovanou, ve své frekvenci a závažnosti nejvíce podceňovanou. Domácí násilí je fyzické, psychické či sexuální týrání blízkými osobami, které se děje v soukromí, skrytě před pozorností ostatních, přičemž se intenzita násilí stupňuje. Jedná se o chování, které v párovém soužití či v širší rodině u jedné osoby vyvolá strach z osoby druhé. Teoretická část byla věnována definici pojmu domácího násilí, jeho formám, příčinám, obětem z hlediska ošetřovatelské péče, charakteristice pachatele, krizové intervenci v problematice domácího násilí, primární péči, roli sestry při zjištění domácího násilí a legislativním opatřením týkajících se domácího násilí . Praktická část byla specifikována na zjištění, zda se sestry pracující v primární péči setkávají s klienty postiženými domácím násilím a pokud ano, tak jaké intervence poskytují a zda mají informace o této problematice. Tomu odpovídaly i formulované hypotézy. Při sběru dat i jejich zpracování byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování. Informace byly získány formou dotazníků, dotazníky byly rozdány sestrám v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost, v ordinacích praktického lékaře pro dospělé a v gynekologických ordinacích. Výsledky výzkumu ukázaly, že hypotézy H1 byla vyvrácena, hypotéza H2 a H3 byly potvrzeny. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že se sestry pracující v primární péči setkávají s klienty postiženými domácím násilím, ale nevědí jak správně postupovat v této situaci a že nemají dostačující přístup k informacím, který by pokrýval celou problematiku domácího násilí.
|
|
|
Role sestry ve využití volného času klientů v rámci hospitalizace na ONP
RATAJOVÁ, Radka
Role sestry ve využití volného času klientů v rámci hospitalizace na ONP Posláním sester ve společnosti je uspokojovat klientovy aktuální potřeby a dosahovat tak jeho maximální tělesné, psychické a sociální spokojenosti. Toho lze dosáhnout holistickým přístupem ke klientovi, který zahrnuje celou osobnost člověka, celistvou bytost a všechny stránky jejího životního stylu. Neméně důležitá je komunikace s nemocným člověkem, ať už verbální či neverbální, protože psychika klienta v nemocnici je zcela změněna. To, jakým způsobem se nemocný s hospitalizací vyrovnává, může z velké části ovlivnit právě sestra svým správným přístupem k nemocnému. Zvláště u dlouhodobě hospitalizovaného klienta je třeba myslet i na spolupráci s jeho rodinou a předcházet negativním důsledkům hospitalizace, zaměstnávat klienta v jeho volném čase a podporovat jeho soběstačnost. K těmto účelům využívají sestry různé techniky, které jsou součástí obsahu této práce. Cílem práce bylo zjistit, zda se sestry ve volném čase klientům dostatečně věnují, zda na to mají prostředky a jaké mají možnosti. Pokud možno zjistit i odezvu klientů na možnosti využití volného času v nemocnici. Potom na základě získaných dat, teoretických znalostí a praktických zkušeností navrhnout zlepšení situace na daných odděleních. K výzkumu byla použita dotazníková kvantitativní metoda sběru dat. Byly vytvořeny dva výzkumné soubory: zdravotní sestry na ONP a klienti ONP. Byly stanoveny dvě hypotézy, které měly potvrdit či vyvrátit nedostatek času na aktivity klientů v rámci volného času v průběhu hospitalizace a nespokojenost klientů s využitím volného času v průběhu hospitalizace. První hypotéza potvrdila, že sestry nemají dostatek času na aktivity klientů v rámci volného času v průběhu hospitalizace. Druhá hypotéza nepotvrdila nespokojenost klientů s využitím volného času v průběhu hospitalizace. Výsledky výzkumu ukázaly, že sestry by se nemocným v jejich volném čase rády věnovaly, ale hlavním problémem je nedostatek personálu. Není proto možné se klientům věnovat podle jejich představ. Dalším problémem je i nedostatek financí. Přesto sestry podávaly různé návrhy, jak klientům pobyt v nemocnici zpříjemnit. Na druhé straně nespokojenost klientů s využitím volného času byla minimální, zejména díky rodinným příslušníkům. Od sester ani vyplnění volného času nečekají pro jejich pracovní vytížení. Bylo by tedy vhodné zajistit dostatek personálu a dobrovolníků na volnočasové aktivity klientů v průběhu hospitalizace. Pokud možno i rozšířit nabídku omezených možností využití klientova volného času a také ho s těmito možnostmi seznámit, protože současný klient něco takového ani neočekává.
|
host ::
RSS.