|
|
Vliv jednotýdenní hospitalizace na pacienty s onemocněním žlučových cest léčeným chirurgickým zákrokem
ELLINGEROVÁ, Klára
Cílem této práce je zhodnotit, jak na pacienta po dobu hospitalizace, tedy od přijetí do propuštění, působí proces hospitalizace. Teoretická část popisuje anatomii a patologii žlučových cest. Tyto části jsou základem pro vytvoření souvislostí v problematice onemocnění žlučových cest. Dále je zmíněn průběh hospitalizace k utvoření představy, čím musí jedinec při hospitalizaci projít, a dietní omezení, které podporuje léčbu. V neposlední řadě přinášíme pohled na hospitalizaci z psychologického hlediska. Empirická část je zaměřena na zkoumání vlivu jednotlivých složek hospitalizačního procesu na psychiku pacientů. Jako výzkumnou metodu jsem použila dotazník, který vyplňovali pacienti (respondenti) hospitalizovaní v jedné z nemocnic Jihočeského kraje.
|
|
|
Hlášené případy onemocnění svrabem v okrese Klatovy v letech 1961 až 2010
KALČÍKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce na téma ?Hlášené případy onemocnění svrabem v okrese Klatovy v letech 1961 až 2010" se v teoretické části zabývá samotným popisem svrabu, jakožto svědivého kožního parazitárního onemocnění, které je stále aktuálním problémem na celém světě a v naší republice je nejčastější profesionální nákazou zdravotnických pracovníků. Zaměřila jsem se zde převážně na anatomii a fyziologii kůže, morfologii kožních změn, etiologii a epidemiologii svrabu, na jeho klinický obraz, diagnózu, léčbu, možné komplikace a prevenci. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum, pro který jsem zvolila metodu sekundární analýzy dokumentu. Údaje byly vybrány a zpracovány z deníků infekčních chorob a z listů epidemiologických šetření Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje ? územní pracoviště Klatovy a ze systému hlášení infekčních onemocnění Státního zdravotního ústavu v Praze. Demografická data jsem čerpala z veřejné databáze Českého statistického úřadu. Tato část tvoří ucelený přehled o výskytu hlášených případů onemocnění svrabem v okrese Klatovy za sledované období let 1961 až 2010. Soubor popisuji na základě roční incidence (na 100 000 obyvatel). Porovnávám strukturu souboru (1961 ? 1985 a 1986 ? 2010). Dále popisuji soubor z hlediska věku, pohlaví, sezónnosti a profese. Srovnatelná data porovnávám s daty za Českou republiku. V diskuzi se zamýšlím nad možnými příčinami rozdílného trendu roční incidence onemocnění svrabem na okrese Klatovy a v České republice v posledních letech. Hlavními cíli mé práce bylo získat přehled o hlášených případech svrabu na okrese Klatovy za sledované období let 1961 až 2010, dále porovnat data těchto hlášených případů s celkovými dostupnými daty v České republice a provést deskripci výskytu hlášených případů svrabu na okrese Klatovy za stejné časové období z hlediska věku, pohlaví, sezónnosti a profese. Uvedená bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací o problematice svrabu v okrese Klatovy i v České republice jak odborné, tak laické veřejnosti.
|
|
|
Sociální práce v nemocnici a její vliv na zdraví pacientů
SAMCOVÁ, Pavlína
Následkem nemoci a ztrátou soběstačnosti je ovlivněn život člověka. Účelem sociální práce v nemocnici je pomoci klientům a jejich rodinám vyrovnat se s problémy spojené s nemocí a omezit nebo odstranit tyto problémy. V teoretické části práce se zabývám zdravím a nemocí, potřebami člověka v nemoci, změnami, ke kterým dochází v průběhu nemoci a nemocí jako sociální událostí. Dále se zabývám sociální prací v nemocnici, činnostmi zdravotně sociálních pracovníků a teoriemi a metodami, které jsou používány při sociální práci v nemocnici. Cílem práce bylo zmapování vlivu sociální práce v nemocnici na zdraví pacientů. Pro zodpovězení byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jakým způsobem ovlivňuje sociální práce v nemocnici zdraví pacientů? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky jsem stanovila dílčí výzkumné otázky: 1. Jaký vliv má sociální práce v nemocnici na fyzickou oblast zdraví pacientů/klientů? 2. Jaký vliv má sociální práce v nemocnici na psychickou stránku zdraví klientů/pacientů? 3. Jaký vliv má sociální práce v nemocnici na sociální situaci klientů/pacientů? 4. Jaké metody a techniky sociální práce jsou při sociální práci v nemocnici používány? Pro dosažení cíle byla použita strategie kvalitativního výzkumu. Pro získání informací byla zvolena metoda dotazování pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru. Dotazování bylo doplněno metodou pozorování. Rozhovory byly provedeny s 6 zdravotně sociálními pracovníky a 15 klienty/pacienty zdravotně sociálních pracovníků. Práce může přispět ke zlepšení služeb sociální práce v nemocnicích. Zároveň může být využita pro zvýšení informování laické i oborné veřejnosti.
|
|
|
Rizikové faktory ohrožující člověka v období sénia
TESAŘOVÁ, Petra
Práce se zabývá rizikovými faktory člověka v období sénia a specifickým rizikem pádu.Cílem bylo zjistit, které rizikové faktory vnímají senioři jako závažné a jakým způsobem ovlivňují poruchy hybnosti život seniorů. Byly stanoveny 3 hypotézy. H1: Senioři vnímají jako závažné tělesné rizikové faktory, H 2: Poruchy hybnosti u seniorů vedou k jejich izolaci od společnosti a H 3: Senioři nejsou dostatečně informováni o prevenci pádu a následných komplikacích. Cíle práce byly splněny, první a druhá hypotéza potvrzena, třetí hypotézu se nepodařilo jednoznačně ani potvrdit, ani vyvrátit.Výsledky práce budou využity jako podklad pro vzdělávací semináře a besedy pro seniory.
|
|
|
Stresory působící na klienty hospitalizované na JIP a standardních odděleních
ČERNÁ, Lenka
1. Současný stav zpracované problematiky Hospitalizace je obvykle pro každého klienta poměrně novým zážitkem. Mnohé se v tomto ohledu mění nejen v klientově (v jeho těle), ale také v jeho psychice. Právem se proto ptáme: {\clqq}Co se děje v psychice klienta při příchodu do nemocnice, co ho zde ovlivňuje, jaký vliv na něho potom má sama hospitalizace?`` Prožívání je u nemocného člověk determinované specifickou rolí člověka jako nemocného, resp. jako pacienta, který se nachází v procesu léčby. Hlavním psychologickým znakem nemocného člověka je omezení a závislost podmíněné onemocněním a příslušnou terapií, očekáváními a nutností vytvářet si nové vztahy ke zdravotnickému personálu či ke spolupacientům, způsob a charakter zvoleného léčebného procesu, samotný průběh léčby a typ nemoci. Chování nemocného člověka formuje i strach. Obává se bolesti, negativních tělesných změn, sociálních změn, izolace a také smrti. Strach se projevuje rozmanitě. Tak jako je jedinečný každý člověk, tak jedinečné a různorodé jsou i projevy strachu, který pociťuje a který se může změnit ve stres. 2. Použitá metodika K vypracování bakalářské práce s cílem zjistit, jaké individuální stresory působí na klienty při hospitalizaci na standardních odděleních a odděleních jednotek intenzivní péče (JIP), bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, metoda dotazování - technika polostrukturovaného rozhovoru. 3. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo 8 klientů z ortopedického, neurologického, traumatologického a kardiologického oddělení, z toho 4 ze standardních oddělení a 4 z JIP nemocnice České Budějovice, s.r.o. 4. Závěr Z podrobně vypracovaných výsledků vyplynulo, že při hospitalizaci na klienty působí nespočetné množství stresorů, které negativně ovlivňují jejich prožívání a adaptaci na nemocniční prostředí. V některých oblastech se klienti na typech stresorů z obou typů oddělení shodují, v některých se jejich názory zcela rozcházejí. Jako příklad lze uvést: bolest, nedostatek spánku, brzké ranní vstávání, nadměrný hluk, nedostatečná informovanost, závislost na druhých, nemožnost zastávání důležitých rolí, strach ze smrti a mnoho dalších. Je však velmi zajímavé, že klienti sami přiznávají, že některé ze stresorů jsou zapříčiněny i jejich vlastním jednáním a cítí potřebu změny v jednání u nich samotných. Velmi pozitivním zjištěním je fakt, že jednou z velmi důležitých opor pro klienty, při zvládání této situace, je právě zdravotnický personál a to jak jeho verbální, tak i neverbální projev. 5. Využití práce v praxi Tato práce může být použita jako studijní materiál pro obory Ošetřovatelství. Může být použita i jako pomocný matriál pro zdravotnický personál v nemocnicích, ale i v jiných institucích, které se zabývají péčí o klienty. Mohou zde naleznout cenné informace, jak se vyvarovat mnoha chyb a hlavně se dozvědět jak klient vše vnímá z jeho pohledu, jelikož je někdy velmi těžké změnit pohled vlastní a zkusit se na určité věci podívat očima jiných. Těmito novými poznatky zavedenými do praxe, by mohli v budoucnu zlepšit celkovou péči o své klienty a dle mého názoru celkově přispět k mnohem lepší adaptaci klientů na hospitalizaci. Práce také může ale sloužit jako předloha k napsání odborné publikace zabývající se tímto tématem, ale i jako informující materiál pro klienty ve zkrácené podobě. 6. Shrnutí Z podrobně vypracovaných výsledků vyplynulo, že při hospitalizaci na klienty působí nespočetné množství stresorů, které negativně ovlivňují jejich prožívání a adaptaci na nemocniční prostředí. Velmi pozitivním zjištěním je fakt, že jednou z velmi důležitých opor pro klienty, při zvládání této situace, je právě zdravotnický personál a to jak jeho verbální, tak i neverbální projev. Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou sloužit jako studijní materiál a jsou nabídnuty všem oddělením, které se podílely na výzkumu.
|
|
|
Role sestry v rehabilitaci na standardním a rehabilitačním oddělení
JANOUŠKOVÁ, Iva
Tato práce se zabývá rolí sestry v rehabilitačním ošetřování na standardním a rehabilitačním oddělení. Zároveň je orientovaná na získaném přehledu znalostí v rámci rehabilitace na rehabilitačním a chirurgickém. Vybrala jsem si již výše zmíněná nemocniční oddělení, kde jsem provedla výzkum na dané téma. Celkem jsem oslovila 100 respondentů z daných oddělení. Návratnost dotazníků byla 100 %. Pro zpracování jsem použila všechny vybrané dotazníky, neboť byly vyplněny úplně a bezchybně. Na počátku jsem stanovila cíl a hypotézu. Tu jsem na závěr svého výzkumu potvrdila. K práci jsem využívala dostupnou literaturu a informace na stránkách internetu. Výzkum lze využít pro potřeby vedoucích pracovníků na standardním oddělení v oblasti poskytované úrovně rehabilitační péče u klientů a ke zvýšení její kvality a kvantity. Tato bakalářská práce je vhodná jako edukační materiál pro studenty.
|
|
|
Stresory působící na pacienty v nemocniční péči.
PECHOVÁ, Veronika
Diplomová práce byla zaměřena na stresory působící na pacienty v nemocniční péči. Teoretická část popisuje stres a stresory, vliv stresu na zdravotní stav, dále se zmiňuji o zdraví a nemoci a o významu podpory rodiny v průběhu léčby. V praktické části porovnávám výsledky, které jsem získala ze tří zdravotnických zařízení. Jako první cíl mé práce bylo zjistit, s jakými stresory se hospitalizovaní pacienti nejčastěji setkávají. K tomuto cíli byla stanovená hypotéza. H1 - Výše stresové zátěže u pacientů je závislá na míře informovanosti o onemocnění a průběhu léčby a ošetřovatelské péči. Dalším mým cílem bylo porovnat, zda se výše stresu liší na jednotlivých odděleních. K tomuto cíli jsem si stanovila druhou hypotézu. H2 - Výše stresu je ovlivněna typem oddělení, na kterém je pacient hospitalizován. Jako poslední cíl jsem si vytýčila zjistit, co pacientům pomáhá při zvládání stresové situace. K tomuto cíli jsem si stanovila třetí hypotézu. H3 - Zvládání stresu při pobytu v nemocnici je závislé na funkčnosti rodiny a přístupu ošetřovatelského personálu. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního šetření formou dotazníků. V dotazníku bylo celkem 21 otázek. Jako vzorek pro zjišťování potřebných dat, byly vybrány tři zdravotnická zařízení. Cílovou skupinou byli klienti hospitalizovaní v nemocnici v Českých Budějovicích dále nemocnici v Českém Krumlově a v nemocnici v Prachaticích. Celkový počet správně vyplněných dotazníků činí 228, čili celková správná návratnost ze 400 dotazníků činí 57%. Výsledky prokázaly, že hypotéza č.1 má významný vliv na stres pacientů, protože pacienti s vysokou informovaností prožívají jen v 6,9 % vysoký stres a pacienti s nedostatečnou informovaností prožívají až v 58,6 % vysoký stres. U hypotézy č. 2 se také podařilo prokázat významný vliv, jelikož na chirurgickém oddělení prožívá až 20,2 % pacientů vysoký stres a na interním oddělení pouze 5,3 % respondentů. U hypotézy č. 3 se rovněž prokázal významný vliv, protože pacienti s fungující rodinou prožívají nízký stres ve větší míře, kdežto u pacientů s nefungující rodinou prožívá nízký stres pouze malý počet respondentů. Z rovna tak i přístup zdravotníků ovlivňuje výši stresu. Výsledky výzkumu lze nabídnout různým druhům zdravotněsociálních zařízení pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče a odstranění některých stresorů. Dále tyto výsledky mohou být nabídnuty i studentům zdravotnických oborů. Rozhodně však má tento výzkum výrazný význam pro komfort pacientů v různých typech již uváděných zařízení.
|
|
|
Péče o staré občany s demencí
PRŮCHA, Vlastimil
Práce se zabývá projevy a důsledky stárnutí a stáří. A to jak z pohledu seniora a jeho prožívání této životní etapy, tak i z pohledu rodiny a společnosti, která ho obklopuje. Dále upozorňuje na důležitost provázanosti zdravotní a sociální péče o občany se zdravotním postižením a vyzdvihuje význam sociální práce v péči o seniory. V další části vysvětluje pojem demence a zaměřuje se na Alzheimerovu demenci. Ukazuje základní problémy, které život člověka s demencí provázejí a podává informace, které mohou pomoci jeho rodině i všem, kteří mu pomáhají. V závěru práce hodnotím význam stacionární péče a zamýšlím se nad potřebností podpory neinstitucionální péče a tím vyzdvihuji význam pečující rodiny, lidskosti a pochopení, které jsou důležité pro kvalitní život uživatelů s demencí. Což je cílem mé práce.
|
|
|
Srovnání vybraných forem pastorace nemocných v nemocnicích v České republice
JONÁŠOVÁ, Radka
Práce se zabývá problematikou pastorační péče o nemocné v nemocnicích v České republice. Teoretická část objasňuje pojem nemoc, základní potřeby nemocného a pojem pastorační péče o nemocné v pohledu vybraných autorů. Praktická část obsahuje srovnání dvou forem pastorační péče o nemocné. Je to služba pěti pastoračních asistentek, které vykonávají pastorační službu v nemocnicích, a služba pěti kněží, kteří docházejí do nemocnic v rámci své služby ve farnostech. Pastorační asistentky pracují v nemocnicích čtyři až osm hodin denně v pracovních dnech a vykonávají pastoraci formou doprovázení nemocných {--} tj. vedou s nemocnými rozhovory a účastní se na jejich životních situacích. Kněží dochází do nemocnice převážně za účelem udělování svátostí. Konfrontací služby obou skupin vykonavatelů pastorace nemocných s tím, co o této službě píší vybraní autoři, vyšlo najevo, že pouze pastorační asistentky plní záměr pastorační péče o nemocné, jímž je doprovázení nemocných v jejich obtížné situaci nemoci.
|
|
|
Spolupráce rodič, sestra, dítě v ošetřovatelském procesu
PAPOUŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se věnuje problematice spolupráce sester s rodiči hospitalizovanými společně se svými dětmi v nemocnici. Popisuje faktory ovlivňující prožitek nemoci dítětem, aspekty společné hospitalizace rodičů se svým dítětem a v neposlední řadě také specifika ošetřovatelského procesu na dětském oddělení a možnosti spolupráce sester s rodiči v jednotlivých oblastech péče o dítě. Dále zjišťuje kvalitu spolupráce sester s rodiči hospitalizovaných dětí, odhaluje nedostatky této spolupráce a určuje a zároveň porovnává zapojení rodičů do ošetřovatelského procesu z pohledu sester a rodičů hospitalizovaných dětí.
|
host ::
RSS.