|
|
Vývoj stárnutí populace a jeho vliv na výdaje na dlouhodobou péči v České republice
Konířová, Kristýna ; Pavloková, Kateřina (vedoucí práce) ; Dózsa, Martin (oponent)
Tato práce zkoumá a analyzuje vývoj stárnutí populace v České republice, jeho pravděpodobný budoucí vývoj a dopady na náklady dlouhodobé péče. Tato je podrobně definována a členěna. Shrnuty jsou pohledy Evropské Unie a České republiky na budoucí vývoj dlouhodobé péče. Popsány a analyzovány jsou vybrané kategorie výdajů, mimo jiné odlišnost výdajů na lůžkovou péči a péči domácí. V závěru práce je zpracován model, který testuje, zda a jakým způsobem stárnutí populace a další faktory (např. HDP, počet lůžek, …) ovlivňovaly výdaje na dlouhodobou péči.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ošetřovatelská rehabilitace u nemocných po CMP v domácí péči
CHALOUPKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá prováděním ošetřovatelské rehabilitace u pacientů po CMP v domácí péči. V práci jsou charakterizovány cévní mozkové příhody, ošetřovatelská rehabilitace a agentury domácí péče. Výzkumné šetření se snaží zjistit, jak je ovlivněna kvalita ošetřovatelské rehabilitace na základě dodatečného vzděláváním sester v ADP.
|
|
|
Dilemata spjatá s budoucností sourozence s kombinovaným postižením
ŘIČÁNKOVÁ, Simona
Tato magisterská diplomová práce je zaměřena na dilemata spjatá s budoucností postiženého sourozence a z nich vyplývající argumenty, které do budoucna mohou napomáhat sourozencům bez postižení při jejich rozhodování o budoucnosti sourozence s postižením. V úvodu práce jsou vymezeny základní stěžejní pojmy: kombinované postižení, mentální retardace a s ní sdružené nejčastější kombinace postižení. Následně, je práce zaměřena na náročnost a úskalí spojená s péčí o osoby s kombinovaným postižením. Na sourozenecký vztah, který může mít velký vliv na budoucnost sourozence s postižením, ale i na možné důvody zapříčiňující neschopnost a s ní spjatá dilemata vycházející z budoucí péče o sourozence s postižením. Dále diplomová práce pojednává o možných variantách péče, které mohou sourozencům bez postižení usnadnit jejich rozhodování či napomáhat při eventuální domácí péči. V další části se práce blíže věnuje konkrétním dilematům, se kterými by se dle rozhovorů sourozenci bez postižení do budoucna mohly potýkat. Jednotlivá dilemata byla určena na základě výzkumné sondy, která vyla realizována metodou kvalitativního výzkumu prostřednictvím rozhovorů se sourozenci lidí s kombinovaným postižením. Ke konci diplomové práce dochází k rozboru vybraného dilematu , které je v závěru podrobeno obsáhlému rozboru z pohledu dvou etických teorií utilitarismu a deontologie.
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace v domácí ošetřovatelské péči
CHMELAŘOVÁ, Zdeňka
Ošetřovatelská dokumentace je i v současné době stále velmi diskutovaným tématem. Možná právě proto, že stále ještě mnoho zdravotnických pracovníků (lékařů i nelékařů) dostatečně nechápe důležitost a závažnost tohoto dokumentu. Dokumentace nejen že poskytuje validní informace o klientovi a jeho zdravotním stavu, ale také zajišťuje kontinualitu jeho ošetřovatelské péče a v neposlední řadě se stala důkazním materiálem v případě soudních sporů. Dokumentaci lze využít také pro školní a výzkumné účely. Domácí péče je obor, který se poslední dobou velmi rychle rozrůstá a nabírá na popularitě. Jako součást primární a komunitní péče zajišťuje klientovi ošetřování v jeho přirozeném, známem a domácím prostředí, což je pro něho velkou výhodou, neboť nemusí trávit dny v nemocničním zařízení, které je beztak ekonomicky náročnější. Domácí péče poskytuje zdravotní služby indikované ošetřujícím lékařem či praktikem a jsou hrazené zdravotní pojišťovnou. Tato diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou dokumentací v agenturách domácí péče, kdy má za cíl popsat demografické vlivy na používání ošetřovatelské dokumentace, zjistit postoj sester z vybraných agentur domácí péče k ošetřovatelské dokumentaci a zanalyzovat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných agenturách domácí péče. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá historií domácí péče, statistickými údaji ukazující na růst agentur, jejich zaměstnanců i klientů, poskytováním komplexní domácí péče a zdravotnickou dokumentací. Empirická část byla realizována formou kvalitativního výzkumného šetření. Informace byly shromažďovány technikou hloubkového rozhovoru, který byl sestaven z 1 identifikační otázky a dále 11 otevřených otázek, které tvořily rámec pro celý rozhovor. V tom se respondenti mohli individuálně vyjádřit k dané problematice v rozsahu, v jakém uznali za vhodný. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester různého věku, vzdělání a délky praxe, které v současné době pracují v agentuře domácí péče. Vzhledem k obavám sester byla přislíbena totální anonymita, proto lze pouze sdělit, že šlo o sestry z ADP hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Doplňkový výzkum byl proveden v 7 agenturách domácí péče ze stejných regionů, avšak ani jedna sestra nenáleží k žádné agentuře z druhého šetření. V první fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali ovlivnění sester demografickými vlivy, jako jsou věk, vzdělání či délka praxe na vedení ošetřovatelské dokumentace a vlastní postoj sester z vybraných agentur při vedení ošetřovatelské dokumentace. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester pracující v agenturách domácí péče, které byly vybrány účelově a které byly ochotny na výzkumu spolupracovat. Ve druhé fázi výzkumného šetření jsme se snažili zanalyzovat jednotlivé ošetřovatelské dokumentace vybraných agentur domácí péče. Pro tuto část jsme vybrali 7 agentur, u kterých bylo jejich vedení pod příslibem anonymity ochotné spolupracovat. K výzkumnému šetření byly stanoveny tři cíle a tři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo popsat demografické vlivy na používání ošetřovatelské dokumentace. Druhým cílem bylo zjistit postoj sester z vybraných agentur domácí péče k ošetřovatelské dokumentaci. Třetím cílem bylo zanalyzovat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných agenturách domácí péče. Na začátku šetření jsme položili tyto otázky: Ovlivňují vedení ošetřovatelské dokumentace demografické vlivy, jako jsou věk, vzdělání či délka praxe sestry? Jaký postoj k ošetřovatelské dokumentaci zaujímají sestry z vybraných agentur domácí péče? Korespondují jednotlivé části ošetřovatelské dokumentace s fázemi ošetřovatelského procesu? Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že sestry nejsou ovlivňovány demografickými vlivy při vedení ošetřovatelské dokumentace a že jejich postoj k vedení ošetřovatelské dokumentace je veskrze pozitivní, i když v některých agenturách mají stále velké mezery při vyplňování dokumentace.
|
|
|
Efektivita spolupráce rodiny a agentury domácí péče v ošetřovatelské péči o seniora v období po propuštění z nemocnice
ŠTĚPÁNOVÁ, Hana
Svou prací jsem chtěla podpořit a zviditelnit důležitost služeb poskytovaných Domácí péčí ČČK ve Strakonicích při péči o seniory v jejich vlastních domovech. Teoretická část je věnována charakteristice seniora, rodiny a domácí péče. Výzkumná část této bakalářské práce je zpracována pomocí metodiky kvalitativního výzkumu, kde dotazovanými byly sestry z domácí péče a klienti s rodinami, kteří využívali jejich služby. Cílem této práce bylo zjistit, jestli rodinní příslušníci využívají služeb domácí péče při péči o seniora, zda při této péči spolupracují a pokud ano, tak v jakých oblastech jejich spolupráce spočívá. Výsledky výzkumu vycházejí zejména z rozhovorů se sestrami z domácí péče a s rodinnými příslušníky a seniory. Jako hlavní výzkumné otázky byly položeny tyto: Jakým způsobem je pacient a jeho rodina informována o možnostech využití služeb domácí péče při propuštění z nemocničního zařízení? V jakém rozsahu využívají rodinní příslušníci služeb domácí péče? Chybí rodinným příslušníkům v nabídce služeb domácí péče určitá činnost? Jak spolupracuje rodina se sestrami z domácí péče v péči o seniora po jeho propuštění z nemocničního ošetření? Jakou činnost potřebují rodinní příslušníci vykonávat od sester domácí péče při péči o seniora po jeho propuštění z nemocničního šetření? Na základě těchto otázek jsem vytvořila podotázky k rozhovorům pro sestry z domácí péče a pro rodiny s klienty. Sestry odpovídaly na 16 otázek a rodina se seniory na 13 otázek. Tato práce je sepsána jako důkaz důležitosti a nezastupitelnosti domácí péče při ošetřování seniora v jeho přirozeném prostředí. Výsledek práce vypovídá o spokojenosti klientů s poskytovanými službami a současně o jejich nepostradatelnosti pro ně.
|
|
|
Ošetřování nesoběstačných geriatrických pacientů v domácím prostředí
ŠULISTOVÁ, Veronika
Problematika ošetřování geriatrických pacientů v domácím prostředí je vzhledem k demografickým trendům stále více aktuální. Ošetřování těchto pacientů není jednoduché a přináší řadu problémových situací. Proto je nutné se zamyslet, jaká je kvalita péče v domácím prostředí a jak se rodina geriatrického pacienta na změny v jeho zdravotním stavu adaptuje. Důležitá je také edukace a podpora laických rodinných pečovatelů v teoretických a praktických znalostech a dovednostech nutných pro zajištění kvalitní péče. V teoretické části bylo nastíněno rozdělení stáří, charakteristika geriatrického pacienta, problémy, které mohou postihovat pacienty i pečující a domácí péče. U geriatrických pacientů jsou to hlavně geriatrické syndromy a geriatrická křehkost. U pečujících i zdravotníků hovoříme často o syndromu vyhoření. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapovat ošetřování nesoběstačných geriatrických pacientů v domácím prostředí. Dílčí cíle byly stanoveny následovně: Zkušenosti laických pečovatelů s péčí o nesoběstačné geriatrické pacienty v domácím prostředí. Zjistit problémové situace v souvislosti s péčí o nesoběstačné geriatrické pacienty v domácím prostředí. Zjistit způsoby řešení problémových situací v péči o nesoběstačné geriatrické pacienty v domácím prostředí. Zjistit potřeby laických pečovatelů při ošetřování nesoběstačných geriatrických pacientů v domácím prostředí. Zjistit, jak probíhá spolupráce mezi lékaři, sestrami a laickými pečovateli při zajištění péče o nesoběstačného geriatrického pacienta v domácím prostředí. Výzkumný soubor tvořili nesoběstační geriatričtí pacienti starší 65 let v domácí péči laických pečovatelů, jejich rodinní příslušníci a sestry z agentur domácí péče. Pro bakalářskou práci byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Pro získání potřebných informací byla užita metoda dotazování, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla zpracována technikou otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Následně byla provedena redukce dat s uspořádáním do kategorií a podkategorií. Bylo vytvořeno sedm kategorií a šestnáct podkategorií. Někteří pečovatelé trpí ekonomickými, sociálními, psychickými i zdravotními problémy. Bylo zjištěno, že pečující byli nuceni v životě udělat mnoho zásadních změn. Všichni museli upravit bydlení, v některých případech se museli i přestěhovat nebo dokonce odejít ze zaměstnání. Dále bylo zjištěno, že rodina není u všech pacientů celistvá, tudíž ve dvou případech se pečující nemají s kým střídat v péči o nesoběstačného člena rodiny. Také se ukázalo mnoho problémů, kterými trpí pacienti, jako jsou například opruzeniny, problémy s vyprazdňováním, obezita, deprese a jiné. Laičtí pečovatelé nemají dostatek informací o pečování ani o kompenzačních pomůckách. Často trpí zdravotními problémy, jako jsou bolesti zad, deprese, syndrom vyhoření, nespavost a jiné. Práce lze použít jako zdroj informací pro studenty ošetřovatelství a sestry z praxe. Po zmapování ošetřování v domácím péči jsou patrné mnohé nedostatky. Nejvíce alarmující je právě nedostatek informovanosti o domácí péči. Proto je nutné tuto péči rozvíjet a dbát na to, aby co nejvíce pacientů mohlo být ošetřování v domácím prostředí. Důležitá je ekonomická a psychologická podpora laických pečovatelů, zvláště pak prevence syndromu vyhoření. Domácí péče může vést k lepším léčebným výsledkům i nižším nákladům na péči.
|
|
|
Domácí hospicová péče v Českých Budějovicích
MARTINŮ, Iveta
Bakalářská práce se zabývá domácí hospicovou péčí v Českých Budějovicích. V teoretické části práce jsou popsány základní pojmy, související s tématem: paliativní péče, hospicová péče, a to zejména domácí hospicová péče, umírání, smrt, typy zařízení, poskytující hospicovou péči a potřeby umírajících. Dále je v práci popsán současný stav domácí hospicové péče, organizace, které ji poskytují a jejich stručná charakteristika. V praktické části jsou popsány kazuistiky z praxe a výzkum, zaměřený na poskytování domácí hospicové péče v Českých Budějovicích u pracovníků organizací, poskytujících tuto péči.
|
host ::
RSS.