Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 741 záznamů.  začátekpředchozí727 - 736další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální služby pro seniory - porovnání nabídky mezi Havířovem a Českými Budějovicemi
LUKESZOVÁ, Renáta
Název mé bakalářské práce je Sociální služby pro seniory {--} porovnání nabídky mezi Havířovem a Českými Budějovicemi. Uvedené téma jsem si vybrala proto, že naše populace stárne a přibývá osob nad 60 let. Senioři si často nejsou schopni, v důsledku věku či zhoršeného zdravotního stavu, sami zabezpečit péči o vlastní osobu. Vznik sociálních služeb je přínosem, můžou seniorům potřebnou péči zabezpečit. Cílem bakalářské práce bylo porovnat sociální služby pro seniory v Českých Budějovicích a Havířově. Hypotézou jsem předpokládala, že nabídka sociálních služeb pro seniory je v porovnávaných oblastech podobná. Pro výzkum jsem si zvolila dvě základní metody a techniky sběru dat {--} metodu dotazování (technika rozhovoru s poskytovateli služeb) a metodu analýzy dokumentů (obsahová analýza dokumentů informujících o dané službě {--} letáčky, internetové stránky). Jako hlavní techniku výzkumu jsem zvolila řízený rozhovor s poskytovateli služeb. Během rozhovoru jsem zadávala 10 ustálených otázek. Získané údaje jsem zapisovala do tabulek pro získání lepší přehledností o daných službách (viz přílohy). Techniku obsahové analýzy dokumentů informujících o dané službě (letáčky, internetové stránky) jsem zvolila jako doplňkovou, protože těchto dokumentů jsem nezískala mnoho (důsledku změn spojených se zavedením nového zákona č.108/2006Sb. o sociálních službách). Získané informace o službách jsem porovnávala podle formy služby (ambulantní, terénní, pobytové) a podle počtu poskytovatelů jednotlivých služeb (pobytové služby - domovy pro seniory, centra denních služeb, domovy s pečovatelskou službou, poradny, zařízení s činností pro osoby se zdravotním postižením, pečovatelské a ošetřovatelské služby, volnočasové aktivity a organizace založené na dobrovolnické bázi) v uvedených městech pomocí tabulek a grafů. Z těchto tabulek a grafů vyplynulo, že nabídka sociálních služeb pro seniory je ve městech České Budějovice a Havířov velmi podobná. Liší se pouze v počtu poskytovatelů těchto služeb. V Havířově je méně poskytovatelů jednotlivých služeb než v Českých Budějovicích. Výzkum byl proveden k datu 13.4.2007.
Syndrom EAN - Špatné zacházení se seniory
HANZELOVÁ, Jiřina
Téma Sy. EAN je zpracováno za účelem zjistit, kde se můžeme nejčastěji setkat se syndromem EAN a jak postupovat v případě podezření na špatné zacházení se seniory. Hypotéza 1: S problematikou zanedbávání, opuštění, zneužívání a týrání seniorů ze strany rodiny se nejčastěji setkáváme při příjmu nemocného k první hospitalizaci z domácího prostředí. Hypotéza 2: Syndrom EAN nese následky zejména na zdravotním a psychickém stavu klienta. Provedený výzkum je ze sociologického hlediska výzkumem kvantitativním. V rámci kvantitativního výzkumu byla zvolena technika dotazníku a sekundární analýza dat. Uvedený výzkum byl anonymní a byl uskutečněn v období od 1.12. 2006 do 22.12. 2006. Pomocí dotazníků byly zjišťovány informace, které se týkaly špatného zacházení se seniory a možností, kam se obrátit v případě, že se s takovým zacházením respondenti setkají. Byly sestaveny dva dotazníky. První byl určen pečujícímu odbornému personálu a druhý seniorům ve věku 60 a více let. Provedený kvantitativní výzkum potvrdil hypotézu, že senioři jsou nejčastěji týráni a zneužívání ze strany rodiny. Nejvíce je pácháno dle respondentů násilí v kombinaci psychické, fyzické a ekonomické. 79% respondentů z řad profesionálních pečovatelů odpovědělo, že se již setkali ve své profesi s příbuznými seniora, kteří s ním špatně zacházeli. Dílčí hypotéza, že špatné zacházení zanechá následky na psychickém stavu seniora se též potvrdila. Psychické násilí se vyskytuje u seniorů nejčastěji v kombinaci s fyzickým a ekonomickým. Nemalou měrou, a to 41% v období předešlé hospitalizace nebo pobytu v zařízení a 19% v současné době při pobytu v zařízení, se senioři setkali se špatným zacházením ze strany personálu.
Seniorky ve společnosti
SUCHOMELOVÁ, Věra
Práce se zabývá postavením seniorek ve společnosti, a to obecně ve společnosti západního typu, ale zejména v české společnosti.Teoretická část popisuje problematiku týkající se aktivního přístupu k životu ve stáří jako významné podmínky sociálního zdraví seniorek (a seniorů obecně), mýty vztahující se ke stáří, přibližuje možnosti, které mají seniorky a senioři v tomto směru v České republice, a zejména nastiňuje okruhy problémů seniorek v současné době, která preferuje mladickost a sexuální atraktivitu. Praktická část obsahuje výzkum Seniorky v katolické církvi, který mapuje aktivní přístup k životu, životní styl a životní spokojenost katoliček starších šedesáti pěti let a všímá si případných odlišností plynoucích z různého vzdělání, stavu či velikosti bydliště seniorek.
Senioři na lince důvěry
VYMĚTAL, Aleš
Práce se zabývá problematikou linky důvěry jako sociální služby a krizové pomoci, jež je určena pro seniory. Hlavní část práce se týká seznámení se základní terminologií, jež se týká životního období sénia, dále se věnuje tématu krize, krizové intervence a konečně popisuje fenomén linek důvěry. Praktická část práce obsahuje statistické údaje a komentáře týkající se sociální nonstop linky Senior telefon ŽIVOTa 90, kazuistiku uživatelky zmíněné linky a popis 3 závažných témat, jež se vyskytují na uvedené lince důvěry.
Adaptace seniorů na pobytová zařízení
VAVŘÍČKOVÁ, Lenka
Teoretická část práce je složena z pěti kapitol, které se zabývají především problémy, jež postihují lidi ve vyšším věku. První část je doplněna o problematiku demografického vývoje současné společnosti a prodlužování stáří. Dále jsou v práci uvedeny způsoby péče o seniory v minulosti, současná situace je představena druhy pobytových zařízení pro seniory doplněné diskuzí o problematice péče v pobytových zařízeních. Následně je podrobně rozebrána problematika adaptace a maladaptace. Popsány jsou konkrétní možná řešení zvládání adaptačního procesu seniorů v domovech pro seniory. Autor vychází z hypotéz, že předchozí znalost prostředí a spokojené bydlení v domovech pro seniory je spojeno s úspěšným zvládnutím přechodu do těchto zařízení. Adaptaci také napomáhá svobodná volba a rozhodování.
Aktivizační programy pro seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská
ŠTARKOVÁ, Iva
Práci Aktivizační programy pro seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská jsem věnovala v současné době velmi aktuálnímu tématu - stáří. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část práce se věnuje fenoménu stáří spíše jako souboru omezení a snížení dříve běžné aktivity. Také je věnována přehledu širokého spektra aktivizačních činností, které umožní jak klientům rezidenčních zařízení, tak seniorům, kteří pobývají doma, aktivně trávit svůj volný čas. Praktická část vychází z mé dlouhodobé zkušenosti s aktivizačními službami pro seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská v Českých Budějovicích, kdy jsem se jako dobrovolník podílela na vedení a přípravě čtenářského kroužku a následně kroužku orientálního tance. Centrum sociálních služeb Staroměstská poskytuje široké spektrum aktivit, které jsou zaměřeny na rozvoj či udržení fyzických i psychických schopností klientů. Sociální služby ve spojení s optimální nabídkou aktivizačních činností zajišťují obyvatelům zařízení plnohodnotný život.
Práce svépomocných skupin domácích pečovatelů u nemocných s Alzheimerovou chorobou
ŘÍHOVÁ, Jana
Současný trend obecného stárnutí populace s sebou nese celou řadu závažných důsledků, zejména nárůst incidence a prevalence nemocí, které se u starší populace vyskytují mnohem častěji. Nejzávažnější ze zdravotnického a socioekonomického pohledu se v tomto kontextu jeví onemocnění demencí, protože prevalence tohoto onemocnění u lidí starších 60 let vykazuje s přibývajícími lety téměř exponenciální charakter. Zhoršování stavu nemocného je značnou zátěží i pro rodinu. Je velice těžké přijmout skutečnost tak velkého úpadku osobnosti blízkého člověka a nezměnit k němu postoj. Postižený člověk je sice stále fyzicky přítomen, ale psychicky se změnil, ztratil svou osobnost: {\clqq}Je to on, ale už to není on.`` V rámci kvalitativního výzkumu byla využita technika řízeného i neřízeného rozhovoru, kazuistiky a sekundární analýza dat. Řízené rozhovory byly provedeny v Domově pro seniory Máj. Soubor tvořilo 5 rodinných příslušníků lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou, 5 zdravotních sester z oddělení se zvláštním režimem a 3 sociální pracovnice. Sekundární analýza dat byla provedena na základě statistiky zveřejněné v ročníkové práci na téma: Problémy rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou. Dotazovaných respondentů bylo 15. V rámci stanoveného cíle- zmapování činnosti svépomocných skupin- jsem využila data zveřejněná ve Výroční zprávě České alzheimerovské společnosti z roku 2005. Dále byl proveden neřízený rozhovor s koordinátorem svépomocné skupiny v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu ukázaly jako největší problém při péči o nemocného psychickou zátěž. Ke zlepšení psychiky může pomoci odpočinek, relaxace, zábava... Když se tyto zásady dodrží, většina problémů nenastane. Ke splnění těchto bodů je zapotřebí pomoc další osoby. Zde by měly nastoupit služby (denní stacionáře, respitní péče, svépomocné skupiny). Výzkum poukázal na problém nedostupnosti svépomocných skupin rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou v rámci určitých regionů České republiky a dále na nízkou informovanost o jejich existenci a činnosti. Doufám, že moje práce pomůže pečovatelům předcházet problémům, které jsem v ní naznačila (hlavně psychickým), tak již existujícím svépomocným skupinám.
Adaptační proces klientů Domova důchodců Hvízdal v Českých Budějovicích
SÁKOVÁ, Pavlína
Změna prostředí je ve stáří závažný stresor. Starší lidé potřebují obvykle více času k tomu, aby se mohli přizpůsobit a nepociťovali změnu jako nátlak. Adaptace na nové prostředí ve stáří je obvykle ztížena a také probíhá delší dobu. Při přemístění klienta z domácího prostředí do institucionální péče je potřeba dbát na to, aby byl přechod co nejplynulejší a maximálně bylo vyhověno potřebám klientů. Byly použity techniky kvalitativního výzkumu: řízené rozhovory s vybranými klienty Domova pro seniory Hvízdal, kasuistiky klientů, neřízené rozhovory se sociálními pracovníky a jako pomocná metoda byla využita sekundární analýza dat - sociální dokumentace klientů. Z výzkumu byla stanovena hypotéza: Na adaptační proces klientů Domova pro seniory Hvízdal má vliv rodinné prostředí, zdravotní stav a přijetí změny životního stylu.
PREVENCE ÚRAZŮ U SENIORŮ
NEDVĚDOVÁ, Jana
Prevence úrazů u seniorů Úrazy starých lidí jsou jedním z vážných problémů dnešní medicíny. Představují nejen závažný zdravotní, ale i sociální problém. Senioři nejčastěji utrpí úraz v souvislosti s pádem. Následují dopravní úrazy. Další ohrožení z hlediska úrazů je u seniorů zejména v domácím prostředí. Také intoxikace ve stáří nejsou vzácné. Preventivní opatření spočívají ve snížení rizika úrazovosti. Prevence, která povede k trvalému snižování úrazovosti u seniorů, plně koresponduje s cílem č. 5, uvedeným v dokumentu Světové zdravotnické organizace ,,Zdraví 21``. Zvolenou výzkumnou metodou je kvantitativní sociologický výzkum prováděný formou šetření. Použitým nástrojem pro sběr dat byl dotazník. Výzkumným vzorkem populace byli senioři ve věku 65 let a více (130 respondentů) v rámci okresu České Budějovice, kteří byli vybráni podle pravděpodobnostního výběru. Data byla sbírána v průběhu roku 2005. Údaje byli zpracovány softwarem Střediska prevence úrazů Jihočeského kraje. Lidé v seniorském věku jsou nejvíce ohroženi úrazy v domácím prostředí a to zejména v důsledku snížení pohyblivosti. Nejčastějšími úrazy u seniorů jsou pády. Ochranné pomůcky a vybavení, které by minimalizovali riziko pádu (např. bezbariérové úpravy, protiskluzové podložky, madla apod.) stále nejsou standardním vybavením domácností seniorů. Problematická je také znalost telefonních čísel tísňového volání. Možnosti prevence úrazů u seniorů jsou značné, ale dosud jsou málo využívané. Zdá se, že oslovení této věkové skupiny by mělo vyjít od zdravotnické veřejnosti, se kterou mají senioři častý kontakt a které důvěřují. Větší zapojení tématu prevence úrazů by bylo vhodné i ve vzdělávacích programech pro seniory.
Úrazy seniorů v ústavní péči
SOUKUPOVÁ, Marta
Prostředí, ve kterém žijeme, obytné prostředí, velmi výrazně ovlivňuje kvalitu našeho života. O to důležitější je pro seniory, kterým ubývá schopností lehce se v našem světě pohybovat. Úrazy představují v nemocnosti seniorů závažnou a specifickou položku. Jsou tím častější, čím křehčí je zdravotní a funkční stav seniorů. Oproti mladšímu věku je jejich léčení složitější, delší a přináší horší výsledky a vyšší náklady. Závažné úrazy jsou spojeny s vyšší úmrtností než obdobná poranění v mladším věku. V diplomové práci se autorka snažila zhodnotit prevenci úrazů seniorů v domovech pro seniory a zmapovat faktory, které tuto adaptaci nejvíce ovlivňují. V první části práce se zmiňuje o postoji ke starým lidem v průřezu dějin a zároveň uvádí současnou situaci pohledu na stáří. Další kapitoly pojednávají o rozdělení období lidského života, o bio-psycho-sociálních změnách ve stáří, o nejčastějších zdravotních problémech ve stáří a jejich prevenci, rehabilitaci. V druhé části práce se autorka zabývá průzkumem v domovech pro seniory. Zjišťuje, zda ve vybraných zařízeních, je primárně bydlení a život seniorů zajištěn tak, aby bylo riziko úrazů minimální. Pro získání potřebných dat ke stanovení cíle byla použita metoda dotazování a pozorování. Náhodně byly vybrány tři domovy pro seniory v Jihočeském kraji. Jednalo se kvantitativní výzkum. Hypotéza, zda Domovy pro seniory mají vybavení, které minimalizuje riziko úrazů, byla potvrzena.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 741 záznamů.   začátekpředchozí727 - 736další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.