|
|
Analýza chování dojnic při dojení pomocí robotů
SCHESTAUBEROVÁ, Markéta
S větší spotřebou mléka a mléčných výrobků docházelo ke zvyšování počtu dojeného skotu, ale zároveň ke zvyšování požadavků na dojnice a tím i ke změnám v technologii a technice dojení, které by zvyšovalo produkci mléka, produktivitu práce, a zlepšovalo welfare dojnic. Vhodným řešením by mohly být dojící roboty. První robot byl uveden na farmu v Nizozemsku v roce 1992. Cílem bakalářské práce je na základě analýzy chování plemenic českého strakatého skotu v produkční stáji vyhodnotit základní životní projevy v průběhu celého dne ve vztahu k mléčné užitkovosti a k počtu dojení v průběhu laktace. Etologická pozorování proběhla celkem tři v období od června do prosince 2009 na soukromé rodinné farmě v Chlumečku nedaleko Křemže. Celková výměra zemědělské půdy je 320ha z toho 120ha trvalých travních porostů a 210ha orné půdy. Na farmě je chováno v průměru 72 dojnic českého strakatého skotu, jejich kříženky a několik kusů holštýnských dojnic. Zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel a Statistica 9. Nejvíce se příjmu krmiva dojnice věnovaly v září a to 26,07% z celého dne. Při prvním pozorování v květnu to bylo 23,18% času a při třetím pozorování v prosinci 24,35% času. Stání dojnic činilo v průměru 22,33% času a průměrná délka pohybové aktivity dosáhla v průměru 4,33% dne. Doba, kterou dojnice věnovaly ležení, se v průběhu roku měnila minimálně. Při prvním pozorování činila doba ležení 49,88%, při druhém 48,25% a při třetím 48,87% času. Množství mléka za laktaci bylo v průměru 4679kg, přičemž nejvyšší užitkovosti dosáhla skupina dojnic na 2.laktaci a to 4866kg mléka. Množství bílkovin bylo v průměru 159,33kg při obsahu 3,40%. Průměrný počet dojení za den dosáhl 2,86. Z ukazatelů plodnosti byla délka inseminačního intervalu 103,49dnů a servis periody 159,97dnů.
|
|
|
Vliv robotizovaného dojení na chování plemenic skotu
BLÁHOVÁ, Lucie
Se stále rostoucí spotřebou mléka a mléčných výrobků docházelo ke zvyšování počtu dojeného skotu, ale zároveň ke zvyšování požadavků na dojnice a tím i ke změnám v technologii a technice dojení, které by zvyšovalo produkci mléka, produktivitu práce a zlepšovalo welfare dojnic. Vhodným řešením by mohly být dojící roboty. První robot byl uveden na farmu v Nizozemsku v roce 1992. Zavedení robotizovaného dojení na zemědělské farmy v České republice začalo v roce 2003, kdy hlavním důvodem byl nedostatek kvalifikované pracovní síly, která by byla ochotna pracovat ve zhoršených pracovních a hygienických podmínkách. Cílem diplomové práce je posoudit vliv dojení pomocí dojících robotů na chování plemenic skotu v průběhu celého dne ve vztahu k mléčné užitkovosti a plodnosti v závislosti na laktace a genotypové zařazení (H100, HxC, C100). Etologické sledování dojnic proběhlo v zemědělských podnicích Brlohu (dojení pomocí dojících robotů) a v Haklových Dvorech - kontrolní skupina (dojení v dojírně) v období od srpna roku 2009 do ledna roku 2010. Zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Pro vyhodnocování veškerých ukazatelů byly u sledovaných stád vypočteny základní statistické charakteristiky. Rozdíly mezi jednotlivými ukazateli byly vyhodnoceny jednofaktorovou analýzou rozptylu. Prvním sledováním u skotu bylo zjištění reprodukčních ukazatelů z hlediska genotypu. Byly zjištěny příznivější hodnoty plodnosti u skupiny HxC v obou stájích. Délka inseminačního intervalu v ZD Brloh dosahovala 69,1 dne (oproti 110,1 dne v ŠZP Haklovy Dvory), délka servis periody 110,8 dne (oproti 142,9 dne). U délky mezidobí (vzhledem k rozdílnému počtu zvířat ve skupině) činila délka 409,5 dne oproti 438,5 dne u skupiny plemenic dojených v dojírně (ŠZP Haklovy Dvory). Dále byly vyhodnoceny ukazatele plodnosti z hlediska laktací. Nejdelší délka servis periody byla zaznamenána na 1. laktaci u ŠZP Haklovy Dvory 176 dní. Nejkratší SP byla zjištěna na 3. a další laktaci v délce 133,5 dní. Inseminační interval, který svědčí o vyhledávání říjících se plemenic, byl zhruba shodný na všech laktacích u ZD Brloh (rozmezí 72,7 až 78,2 dne), za to u ŠZP Haklových Dvorech byl nejdelší časový úsek na 2. laktaci (118,9 dní). Z hlediska mléčné užitkovosti u plemenic za jednotlivé laktace dosáhly plemenice vyšších výsledků produkce v podniku s robotizovaným dojením (100 dní ? 3 539,1 kg M, 200 dní ? 6 727,5 kg M, 305 dní ? 9 602,9 kg M). Oproti kontrolní skupině, kde na 100 denní laktaci plemenice dojily 3 240,06 kg M, na 200 denní vyprodukovaly 5 433 kg M a na 305 denní 5 327,18 kg M. Etologické sledování v obou podnicích probíhalo po dobu 24 hodin pomocí intervalové metody s délkou intervalu 10 minut. Největší část dne se dojnice věnovaly kategorii ležení. Druhou nejdelší činností dojnic byla kategorie stání, kdy průměrná doba představovala v ZD Brloh 6,05 h, v ŠZP Haklovy Dvory plemenice stály 5,71 hod. Výrazná mezi skupinami je také doba příjmu krmiva, která v systému s dojením v dojírně je podstatně kratší o 1,79 hod a činila 3,71 hod. Délka pohybu, byla v systému s dojením v dojírně o více nežli polovinu kratší a na úrovni 0,32 hod. Také doba pobytu v dojírně byla o polovinu kratší a činila 0,22 hod.
|
|
|
CHOV KOZ NA EKOLOGICKÉ FARMĚ
JIRMANNOVÁ, Kristýna
Tématem bakalářské práce je managament chovu koz na ekologické farmě, jeho posouzení z hlediska zajištění přirozených potřeb a welfare zvířat a působení koz při údržbě okolní krajiny. Dalšími cíli je podchytit dosahovanou užitkovost koz, zpracování a prodej bioproduktů a ekonomiku chovu koz, včetně využívání jednotlivých forem dotací. Způsob chovu koz byl sledován na ekofarmě Slunečná na Šumavě, metodou vlastní účasti v péči o zvířata. Výsledky byly poté vyhodnoceny na základě studia odborné literatury a legislativy zaměřené na ekologické zemědělství a etologii koz. Byl vytvořen datový soubor základního stáda koz a stanoven denní režim na farmě s porovnáním v zimním a letním období. Dle srovnání podmínek chovu s požadavky vyplývajícími z legislativy o ekologickém zemědělství v rámci ČR i EU jsou fyziologické a etologické potřeby zvířat na farmě plněny. A to zejména díky moderním technologiím pro ustájení, dojení, porážení i pro další manipulace se zvířaty. Kozy mají možnost volné pastvy, kdy zároveň působí pozitivně i na údržbu šumavské krajiny, zejména tím, že eliminují nálety dřevin a plevelné druhy rostlin.
|
|
|
Životní projevy hřebců a klisen
KOREŠOVÁ, Michaela
Podnik, ve kterém proběhlo etologické sledování, se nachází při okraji CHKO Blanský les nedaleko městyse Lhenice. Podnik se zabývá chovem koní. Základní chovné stádo je tvořeno teplokrevnými klisnami netolického chovu. Cílem etologického sledování bylo zjistit základní projevy chování u koní ve vztahu k podmínkám prostředí v průběhu pastevní sezóny. Byly sledovány základní životní projevy u stáda 20 klisen (u klisen jalových, vysokobřezích a u klisen po ohřebení)a u stáda 9 mladých hřebců a 2 valachů. Etologická sledování byla provedena ve čtyřech 24-hodinových cyklech v průběhu pastevní sezóny roku 2008 u každého stáda. Bylo zjištěno, že příjmu krmiva zvířata věnovala nejvíce času po celou pastevní sezónu. Délka pastvy závisela na množství a výživové hodnotě pastevního porostu a na teplotě ovzduší. Nejdelší dobu strávily pastvou klisny 63,84 % dne a hřebci 58,90 % dne ke konci pastevního období v měsíci září. Tento jev je zcela přirozený, protože kvalita pastevního porostu se v druhé polovině pastevní sezóny snižuje. Odpočinkové projevy jako v průběhu dne je stání a ležení byly nepřímo ovlivněny dobou potřebnou k nasycení zvířat pastvou. Nejdelší dobu odpočinek zabral v červnu 42,50 % dne a srpnu 46,47 % dne, kdy byla pastva nejbohatší a kdy byly vyšší průměrné denní teploty ovzduší. Pohybová aktivita byla u stáda hřebců zaznamenána s větší četností než u stáda klisen. Komfortní chování se u klisen i hřebců projevovalo ve srovnatelné míře. Projevy agresivního chování byly zaznamenány při ujasňování sociálních vztahů v obou stádech.
|
|
|
VLIV PROSTŘEDÍ NA CHOVÁNÍ TELAT
HAISOVÁ, Dita
Cílem práce bylo sledovat na základě videozáznamů pořízených v Zemědělském družstvu Krásná Hora nad Vltavou 6 různých typů venkovních individuálních bud a na základě rozdílného chování telat vyhodnotit vhodnost různých typů bud pro chov telat v mléčném období. Sledování proběhlo v zimním a letním období, byl použit záznam v programu Avi Windows Media Player s délkou intervalu 1 minuty. Sledovány byly jalovičky Českého strakatého skotu. Délka pobytu telat ve venkovních individuálních boudách byla od 83 ? 87 dní. Účelem sledování bylo vyhodnotit délku pobytu telat uvnitř jednotlivých venkovních individuálních bud a délku pobytu venku. V každé boudě bylo nainstalováno čidlo, které informovalo o hodnotách vnitřních teplot a relativních vlhkostí vzduchu v časovém intervalu 15 minut. Vzhledem k tomu, že mikroklima by mělo při různých klimatických podmínkách vytvářet optimální prostředí pro telata, byla kritériem spokojenosti welfare délka pobytu uvnitř boudy. Průměrná venkovní teplota za sledované zimní období klesla na -2,54°C. V tomto období byla v jednotlivých VIB naměřena vnitřní průměrná teplota od -0,04°C do -1,43°C. Za sledované letní období byla zaznamenána průměrná denní teplota 19,79°C. Letní průměrné teploty v jednotlivých VIB byly od 21,14°C do 22,27°C. Z těchto údajů byly zjištěny statisticky nevýznamné teplotní rozdíly (P ? 0,05) mezi jednotlivými VIB jak v zimním tak i v letním období. Průměrné relativní mikroklimatické vlhkosti v zimním období u jednotlivých VIB dosahovaly rozmezí hodnot od 79,57% do 86,76% a v letním období od 59,59% do 63,55%. Za zimní období při hodnocení ukazatelů mikroklimatických relativních vlhkostí mezi jednotlivými VIB byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P? 0,05) (1:2, 2:3,2:4,2:5,2:6). V zimním období byla délka pobytu telat uvnitř VIB v rozmezích od 73,96% - 88,96% sledovaného času. Rozdíly mezi délkami pobytu telat uvnitř VIB byly statisticky průkazné (P ? 0,05 až P ? 0,001). Za letní období byla délka pobytu telat uvnitř bud v rozpětí od 65,68% - 80,85% sledovaného času. Rozdíly mezi délkami pobytu v letním období byly signifikantní (P? 0,05 až P?0,001). Celkem za sledované období byla nejlépe hodnocena dřevěná bouda ZD Krásná Hora nad Vltavou.
|
|
|
Povědomí žáků 1. a 2. tříd 1. stupně základních škol o etologii psů
PETŘÍKOVÁ, Šárka
ABSTRAKT V dnešní době se čím dál častěji setkáváme s informací, že dítě bylo napadeno psem. Média nás neustále informují o tzv. bojových plemenech a jejich útoky na člověka. Počet psů v domácnostech výrazně stoupá a společně s tím stoupá i riziko poranění dítěte naším čtyřnohým společníkem. Tato situace vyžaduje řešení. Média z útoku obviňují zvíře, bohužel velmi často není viníkem pes, ale ani dítě. Diplomová práce na téma ?Povědomí žáků 1. a 2. tříd 1. stupně základních škol o etologii psů? vychází z praktických zkušeností autorky s objektivní realitou. Sama autorka, která se psům věnuje více jak 15 let, se zde snaží zachytit míru znalostí dětí mladšího školního věku o vrozeném chování našich čtyřnohých domácích ?mazlíčků?. Prostřednictvím vlastního výzkumu, uskutečněného formou standardizovaných dotazníků na vybraných základních školách v jihočeském regionu (v celkovém počtu 284 respondentů) odhaluje primární chyby, kterých se tyto děti dopouštějí v kontaktu se psem vlastním i cizím. Teoretická část diplomové práce se věnuje společnému soužití dětí (resp. lidí) a psů. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřené na historický vývoj psa domácího, na soužití lidí a psů a komunikační signály, které k sobě vysílají, ale také na vliv psa na psychiku dítěte. Z výzkumu vyplynuly výrazné nedostatky ve znalostech dětí, týkající se vrozeného chování psa. Díky této neznalosti děti nedokáží adekvátně reagovat na signál vyslaný psem a hrozí tak vznik rizikové situace mezi dítětem a psem. Na danou problematiku se autorka v závěru práce snaží navrhnout praktická doporučení, která by mohla sloužit jako podklad pro tvorbu nového výukového programu, zaměřeného na prevenci úrazů způsobených útokem psa na dítě.
|
|
|
Využití koz a ovcí při péči o krajinu a jejich zařazení v ekologickém zemědělství
JIRMANNOVÁ, Kristýna
Cílem diplomové práce je analýza podmínek společného chovu ovcí a koz na ekologické farmě. Popsán je management pastevního způsobu chovu u obou druhů zvířat a následné posouzení vhodnosti společného chovu a využití malých přežvýkavců při údržbě krajiny. Stádo ovcí a koz bylo sledováno na ekofarmě Slunečná na Šumavě. Zvolena byla metoda etologického sledování a to 4 krát během jedné pastevní sezóny. Aplikována byla metoda skupinového snímku s časovým intervalem 10 minut po celých 24 hodin. Na základě vlastního sledování byly stanoveny základní životní projevy zvířat v obou stádech (pastva, ležení, stání a pohyb). Podchyceno bylo také komfortní, mateřské, sociální a sexuální chování. Získaná data z jednotlivých pozorování byla vyjádřena absolutním a procentuálním podílem základních životních projevů v průběhu dne formou souhrnných tabulek a grafů. Při etologickém sledování bylo zjištěno, že se ovce a kozy během pastevní sezony chovají obdobně a vyhovuje jim stejný denní režim. Pastevní způsob chovu proto odpovídal jejich vrozeným biorytmům a umožňoval jim neomezené a přirozené projevy chování. Malí přežvýkavci působlí příznivě na údržbu šumavské krajiny, zejména tím, že eliminují nálety dřevin a plevelné druhy rostlin.
|
|
|
Etologické projevy ovcí v průběhu pastevního období
KOUTNÁ, Zdeňka
Cílem diplomové práce bylo zaznamenat a vyhodnotit základní kategorie chování ovcí při pastvě v průběhu jednoho pastevního období s přihlédnutím k rozdílným klimatickým podmínkám. Sledování se provádělo metodou přímého pozorování (délka intervalu 10 minut), 5x v průběhu pastevního období vždy po celých 24 hodin. Nejvyšší doba pastvy (43,8% dne) byla zaznamenána v červenci. Vysoké teploty zkrátily délku pastvy až na 26,8 % dne. Při nekvalitním porostu se prodlužuje doba pohybu (10 % dne). Nejdelší zastoupení kategorie ležení bylo u stáda ovcí zaznamenáno v srpnu (54,4% dne).
|
|
|
Etologické projevy u krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka
VESELÁ, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit dynamiku základních životních projevů u krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka v podhorských podmínkách. Byla zvolena metoda přímého skupinového pozorování s délkou intervalu 10 minut. Délka pastvy byla nejvyšší na podzim 59,6 % dne a nejkratší v zimě 30,8 % dne. V závislosti na prodlužující se délce stání se zkracovala aktivita ležení z jarního období 15,3 % na 5,7 % dne v zimním období. Z výsledků vyplývá, že chov masného skotu je z pohledu welfare a adaptability stáda v podhorských oblastech vhodný.
|
|
|
Etologické projevy býků v průběhu výkrmu
ŽÁČEK, Pavel
Cílem diplomové práce bylo podchytit základní kategorie chování býků (příjem krmiva, ležení, stání, pohyb) ustájených ve volném celoroštovém systému a to od zástavu na výkrm až do ukončení výkrmu s ohledem na meziplemenné rozdíly. V průběhu výkrmu byly sledovány rozdíly v živé hmotnosti a v intenzitě růstu mezi skupinami českého strakatého a holštýnského skotu. Průměrná délka příjmu krmiva v průběhu celého výkrmu činila 4,67 hod (19,4 %). Průměrná délka kategorie pohybu v průběhu výkrmu představovala 1,30 hod (5,4 %). Průměrná délka doby ležení činila 13,41 hod (56,0 %). Průměrná doba stání představovala 4,62 hod (19,2 %).
|
host ::
RSS.