|
|
Nedobrovolný klient v sociální práci
VÍŠKOVÁ, Michaela
Cílem mé práce je zmapovat, které druhy nástrojů sociální práce z pohledu sociálního pracovníka motivují nedobrovolného klienta ke změně své stávající situace a ke spolupráci se sociálním pracovníkem. V teoretické části diplomové práce se nejprve zabývám obecnými tématy, zaměřuji se na typologii klientů, vztah a komunikaci s klientem. V rámci části věnované jen nedobrovolnému klientovi rozebírám charakteristiku nedobrovolného klienta a etická dilemata ve vztahu k tomuto klientovi. Dále uvádím doporučení pro práci s nedobrovolným klientem, více se zaměřuji na motivaci klienta. Rozsáhlou část teorie tvoří kapitola věnovaná specifikům sociální práce s uživateli návykových látek, jako jedné ze skupin nedobrovolných klientů. Pro dosažení vytyčeného cíle volím kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána formou anonymních dotazníků a nestandardizovaných rozhovorů u 144 sociálních pracovníků v kraji Vysočina. V rámci výzkumu mapuji zkušenosti sociálních pracovníků s prací s nedobrovolnou klientelou, dále se zaměřuji na používané metody a techniky při práci s nedobrovolnými klienty, stejně tak na teoretická východiska této práce. Výzkum rovněž směřuje k zjištění odlišností v přístupu sociálních pracovníků k dobrovolné a nedobrovolné klientele. Po vyhodnocení výsledků výzkumu lze říci, že většina sociálních pracovníků se při své práci s nedobrovolnými klienty setkává. Ne všichni pracovníci však považují aplikaci specifického přístupu v případě těchto klientů za důležitou. Výsledky také mezi sociálními pracovníky ukazují nedostatečné teoretické zázemí sociální práce. Možnou nápravu spatřuji v absolvování vzdělávacích kurzů, které se na problematiku nedobrovolného klientství zaměřují. Nezastupitelnou úlohu má zde i supervize. Výsledky mé diplomové práce mohou být využity pro potřeby dalšího výzkumu, pro potřebu výuky a také pro větší míru informovanosti o problematice nedobrovolného klientství.
|
|
|
Paliativní péče v konfrontaci s eutanázií
PROTIVÍNSKÁ, Lucie
Práce se zabývá podstatou paliativní péče, která je aktivní celkovou péčí o nemocného, jehož choroba již neodpovídá na léčbu kurativní, přičemž poukazuje na její možnosti a prostředky k dosažení co možná nejlepší kvality života nemocného a jeho rodiny. Jejím ideálem je, aby člověk umíral bez bolesti jak fyzické, psychické, sociální, tak i spirituální. Práce se pak především soustředí na poslání a úkoly lékařské profese, ale také sociální práce při péči o nevyléčitelně nemocného a jeho rodinu. V kontextu úvah o umírání a smrti v první kapitole se nelze vyhnout ani problematice eutanazie, která má právě tak mnoho horlivých zastánců jako i důsledných odpůrců. Tomuto etickému dilematu je věnována čtvrtá kapitola. Význam sociální práce v paliativní péči plynoucí z konfrontace eutanázie s paliativní péči je obsahem kapitoly páté.
|
|
|
Sociální práce s rodinami a dětmi s nařízenou ústavní výchovou
DROZČÁKOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá sociální prací s rodinami a dětmi s nařízenou ústavní výchovou, která je vykonávána sociálními pracovníky oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Teoretická část charakterizuje pojem rodina, seznamuje s rizikovými faktory v rodině, vymezuje pojem sociálně-právní ochrana dětí a ústavní výchova. Pozornost je dále věnována úkonům sociálního pracovníka v kontextu ústavní výchovy. V praktické části jsou zjišťovány nedostatky v sociální práci s rodinou a umístěnými dětmi. Respondenty jsou sociální pracovníci oddělení sociálně-právní ochrany dětí. V rámci výzkumu byly zjištěny nedostatky v oblasti pracovního zázemí, nedostatky při výkonu sociální práce, ve spolupráci s institucemi a nedostatky spojené s právní úpravou.
|
|
|
Etické problémy a dilemata v práci úředníků na sociálních odborech obcí
LUDÍNOVÁ, Ivanka Anna
Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila ?Etické problémy a dilemata v práci úředníků na sociálních odborech obcí?, neboť se domnívám, že se jedná o téma aktuální vzhledem k tomu, že se tato témata objevují v každodenní práci úředníka a ten je nucen tato dilemata a problémy řešit. Řešení těchto problémů a dilemat je náročná činnost nejen v práci úředníka, ale ve všech oblastech lidského života.Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části práce jsem definovala základní pojmy a definice z oblasti etiky, které významně ovlivňují rozhodování úředníka a pro výzkumnou část jsou nezbytné. Zabývala jsem se etickými teoriemi, které ovlivňují sociální práci, dále etickými kodexy a jejich funkcí a přínosem pro úředníky. V dalších kapitolách jsem se věnovala samotným etickým problémům a dilematům, které se objevují v sociální práci.Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce a pro dosažení stanovených cílů byl použit kvantitativní výzkum ? dotazování. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat potřeby úředníků ve městě Plzni dále se vzdělávat v oblasti profesní etiky a zjistit zda při svém rozhodovaní musí řešit etické problémy a dilemata. Na základě stanovených cílů jsem stanovila 2 hypotézy. Ve výzkumné části práce jsem popsala cíle výzkumu, metody a techniky, které jsem pro získání potřebných dat zvolila, popsala jsem výzkumný vzorek a realizaci sběru dat. Dále jsem se věnovala interpretaci dat a diskuzi nad výsledky dotazníkového šetření.
|
|
|
Sociální a zdravotní služby pro seniory na Českokrumlovsku
GRBAČOVÁ, Lenka
Má práce se zabývá sociálními a zdravotními službami, které mohou senioři na Českokrumlovsku využívat. V první řadě se věnuji procesu stárnutí a pak samotnému stáří a změnám v tomto období. Dále popisuji národní a mezinárodní dokumenty o seniorech a komunitní plánování sociálních služeb pro seniory. V této kapitole zmiňuji 1. a 2. komunitní plán města Český Krumlov (včetně tabulek cílů a nástrojů) a společné cíle obou plánů. Poslední stránky mého textu se věnují vyhodnocení mé ankety pro poskytovatele sociálních a zdravotních služeb na Českokrumlovsku.
|
|
|
Preferované aspekty komunikace u sociálního pracovníka
BACHOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se věnuje problematice komunikace sociálního pracovníka s klientem a zjišťuje, jaké jsou preferované aspekty komunikace u sociálního pracovníka. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou vymezeny pojmy jako sociální práce, sociální pracovník, komunikace a její druhy {--} verbální, neverbální a paralingvistika. Dále je zde kapitola popisující specifika komunikace sociálního pracovníka a klienta. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením. Jsou zde zaznamenány a rozebírány odpovědi třiceti respondentů ze dvou věkových kategorií, kteří hodnotili chování sociálních pracovníků na základě shlédnutých scének. Výsledkem jsou získané preferované aspekty komunikace u sociálního pracovníka podle všech respondentů z výzkumu v této práci.
|
|
|
Etické principy v práci sestry a sociálního pracovníka - shody a rozdíly
BARTIZALOVÁ, Alice
Abstrakt Etické principy v práci sestry a sociálního pracovníka {--} shody a rozdíly V sociální a zdravotní péči jsou určité hodnoty, které by sociální pracovníci a zdravotní sestry měly dodržovat. K jejich dodržování jsou nutné určité osobnostní rysy a dovednosti, které by měl každý profesionální pracovní mít. Je to například empatie, schopnost spolupráce, odbornost atd. od těchto vlastností se odvíjí vztah k etickým kodexům a dodržování zásad v nich obsažených. Etické principy zdravotní a sociální péče jsou velmi důležité pro správný vývoj vztahu sociální pracovník/ klient a zdravotní sestra/ pacient. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké etické principy obsahují etické kodexy sociálních pracovníků a zdravotních sester. Bylo zjišťováno, které principy jsou shodné a které jsou rozdílné a jestli by se tyto rozdílné principy daly využít v druhé profesi. Cílem také bylo zjistit podvědomí sociálních pracovníků a zdravotních sester o etických kodexech, jejich obsahu, o aplikovatelnosti do praxe a v neposlední řadě, také názor na etický kodex druhé profese. výsledky obou částí výzkumu byly mezi sebou porovnány. K dosažení výsledků byl využit kvalitativní výzkum, metoda rozboru dokumentů a dotazování formou polořízených rozhovorů. Smyslem této práce bylo odhalit shodné a rozdílné principy v sociální a zdravotní péči. Bylo odhaleno několik společných principů, které shodně dodržují sociální pracovníci i zdravotní sestry. V části rozhovorů se objevily rozdílné zásady, nebo zásady, které obsahuje pouze kodex pro jednu profesi. Některé rozdílné zásady by byly využitelné pro druhou profesi. Tato práce poukazuje na to, jaký je pohled sociálních pracovníků a zdravotních sester na tyto principy. Jejich pohledy byly některé stejné, některé odpovědi byly zcela individuální. Cíl práce byl naplněn. Pro potvrzení nebo vyvrácení hypotéz, které byly v části Diskuze vyřčeny, by byl vhodný detailnější rozbor dokumentů a aby rozhovory byly vedeny s větším počtem respondentů.
|
|
|
FILOZOFICKÉ ZDŮVODNĚNÍ LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI
NOVÁKOVÁ, Lucie
Filozofické zdůvodnění lidské důstojnosti Ve 20. století došlo v hospodářsky vyspělých zemích k přechodu k informační společnosti. Rozvoj informačních technologií přináší svobodu obrovských rozměrů, na straně druhé se prudce zrychlil úpadek instituce rodiny, změnila se povaha vzájemných vztahů ve společnosti. Soudobá věda tak zasahuje do lidské přirozenosti. V medicíně byly vyvinuty technologie, které dokáží prodloužit lidský život, zároveň vyvolávají otázku, zda je takový život ještě důstojný. Nynější pojetí lidské důstojnosti je ovlivněno i řadou tragických událostí v naší nedávné historii. Reakcí na tyto krutosti byl mohutný rozvoj ochrany lidských práv, jako snaha zabránit tak podobným situacím do budoucna. Respektování lidské důstojnosti je podstatou povolání zdravotně sociálních pracovníků, kteří spolu s dalšími sdruženími a organizacemi pomáhají zdravotně postiženým osobám. Projekt domácí umělé plicní ventilace (DUPV) je určen pro těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou celoživotně závislí na práci dýchacího přístroje. Cílem práce bylo zmapovat postoje osob na DUPV k pojetí vlastní důstojnosti. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou, sledovaný soubor byl tvořen sedmi respondenty na DUPV, kteří byli vybíráni technikou náhodného výběru a technikou "snow ball sampling". Metodou sběru dat byl biografický rozhovor po němž bylo respondentům položeno 20 standardizovaných otázek, které se vztahovaly ke stanoveným výzkumným otázkám. Na základě výsledků jednotlivých rozhovorů byly vytvořeny kazuistiky, získaná data byla sumarizována v grafech a tabulkách. Byly stanoveny tři výzkumné otázky - 1. Jak subjektivně vnímá svou důstojnost těžce nemocný člověk s DUPV? 2. Které nemateriální faktory podporují důstojný život nemocným s DUPV? 3. Jaké materiální faktory zlepšují nemocným s DUPV kvalitu života? Na všechny otázky se výzkumem podařilo odpovědět. Výsledky práce chceme zprostředkovat odborné veřejnosti, především Centru pro DUPV v Brně. Také respondentům zasíláme výsledky výzkumu a informace z kapitoly o sociálním zabezpečení i kontakty na pomáhající organizace.
|
|
|
Ordo amoris jako rámec sociální práce
ORAVCOVÁ, Hana
Diplomová práce na základě jednotlivých etických teorií sv. Augustina, M. Schelera, V. E. Frankla a R. Spaemanna zkoumá koncept ordo amoris jako teoretické východisko etiky v sociální práci. Zabývá se historickým vývojem konceptu, jeho proměnami a vlivem na sociální práci z hlediska tří základních aspektů sociální práce: člověk trpící, vztah k tomuto člověku a změna životní situace. Zkoumá využitelnost a etickou hodnotu konceptu ordo amoris a lásky jako principu vztahového rámce v procesu pomoci.
|
|
|
Rozhovor jako jeden z prostředků sociální práce s klientem
SEMEROVÁ, Renata
Práce se zabývá rozhovorem v sociální práci. Ten je možno považovat za základní techniku i nástroj sociálního pracovníka při jednání s klientem. Na začátku stručně seznamuje se sociální prácí, osobou sociálního pracovníka a pojednává o rozhovoru v sociální práci obecně. Předně je zaměřena na problematiku nedirektivního podpůrného poradenského rozhovoru, který přibližuje charakteristikou jeho jednotlivých fází. K ucelenosti tématu pozornost okrajově věnuje technice aktivního naslouchání a asertivního chování. Práce se v závěru zamýšlí nad otázkou, jak pojednávaný rozhovor sociálního pracovníka s klientem napomáhá k dosažení, naplnění a tím i realizaci poslání a cílů sociální práce. Pomocí tří vymezených cílů z oblasti sociální práce následně vyhodnocuje a poukazuje na roli rozhovoru vzhledem k položené otázce.
|
host ::
RSS.