|
|
K problematice studentského slangu
RŮŽIČKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu současného studentského slangu. Obsahuje dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část pojednává o jazyce, českém jazyce a jeho útvarech. Dále se zaměřuje na obecnou charakteristiku slangu, jeho rozdělení a na popis slangu ze studentského prostředí. Obsahem praktické části je analýza sebraného materiálu k danému tématu. Analýza vychází z průzkumu slangu na druhém stupni základních škol a nižších ročnících víceletých gymnázií v porovnání se slangem vysokoškolských studentů.
|
|
|
Příjmení, jména po chalupě a přezdívky v obci Láz
DUBSKÁ, Veronika
Téma této diplomové práce se soustřeďuje na onomastiku moravské obce Láz. Předmětem výzkumu jsou typy příjmení a jména po chalupě v Lázu. Dalším okruhem zájmu se staly přezdívky, které se v dané obci vyskytují. Onomastický materiál jsem získala ze soupisu příjmení, jména po chalupě a přezdívky jsem zjišťovala exploračními metodami za pomoci dotazníku a rozhovoru. Rozbor provádím s využitím tradičních klasifikačních stupňů. Cílem práce je soupis oficiálních i neoficiálních osobních jmen a jejich lingvistická analýza.
|
|
|
Selected morphological features in the common speech of the young generation in the border zone of west Bohemia
Nová, Jana
The aim of the paper is to describe a newly developed common speech in an area settled by people from various regions. We present research results from five towns northwest of Pilsen (West Bohemia). The common speech of this region is based on common Czech, with noteworthy occurence of West Bohemian dialectal features, and no strictly defined features of standard Czech. There are supposed certain differences between localities, partly explainable by geographical context. Comparing the two used research methods, in the written questionnaire respondents tended to use standard Czech more frequently, while in the recording of their speech many rare language items or variant forms have not been registered.
|
|
|
Některé problémy zpracování slovesa v nářečním slovníku
Šipková, Milena
Autorka se snaží zdůraznit skutečnost, že nářeční lexikograf nezbytně potřebuje k svému dílu širokou teoretickou výbavu lexikologickou, a to v tom smyslu, že vidí v hláskových podobách, tvaroslovných a slovotvorných morfech a morfémech (prefixech, sufixech, koncovkách) a v syntaktickém chování sloves důležité signály (indikátory) možných sémantických rozdílů. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že pro lexikografa zůstává základním úkolem primární pohled od slova, od slovního významu, a že ohledy k hláskosloví, morfologii, tvarosloví a syntaxi jsou pro něho sice respektabilní, tj. musí k nim přihlížet, ale přece jen pomocné a podnětné, pozoru hodné.
|
|
| |
|
|
Schwyzerdütsch. Basic description of selected varieties of Schwyzerdütsch and the question of their correct writing
ZÁHOŘÍKOVÁ, Markéta Marie
Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou. V teoretické části se práce zabývá problematikou spojenou se švýcarským dialektem a jeho třemi vybranými variantami. Popisuje obecné znaky švýcarského nářečí, a poté se zaměřuje již na typické znaky každé z vybraných variant. Další kapitola se věnuje švýcarskému dialektu v průběhu času a v poslední kapitole teoretické části jsou popsány dvě tendence, které se používají k písemnému vyjádření dialektu. V druhé, praktické části práce jsou analyzovány autentické texty. Jde o báseň a SMS zprávy, ve třech typech nářečí.
|
|
|
Truhlářská nářeční terminologie v obci Rájec-Jestřebí
Konečná, Sabina
Příspěvek pojednává o truhlářské nářeční terminologii v obci Rájec-Jestřebí, která svým nářečím patří k tzv. horskému typu jižní středomoravské nářeční podskupiny. V příspěvku jsou představeny věcněvýznamové okruhy, do nichž lze truhlářskou terminologii rozdělit, a to činnosti, stroje, výrobky a jejich části, spojení dřev, materiály a nástroje. Uvedená terminologie v dané lokalitě doposud podrobněji popsána nebyla a srovnání s jazykovým materiálem pro připravovaný Slovník nářečí českého jazyka ukazuje, že velká část truhlářských termínů z Rájce-Jestřebí nebyla zaznamenána ani v jiných nářečích. Převládají mezi nimi výrazy německého původu. Nářeční terminologie je součástí slovní zásoby, která rychle zaniká, a proto můžeme konstatovat, že zaznamenané termíny jsou velmi cenné.
|
|
| |
|
|
Běžná mluva v oblasti Boskovic
NIKLOVÁ, Monika
Bakalářská práce se soustředí na analýzu běžné mluvy Boskovic. Práce je rozdělena do tří částí. V první, teoretické, části se práce zabývá definováním národního jazyka a základních znaků středomoravské nářeční skupiny. V druhé, metodologické, části popisuje metody praktického výzkumu. V třetí části, kterou můžeme označit jako praktickou, na nahraném a přepsaném materiálu bakalantka zaznamenala mluvený projev napříč věkovými kategoriemi a provedla rozbor všech jazykových rovin. Cílem bakalářské práce je posoudit míru zachovalosti nářečí všech věkových skupin ve vybraných lokalitách Boskovicka.
|
|
|
Fonologické nářeční prvky západní části jihozápadočeské nářeční podskupiny na příkladě mluvy obyvatel Poleně a blízkého okolí (okres Klatovy)
FRANTA, David
Předmětem předkládané bakalářské práce je analýza venkovské mluvy obyvatel obce Poleň (sídla Poleň, Poleňka, Zdeslav) na Klatovsku, narozených v 20.?60. letech minulého století. Dialektologický materiál byl nashromážděn na základě autorovy autopsie, nahrávek rozhovorů a vyprávění a odpovědí na anketu, jejíž otázky byly zaměřeny na fonologické rysy jihozápadočeské nářeční podskupiny. S přihlédnutím k dialektologickým pracím Jaroslava Voráče byly nářeční jevy strukturovány na vokalické a konsonantické a diferencovány do kategorií obrážejících historický vývoj českého jazyka se zřetelem k vyrovnávacím hláskovým tendencím rozdílným od současné spisovné češtiny. Prostřednictvím tabulek byla změřena frekvence jednotlivých nářečních rysů a posouzena jejich zachovalost. Výzkum prokázal u vybraných respondentů aktivní znalost některých nářečních jevů, ale v porovnání s obdobnými výzkumy z 50. let 20. století celkový jejich úbytek. Lze konstatovat, že zkoumané lokality spadají z jazykovědného hlediska do širší oblasti západní části jihozápadočeské nářeční podskupiny s dnes již nepatrným vlivem chodského nářečního úseku.
|
host ::
RSS.