|
|
PASTORACE VE VĚZNICÍCH A NÁSLEDNÁ DUCHOVNÍ PÉČE O PROPUŠTĚNÉ
PEŠEK, Pavel
Práce se zabývá úrovní poskytované duchovní služby ve věznicích a vazebních věznicích v České republice a pastorací v azylovém domě sv. Petra v Záblatí. Teoretická část vymezuje pojmy křesťanská církev a pastorace, dále se zaměřuje na věznice v České republice a na poskytovanou duchovní službu. Rozlišuje pojem Vězeňská duchovenská péče a Vězeňská duchovní služba. Dotýká se složité situace člověka po propuštění na svobodu. Výzkumná část obsahuje metodiku výzkumu, charakteristiku zkoumaného vzorku a popis výzkumné metody. Pro získání dat od vězeňských duchovních je použita metoda dotazníkového šetření. Pro získání dat od respondentů ? uživatelů je použit polostrukturovaný rozhovor. Po zpracování dat následuje celkové shrnutí. Celá práce má za úkol zjistit pozitivní vliv pastorace na člověka, který se ocitl v tíživé životní situaci.
|
|
|
Využití supervize na sociálních odborech městských úřadů kraje Vysočina
SVOBODOVÁ, Martina
Smyslem práce je nahlédnout do problematiky supervize a jejího uplatnění na sociálních odborech městských úřadů v kraji Vysočina a konfrontovat tyto informace se znalostmi a názory těchto pracovníků. Cílem práce bylo zmapovat současný stav poskytování supervize na sociálních odborech městských úřadů v kraji Vysočina a dílčím cílem práce bylo vypracovat návrh pro implementaci supervize na Městském úřadě v Moravských Budějovicích na sociálním odboru. Pro vypracování práce byla zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu za použití metody dotazování s technikou dotazníku a polořízeného rozhovoru. Diplomová práce bude spolu s vypracovanou metodikou pro implementaci supervize na městském úřadě v Moravských Budějovicích sloužit jako podkladový materiál při zavádění supervize na již výše zmíněném úřadě.
|
|
|
Vybrané genderové aspekty v socioterapeutickém procesu
HUŇOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou genderových aspektů v socioterapeutickém procesu. Cílem práce je popis chování klientů a klientek v socioterapeutickém procesu z hlediska genderových aspektů. V rámci analýzy genderových otázek vychází bakalářská práce z pojetí genderu jako určitého sociálně a kulturně podmíněného konstruktu, odehrávajícího se prostřednictvím sociálních interakcí v závislosti na konkrétním kontextu života. Postmoderní genderově senzitivní sociální práce odmítá představu jak ženské, tak i mužské ?přirozenosti?, které by měly za následek specificky ženské a mužské modely praxe sociální práce. Na socioterapii ve smyslu přístupů využívajících terapeutický potenciál sociálního prostředí, jakožto součást sociální práce, lze pohlížet stejnou genderovou optikou jako na sociální práci, a tudíž i tematizovat ty genderové aspekty, které jsou aktuální v sociální práci obecně. Empirická část práce se opírá o metodu kvalitativního výzkum. Pro získání relevantních dat byla použita technika hloubkového nestandardizovaného rozhovoru s vybraným klientem a klientkou a technika zúčastněného pozorování. Provedený výzkum potvrdil existenci genderových aspektů v socioterapeutickém procesu v prostředí konkrétní sledované komunity. Genderové aspekty byly přítomny v názorech či chování dotazovaného klienta a klientky, v chování klientů a klientek sledované komunity a taktéž v přístupu terapeuta a terapeutek ve sledovaném zařízení. Výsledky provedeného kvalitativního výzkumu mohou sloužit jako východisko případného kvantitativního výzkumu, který by mohl být zaměřen na zkoumání vztahu mezi genderově senzitivně utvářeným prostředím komunity lidí s duševním onemocněním a úspěšnosti socioterapie. Další oblastí kvantitativního výzkumu by mohlo být zkoumání existence rozdílů ve vnímání klienty a klientkami mužů a žen při výkonu jejich profesních rolí socioterapeutů a socioterapeutek.
|
|
|
Využívání příspěvku na péči příjemci staršími 18 let
NOVOTNÁ, Šárka
Cílem této bakalářské práce je zmapovat, jakým způsobem je využíván příspěvek na péči, přiznaný ve II. stupni závislosti osoby na péči jiné osoby, jeho příjemci, staršími 18 let, kteří žijí v domácím prostředí. Zjistit, z jaké části je příspěvek touto částí jeho příjemců využíván na nákup terénních sociálních služeb. Dále zjistit, jakým způsobem s ním jeho příjemci nakládají, zda je vůbec využíván na zajištění péče o vlastní osobu, jak je jeho smyslem. Problematiku jsem zvolila s ohledem na skutečnost, že pracuji jako terénní sociální pracovnice pro příspěvek na péči. Teoretická část práce se nejprve zabývá obecnou charakteristikou zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, popisuje sociální služby a sociální péči před přijetím zákona. Dále se podrobněji věnuje příspěvku na péči a současným sociálním službám, přibližuje postavení sociálního pracovníka, jehož profesionalita je zaručena zákonem o sociálních službách, řeší etiku a pojetí současné sociální práce. Praktická část práce je výsledkem vyhodnocení kvantitativního výzkumu provedeného technikou rozhovorů s dotazováním klientů, prováděných v rámci kontrol využívání příspěvku na péči. Výsledkem práce je zjištění, že příspěvek na péči není jeho příjemci využíván pouze k zajištění péče o vlastní osobu a je v minimální míře využíván na nákup terénních sociálních služeb. Práce může posloužit zejména jako podklad pro připomínkování zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, neboť nabízí téma k diskusi nad tím, jak by mohl být řešen problém nevyužívání příspěvku na péči k zajištění péče o vlastní osobu a malého zájmu jeho poživatelů žijících v domácím prostředí o terénní sociální služby, zda by situace měla být řešena zvýšenou kontrolou využívání příspěvku, jak zamýšlí ministerstvo práce a sociálních věcí nebo posílením individuální sociální práce s každým jednotlivým příjemcem příspěvku.
|
|
|
Etické prvky psychoterapie jako jednoho z nástrojů sociální práce
JURIGOVÁ, Janka
Předložená diplomová práce je teoretická. Tvoří ji čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá oborem sociální práce, jejími cíly a paradigmaty. Dále pak vztahem sociální práce k jiným disciplínám a teoriemi významnými pro sociální práci. Druhá kapitola se věnuje psychoterapii, jejímu vymezení, myšlení v dějinách člověka a cílům. Třetí kapitola rozebírá terapeutický vztah z pohledů významných terapeutických škol. Poslední kapitola se zabývá etikou, etickým kodexem a etikou v psychoterapeutickém vztahu. Ve druhé polovině této kapitoly ještě popisuje významné pojmy, které úzce souvisí jak s etikou, tak i s psychoterapií.
|
|
|
Osobnostní kvalifikace pracovníka v sociálních profesích
HORUTOVÁ, Andrea
Práce se zabývá osobnostními předpoklady pracovníka v sociálních službách. Teoretická část charakterizuje osobnost obecně a osobnost sociálního pracovníka. Vysvětluje pojmy předsudek, stereotyp, předpoklad. Dále popisuje formování osobnosti a spolupráci mezi klientem a pracovníkem. Praktická část obsahuje sedm rozhovorů provedených s respondentkami (sociálními pracovnicemi) z různých oblastí sociálních služeb. Dále obsahuje výsledky zapracované do tabulek, které byly vytvořeny pomocí výzkumných otázek, na které respondentky odpovídaly.
|
|
|
Hledání smyslu utrpení v životě člověka; porovnání názorů sociálních pracovníků agendy příspěvku na péči s názory vybraných autorů odborné literatury
TURNOVCOVÁ, Bohumila
Bakalářské práce se zabývá utrpením v životě člověka a hledáním jeho smyslu. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny důležité pojmy a myšlenky k danému tématu, následně jsou představeny vybrané základní pohledy na utrpení a jeho smysl od autorů z různých vědních oblastí: etiky, filozofie, psychologie (psychoterapie), sociální práce, teologie a thanatologie. Následuje shrnutí zjištěných názorů, jehož je využito v praktické části pro dotazníkové šetření mezi sociálními pracovníky. Cílem výzkumu je zjistit názory sociálních pracovníků na utrpení a jeho smysl. Praktická část je zakončena prezentací zjištěných dat, přičemž nejvíce rozpracovaná je otázka po smyslu utrpení v kontextu možných daných souvislostí (věk, víra, vzdělání). V závěru bakalářské práce dochází k porovnání názorů sociálních pracovníků na utrpení a jeho smysl s názory získanými z odborné literatury.
|
|
|
Význam terénní sociální práce pro romskou komunitu v Jihočeském kraji
KAŠPAROVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá terénní sociální prací ve vztahu k romským uživatelům. Je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce charakterizuje romskou komunitu, její stručnou historii a problematiku sociálního vyloučení. Jsou zde uvedeny specifika sociální práce s romskou menšinou a terénní sociální práce jako jedna z možných metod sociální práce. V práci jsou také vymezeny problémové oblasti života Romů v kontextu terénní sociální práce. V poslední kapitole je zmíněno, jak probíhá terénní sociální práce v Jihočeském kraji. V rámci praktické části bakalářské práce bylo cílem zjistit jaký význam má terénní sociální práce pro Romy. Výzkum proběhl formou rozhovorů ve třech městech Jihočeského kraje, v Milevsku, Písku a Českých Budějovicích. Otázky byly kladeny, jak terénním sociálním pracovníkům, tak jejich romským klientům. Rozhovory všech dotazovaných byly vyhodnoceny v prezentaci výsledků a poté shrnuty v závěrečné diskuzi.
|
|
| |
|
|
Osudy žen v Azylovém domě Tábor
PERNÍKOVÁ, Dana
Tématem mé bakalářská práce jsou osudy žen Azylového domu v Táboře. Teoretická část bakalářské práce se zabývá obecně Azylovými domy a službami s nimi spojené. Zaměřila jsem se i na kompetence sociálního pracovníka dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, stejně jako na vymezení Azylových domů. V této části jsem se zabývala také domácím násilím. Praktická část obsahuje výzkum, který byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem za pomoci předem vypsaných okruhů. Rozhovory byly prováděny přímo v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v Táboře. Sedm klientek bylo dotazováno na jejich finanční stránku, minulost, okruh týkající se bydlení v Azylovém domě, na jejich děti a také na jejich budoucnost. Zajímala mne jejich vize do budoucna a také jejich největší přání. Sociální pracovnice, která v tomto zařízení je zaměstnána mi vždy uvedla zpětnou vazbu na dotazované klientky. Byly stanoveny výzkumné otázky, které jsem zodpovídala při shrnutí výsledků. Většina respondentek se do tohoto zařízení dostala kvůli financím, nikoliv kvůli domácímu násilí, které jsem předpokládala. Další výzkumnou otázkou bylo to, jestli respondentky měly podobné prvky v minulosti. Zde vyšlo, že pět respondentek ze sedmi mělo a má negativní vztahy s primární rodinou. Dále jsem se ptala na to, jaké služby respondentky využívají. Šest respondentek ze sedmi využívájí nejvíce fakultativní úkony. Pouze dvě respondentky využívají sociální poradenství. Další výzkumná otázka byla zaměřena na porušování Ubytovacího řádu. V mém průzkumu vyšlo, že ze sedmi dotazovaných respondentek čtyři respondentky porušují řád. Většinou kvůli kouření na ubytovací jednotce, kde je to zakázáno. Jedna z dalších výzkumných otázek byla ta, jaké vztahy v tomto zařízení jsou mezi klientkami navzájem a personále. Zde převažují negativní vztahy, které potvrdily čtyři respondentky ze sedmi a jedna respondentka nemá vůbec žádné vztahy v tomto zařízení. Na otázku jak si představují svojí budoucnost mi všechny dotazované respondentky uvedly, že neví, ale že chtějí své bydlení a svoje soukromí.
|
host ::
RSS.