|
|
Financování činností příspěvkové organizace
Kutějová, Petra
Kutějová, P. Financování činností příspěvkové organizace. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. Bakalářská práce se zabývá nalezením dodatečných možností financování příspěvkové organizace, která poskytuje sociální služby. Součástí práce je také návrh na zajištění financování z evropských fondů. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou shrnuty teoretické poznatky, které souvisí s praktickou částí. V části praktické je představena příspěvková organizace Jihomoravského kraje -- Zelený dům pohody. Následně je vybrán dotační instrument a zpracována analýza nákladů a přínosů, která je podkladem pro projekt, který by tato organizace mohla v tomto programovém období využít k získání dodatečných zdrojů financování svých činností.
|
|
|
Podpora pracovního uplatnění uživatelů chráněného bydlení
PUCHINGEROVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá podporou pracovního uplatnění uživatelů Chráněného bydlení Tyršův sad v Centru sociálních služeb Empatie. Práce má pouze teoretickou část, která je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá mentálním postižením, jeho příčinami a klasifikací jednotlivých stupňů. Další kapitola je zaměřena na pracovní uplatnění osob s mentálním postižením. Popisuje význam práce pro člověka s postižením, profesní přípravu, legislativní podporu zaměstnávání osob s mentálním postižením a možnosti pracovního uplatnění. Třetí kapitola popisuje službu chráněného bydlení, jeho typy, legislativu a základní činnosti. Poslední kapitola se zaměřuje na činnosti podporující pracovní uplatnění uživatelů Chráněného bydlení Tyršův sad. Odhaluje pracovní postupy pracovníků sociálních služeb v rámci vykonávaných činností, které vedly u uživatelů k určitému zlepšení.
|
|
|
Poznámky k přípravě na chráněné bydlení klientů s mentální retardací v centru pobytových a ambulantních sociálních služeb Bobelovka.
STANÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá přípravou klientů s mentální retardací na přechod do chráněného bydlení. V teoretické části práce vymezuji pojem mentální retardace, klasifikuji jednotlivé stupně mentálního postižení a přibližuji společenské aspekty tohoto handicapu. Popisuji systém sociální péče v České republice a dále se zaměřuji na otázku chráněného bydlení vymezuji tento pojem, popisuji typy bydlení, cíle a finanční stránku této služby. V závěru teoretické části představuji Centrum pobytových a ambulantních sociálních služeb Bobelovka. V praktické části mapuji zkušenosti CPASS Bobelovka s přípravou klientů na chráněné bydlení. Provádím kvalitativní výzkum, jehož cílem je zjistit, zda lze klienty s mentální retardací na přechod do chráněného bydlení připravit a jaké podmínky je třeba pro tuto přípravu vytvořit. Na konci praktické části předkládám shrnutí výzkumného šetření a interpretaci výsledků.
|
|
| |
|
|
Test schopností klientů s mentální retardací se zaměřením na základní technické vybavení v domácnostech a v sociálních institucích
KASPŘÍKOVÁ, Magdalena
Již několik let se snaží sociální pracovníci začlenit své klienty do většinové společnosti formou chráněného bydlení a chráněného pracovního místa. Pomáhá jim při tom léčebná diagnostika, nebo vlastní zkušenost s klienty. Sporné je, že sociální pracovníci nemají potřebný relevantní prostředek k přesnému a objektivnímu zjištění schopností klienta pracovat s technickým vybavením v domácnosti. Problematice jevu, konkrétně způsobilosti klientů a osob s mentální retardací ovládat potřebná domácí zařízení, umístěná, jak v chráněném bydlení, tak i na pracovištích při chráněných pracovních místech, nebyla doposud dostatečně věnována pozornost. Z tohoto důvodu byla práce zaměřena na toto téma. Hlavním cílem kvalifikační práce bylo získat data a srovnat schopnosti klientů obsluhovat běžné domácí přístroje, jako například chladnička, mikrovlnná trouba, elektrický sporák, varná konev, pračka, telefon a počítač. Dílčím cílem pak bylo navrhnout jednoduchý metodický nástroj (test) pro hodnocení úrovně způsobilosti klientů obsluhovat běžné vybavení domácnosti. V metodách výzkumu bylo použito pozorování klientů během práce autorky na psychiatrii a pozorování chování a aktivity zaměstnanců s klienty v dalších sociálních zařízeních a institucích během fakultní praxe. Dále byly provedeny rozhovory (interview) se sociálními pracovníky v sociálních službách a s asistentem sociální péče, kteří se starají o svěřené klienty. Předběžnými otázkami bylo zjištěno, jaké druhy domácích spotřebičů mají v domovech a sociálních institucích a podle nich byl vytvořen test obsluhy běžných domácích spotřebičů. Dotazování zaměstnanců bylo objektivizováno a zpracováno. Podle ověřených skutečností dotazováním zaměstnanců bylo zjištěno, že se zpravidla nezabývají tím, jestli klient ovládá nejen sebeobsluhu a některé aktivity, ale i technické zařízení v domácnosti. Z rozhovorů rovněž vyplývá, že se zaměstnanci uvedených zařízení domnívají, že vytvořený test na bodování toho, jak klienti s mentální retardací zacházejí s domácími spotřebiči, by mohl přispět k lepšímu zařazení do samostatného bydlení. Za tímto účelem byl vypracován jednoduchý zkušební test na znalosti technického vybavení domácnosti jako vhodný nástroj pro níže uvedené hodnocení. Test byl založen na základě rozhovorů se zaměstnanci domovů pro osoby se zdravotním postižením v denním a týdenním stacionáři, kde byl problém mapován s ohledem na vybavenost daných sociálních zařízení běžnými domácími spotřebiči. Test byl nejprve zkoušen na malém vzorku respondentů pro větší objektivizaci a doplnění výzkumu, následně byl na základě zkušebních výsledků upraven s ohledem na jeho vypovídající hodnotu. Test obsluhy spotřebičů prokázal, že je možné jej použít jako prostředek pro hodnocení možnosti klientů pracovat s výše uvedenými přístroji. Výsledky a získaná data umožnily stanovit minimum dovedností pro zvládnutí obsluhy běžných domácích technických nástrojů klienty v sociálních institucích. Přínos této práce pak spočívá především v tom, že problémem, zda klienti s MR ovládají nezbytná domácí zařízení chráněných domovů a chráněného pracovního místa se dříve nikdo nezabýval a tyto záležitosti neřešil. Proto byla uskutečněna tato analýza. Z provedeného výzkumu a následné analýzy vyplývá, že pro klienty s mentální retardací by bylo vhodné větší zaměření výuky na ovládání domácích spotřebičů, pokud je u nich alespoň částečný předpoklad pro to, zvládat je. Tento předpoklad je možné měřit pomocí navrženého testu. Zkoumání samotného jevu má kladný dopad na umisťování klientů převážně do samostatného a chráněného bydlení, pro pracovní příležitosti klientů s MR. Předcházení traumatům z následného nezvládnutí samostatnosti v chráněném bydlení nebo při zařazení do chráněného pracovního místa a případnému návratu do ústavní péče.
|
|
|
Úroveň sebeobslužných dovedností u klientů chráněného bydlení v Domově PETRA Mačkov
VOŘÍŠKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá úrovní sebeobslužných dovedností u lidí s mentálním postižením, kteří využívají pobytovou sociální službu chráněné bydlení. Je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část charakterizuje lidi s mentálním postižením a jejich sebeobslužné dovednosti. Dále se věnuje sociální práci a systému sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením a konkrétně popisuje sociální službu chráněné bydlení. Praktická část je zaměřena na výzkum daného problému v konkrétní organizaci zaměřené na poskytování pobytových sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením, v Domově PETRA Mačkov. Cílem výzkumu je zjištění úrovně sebeobslužných dovedností u klientů chráněného bydlení.
|
|
|
Individuální plánování s uživateli chráněného bydlení Proutek v Jindřichově Hradci
HORŇÁČKOVÁ, Marta
V současné době je problematika individuálního plánování s uživateli sociálních služeb velice diskutované téma, které je chápáno jako základní kámen v poskytování kvalitní sociální služby. Je ukotveno v zákoně č.108/2006 Sb., o sociálních službách, kde je uložena povinnost plánovat průběh služby s uživatelem a to s ohledem na jeho potřeby a přání, tak aby byl s naplňováním a uskutečňováním individuálních plánů spokojen. Individuální plánování patří také do důležitých standardů kvality, které je potřeba splňovat, aby byla služba poskytována kvalitně, efektivně a v souladu s posláním a cíli organizace a přitom respektovala individuální potřeby uživatele. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem je prováděno individuální plánování s uživateli chráněného bydlení Proutek v Jindřichově Hradci, jehož klientelou jsou lidé s mentálním postižením. Za účelem naplnění cíle popíši v teoretické části práce co je individuální plánování, jaká má specifika, metody a postupy v sociální práci s mentálně postiženými uživateli, zdůrazním předpoklady pro úspěšné plánování s klienty s mentálním postižením. Zaměřím se i na osobu pracovníka, který provádí individuální plánování, jak je proškolen, jakými zásadami by se měl během plánování řídit, aby byla zajištěna již výše zmiňovaná kvalita služby dle standardů. V praktické části se konkrétně zaměřím na uplatňování důležitých předpokladů pro kvalitní individuálního plánování pro uživatele s mentálním postižením v chráněném bydlení. Formou polořízených rozhovorů se čtyřmi asistenty, kteří realizují individuální plánování v bydlení, budu zjišťovat způsob realizace plánování ve službě, dále hodnotit pozitiva případě negativa, která při individuálním plánování s touto specifickou skupinou uživatelů mohou nastat. Výstupem mé bakalářské práce je zhodnocení realizace individuálního plánování ve službě. Srovnání práce asistentů a poukazování na dobrou praxi v poskytování kvalitního individuálního plánování s uživateli s mentálním postižením a to se zaměřením na aplikaci zásadních předpokladů plánování využitelných i pro jiná zařízení s podobným typem služby.
|
|
|
VÝZNAM INSPEKCÍ KVALITY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PŘI NAPLŇOVÁNÍ STANDARDŮ KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V DOMĚ CHRÁNĚNÉHO BYDLENÍ
LIŠKOVÁ, Kateřina
V diplomové práci je rozpracováno téma ,,Význam Inspekcí kvality poskytování sociálních služeb při naplňování Standardů kvality sociálních služeb v domě chráněného bydlení". Inspekce je nástroj sociální politiky MPSV, jejímž cílem je podpora začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má inspekce na kvalitu poskytování sociální služby v domech chráněného bydlení. Na základě zjištěných dat byla stanovena tato hypotéza: Kvalita poskytování sociálních služeb v domech chráněného bydlení není inspekcí přímo ovlivněna. Jedním z dílčích cílů této práce bylo zjistit, jaký vliv má Inspekce poskytování sociálních služeb vliv na život uživatelů v domě chráněného bydlení, na jehož základě byla navržena hypotéza, že Inspekce poskytování sociálních služeb nemá výrazný vliv na život uživatelů v domě chráněného bydlení. U metody kvalitativního výzkumu vztahujícímu se k hlavnímu cíli byla použita technika polořízeného rozhovoru. A jako nejvhodnější metoda kvalitativního výzkumu vztahujícímu se k dílčímu cíli bylo vybráno dotazování, kdy technikou sběru dat byl dotazník. Výzkumný soubor tvořilo 15 zaměstnanců a 67 uživatelů Chráněného bydlení ve Veselí nad Lužnicí, v Ústí nad Orlicí a v Brně. Z výše uvedených skutečností a z dokončeného výzkumu se domnívám, že cíle diplomové práce byly splněny a hypotézy na základě dvou kvalitativních výzkumů stanoveny.
|
|
|
Chráněné bydlení pro seniory - nová šance na kvalitní stáří
LIŠKOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci je rozpracováno téma {\clqq}Chráněné bydlení pro seniory {--} nová šance na kvalitní stáří``. Chráněné bydlení je dlouhodobá pobytová služba poskytovaná seniorům nebo zdravotně postiženým, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba umožňuje těmto osobám relativně samostatný život v běžném prostředí vlastní domácnosti. Jako modelový příklad chráněného bydlení pro seniory byl vzat Dům sv. Františka ve Veselí nad Lužnicí. Na podrobný popis této služby jsem se zaměřila v teoretické části. Jedním z hlavních cílů této práce bylo zjistit, jaké je povědomí veřejnosti o sociální službě zvané Chráněné bydlení pro seniory. U kvantitativního výzkumu byla na základě stanoveného cíle navržena tato hypotéza: Informovanost o pobytové službě Chráněné bydlení pro seniory je u generace 55 plus nízká. Tato hypotéza byla potvrzena. Dalším cílem bylo zmapování sociální služby Chráněné bydlení pro seniory, především nabídky aktivizačních programů a jejich využití uživateli domu. Tento cíl byl dále zaměřen na spokojenost uživatelů s touto nabídkou aktivit. Dalším dílčím cílem bylo postihnout důvody vedoucí ke zvolení této pobytové služby. Na základě zjištěných dat při kvalitativním výzkumu byla stanovena tato hypotéza: Míra spokojenosti seniorů s nabídkou aktivizačních programů v domě chráněného bydlení je vysoká. Jako nejvhodnější metoda kvantitativního výzkumu bylo vybráno dotazování, kdy technikou sběru dat byla anketa. U metody kvalitativního výzkumu byla použita technika polořízeného rozhovoru. Z výše uvedených skutečností a z dokončeného výzkumu se domnívám, že cíle bakalářské práce {\clqq}Chráněné bydlení pro seniory {--} nová šance na kvalitní stáří`` byly splněny, hypotéza byla potvrzena a na základě kvalitativního výzkumu další hypotéza stanovena. Bakalářská práce bude využita jako zpětná vazba pro Dům chráněného bydlení sv. Františka ve Veselí nad Lužnicí v oblasti spokojenosti jejich klientů a v oblasti rozhodnutí, zda i nadále zůstat u této formy pobytové služby, nebo se navrátit k označení Domov pro seniory.
|
|
|
Modelové bydlení jako součást ucelené rehabilitace dětí s kombinovaným postižením
SCHÖNEROVÁ, Aneta
ABSTRAKT Ve své diplomové práci se zabývám tématem: Modelové bydlení jako součást ucelené rehabilitace dětí s kombinovaným postižením. Modelové bydlení je zcela novým projektem, který zavedlo do komplexu svých služeb Dětské centrum ARPIDA v Českých Budějovicích (dále jen DC ARPIDA). Projekt probíhá již druhým rokem a jeho realizace je uskutečňována při druhém ročníku praktické školy DC ARPIDA v budově Modelového chráněného bydlení. Jde o projekt, který má za cíl naučit děti s tělesným a kombinovaným postižením předem definované modelové činnosti, které by měli zvýšit jejich funkční míru nezávislosti na druhé osobě a zvýšit míru jejich soběstačnosti v běžných a rozšířených denních aktivitách, které jsou spojené s bydlením. Modelové chráněné bydlení v DC ARPIDA je tedy určeno pro děti, navštěvující dvouletou praktickou školu v DC ARPIDA, kdy děti absolvují tříměsíční turnus modelového chráněného bydlení. Na jeho počátku prochází děti ergoterapeutickým hodnocením, které určuje jejich funkční míru nezávislosti a míru soběstačnosti. Po skončení modelového chráněného bydlení jsou děti opět hodnoceny, aby bylo zřejmé, zda se jejich výsledky zlepšily a zda jim absolvování turnusu v modelovém chráněném bydlení prospělo. Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, zda modelové chráněné bydlení přispívá ke zvýšení soběstačnosti klienta a má tak veliký význam v uceleném systému rehabilitace, jak se na celý projekt dívají rodiče dětí, zda si přejí, aby se jejich děti tohoto projektu zúčastňovaly, zda podporují myšlenku samostatného bydlení a jak si přejí aby jejich děti žili v budoucnu. K ověření stanovených hypotéz jsem využila dotazníkového šetření a sekundární analýzu dat. Cílovou skupinu pro dotazníkové šetření tvořili rodiče dětí, které jsou uživateli služeb DC ARPIDA. Mým záměrem bylo zjistit, v jaké míře jsou informováni o možnostech integrace svých dětí do společnosti, jakým způsobem jsou schopni, či ochotni, se na ní podílet a jakou mají představu o tom, jakým způsobem bude jejich dítě v budoucnu žít. Integrace totiž není jen školní a {\clqq}prací`` odborníků a personálu školních zařízení, ale především rodiče, jsou článkem, které má v úspěšné integraci jejich dítěte nezastupitelné místo. Pro sekundární analýzu dat byly použity výsledky vstupních a výstupních ergoterapeutických hodnocení. Vzhledem k získaným údajům získaným ze sekundární analýzy dat, lze jednoznačně konstatovat, že modelové činnosti, kterým se děti během turnusu v modelovém chráněném bydlení věnují, přispívají ke zvýšení jejich funkční míry nezávislosti na druhé osobě a soběstačnosti v rozšířených aktivitách všedního dne. Z výsledků výzkumu tedy jednoznačně vyplynulo, že klientům turnus v modelovém chráněném bydlení prospívá, ve všech případech došlo ke zlepšení funkční míry nezávislosti na druhé osobě a ke zlepšení soběstačnosti ve sledovaných modelových činnostech, čímž se jednoznačně potvrdila stanovená východisková hypotéza.
|
host ::
RSS.