|
|
Dopady současných legislativních změn na realizaci rodinné péče o osobu se sníženou soběstačností
EFENBERKOVÁ, Marcela
Rodinnou péči označujeme jako neformální péči, která uspokojuje potřeby nesoběstačné osoby v jejím přirozeném domácím prostředí. Ochota rodiny pečovat o osobu se sníženou soběstačností vyžaduje nejen časovou náročnost, ale i fyzickou a psychickou zátěž pečující osoby a odřeknutí vlastních priorit. Aby rodinní pečovatelé nebyli ohroženi na zdraví a mohli poskytovat kvalitní péči, je třeba jim poskytovat pomoc a podporu ? finanční, legislativní, institucí. V teoretické části práce se na základě metody analýzy dokumentů zabývám charakteristikou integrované péče pro rodiny pečující o nesoběstačnou osobu a její zapracování do Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje a Komunitního plánu sociálních služeb Písek na období 2008 - 2010, jež odpovídají za dostupnost sociálních služeb. V praktické části práce jsem na základě metody dotazování a analýzy dokumentů zjišťovala, jak jsou naplňovány integrované formy podpory vůči rodinným pečovatelům pečující o osoby se sníženou soběstačností na území samosprávného obvodu Písek. Výzkumný soubor, který tvořili rodinní příslušníci poskytující pomoc osobám, které pobírají příspěvek na péči z měst Písek a okolí, Protivínsko, Mirovicko a Miroticko, potvrdil, že ne ve všech městech a obcích lze si sjednat sociální službu. Na základě výzkumu jsem zjistila, že i když právní úprava umožňuje poskytovat celou škálu zdravotně sociálních služeb, existují v regionu velké rozdíly v zastoupení poskytovatelů. Zkvalitnění péče je třeba docílit rozvojem sítě sociálních služeb, kterými by byly uspokojovány potřeby každé komunity. Především je třeba se zaměřit na rozvoj pečovatelské služby, denních stacionářů, center denních služeb, odlehčovacích služeb, osobní asistenci, při kterých je zachována rodinná péče.
|
|
|
Soběstačnost u pacienta po cévní mozkové příhodě
VANĚK, Filip
Ve své bakalářské práci jsem se zabýval změnou soběstačnosti u pacienta po cévní mozkové příhodě (CMP). Výzkum se týkal sester pracujících na oddělení neurologie, odděleních následné péče a sester v agenturách domácí péče a dále pacientů, kteří jsou po CMP. Vybral jsem si toto téma proto, že CMP představují závažný medicínsko-společenský a druhotně i ekonomický problém. V současnosti představují třetí nejčastější příčinu smrti jak v České republice tak i v jiných vyspělých zemích. Proto zasluhují zvýšenou pozornost, která jim dosud v praxi není dostatečně věnována.
|
|
|
Délka hospitalizace ve vztahu k vývoji soběstačnosti u pacientů po CMP
KALUŽOVÁ, Lenka
Cévní mozková příhoda je způsobena porušením cévního zásobení mozku krví a představuje v dnešní době medicínský, společenský a ekonomický problém. V současnosti jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí a současně nejčastější příčinu psychického a fyzického handicapu. Bakalářská práce seznamuje s mechanismy vzniku cévní mozkové příhody, rizikovými faktory, které se podílejí na vzniku onemocnění. Dále práce seznamuje s projevy cévní mozkové příhody dle jednotlivých typů postižení. Šetření bylo prováděno kvalitativní metodou, kdy soběstačnost pacienta byla hodnocena pomocí standardizovaného testu soběstačnosti (Bartelův test) a technikou pozorování. Bartelův test byl vyhotoven při přijetí pacienta a následně při jeho propuštění z nemocniční péče. Pacienti z výzkumného souboru byli sledováni každý den hospitalizace a jejich úspěchy nebo neúspěchy v nácviku soběstačnosti byly zpracovány ve dvanácti kazuistikách. Cílem práce bylo zjistit průměrnou dobu hospitalizace potřebnou k dosažení soběstačnosti v denních aktivitách. Z výsledků bakalářské práce vyplývají následující hypotézy: 1. U pacientů mladšího věku je průměrná doba hospitalizace delší než u starších pacientů. 2. Návrat k soběstačnosti je rychlejší, pokud sestry pacientům umožní vykonávat dané činnosti samostatně. 3. Rychlejšího návratu k soběstačnosti dosahují ti pacienti, kteří vědí, že budou odcházet do domácího ošetřování.
|
|
|
Péče o staré občany s demencí
PRŮCHA, Vlastimil
Práce se zabývá projevy a důsledky stárnutí a stáří. A to jak z pohledu seniora a jeho prožívání této životní etapy, tak i z pohledu rodiny a společnosti, která ho obklopuje. Dále upozorňuje na důležitost provázanosti zdravotní a sociální péče o občany se zdravotním postižením a vyzdvihuje význam sociální práce v péči o seniory. V další části vysvětluje pojem demence a zaměřuje se na Alzheimerovu demenci. Ukazuje základní problémy, které život člověka s demencí provázejí a podává informace, které mohou pomoci jeho rodině i všem, kteří mu pomáhají. V závěru práce hodnotím význam stacionární péče a zamýšlím se nad potřebností podpory neinstitucionální péče a tím vyzdvihuji význam pečující rodiny, lidskosti a pochopení, které jsou důležité pro kvalitní život uživatelů s demencí. Což je cílem mé práce.
|
|
|
Chráněné bydlení pro seniory - nová šance na kvalitní stáří
LIŠKOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci je rozpracováno téma {\clqq}Chráněné bydlení pro seniory {--} nová šance na kvalitní stáří``. Chráněné bydlení je dlouhodobá pobytová služba poskytovaná seniorům nebo zdravotně postiženým, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba umožňuje těmto osobám relativně samostatný život v běžném prostředí vlastní domácnosti. Jako modelový příklad chráněného bydlení pro seniory byl vzat Dům sv. Františka ve Veselí nad Lužnicí. Na podrobný popis této služby jsem se zaměřila v teoretické části. Jedním z hlavních cílů této práce bylo zjistit, jaké je povědomí veřejnosti o sociální službě zvané Chráněné bydlení pro seniory. U kvantitativního výzkumu byla na základě stanoveného cíle navržena tato hypotéza: Informovanost o pobytové službě Chráněné bydlení pro seniory je u generace 55 plus nízká. Tato hypotéza byla potvrzena. Dalším cílem bylo zmapování sociální služby Chráněné bydlení pro seniory, především nabídky aktivizačních programů a jejich využití uživateli domu. Tento cíl byl dále zaměřen na spokojenost uživatelů s touto nabídkou aktivit. Dalším dílčím cílem bylo postihnout důvody vedoucí ke zvolení této pobytové služby. Na základě zjištěných dat při kvalitativním výzkumu byla stanovena tato hypotéza: Míra spokojenosti seniorů s nabídkou aktivizačních programů v domě chráněného bydlení je vysoká. Jako nejvhodnější metoda kvantitativního výzkumu bylo vybráno dotazování, kdy technikou sběru dat byla anketa. U metody kvalitativního výzkumu byla použita technika polořízeného rozhovoru. Z výše uvedených skutečností a z dokončeného výzkumu se domnívám, že cíle bakalářské práce {\clqq}Chráněné bydlení pro seniory {--} nová šance na kvalitní stáří`` byly splněny, hypotéza byla potvrzena a na základě kvalitativního výzkumu další hypotéza stanovena. Bakalářská práce bude využita jako zpětná vazba pro Dům chráněného bydlení sv. Františka ve Veselí nad Lužnicí v oblasti spokojenosti jejich klientů a v oblasti rozhodnutí, zda i nadále zůstat u této formy pobytové služby, nebo se navrátit k označení Domov pro seniory.
|
|
|
Rodina a senior
ZEMANOVÁ, Anna
Rodina představuje pro seniora významnou podporu, a to zvláště v případech, kdy je senior umístěn do ústavního zařízení, nejčastěji do domova pro seniory. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci podílejí na péči o seniory, kteří jsou déle než 1 rok umístěni v domově pro seniory, a zda a jak se změnil vztah seniorů k blízkým po přijetí do zařízení. Rodinní příslušníci se podílejí na péči především v plnění fyzických potřeb. K tomu, aby se blízcí mohli podílet na péči, je nutné, aby věděli jakým způsobem a do jaké míry. Proto je velmi důležitá komunikace rodiny a profesionálního ošetřujícího personálu. Vztah seniora a rodinných příslušníků se po přijetí do zařízení nezměnil.
|
|
|
Postavení ergoterapie v systému rehabilitace
PULKERTOVÁ, Jindřiška
Rehabilitace je obecně chápána jako disciplína zabývající se výhradně řešením obtíží spjatých s pohybovým aparátem člověka. Pojem rehabilitace je však mnohem obsáhlejší, neboť jde o celospolečenský systém, v němž případná obnova pohybových funkcí může být pouze dílčím cílem na cestě opětovné socializace člověka. V rámci tohoto systému existuje celá řada profesí, které se na procesu rehabilitace jedince podílejí. Jednou z těchto profesí je i ergoterapie. Hlavním cílem této práce je představit obor ergoterapie a vystihnout jeho šíři a pozici v systému rehabilitace. Práce zodpovídá otázku co ergoterapie nabízí lidem vyžadujícím rehabilitaci a zda a jak intervence ergoterapeuta může ovlivnit rehabilitanta. Porovnává pozici oboru u nás a v Evropě a na základě získaných dat formuluje nové hypotézy k danému tématu, které mohou být podkladem následného zkoumání. Jako hlavní přístup pro naší práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Zvolili jsme typ osobní případové studie a participantní pozorování. Vše bylo doplněno o techniku sekundární analýzy dat. V případových studiích a dle zkušeností z Londýnské nemocnice bylo zjištěno, že ergoterapie se zaobírá všemi složkami, které se podílejí na výkonu činností člověka. Hodnotí a terapeuticky působí na funkce senzomotorické, kognitivní i psychosociální. Ústředním cílem ergoterapie je umožnit osobám zapojit se do aktivit každodenního života. Poznatky ze stáže autorky v londýnské nemocnici na oddělení ergoterapie a předložené statistické údaje zmapovaly a ozřejmily pozici ergoterapie u nás a v Evropě. Patrný je rozdíl v kompetencích. V ČR jsou kompetence ergoterapeuta oproti Velké Británii omezené. Rozdíl je patrný i v počtu terapeutů, kterých je v ČR podstatně méně než je průměr států v EU. Ze zjištěných informací byly vytvořeny nové hypotézy čímž práce splnila oba vytčené cíle.
|
|
|
PÁDY U SENIORŮ A JEJICH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY
JIŘINOVÁ, Libuše
Pád pro seniora a jeho hospitalizace na oddělení následné péče,bývá často pro seniora zlomovým okamžikem v jeho životě.V příčinné souvislosti s pádem dochází u seniora v průběhu dlohodobé hospitalizace ke ztrátě nebo omezení jeho soběstačnosti,samostatnosti a ztrátě motivace k uzdravení.Pro část seniorů ma jí tyto skutečnosti za následek jejich uvíznutí v síti institucionální péče.
|
|
|
Porovnání kvality života seniorů v institucionálním zařízení v časovém období dvou let
KORTUSOVÁ, Jana
Problematika stáří a stárnutí je velmi rozsáhlá. Postavení seniorů ve společnosti a řešení otázek spojených s důsledky jejich přibývajícího věku jsou nedílnou součástí přirozeného životního cyklu. Rámec kvality života seniorů tvoří vedle jejich materiálního zabezpečení, zdravotní stav, dostupnost zdravotně sociálních a dalších veřejných i soukromých služeb, rodinný stav, kvalita bydlení, možnost dalšího vzdělávání a rozvíjení sociálních kontaktů. Kvalita života je velmi subjektivní a individuální. Představuje různé podněty pro různé lidi v různém časovém období. Požadavky na kvalitu života se v populaci obecně stupňují a nejinak je tomu i v nastupující generaci seniorů. Stále je zapotřebí klást si otázku, zda senioři v institucionálním zařízení prožívají stáří s patřičnou kvalitou a co kvalitu jejich života ovlivňuje. Hodnocení kvality života je možno pojmout také jako subjektivní náhled jedince na jednotlivé stránky jeho života. Velmi důležité však je, aby prostředí, kde senior žije naplňovalo a saturovalo jeho fyzické, psychické, sociální a spirituální potřeby. Tato diplomová práce navazuje na bakalářskou práci: Kvalita života seniorů v institucionálním zařízení. Základním cílem je porovnání kvality života seniorů v institucionálním zařízení Domova pro seniory {--} Kůsov v časovém období dvou let. Téma práce jsem si vybrala, protože pracuji v institucionálním zařízení již přes 21 roků a kvalita života našich seniorů se stala pro mne námětem k zamyšlení. Diplomová práce se skládá ze současného stavu dané problematiky, stanovení hypotéz, metodiky, výsledků výzkumu, diskuze, závěru, seznamu použitých zdrojů, klíčových slov a příloh. Současný stav zachycuje charakteristiku seniorské populace, zdravotní stav seniorů, soběstačnost, aktivity seniorů. Dalším pojmem je kvalita života. Spojíme-li slovo kvalita s pojmem život, dotkneme se skutečnosti, že různí lidé nejen mohou, ale obvykle také mají odlišné představy o tom, co vlastně vytváří smysl jejich života, co činí jejich život kvalitním. Na kvalitu života je pohlíženo jako na vícerozměrovou veličinu a je obvykle definována jako {\clqq}subjektivní posouzení vlastní životní situace``. Dále jsou v této části zmíněna institucionální zařízení a nový zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. V diplomové práci byly stanoveny dvě hypotézy, které byly výzkumem potvrzeny. Původní soubor v roce 2004 tvořilo 100 respondentů: 40 mužů a 60 žen. Během časového období dvou let došlo k úmrtí 22 respondentů, 8 mužů a 14 žen. Ti byli z celkového souboru vyřazeni a vznikl tak nový reprezentativní soubor, který tvořilo 78 respondentů, 32 mužů a 46 žen. K výzkumu byly použity metody řízeného rozhovoru, dotazník pro uživatele Domova pro seniory, standardizovaný dotazník SEIQoL a ADL test. Výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů a následně pak statistickým programem STATISTICA. V diskuzi jsou shrnuty poznatky výzkumu v komparaci s použitou literaturou. Závěr pak shrnuje celou výzkumnou část. Diplomová práce by mohla významným způsobem ovlivnit kvalitu poskytovaných sociálních služeb v Domově pro seniory, zejména pak v oblasti bio-psycho-sociálních potřeb seniorů. Lze usuzovat, že kvalita života v institucionálním zařízení může v dnešní době dosáhnout vysoké úrovně.
|
|
|
Možnosti a hranice soběstačnosti vybrané neziskové organizace
Klofáč, Martin ; Nový, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, František (oponent)
Teoretická část popisuje všechny možnosti financování nestátních neziskových organizací s důrazem na ty možnosti, které přispívají k jejich soběstačnosti, dále financování církví od počátku až do současnosti a její součástí je také podrobná analýza jednotlivých finančních zdrojů církví. Pro možnost mezinárodní komparace financování církví jsou uvedeny příklady různých forem financování církví v některých jiných zemích. Poslední kapitola teoretické části pojednává o právním postavení církví na území České republiky. V praktické části je představena Církev československá husitská v jejím historickém vývoji od počátku až do současnosti, její současná organizační struktura a stručně je popsáno finanční zabezpečení této církve během trvání její existence a také jsou analyzovány její příjmy obsahově spadající pod pojem "soběstačnost". Konec diplomové práce tvoří popis a analýza zdrojů využívaných Náboženskou obcí Církve československé husitské v Hradci Králové s návrhy na další možný postup pro získání její plné soběstačnosti.
|
host ::
RSS.