|
|
Profesní motivace učitelů
BLAHUTOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zaměřuje na studium faktorů, které vedou učitele k setrvávání v učitelské profesi a zároveň k jejímu opouštění. Teoretická část je zaměřena na pracovní motivaci, problematiku pracovního vývoje a profesní identitu učitelů. V této diplomové práci jsem použila pro postihnutí faktorů, které ovlivňují učitelovu motivaci, strukturovaný rozhovor a dotazník. Praktická část obsahuje vyhodnocení dat, týkající se motivačních faktorů, které ovlivňují další učitelovo působení. Výzkum byl proveden v Plzeňském kraji. Dotazníky odevzdalo 28 stávajících učitelů. S těmito učiteli byl posléze proveden rozhovor. 26 bývalých učitelů kývlo na spolupráci při rozhovoru a stejný počet osob odevzdal dotazník. Učitelé jsou nejčastěji motivováni kreativní prací s dětmi, ve které mohou naplno uplatnit svou svobodnou tvořivost. Dostatek volného času je také jedním z důležitých faktorů, který ovlivňuje setrvávání učitelů v této profesi. Naopak tuto profesi opouštějí bývalí učitelé z důvodu nízkého finančního ohodnocení, které je spojené s velkou psychickou zátěží.
|
|
| |
|
|
Problematika ošetřovatelské péče v traumacentrech České republiky
POLANOVÁ, Alena
Abstrakt Tématem diplomové práce je problematika ošetřovatelské péče v traumacentrech České republiky. V současné době přibývá úrazů, které potřebují kromě chirurgické terapie i komplexní a multioborovou léčbu. Z tohoto důvodu vznikla v České republice traumacentra. S jejich vznikem se zvyšují nároky na ošetřovatelský personál nelékařských oborů. Jde o zvyšující se nároky psychické, fyzické povahy a samozřejmě se zvýšily i nároky na další vzdělávání. Cílem práce bylo zjistit, jaké možnosti mají sestry v traumacentrech v oblasti dalšího vzdělávání, kde mají největší problémy a jak při své práci zvládají psychickou a fyzickou zátěž. Na základě kvalitativního šetření formou nestrukturovaného rozhovoru se sestrami traumacenter byly stanoveny tyto hypotézy. Hypotéza 1: Sestry pracující v traumacentrech se raději vzdělávají ve specializačním vzdělávání než v rámci vysokoškolského vzdělání. Hypotéza 2: Sestry pracující v traumacentrech spolupracují se sestrami ostatních klinických oborů při zajišťování ošetřovatelské péče. Hypotéza 3: Sestry pracující v traumacentrech se vzdělávají nejen v traumatologii, ale i v dalších klinických oborech. Hypotéza 4: Sestry pracující v traumacentrech zvládají psychickou zátěž. Hypotéza 5: Sestry pracující v traumacentrech zvládají fyzickou zátěž. K potvrzení nebo vyvrácení hypotéz bylo použito kvantitativního šetření formou dotazníků Výzkumný soubor tvořily sestry pracující v traumacentrech České republiky. Po vyhodnocení výsledků vyplynulo, že hypotézy 1, 2 a 5 byly potvrzeny a hypotézy 3 a 4 byly vyvráceny. Výsledky šetření potvrzují, že práce v traumacentrech pro sestry je po stránce psychické a fyzické velmi náročná. Jsou zde i určité reservy v dalším vzdělávání sester nejen ze strany top managementu, ale i ze strany samotného zdravotnického personálu. Výsledky diplomové práce mohou pomoci při přijímání nových pracovníků na oddělení, kde je předpokládaná vysoká psychická a fyzická náročnost, mohou být podnětem k péči o pracovníka v oblasti duševní hygieny a ke zkvalitnění mezioborové spolupráce v traumacentrech v České republice.
|
|
|
Rizika práce sestry
GENGELOVÁ, Gabriela
Práce sester ve zdravotnictví je často fyzicky i psychicky náročná. Některá lůžková oddělení mají specifické pracovní podmínky a z toho vyplývající i rizika. Sestry jsou neustále vystaveny riziku poranění, infekce, ale také pracovnímu stresu. Tato pracovní rizika mohou způsobit poruchy zdraví nebo vyvolat nemoci z povolání. Proto je potřebné snižovat pracovní zátěž, stres, psychosociální rizika a hlavně dbát na preventivní opatření a dodržovat hygienicko-epidemiologický režim. Bakalářská práce s názvem Rizika práce sestry je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se snaží shrnout komplexně rizika práce sestry se zaměřením na preventivní opatření u jednotlivých rizik. Výsledky šetření jsou zpracovány ve výzkumné části práce. V průběhu výzkumného šetření byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na interním, neurologickém oddělení a na oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice, a. s. a ve FN Plzeň. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle a s nimi související 3 hypotézy, které byly potvrzeny nebo vyvráceny. Cíle byly splněny. Autorka se snažila zjistit, co považují sestry na klinicky zaměřených pracovištích při své práci za nejrizikovější a jaká preventivní opatření uplatňují v souvislosti s vnímanými riziky. Z výsledků vyplynulo, že sestry považují na pracovišti za nejrizikovější píchnutí infikovanou jehlou. Preventivní opatření uplatňují v omezeném rozsahu.
|
|
|
Psychická zátěž ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem Dobrá Voda u Českých budějovic
PAŤHOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem Dobrá Voda u Českých Budějovic. Domov se zvláštním režimem je zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby klientům se sníženou soběstačností důvodu organického poškození mozku či demence. Ošetřovatelský tým (složený ze zdravotnických pracovníků a pracovníků přímé obslužné péče) poskytuje klientům nepřetržitou ošetřovatelskou péči. Vzhledem k duševnímu stavu klientů je ošetřovatelská péče provázena celou řadou specifik. Bakalářská práce má stanoveny 2 cíle, zmapovat faktory způsobující zátěž pracovníkům ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem Dobrá Voda u Českých Budějovic při poskytování ošetřovatelské péče klientům se syndromem demence a zjistit, jak pracovníci ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem Dobrá Voda u Českých Budějovic vnímají svou psychickou zátěž. Ve výzkumné části byla jako hlavní použita kvalitativní metoda sběru dat, technika polořízeného rozhovoru. Jako ryze doplňková byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technikou dotazníku s otázkami ve formě škál - {\clqq}Inventář projevů syndromu vyhoření`` autorů T. a J. Tošnerových. Výzkumný soubor tvořilo 12 členů ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem dobrá voda u Českých Budějovic. Cíle práce byly splněny.
|
|
|
Vliv bolesti hlavy u sester na výkon profese
BROŽOVSKÁ, Iveta
Bakalářskou práci na toto téma jsme si zvolili z důvodu, protože počet lidí s bolestmi hlavy v populaci stále stoupá. Bolest hlavy výrazně ovlivňuje kvalitu života pacienta. Tímto výzkumem bylo zjištěno, že nadpoloviční většinu sester bolí hlava, což je alarmující. Jelikož je sesterské povolání velmi náročné na fyzickou a psychickou stránku osobnosti, zajímalo nás tedy, jak bolest hlavy ovlivňuje pracovní výkony sester, zda-li negativně nebo na profesi nemá vliv. První cíl práce měl zjistit, jaké vyvolávající rizikové faktory se podílí na bolesti hlavy u sester. Druhý cíl měl za úkol zjistit, zda bolesti hlavy u sester ovlivňují jejich pracovní výkon. Oba cíle byly splněny. Použili jsme kvantitativní výzkum. Bylo rozdáno celkem 150 dotazníků. Pro analýzu dat bylo použito 110 řádně vyplněných dotazníků. Výzkumný soubor byl vybrán náhodným způsobem. Skládal se ze sester ambulantních a pracujících ve směnném provozu. Tvořily ho sestry z Oblastní nemocnice Příbram, a.s., Střediska zdraví spol. s r.o. na Dobříši a Fakultní nemocnice Motol. Hypotéza H1, výskyt bolestí hlavy u sester je ovlivněn směnností provozu, se nepotvrdila, zatímco hypotéza H2, výskyt bolestí hlavy u sester je ovlivněn stresem v pracovním procesu se potvrdila. Hypotéza H3, bolest hlavy má negativní dopad na pracovní výkon sester byla také potvrzena. Tato práce poukáže na to, že počet případů s bolestí hlavy stále stoupá. Zaměří se i na charakteristiku sesterského povolání a zdůrazní hlavní zátěže kladené na sestru v této profesi. Upozorní na chyby v ošetřovatelské praxi, které vznikají vlivem bolestí hlavy u sester. Výsledná zjištění jsou varovná, protože pochybení sestry v ošetřovatelském výkonu či nesprávný záznam do zdravotnické dokumentace pacienta může znamenat vážné ohrožení jeho zdraví.
|
|
|
Zvládání psychické zátěže sestrami
PAPEŽOVÁ, Marta
Práce ve zdravotnictví je velmi náročná a bezesporu patří mezi vysoce zátěžová povolání. Dokladem toho je celá řada rizikových faktorů, kterým jsou zdravotničtí pracovníci denně vystaveni, a také každoročně stoupající počet nemocí z povolání. Vedle fyzické náročnosti práce a rizika infekce se stává stále závažnějším problémem i psychická zátěž. Tato problematika je v dnešní době velice aktuální a je důležité se jí zabývat a snažit se o její řešení. Proto jsem si i toto téma zvolila. Sestry jsou dnes nuceny stále se přizpůsobovat změnám. Musí být flexibilní, vždy dobře informované, je nutné, aby rozuměly technice a bezchybně prováděly každodenní úkony. Od zdravotnických zařízení se očekává, že budou pracovat nejen kvalitně, ale i ekonomicky. Je tedy třeba odvádět co nejlepší práci s co nejnižšími náklady, čímž vznikají další rizikové faktory v povolání sester. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak se sestrám daří zvládat každodenní psychickou zátěž při péči o pacienty, jak se dokáží se stresovými situacemi nebo případným syndromem vyhoření vyrovnat, a možný vliv psychické zátěže na poskytovanou péči. Dalším záměrem bylo zjistit, co sestry postrádají a co jim chybí ke zvládání této zátěže.
|
|
|
Strach a úzkost v souvislosti s akutními stavy
ŠČERBOVÁ, Nikola
Strach a úzkost v souvislosti s akutními stavy. Práce se zabývá výzkumem postojů zdravotnických záchranářů a pacientů v situacích, kdy dochází k akutnímu ohrožení zdraví a života. Cílem práce bylo zjistit, jak pacienti prožívají akutní krizovou situaci, jaké typy intervence jsou nejúčinnější. Metoda: Výzkum se skládal ze dvou fází. První fázi tvořil pilotní výzkum, který byl proveden kvalitativní metodou nestandardizovaného rozhovoru na omezeném počtu pacientů a zdravotnických záchranářů. Na základě výsledků tohoto pilotního výzkumu byly vybrány konkrétní okolnosti a okruhy problémů, které souvisejí se strachem a úzkostí a byly formulovány otázky pro rozšířený výzkum na větším vzorku dotázaných. Soubor respondentů pilotního výzkumu tvořilo 5 zdravotnických záchranářů a 4 pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou. Navazující rozšířený výzkum tvořilo 8 zdravotnických záchranářů a 8 pacientů, ošetřených zdravotnickou záchrannou službou. Výzkum probíhal v Jihočeském a Karlovarském kraji. Výsledky: Zdravotničtí záchranáři jsou si vědomi skutečnosti, že strach a úzkost u pacientů jsou významnými faktory, které ovlivňují celkový stav pacienta. Ocenili by rozšíření profesní přípravy o speciální instruktáž zabývající se touto problematikou, protože většina z nich jedná v těchto situacích pouze na základě osobních zkušeností. Z výsledků výzkumu vyplývá také fakt, že pacienti nerozlišují pojmy strach a úzkost. Většina pacientů prožívá spíše úzkost z neznáma, než strach z konkrétního ohrožení, nebo situace. Pacienti hodnotí psychologickou podporu a pomoc z hlediska zdravotnických záchranářů jako pozitivní.
|
|
|
Omezení na svobodě jako mezní životní zkušenost - prožívání osob zadržených a zatčených
VOTRUBA, Martin
Omezení na svobodě představuje výrazný zásah do práv a svobod každého člověka.Omezení na svobodě umístěním do policejní cely pro vícehodinové umístění osob omezených na svobodě představuje často mezní životní zkušenost. Cílem výzkumu bylo zmapovat prožívání, vnímání, psychický stav a znalost práv u osob omezených na svobodě. Pro naplnění cíle výzkumu bylo u osob umístěných v policejní cele provedeno dotazníkové šetření.
|
|
|
Psychosomatická zátěž sester na operačním sále
FIALOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá projevy pracovního zatížení sester na operačním sále v oblasti tělesné i psychické, které vyplývá z náročnosti profese instrumentářky. Cílem práce bylo identifikovat nejčastější projevy psychosomatické zátěže sester na operačním sále. Cíl byl splněn. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza potvrzuje, že nejčastějším projevem somatické zátěže sester na operačním sále jsou bolesti zad. Druhá hypotéza potvrzuje, že nejčastějším projevem psychické zátěže sester na operačním sále je stres. Z výsledků vyplývá, že problematika somatického a psychického zatížení instrumentářek je aktuální téma, kterému je nutné věnovat pozornost. Bylo by vhodné, kdyby zaměstnavatel zajistil pro sestry seznámení s různými relaxačními technikami formou seminářů, přispíval na mimopracovní sportovní a kulturní aktivity a tím se podílel na účinném odbourávání pracovního stresu u sester pro perioperační péči.
|
host ::
RSS.