|
Měkké a tvrdé dovednosti sociálního pracovníka
HANTOVÁ, Libuše
Práce se zabývá měkkými a tvrdými dovednostmi důležitými pro výkon profese sociálního pracovníka. V teoretické části práce jsou nejprve zhodnoceny a rozebrány nalezené důležité měkké a tvrdé dovednosti nezbytné pro osoby pracující v oblasti sociální práce. A poté vzájemně porovnány. Praktická část práce znázorňuje využití měkkých a tvrdých dovedností v praxi pomocí modelových scének. Zabývá se zejména pohledem jaké měkké a tvrdé dovednosti, uvedené v teoretické části práce, preferují jako nejdůležitější studenti sociální práce, pracovníci v oblasti sociální práce a lidé mimo tuto sféru, tedy ti kteří sociální práci nestudují a zároveň v této oblasti nepracují. Ukazuje, jak se tyto tři rozdílné pohledy od sebe v upřednostňování měkkých a tvrdých dovedností důležitých pro sociálního pracovníka a celé této problematiky, liší nebo neliší.
|
|
Sociální práce ve zdravotnickém zařízení
HOUZAROVÁ, Pavla
Hlavním tématem bakalářské práce je sociální práce se starými lidmi ve zdravotnickém zařízení. Cílem je zde seznámit čtenáře s úkoly sociálního pracovníka, které má při práci s hospitalizovanými pacienty, zejména seniory, v procesu léčení dlouhodobé nemoci. Práce je zaměřena na odbornou sociální pomoc poskytovanou v benešovské nemocnici. Úvod obsahuje legislativní vymezení sociální práce a zmiňuje důležitou stránku etického přístupu k pacientům. Další kapitoly popisují hlavní úkoly, které sociální pracovník v nemocnici zajišťuje. Závěry kapitol o dlouhodobě hospitalizovaných pacientech a starých osobách v léčebnách dlouhodobě nemocných popisuji nejvýraznější problémy, s kterými se sociální pracovník potkává. Tyto části práce obsahují odkazy na kazuistiky ve vztahu k jednotlivým obtížným případům nebo situacím. Na nich ukazuji konkrétní způsob sociální práce ve zdravotnickém zařízení a jednotlivá opatření, učiněná ve prospěch nemocného člověka. Přílohy obsahují kazuistiky, Koncepci zdravotně sociální problematiky v Nemocnici Benešov a formulář pro sociální šetření, který je důležitou pomůckou sociálního pracovníka a součásti chorobopisu pacientů.
|
|
Riziko moci v pomáhajících profesích
BÁRTEK, Lukáš
Práce se věnuje aspektům, které mohou představovat určité ?riziko? užití moci při výkonu pomáhajících profesí, přičemž se zaměřuje zejména na oblast sociální práce. V první části se práce zabývá základními pojmy, které jsou klíčové pro tuto problematiku. Věnuje pozornost moci jako takové, jejím specifikům a souvislostech v pomáhajících profesích. Dále se zaměřuje na charakteristiku pojmů jako pomáhající profese a sociální práce či na formulaci aspektů, které představují riziko nesprávného užití moci. Rovněž se věnuje tématice syndromu vyhoření, syndromu pomocníka či tématu supervize, jako oblastem, které s tématem úzce souvisí. Druhá část práce poukazuje na důležitost aplikace etiky v sociální práci a v pomáhajících profesích obecně. Vychází z hodnot, z kterých pomáhající profese vyvstávají a které jsou pro ně klíčové. Zaměřuje se na etický kodex sociálních pracovníků jako na pomůcku při řešení etických problémů a jeho opodstatnění v sociální práci. Pokouší se představit etické teorie, které jsou pro tuto oblast stěžejní a relevantní a na jejich základě dále vyvodit základní etické principy, které hrají důležitou roli v etickém zdůvodňování správného rozhodování a užívání moci v kontextu pomáhajících profesí. Cílem diplomové práce je popsat etický rámec pomáhajících profesí jako takových a následně analyzovat problém moci v pomáhajících profesích, na jehož základě formulovat základní etická východiska, která by měla být při výkonu pomáhajících profesí zohledněna.
|
|
PASTORACE VE VĚZNICÍCH A NÁSLEDNÁ DUCHOVNÍ PÉČE O PROPUŠTĚNÉ
PEŠEK, Pavel
Práce se zabývá úrovní poskytované duchovní služby ve věznicích a vazebních věznicích v České republice a pastorací v azylovém domě sv. Petra v Záblatí. Teoretická část vymezuje pojmy křesťanská církev a pastorace, dále se zaměřuje na věznice v České republice a na poskytovanou duchovní službu. Rozlišuje pojem Vězeňská duchovenská péče a Vězeňská duchovní služba. Dotýká se složité situace člověka po propuštění na svobodu. Výzkumná část obsahuje metodiku výzkumu, charakteristiku zkoumaného vzorku a popis výzkumné metody. Pro získání dat od vězeňských duchovních je použita metoda dotazníkového šetření. Pro získání dat od respondentů ? uživatelů je použit polostrukturovaný rozhovor. Po zpracování dat následuje celkové shrnutí. Celá práce má za úkol zjistit pozitivní vliv pastorace na člověka, který se ocitl v tíživé životní situaci.
|
|
Využití supervize na sociálních odborech městských úřadů kraje Vysočina
SVOBODOVÁ, Martina
Smyslem práce je nahlédnout do problematiky supervize a jejího uplatnění na sociálních odborech městských úřadů v kraji Vysočina a konfrontovat tyto informace se znalostmi a názory těchto pracovníků. Cílem práce bylo zmapovat současný stav poskytování supervize na sociálních odborech městských úřadů v kraji Vysočina a dílčím cílem práce bylo vypracovat návrh pro implementaci supervize na Městském úřadě v Moravských Budějovicích na sociálním odboru. Pro vypracování práce byla zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu za použití metody dotazování s technikou dotazníku a polořízeného rozhovoru. Diplomová práce bude spolu s vypracovanou metodikou pro implementaci supervize na městském úřadě v Moravských Budějovicích sloužit jako podkladový materiál při zavádění supervize na již výše zmíněném úřadě.
|
|
Vybrané genderové aspekty v socioterapeutickém procesu
HUŇOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou genderových aspektů v socioterapeutickém procesu. Cílem práce je popis chování klientů a klientek v socioterapeutickém procesu z hlediska genderových aspektů. V rámci analýzy genderových otázek vychází bakalářská práce z pojetí genderu jako určitého sociálně a kulturně podmíněného konstruktu, odehrávajícího se prostřednictvím sociálních interakcí v závislosti na konkrétním kontextu života. Postmoderní genderově senzitivní sociální práce odmítá představu jak ženské, tak i mužské ?přirozenosti?, které by měly za následek specificky ženské a mužské modely praxe sociální práce. Na socioterapii ve smyslu přístupů využívajících terapeutický potenciál sociálního prostředí, jakožto součást sociální práce, lze pohlížet stejnou genderovou optikou jako na sociální práci, a tudíž i tematizovat ty genderové aspekty, které jsou aktuální v sociální práci obecně. Empirická část práce se opírá o metodu kvalitativního výzkum. Pro získání relevantních dat byla použita technika hloubkového nestandardizovaného rozhovoru s vybraným klientem a klientkou a technika zúčastněného pozorování. Provedený výzkum potvrdil existenci genderových aspektů v socioterapeutickém procesu v prostředí konkrétní sledované komunity. Genderové aspekty byly přítomny v názorech či chování dotazovaného klienta a klientky, v chování klientů a klientek sledované komunity a taktéž v přístupu terapeuta a terapeutek ve sledovaném zařízení. Výsledky provedeného kvalitativního výzkumu mohou sloužit jako východisko případného kvantitativního výzkumu, který by mohl být zaměřen na zkoumání vztahu mezi genderově senzitivně utvářeným prostředím komunity lidí s duševním onemocněním a úspěšnosti socioterapie. Další oblastí kvantitativního výzkumu by mohlo být zkoumání existence rozdílů ve vnímání klienty a klientkami mužů a žen při výkonu jejich profesních rolí socioterapeutů a socioterapeutek.
|
|
Osobnostní kvalifikace pracovníka v sociálních profesích
HORUTOVÁ, Andrea
Práce se zabývá osobnostními předpoklady pracovníka v sociálních službách. Teoretická část charakterizuje osobnost obecně a osobnost sociálního pracovníka. Vysvětluje pojmy předsudek, stereotyp, předpoklad. Dále popisuje formování osobnosti a spolupráci mezi klientem a pracovníkem. Praktická část obsahuje sedm rozhovorů provedených s respondentkami (sociálními pracovnicemi) z různých oblastí sociálních služeb. Dále obsahuje výsledky zapracované do tabulek, které byly vytvořeny pomocí výzkumných otázek, na které respondentky odpovídaly.
|
|
Hledání smyslu utrpení v životě člověka; porovnání názorů sociálních pracovníků agendy příspěvku na péči s názory vybraných autorů odborné literatury
TURNOVCOVÁ, Bohumila
Bakalářské práce se zabývá utrpením v životě člověka a hledáním jeho smyslu. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny důležité pojmy a myšlenky k danému tématu, následně jsou představeny vybrané základní pohledy na utrpení a jeho smysl od autorů z různých vědních oblastí: etiky, filozofie, psychologie (psychoterapie), sociální práce, teologie a thanatologie. Následuje shrnutí zjištěných názorů, jehož je využito v praktické části pro dotazníkové šetření mezi sociálními pracovníky. Cílem výzkumu je zjistit názory sociálních pracovníků na utrpení a jeho smysl. Praktická část je zakončena prezentací zjištěných dat, přičemž nejvíce rozpracovaná je otázka po smyslu utrpení v kontextu možných daných souvislostí (věk, víra, vzdělání). V závěru bakalářské práce dochází k porovnání názorů sociálních pracovníků na utrpení a jeho smysl s názory získanými z odborné literatury.
|
|
Význam terénní sociální práce pro romskou komunitu v Jihočeském kraji
KAŠPAROVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá terénní sociální prací ve vztahu k romským uživatelům. Je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce charakterizuje romskou komunitu, její stručnou historii a problematiku sociálního vyloučení. Jsou zde uvedeny specifika sociální práce s romskou menšinou a terénní sociální práce jako jedna z možných metod sociální práce. V práci jsou také vymezeny problémové oblasti života Romů v kontextu terénní sociální práce. V poslední kapitole je zmíněno, jak probíhá terénní sociální práce v Jihočeském kraji. V rámci praktické části bakalářské práce bylo cílem zjistit jaký význam má terénní sociální práce pro Romy. Výzkum proběhl formou rozhovorů ve třech městech Jihočeského kraje, v Milevsku, Písku a Českých Budějovicích. Otázky byly kladeny, jak terénním sociálním pracovníkům, tak jejich romským klientům. Rozhovory všech dotazovaných byly vyhodnoceny v prezentaci výsledků a poté shrnuty v závěrečné diskuzi.
|
| |